..: Voith Maxima - Made in the Czech Republic :..

Voith Maxima 40 CC, foto: Voith TurboLouny — Největší výrobce nákladních železničních vozů, LOSTR Louny, začne už v letošním roce vyrábět podskupiny pro lokomotivu Voith Maxima. Německý výrobce, sídlící v severoněmeckém Kielu, bude dodávat skříně, motory a hydrodynamické převodovky (rozvodnou LS 640 reU2 a nápravovou KBD 385), ve dvou nových halách české firmy budou vznikat rámy a podvozky, přičemž dodávku zbývajících komponent poptává výrobce u dalších subdodavatelů (není tak vyloučena ještě větší účast českého průmyslu na této zakázce). O tuto diesel-hydraulickou lokomotivu je zájem především v zemích na východ od ČR, Louny jsou tedy strategickou pozicí pro export do zemí určení. Do konce roku by měl být sestaven první český prototyp, v roce 2011 by pak měla následovat sériová výroba. V případě zvýšeného zájmu jsou firmy ochotny investovat do dalších výrobních prostor. Stabilizovaná, a v patřičné kvalitě prováděná výroba Maximy by mohla otevřít dveře rozšíření portfolia o další typy lokomotiv Voith.

Maxima je bezesporu jedinečným strojem a toto oznámení je znamením částečného návratu výroby šestikolových „mamutů“ do Česka. Jak čeští konstruktéři a technici uspějí s montáži této „laboratoře na kolech“ uvidíme v následujících měsících a letech. Dalším typem by se mohla stát posunovací Voith Gravita, čímž by se mohla stát finančně zajímavou i pro české soukromé dopravce. Byla by přímým konkurentem některých produktů českotřebovské továrny CZ LOKO, která se ale specializuje zejména na rekonstrukce starých typů. Pro lounský LOSTR je výhodou, že oba typy firmy Voith již podstoupily testy na ŽZO v Cerhenicích, tudíž stačí ve vývoji navázat tam, kde kielští technici skončili, a upravit stroje dle přání zákazníků.

Zdroj: FinančníNoviny.cz (ČTK)


Martin Grill Poslat mail autorovi | 13.1.2010 (13:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Německo Česká republika (celá)


  1 ... 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   
13.01.2010 (21:10)  
První problém, který mě napadl byl, že je prostě těžká a navíc třínápravové podvozky...okamžitě jsem si vzpoměl na pokus zařadit do provozu Raguliny T678.2 (pro později narozené ekvivalent německých Ludmill DB 232 a derivátů). I když lze předpokládat, že vývoj pokročil a nepříznivý vliv třínápravových podvozků na trať je o něco menší, nicméně některé záležitosti zcela jistě odstranit nejdou.

Ale problém je v tom, co zmínil PŠ...při hmotnostech, které uvádí VOITH je prostě nápravový tlak 20-22,5t..za současných podmínek sitě SŽDC nejde využít ani na zmíněné trati na Fürth, dokonce by nešla ani použít na relaci Cheb - KV - Ústí (z Chomutova do Mostu by musela nejspíš levitovat)..viz mapka SŽDC "Dovolené traťové třídy zatížení"

http://www.iwan.eu07.pl/jw/john_woods2009/mapy/trz.gif

Sice předpokládám, že v rámci rekonstrukcí, revitalizací, rekorytorizací,...atd. se snad i tahle situace zlepší..ale kdy???
registrovaný uživatel xyz  mail  
13.01.2010 (19:32)  
Pokud jsem správně koukal, tak hydrodynamický přes má účinnost vyšší. A pak to, co psal P. Šimral.

Diesel-elektrické stroje jsou zřejmě rozšířenější proto, že diesel-elektrické stroje jsou jednodušší a zejména v začátcích byli vnímány spolehlivější (souvisí s tou složitostí i náročností údržby).

Nicméně v Německu a Finsku jsou velmi rozšířené.
13.01.2010 (19:29)  
Leo Vopička, Petr Šimral: Jen doplním, že Voith se k výrobě lokomotiv dostal v podstatě náhodou. Měl vyvinout hydraulickou převodovku jako subdodávku pro nové lokomotivy (už si nevzpomínám pro koho) a později to bylo odřeknuto. Vzhledem k tomu, kolik času a peněz Voith investoval do vývoje, se firma rozhodla k té převodovce postavit i vlastní lokomotivu, a tak se zrodila Maxima.
registrovaný uživatel M 
13.01.2010 (19:17)  
Nick: Ja to myslel tak, jestli jsou vyhodnejsi dve lokomotivy vpredu a jedna vzadu nebo jedna (ne nutne tato) vykonna "celkove"

Jirka Panther: Pokud clovek nema rymu, tak rozhodne za tim kamionem:-))
registrovaný uživatel Petr Šimral  mail  
13.01.2010 (18:47)  
Hydraulika, hlavně ta od Voitha má i své výhody. Třeba ty, že opravdu funguje :-).

Ale jinak:
a) hydraulický přenos je proti elektrickému lehčí
b) je adhezně jednodušší (propojené nápravy)
c) Voith už tu převodovku vyvinul, leželo mu to ve skladu
d) dynamická brzda funguje i na hydraulice.
e) lokomotiva o takhle zvěrských poměrech asi potřebovala co nejlehčí přenos.
f) není pravda, že moderní hydraulika má výrazně nižší účinnost.

Ale pokud jsem správně přečetl článek, skoro mi z toho vyplývá, že Voith od dalšího vývoje těchto lokomotiv ustupuje a tyto aktivity přebírá LOSTR.
13.01.2010 (18:19)  
Omlouvám se, nejsem odborník ale: jakou u čerta výhodu má u takhle veliké mašiny hydraulický přenos výkonu oproti elektrickému? (např.: nemožnost použití EDB? nebo nižší účinnost? nebo co .... :-))
registrovaný uživatel junkrs 
13.01.2010 (17:40)  
Na youtube jsou docela pěkná videa s těmito mašinkami. Třeba u tohoto http://www.youtube.com/watch?v=OWHcu7RRWIE&feature=fvw by mě zajímalo, jestli už ložený "wapky" jeli někdy takhle rychle :-)))
registrovaný uživatel Petr Šimral  mail  
13.01.2010 (17:21)  
ad Hank: a ještě jsem si vzpomněl. V takovém Maďarsku platí vlaky poplatek za použití troleje ve výši 130 HUF za 1 km, tedy asi 14 Kč. V kombinaci s levnejší drážní naftou se divím, že mají ještě elektrický provoz.
registrovaný uživatel happy 
13.01.2010 (17:02)  
Troufnu si říci, že po dobu životnosti moderné dieselové lokomotivy (30 let) můžeme být v poklidu.
Tak tak, kdybychom se neustále zaobírali tím, že dojde ropa, tak bychom nikdy nic nového nekoupili.
registrovaný uživatel Petr Šimral  mail  
13.01.2010 (16:42)  
ad Hank: kdy se poprvé řeklo, že za 30 let dojde ropa? Nejsme už náhodou bez ní?
Cena ropných produktů bude jistě stoupat a naprosto stejně bude stoupat cena všech energií. Ta možná i více, pokud se podaří snižovat spotřebu ropných produktů (chybějící příjmy státních rozpočtů bude potřeba z něčeho získat). Zákony trhu zde prostě neovlivníme. Ostatně v ČR to na přístupu ČEZu vidíme úplně nádherně. Troufnu si říci, že po dobu životnosti moderné dieselové lokomotivy (30 let) můžeme být v poklidu.
  1 ... 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2025 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko