Přerov — První z devíti lokomotiv řady 162 dopravce RegioJet má za sebou úspěšnou technicko–bezpečnostní zkoušku, kterou podstoupila v úterý 1. února 2011 na trati 330. Při zkušební jízdě mezi Přerovem a Nedakonicemi byly ověřeny technické parametry stroje až do rychlosti 150 km/h, čímž peršing 162.119 završil proces své rekonstrukce. Při technických úpravách pro české podmínky byla lokomotiva zbavena úprav, které Škodovka provedla před jejím nástupem do služeb italského dopravce Ferrovie Nord Milano; oproti obdobným strojům ČD však dostala i několik nových prvků. Úternímu testu předcházela ověřovací jízda v sobotu 29. ledna, kterou představitelé Regiojetu hodnotí jako bezproblémovou: „Lokomotiva je v pořádku, všechny základní funkce jsou bez problémů,“ uvedl provozní ředitel dopravce Jan Paroubek.
Samotná technicko-bezpečnostní zkouška ovšem k definitivnímu schválení nestačí. Lokomotiva 162.119 musí podstoupit ještě další testy na Železničním zkušebním okruhu v Cerhenicích, na jejichž základě vydá Drážní úřad stanovisko ke schválení typu pro provoz na veřejné železniční síti v ČR. V těsném závěsu podstoupí stejnou sérii jízd ještě stroj 162.120. Další pak budou následovat v horizontu několika týdnů.
Ještě před letní premiérou žlutých vlaků InterCity mají peršingy Regiojetu najít uplatnění v nákladní dopravě – o využití stejnosměrných elektrických lokomotiv podle společnosti projevilo zájem několik nákladních dopravců. První dvě lokomotivy by tak do pronájmu mohly nastoupit do konce března. Nejmenovaný dodavatel prací bude zatím pokračovat ve zprovozňování zbylých strojů Škoda 99E2, odkoupených od FNM. Průběžně mají být rozpracovány 3 až 4 kusy italské řady E630 s tím, že každý měsíc budou dodány dva hotové stroje řady 162.
Probíhající úpravy mají za cíl uvést lokomotivy do stavu schváleného Drážním úřadem. Stanoviště strojvedoucího je tak přesunuto zpět na pravou stranu, odstraněny jsou dílčí úpravy ve strojovně, instalována je v Česku schválená radiostanice i vlakový zabezpečovač MIREL VZ1 a elektronický rychloměr. Zásadní úpravou je zrychlení ze 120 na 140 km/h. Na rozdíl od strojů Českých drah budou žluté peršingy navíc disponovat přemostěním záchranné brzdy a centrálním ovládáním dveří ve vozech. Pro tyto, i některé další zamýšlené úpravy jsou tedy lokomotivy Regiojetu vybaveny UIC zásuvkami. Cena kontraktu na úpravu strojů nebyla zveřejněna; částku 400 milionů korun za pořízení lokomotiv z Itálie, kterou uvedla ČTK, nicméně RegioJet rezolutně odmítl jako nesprávnou.
Schválení lokomotiv pro české tratě je ovšem jenom prvním krokem na cestě k vlastním dálkovým vlakům. Žlutý dopravce zatím nezveřejnil detaily o výrobci objednaných 50 rychlíkových vagonů, ani podrobnosti o pronájmu vozidel, které nasadí v průběhu úvodního přechodného období, než budou nové vozy dodány. Tyto informace si dopravce nechává na pozdější komplexní představení celého produktu spojů Praha – Ostrava – Žilina, v rámci něhož kromě konkrétní podoby vlaků představí také technické zázemí, tarifní podmínky a služby cestujícím.
Zdroj: RegioJet, ŽelPage
| 3.2.2011 (0:00)
Ovsem realita je takova, ze i emzety v podani CD uz maji leco i ledaco za sebou a neni problem se setkat i s takovou, kde je jizda vylozene neprijemna - at uz kvuli spatne fungujicim (= nezavirajicim) automatickym dverim, diky kterym je v Ampz ramus jak ve valcovne plechu, nebo obutemu vozu (kdy sice clovek muze z frekvence uderu odhadovat aktualni rychlost, ovsem vetsina cestujicich da prednost tichu). O opotrebeni sedacek a obcas i cistote interieru asi neni treba debatovat, navic absence zasuvek v Bmz tento vagon take dosti degraduje.
Diky tomu se da rict, ze luxusnejsi nez soucasne modre/cervene emzety by mohly byt zlute vozy i v podani vozu na urovni X(p)ee, pokud budou udrzovany v cistote, dobrem technickem stavu a doplneny vhodnym interierem.
general_D > v cem je problem? Pokud se nepletu, uzkym hrdlem je hlavne zakonceni v Praze diky medialne avizovane vycerpane kapacite hlavniho nadrazi. Jakmile zde dojde ke zruseni dlouhych pobytu vlaku, bude po problemech. Navic si staci predstavit, ze pastikarsky expres nepotrebuje cely peron ale staci mu podobna kusa kolej, jako budejovickemu desiru na druhem konci nadrazi.
Dalsi uzke hrdlo je kolem Bezpravi - ale ono zas tak uzke neni, jen se tu jezdi pomaleji a v beznem provozu s tim asi problem nebude. A pri mimoradnostech jsou zde prusery i ted.
Na useku Ostrava - Prerov mozna jezdi vic nakladu nez jinde, ale ze by byla kapacita trate vycerpana? Ano, v Prerove se kope, ale pres ten se nepojede, takze fakt nevidim problem v pripadnem dalsim paru vlaku v hodinovem taktu (suda RJ, licha LE).
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.










