Plzeň/Šumperk — Nedávno jsme vás informovali o připravovaných novinkách tuzemských výrobců pro příměstskou a regionální dopravu. Po necelých dvou měsících se k tématu opět vracíme, protože u těchto projektů došlo jak k upřesnění technických specifikací a záměrů výrobců, tak i k radikální změně původních plánů produkce elektrických i dieselových jednotek pro regionální spoje. Plány plzeňské Škodovky jsou navíc zajímavé v kontextu s tiskovým prohlášením Českých drah z tohoto týdne, kde avizují investice do modernizace vozového parku a nové vlaky chtějí již v letech 2010 – 2011 nasadit v Ústeckém kraji.
844? Desiro Classic! Anebo Coradia LINT?
Jak jsme již informovali, přípravou regionálních motorových jednotek se delší dobu zabývá šumperský Pars nova, patřící do skupiny Škoda Transportation. Místo kompletního vývoje zcela nového modelu zvolil cestu licenční výroby. A licencovaným vozidlem nemá dle nejnovějších informací zřejmě být nic jiného, než notoricky známý Siemens Desiro Classic. Škoda Transportation sice ve svých materiálech kromě Desira ukazuje i motorové jednotky Alstom Coradia LINT, ty ovšem narozdíl od Siemensu nepoužívají hydromechanický přenos výkonu, ale přenos čistě mechanický. Budoucí řada 844 má ovšem oproti originálu doznat mnoha změn, včetně designových, a také se na její výrobě mají podílet v maximální míře čeští subdodavatelé.
Z původního Desira Classic, ve stovkách kusů prověřeného vozidla, také vyplývají hlavní technické parametry. Díky použití již osvědčených konstrukcí lze finální výrobek uvést velice rychle na trh. Dvouvozová jednotka s cca 60% podílem nízkopodlažní části bude plně klimatizovaná a o pohon (uspořádání podvozků B' (2) B') se budou prostřednictvím hydromechanického přenosu výkonu starat dva motory, každý o výkonu 315 kW (původně uváděná hodnota až 2× 380 kW zřejmě bude nabízena jako volitelná alternativa). Hmotnost cca 41metrové dvoudílné jednotky se má pohybovat okolo 65 tun a maximální rychlost bude dosahovat až 120 km/h. Tou bude schopna převést až 130 sedících a 110 stojících cestujících, včetně 2 osob na invalidních vozících. Vnitřní uspořádání a rendery možných variant interiérů vám přinášíme níže. Výrobce také pozměnil své plány v odhadu výroby a pro léta 2011 až 2015 počítá, že by mohl na trhu udat až 105 těchto vozidel (21 ročně).
| Vnitřní uspořádání motorové jednotky Pars 844 a možné varianty interiéru |
|---|
![]() |
|
Jednopodlažní "sloni"? Všechno je jinak…
Dalším připravovaným projektem, který jsme vám minule představili, byla nová modulární rodina jednopatrových nízkopodlažních jednotek Škoda. Oproti původním záměrům, prezentovaným samotnou Škodou Transportation, došlo v projektu k zásadním změnám. Mezi ty nejdůležitější patří odklon od snahy vytvořit kompletně nízkopodlažní interiér včetně přechodů mezi vozy nad nízkými podvozky. Nově tedy došlo na podvozky klasické výšky a při přechodu mezi jednotlivými vozy bude třeba překonat dvoje schody. Tato změna bude mít (zřejmě i včetně snížení ceny takové soupravy) oproti původnímu záměru také své výhody. Nově bude mít každý vůz v soupravě jeden hnací podvozek a jeden běžný, což umožní instalovat vyšší výkon (viz. tabulka níže) než původně uvažovaných 1320 kW, ale také podstatně zlepšit trakční parametry jednotek, které měly mít původně hnané jen podvozky na koncích soupravy.
I nadále ovšem platí, že tyto jednotky bude možné individualizovat dle přání zákazníka. Ten si bude moci vybrat mezi dvou- až čtyřvozovou jednotkou (150 - 350 sedících cestujících) v jedno- (3 kV ss) a dvousystémovém (3 kV ss a 25 kV/50Hz) provedení. Samozřejmostí bude maximální rychlost 160 km/h a plně klimatizovaný interiér s možností volby z různých konfigurací interiéru (vysokokapacitní, letištní, turistická nebo meziregionální). Vnitřní uspořádání jednotlivých variant vám přinášíme níže. Za pozornost stojí předpokládaná instalace pouze jediného WC v celé soupravě a zejména u letištní verze překvapí, že sanitární buňka je na opačné straně soupravy než první třída. U ní zase zaujme použití skleněných tabulí jako sklopných stolků mezi jednotlivými sedadly. Samozřejmostí bude také příprava a uzpůsobení pro přepravu velkých zavazadel (zejména u letištní verze), a prostor na přepravu kol v každém voze na dvou místech, kromě vozu s WC, kde je takové místo pouze jedno. Schémata vnitřního uspořádání, technické parametry a možné provedení interiérů vám přinášíme níže. V neposlední řadě bychom také měli zmínit předpoklad výrobce, že se mu mezi lety 2011 až 2015 podaří udat na trh až 60 těchto jednotek, které jsou kromě elektrických připravovány i v motorové verzi.
| Vnitřní uspořádání jednopatrových nízkopodlažních elektrických jednotek Škoda a možné varianty interiéru |
|---|
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|
| Parametr / Typ jednotky | 2-vozová | 3-vozová |
| Napájecí soustava | 25 kV, 50 Hz a 3 kV ss nebo jen 3 kV ss | |
| Maximální rychlost | 160 km/h | |
| Instalovaný výkon | 1 320 kW | 1 980 kW |
| Uspořádání pohonu | Každý vůz 1 podvozek hnací (2 nápravy) a 1 podvozek běžný | |
| Jmenovitý rozchod kolejí | 1 435 mm | |
| Celková délka jednotky | 52 800 mm | 79 200 mm |
| Celková vnější šířka skříně | 2 820 mm | |
| Výška hrany vstupu | 600 mm od temene kolejnice | |
| Výška podlahy nízkopodlažní části | 600 mm od TK | |
| Výška podlahy vysokopodlažní části nad podvozky | 1 200 mm od TK | |
| Počet vstupních dveří | 8 (2 páry v každém voze) | 12 (2 páry v každém voze) |
| Světlá šířka dveří | 1 500 mm | |
| Podíl nízké podlahy | 64% | 61% |
| Odolnost vůči nárazům | ČSN EN 15227 | |
| Údaje platné pro variantu s maximálním počtem sedadel -příměstská | ||
| Parametr / Typ jednotky | 2-vozová | 3-vozová |
| Počet sedadel 2. třídy | 141 | 241 |
| Počet sedadel 1. třídy | 10 | |
| Celkový počet sedadel | 151 | 251 |
| Počet stojících cestujících | 142 (4 os/m2) | 217 |
| Počet míst pro invalidní vozíky | 2 | |
| Počet převážených jízdních kol / dětských kočárků | 4/4 | 6/6 |
Zdroj: Prezentace ACRI (PDF)

Podle mě se obě firmy chovají tak, aby svým majitelům(=akcionářům) vytvořily co největší zisky, bez ohledu na ostatní. Způsoby, kterými toho dosáhnou, jsou hodně podobné, jen se je všechny nikdy nedozvíme.
Samozřejmě že s uvedeným systémem nesouhlasím, ale pokud nebudou narovnány pokřivené podmínky pro VŠECHNY firmy v rámci EU (minimálně), nebude to tu vypadat lépe.
Doufám, že jsem to napsal trochu srozumitelně, je to jen takové shrnutí...
Siemens Mobility byl přinucen snížit objem výroby, po jednádních s odbory apod. to místo závodů v Německu odnesl právě Zličín.
Takže závěr podle vás je, že je lepší Škoda (která vyrobí pár kusů 471 ročně) než Siemens (který má zakázky po celém světě), protože ten si dovolil zavřít továrnu? A DB či SBB jsou úplně blbí, že to nevidí?
A mimochodem, Škoda Holding už prodala např. LIAZ, Tatra a Škoda Power. Za posledních 20 let tak přišla o 90% zaměstnanců. Tolik tedy k tomu, že Siemens prodal jednu svoji divizi firmě Benq.
Měl bych dva postřehy:
a/ Siemens se už jednou ukázal jako firma, které není radno důvěřovat (divize Siemens- mobilní komunikace), nevěřím, že za stažením Siemensu- kolejová vozidla bylo jen to, že nedostal v ČR zakázky, matně si pamatuji, že chtěl zrušit nějakou divizi v tomto oboru i v Německu, ale tam byl vázán nějakými smlouvami, které mu neumožnily tak lehko vycouvat (detaily si nepamatuji, ale bylo to cca před 3 roky, psaly o tom HN).
b/ WC ve vlaku: jezdím každý den do Brna (cca 20 minut), vzhledem k tomu, že mám relativně pozdější začátek pracovní doby, používám ráno spoj, kterým jezdí dost starších občanů (módní je říkat seniorů), dost jich během cesty musí odskočit. I my mladí budem jednou staří...
Spíš by mě zajímalo proč bude první třída rozdělená na dva kusy. Už vidím jak cestující přijde na jeden konec, tam bude plno a hned ho napadne, že se má jít podívat na druhý konec...
Teda spis hur, protoze tam je tureckej a ten se neucpe ani se mu nezaplni nadrz. Kdyz vidim funkcnost WC ve slonech ...
Nedá mi to se Tě nezeptat, co je myšleno tímto
jako by nebylo už dost těch hliníkovejch škatulí
Nebo je pro Tebe snad ešus povl zralý jen do šrotu? Určitě svoje chyby má, ALE... .) Co jiného by sis třeba představoval? Jistě, existuje spousta dalších možností co "by se mohlo pořídit" Ovšem jsem toho názoru, pokud by se každý rok vzalo něco jiného od různých výrobců, za chvíli by to tady vypadalo jak na pouti vzhledem k vytvořenému, resp. těžko stvořitelnému zázemí vozidel...
Nemluvím o vozidlech nezávislé trakce, ale stejně jako u elektrik, by velká rozmanitost byla spíše na škodu.
zrovna na Ústecku
Výkřik do tmy...? Někde se začít musí. Přesněji by se mělo začít. Pochybuju o tom, jak si dopravce pro každý kraj, ve kterém bude zajišťovat ZDO vybere ZCELA odlišné vozidlo.
Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.
- Correspondent or Member of ŽelPage,
- Editor or ŽelPage Administrator
Before you insert your comment, you have to log on or register.
























