..: Převod financí OPD z železnic na silnice se zřejmě konat nebude :..

Lokomotiva 363.062 Praha-Vyšehrad, foto: Andrew33 Praha — Plán bývalého ministra dopravy Víta Bárty převést do silniční výstavby devět miliard korun z Operačního programu Doprava (OPD), původně určených pro železniční infrastrukturu, se nakonec neuskuteční. Převod by musela schválit Evropská komise, u které je předpokládán odmítavý postoj z hlediska opodstatnění převodu — podle evropské dopravní strategie totiž investice na železnici nejsou méně potřebné, než ty do silniční sítě, a proto je nastaveno stejné množství prostředků z evropských dotací pro oba druhy dopravy. Podle současného ministra Radka Šmerdy je dnes ve hře převod nižší částky, přibližně 4,7 miliardy korun, ze strukturálních fondů EU. Takové přesunutí financí se ovšem rovněž nejeví jako reálné: o podobnou realokaci peněz již dříve žádalo Polsko, které nakonec s požadavkem neuspělo. Dotace v rámci OPD zachované pro potřeby železnice tak bude možno využít na rekonstrukci trati 171 Praha – Beroun, 071 Nymburk – Mladá Boleslav, 240 v úseku Brno – Zastávka u Brna nebo modernizace v Břeclavském uzlu.

VRT Kolin - Ryn-Mohan, foto: Deutsche Bahn Financování železniční dopravy je relativně dobře zajištěno, a tak si může Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) dovolit vypisovat i objemné zakázky například na další fáze rekonstrukce třetího tranzitního koridoru Praha – Plzeň, nejpravděpodobněji pro zmíněný úsek Praha – Beroun. Naproti tomu silniční doprava se bude muset uskromnit, jelikož už jen na financování současných, již zadaných zakázek, chybí přibližně dvacet miliard korun. Nejen z tohoto důvodu prozatím pozastavilo Ministerstvo dopravy čerpání evropských prostředků z OPD pro některé z prioritních os silniční a lodní dopravy.

Samotná SŽDC je navíc pod tlakem majoritního osobního dopravce a krajů, aby časový plán investic přehodnotila. Např. trať 171 Praha – Beroun vykazuje dosažení stropu své kapacity a její technický stav je velmi vážný. Podle náměstka hejtmana Středočeského kraje Robina Povšíka a náměstka generálního ředitele drah Antonína Blažka je zřejmé, že rychlá oprava trati Praha – Nučice – Beroun jako záložní a následná oprava trati podél řeky Berounky jsou nevyhnutelné. S počátkem prací se počítá nejpozději v příštím roce namísto plánovaného roku 2019.

Zdroj: E15.cz, Ministerstvo dopravy, České dráhy


Matouš Danielka Poslat mail autorovi | 6.5.2011 (13:00)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Stavby a projekty

Weitere aus Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
Registrierter Benutzer DJ 
08.05.2011 (23:51)  
Miškin:

I kdyby tam měl stačit jen 60-timinutový interval*, tak by ta výhybna byla vhodná, aby se mohla (u vlaků i autobusů) aplikovat standardní nulová taktová symetrie. Navíc by se tím odstranil více než půlhodinový prostoj vlaků Křenovice h. n. - Letovice, ke kterému dochází o víkendech.

* ale přece jen si myslím, že ve špičce by se tam ta 1/2hodina hodila, zejména když by to neznamenalo potřebu soupravy navíc, jen by ta souprava neměla prostoj 40 - 48 minut v Sokolnici, ale asi 17 minut v Křenovicích.
08.05.2011 (23:44)  
DJ- výhybna Hostěrádky-Rešov je podle mě zbytečná, přepravní proud v úseku Křenovice hor.n.- Sokolnice-Telnice není tak velký, aby bylo nutné změnit interval na 30 minut - hodinový interval se zažil a stačí, navíc cestující z Újezdu u Brna, Hostěrádek-Rešova, Šaratic a Milešovic můžou k hodně vlakům, vycházejícím ze Sokolnic-Telnice (ve směru Brno hl.n.), využít bus linky 611(jezdím tudy každý den).
Spíš by bylo trochu reálné znovu aktivovat hradlo Hostěrádky-Rešov (zvlášť pokud je část rychlíků od Vyškova směrováno přes Sokolnice).
Jinak by pro trať 300 v úseku Brno hl.n.- Křenovice hor.n. bylo víc přínosné to, aby přestaly jezdit klasické soupravy s 242.XXX v čele (při menším zpoždění je problém v Křenovicích stíhat obrat).
Registrierter Benutzer M 
08.05.2011 (23:35)  
A furt nechapu, proc v Nemecku maji dalnice a proc stavi obchvaty. Zeleznici tam maji dobrou. Asi jim jeste nikdo neporadil, ze to vlastne neni potreba...

Nejaka cisla - rekneme, ze po D1 projede ve "spicce" pet kamion za minutu (realne je to spis vice). Na vlak se vejde 50 kamionu (realne je to spis mene). Cili jeden nakladni vlak JEN S KAMIONY kazdych deset minut. To by myslim slo. Sice se ted leckde breci na propustnosti a to nakladni vlaky pres den "skoro nejezdi", ale proc ne. Kdyz se nerekne vsechno, tak to zni krasne:-)

Poznamka - po kolejich je to drazsi. Mozna by bylo fajn vzdycky tohle dodat...
Registrierter Benutzer DJ 
08.05.2011 (23:17)  
Ano, aby ten šílený gomakolní provoz lidem nejezdil přímo před/pod oknama tak postavíme úředražený obchvat který jim bude smradit a hlučet za barákem na místech kde byla řpedtím dobrá úrodná půda. To je teda vyřešení problému vskutku po Česku :D
Nejen počesku, obchvaty jsou běžnou věcí právě i v západní Evropě.

Ano dráty potřeba jsou. Vzhledem k tomu že nemáme žádnou nezadrátovanou trať která by měla vyšší max. rychlost než 100 km/h tak si nedovedu představit 331ku jako vyjímku. A vzhledem k tomu že elektrický porvoz je tišší a rychlejší tak si to ten Zlín zaslouží
Vzhledem k tomu, že 331ka má charakter městské tratě s mnoha zastávkami, tak přece není potřeba nějak výrazně zvyšovat rychlost, dokonce až nad 100 km/h.
Nepodsouvejte mi tvrzení o regionovách nebo 810. Psal jsem o dvou nových výhybnách a MODERNÍCH MOTOROVÝCH JEDNOTKÁCH (které mají vysoké hodnoty zrychlení a zpomalení, čímž se stírají nevýhody oproti elektrické trakci).

Vzhledem k tomu, že v OPD je uveden jen úsek Otrokovice - Zlín střed, může se klidně stát, že po dokončení se bude muset nějaký čas "na středu" přestupovat z vlaku na vlak.
Stejně jako mohou jezdit staré motorové vozy, stejně tak se může stát, že i po modernizované a elektrizované trati budou jezdit staré soupravy s elektrickou lokomotivou.

Když se mluvilo o modernizaci a elektrizaci "Zlínky", padaly i takové požadavky jako částečné zahloubení tratě pod zem. To už není aktuální?
(Jestli ano, tak to znamená buď zbytečné prodražení stavby, anebo kvůli tomu ani nemusí být realizována.)

Kdyby se na Zlínce postavily jen dvě výhybny (Otrokovice-Trávníky + Zlín-Příluky), možná by se to dalo provést "nenápadně" a o žádném zahloubení apod. by se vůbec hovořit nemuselo.

Přečtěte si znovu to, co jsem napsal o LETMÉM křižování u Stéblové. Žádné čekání na křižování by se tam nekonalo.

Jestli by byl 1 pár bezzastákových a 1 pár zastávkových vlaků za hodinu mezi HK a Pardubicemi málo, mělo by tam být možné přidat ještě jeden pár zastávkových vlaků, a kromě potřeby krátkého dvoukolejného úseku u Stéblové by byla potřeba jen výhybna v Čeperce (nápověda - odj. Sp z HK směr Pardubice v X:31, Os v X:02 a X:38, v opačném směru symetricky).
Peníze ušetřené za "nezdvoukolejnění" zbylých úseků by měly v ideálním případě být investovány "o kousek dál" (Blešno, Jaroměř - Semonice, zab. zař. DKnL + Česká Skalice). Ve výsledku by k tomu pozvednutí železniční dopravy (alespoň té osobní) došlo.

"Pouhá" modernizace tratí vůbec nemusí znamenat přesun nákladní dopravy na železnici.

Jaká je například situace mezi Otrokovicemi a Hodonínem?
Teoreticky by mělo platit, že modernizovaná koridorová trať přebrala nákladní dopravu ze souběžné "staré" silnice, vedoucí i přes jednotlivé obce.
Platí to tak doopravdy?
Registrierter Benutzer M 
08.05.2011 (23:09)  
Dobra urodna puda.
To je argument, kterej prebije fakt uplne vsechno a autor nemusi napsat uz nic:-))) Snad jen, ze kdyz budou obchvaty, tak si deti budou mit kde hrat a Tleskac zatleska...

Ze se na neelektrifikovanych tratich MUSI jezdit pomalu a nelze rychle - to je nejaka jejich vlastnost?
Ja jenom ze nemame ani zadny prepravovani kamionu po zeleznici (treba), tak si to taky nedokazu predstavit
08.05.2011 (22:02)  
DJ:

Ano, snad jakýkoliv obchvat obce, který by přinesl stovkám až tisícům obyvatel úlevu od dopravní zátěže


Ano, aby ten šílený gomakolní provoz lidem nejezdil přímo před/pod oknama tak postavíme úředražený obchvat který jim bude smradit a hlučet za barákem na místech kde byla řpedtím dobrá úrodná půda. To je teda vyřešení problému vskutku po Česku :D

Neřešte, co jsem zač. Řešte, co jsem napsal.


Nebudu řešit co jste napsal protože je to velká ztráta času.

Trať č. 331 potřebuje výhybny Otrokovice-Trávníky a Zlín-Příluky pro případné zavedení až 15-timinutového intervalu vlaků, + moderní motorové jednotky. Dráty tam potřeba nejsou. Máte jiný názor?

Ano dráty potřeba jsou. Vzhledem k tomu že nemáme žádnou nezadrátovanou trať která by měla vyšší max. rychlost než 100 km/h tak si nedovedu představit 331ku jako vyjímku. A vzhledem k tomu že elektrický porvoz je tišší a rychlejší tak si to ten Zlín zaslouží a k prodloužení 331ky na Valašskou Polanku mám uplně stejný názor. Proč? Byla by to trať VELMI vytížená.!

Obchvaty obcí jsou potřeba tak jako tak, bez ohledu na železniční dopravu.

Ne nesjou potřeba. Když všechen kamionový porvoz dáme na železnici ktará bude opravená a rychlá tak jsou obchvaty vyhození peněz z okna.

Plánované stavby, ke kterým jsem napsal své výhrady, nepovažuji za "pozvedávající železniční dopravu".


Ne. Ať si Zlínští jezdí v těch regionovách a 810 šak vám to nevadí.
A 031 je taky uplně k ničemu, zbytečné křižování ve Stéblové? Nechme to tak, šak to železniční dopravdu nijak nepozvedává. Nějaké zrychlení a plynulost dopravy. K čemu? Teď jo to v dobrém stavu.
Registrierter Benutzer DJ 
08.05.2011 (12:25)  
ad Praha a tunel Blanka:

Jaké by tam bylo lepší řešení? Žádný tunel nestavět, dopravu ponechat na ulicích v oblasti Letné a Holešovic?
Nejsou větším plýtváním úseky metra jako Ládví - Letňany nebo Veleslavín - Motol?


Pokud jde o okolí Brna, tak tam by třeba byla žádoucí výstavba výhybny Hostěrádky-Rešov. To je drobná stavba, jejíž dokončení by znamenalo okamžitý reálný užitek:
- zkrácení intervalu Os vlaků v úseku Sokolnice-Telnice - Křenovice horní nádraží na 30-timinutový, a to bez navýšení počtu potřebných souprav
- úprava časových poloh spojů návazných autobusových linek v okolí Újezda u Brna tak, aby vznikla nulová taktová symetrie

Jaký rozdíl oproti modernizaci a elektrizaci tratě Brno - Zastávka u Brna, kde je docela dobře možné, že nebude znamenat - bez dalších miliardových investic (jejichž realizace není aktuální a sama o sobě je také sporná) - žádný přínos. :-(
08.05.2011 (12:14)  
DJ: Máte pravdu, že výh. "Stéblová obec" by byla potřeba z důvodů, které píšete. To se však dá částečně řešit větší šířkou uzlu v HK (a menší v Pardubicích), aby to vyšlo do dnešní Stéblové. Co je horší, jsou špičkové osobáky, které projedou jen velmi problematicky, resp. v nedostatečném počtu nebo nevyhovujících časech.
Takže dvojkolejka je jistě potřeba. Že bude Opatovice - Stéblová a nikoli Čeperka - Semtín, to je holt smůla, ale pořád bude aspoň polovina potřebného. Rozhodně si myslím, že poměrem "cena/výkon" patří mezi Top 10 železničních staveb v ČR vůbec.
Registrierter Benutzer DJ 
08.05.2011 (11:38)  
Jaroslav Daneš:

1. Myslíte si, že u železničních staveb k předražování a korupci nedochází?
2. Podobnou bariérou může být i modernizovaná železnice, hojně osázená protihlukovými stěnami.
3. Nemyslím si, že obchvaty obcí znamenají výrazný nárůst silniční dopravy - spíš přinášejí právě výrazný pokles dopravy přímo v jednotlivých obcích.
Na nedostatek peněz si stěžovali i na SŽDC, a odůvodňovali tím i skutečnost, proč nechtějí dále udržovat v provozuschopném stavu některé tratě (což přitom vyžadovalo jen relativně malou částku).

K vlakům na trati č. 031:

Jsem pro to, aby zde byl pravidelný interval spojů 30 minut na celé trati č. 031 a také na úseku HK - Týniště nad Orlicí, včetně posílení vlaků HK - Dvůr Králové a HK - Trutnov/Náchod až na hodinový interval spěšných vlaků.
(Ve věci rozšíření a zpravidelnění nabídky vlakového spojení určitě nejsme ve sporu.)

To znamená (dnes již z velké části existující) taktové uzly v žst. Hradec Králové, Týniště nad Orlicí a (ve směru z tratě č. 031) Pardubice hl. n. vždy "v celou" a "o půl" (X:00, X:30), a vzájemná křižování vlaků stejných linek ve Dvoře Králové (v X:00) a v České Skalici (v X:30).

Když si představíte reálné časové polohy těch vlaků, mělo by vám vyjít, že v okolí HK je potřeba:

- 2. kolej v úseku Jaroměř - Semonice (pravidelné křižování vlaků na Trutnov s vlaky od Liberce, resp. naopak)
- výhybna Blešno (v polovině trasy HK - TnO)
- moderní SZZ v žst. Dvůr Králové nad Labem
- na vlaky Pardubice - Liberec nasadit takové soupravy, které zvládnou zajet úsek HK - DKnL (se zastávkou v Jaroměři) pod 30 min. (viz též předchozí bod)

- 2. kolej v úseku Stéblová, žst. - Stéblová, obec (v délce asi 1 km), pro pravidelné křižování vlaků jedoucích do/z taktových uzlů X:00 i X:30 v HK i v Pardubicích (jeden z nich jako Sp, jeden z nich jako Os - tak jako dnes); nová zastávka Stéblová obec a zrušení zastavování v dnešní žst. Stéblová. To je nejefektivnější řešení, jak:
- odstranit čekání na křižování ve stanicích u Os mezi HK a Pardubicemi
- upravit časové polohy vlaků, aby se interval co nejvíce blížil přesnému intervalu 30 min.
- minimalizovat potřebu zásahů do infrastruktury
- přiblížit obyvatelům obce Stéblová vlakové spojení

Nic z výše uvedeného však neřeší případná výstavba 2. koleje mezi žst. Opatovice nad Labem a Stéblová. :-(
Registrierter Benutzer DJ 
08.05.2011 (10:54)  
vasekpetr1:

Obousměrný čtvrthodinový interval vlaků mezi Brnem a Zastávkou a propojení s vozebním ramenem např. ve směru na Letovice naráží na jedno "malé" úskalí - nedostatečnou kapacitu žst. Brno hl. n. a navazujícícho úseku do Brna-Horních Heršpic.
Velmi pravděpodobně by se to na dnešní Brno hl. n. nevešlo, takže to zřejmě dopadne tak, že "sice jsme o něco zvýšili kapacitu tratě Brno - Zastávka, ale využít toho nemůžeme, dokud se nenalijí další miliardy (v případě tzv. odsunu možná až desítky miliard) do brněnského železničního uzlu".

Zastaralejší infrastruktura nemusí být překážkou ani čtvrthodinového intervalu. Na trati Praha - Kladno jezdí už dnes ve špičce tři vlaky za hodinu, a to tam není žádný dvoukolejný úsek (na 240 to je alespoň Brno-HH - Střelice), a je tam zastaralejší zabezpečovací zařízení, než je na trati č. 240 (nemožnost současných vjezdů do většiny stanic).
Jistě ani kapacita současné tratě Brno - Zastávka u Brna není vyčerpána a další vlaky by se tam vešly. A lidé by se mohli "rychleji" (možná ne ve smyslu "vlak dosahuje vyšší rychlosti", ale ve smyslu "vlak jede častěji, takže se zkracuje střední doba čekání na spoj") dostat tam, kam potřebují, aniž by se musely investovat miliardy korun do infrastruktury.

Řešením by mohl být koncept, kdy ve směru špičky jedou třeba 4 zastávkové vlaky za hodinu, v konečné stanici (v tomto případě Brno hl. n.) se spojí, a proti směru špičky jedou soupravy spojené. To by snížilo požadavky na kapacitu tratě (a tedy i na takovéto investice).*

Přestup v Tetčicích - pro jízdu v jakém směru? Snad jen pro lidi ze sousední obce Neslovice.
Pro obce Kratochvilka a Hlína je vhodnější přestup v Zastávce, a do Ivančic musí každopádně jezdit dostatek přímých vlaků (+ případně posilových autobusů) z Brna.

A ta možnost přestupu z vlaku na autobus tam je - stejně jako v žst. Zastávka už dnes.

* To pochopitelně platí i pro další jednokolejné příměstské tratě, jako např. Ostrava - Frýdek-Místek, Praha-Smíchov - Nučice apod.
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2025 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko