Praha — Na stránkách většiny krajských úřadů, které jsou objednateli regionální dopravy v ČR, se již tradičně v uplynulých týdnech objevily první návrhy jízdních řádů pro rok 2012 s výzvou k odeslání připomínek. Ta má v každém kraji jiné termíny (v některých případech již v následujícím týdnu) a jiné podmínky, někde například očekávají připomínky výhradně prostřednictvím obcí, jinde i od občanů. Každopádně ve všech případech je třeba připomínky zaslat příslušnému krajskému úřadu, nikoliv dopravci. S výjimkou Pardubického kraje, kde jsme již informovali o připravovaných rozsáhlých strukturálních změnách v souvislosti se zavedením IDS IREDO, jsou změny v jiných krajích prozatím bez komentáře. Pokud jde o dálkovou dopravu, samo ministerstvo za sebe návrhy nepublikovalo, nicméně mnohé lze vyčíst právě z krajských úřadů. Žádný z dopravců ani správce infrastruktury ani letos návrhy v tomto stádiu příprav nezveřejnil. Nezbývá tedy než ještě jednou varovat — uvedené návrhy jsou podklady k jednání a od konečného jízdního řádu se mohou i výrazně lišit.
- Jihočeský kraj - návrh nezveřejnil ani kraj, ani společnost JIKORD, oznámení o možnosti návrh připomínkovat nebylo nalezeno
- Jihomoravský kraj
- Karlovarský kraj
- Královehradecký kraj
- Liberecký kraj
- Moravskoslezský kraj
- Olomoucký kraj
- Pardubický kraj
- Plzeňský kraj
- Středočeský kraj a Praha - ROPID zveřejnil jen tratě zapojené do PID
- Ústecký kraj
- Kraj Vysočina - pouze formální oznámení (SŽDC návrhy jiným osobám neposkytne), sám kraj návrh nezveřejnil
- Zlínský kraj - návrh prozatím nezveřejnil, poslední aktualitou v oboru je zveřejnění loňského návrhu 19.7.2010
Zdroj: MDČR, kraje ČR
| 10.7.2011 (14:00)
Švýcaři to často zvládají i na dvojkolejkách.
Kolem Curychu máte 4 koleje
- z HB do Bassersdorfu (severovýchod směr Winterthur)
- z HB do Killwangen-Spreitenbachu (západ, S-Bahn se vejde na dvojkolejku)
- z HB do Thalwilu (co mezi nimi projíždí, jede tunelem, zbytek po břehu jezera)
Pak ještě z Basileje někam po Liestal.
Kolem Ženevského jezera je z větší části tříkolejka.
a dost. Zbytek se musí vyjezdit.
Síťová grafika (schématický jízdní řád - linky s minutovými polohami) zde:
http://www.sma-partner.ch/index.php?option=com_content&view=article&id=333:netzgrafik-fahrplan-schweiz-2011&catid=38:projekte-und-konzepte&Itemid=205&lang=en
Taky mají v úzkých hrdlech následné mezidobí 2 min, což u nás torpéduje norma, která zná pouze autoblok 1000 m (autorům normy tímto děkuji za zásluhy o rozvoj naší železnice).
Vyšší počet obyvatel některého sídla nemůže být argumentem pro to, aby každý z těchto obyvatel měl lepší dopravní spojení než má obyvatel malé vsi.
To bylo doufám myšleno ironicky...
A ty věty pod tím asi taky. Kapacita soupravy je omezená, např. délkou nástupiště 170 m (i kdybychom se rozšoupli, nad 300 m se asi nedostaneme).
Já jsem úmyslně neuváděl, kde "zlomit" pásmo. To už záleží na místních konkrétních podmínkách. Já jsem uvedl obecné zásady, jak neprznit takt. Pak už záleží jen na snaze odborníků a dobré vůli úředníků všeho druhu (která právě zejména ve vyšších patrech chybí).
Každopádně díky za zajímavý poznatek.
Pokud krajský úřad rozhodne, že obyvatelům nějaké Dolní Lhoty stačí interval 30 nebo 60 minut, musí takový interval stačit i obyvatelům Říčan, Strančic...
Vyšší počet obyvatel některého sídla nemůže být argumentem pro to, aby každý z těchto obyvatel měl lepší dopravní spojení než má obyvatel malé vsi.
Neuznávám tedy argument "Nás je víc, máme právo na častější spojení".
Mnohem logičtější je "Nás je víc, máme právo na soupravu s větší kapacitou".
zřejmě by bylo nutno někde předjíždět
Jen to ne.
Předjíždění má smysl třeba v Nymburce, kde si cestující zpoza Nb přestoupí do rychlíku (a mělo by ještě větší v případě tarifní integrace).
Pokud se nejedná o přestup hrana-hrana za účelem zkrácení cestovní doby řekněme aspoň o 5 min, je předjíždění prasárna. Kterou se nicméně někteří "takyodborníci" nerozpakují navrhovat. Nikoliv jako "nejmenší zlo", ale jako od počátku plánovanou nabídku.
(k JŘ okolo Prahy, ale předpokládám, že se týkají i dalších tratí u nás).
1) Netaktnost vlivem konstrukce tras.
Pokud je mi známo, program, který používá SŽDC ke konstrukci, je sice poměrně precizní co do výpopčtu konkrétní trasy, ale není moc nakloněn taktu. Proto mají různé soupravy různé jízdní doby, což ve výsledku není zrovna pěkné. Chápu, že v dnešní situaci mají konstruktéři jiné starosti, ale pokud by v procesu tvorby JŘ bylo méně zákulisních tanečků, měli by čas vlaky "vyvatovat" na jednotnou jízdní dobu.
2) Netaktnost vlivem velkého rozdílu v jízdních dobách Os/R (nerovnoběžný grafikon)
Například na trati 221 "nejde" 15-min-takt, protože trasa Os nemůže kolidovat s trasou R. Řešením je podle mě střídavé zastavování na zastávkách s malou frekvencí. Půlhodinový takt je např. pro obec typu Světice pořád ještě velmi slušná nabídka. Zrovna tak může v takovýchto případech pomoci pásmový provoz.
3) Netaktnost vlivem "boje o časové okno".
Pokud prokládáme R ve "dvouhodině" s Os v hodinovém taktu tak, že Os jednou za 2 hodiny "přiohneme", nabízí se otázka, co se stane, až nastanou příznivější podmínky pro veřejnou dopravu a rychlík bude moci jezdit v hodinovém taktu (dvouhodinový takt není zrovna nabídka, která by přivedla cestující od aut). Např. trať 231.
Řešením je koordinace tras v hodinovém, okolo Brna a Ostravska pak v půlhodinovém, a okolo Prahy místy ve čtvrthodinovém taktu. Opět využít podle konkrétních okolností střídavé zastavování či pásmový provoz. Takto se mnohé konflikty vyřeší předem.
Pravidelnost je důležitým prvkem atraktivity veřejné dopravy a obyvatel Říčan, města "okresní" velikosti, docela dobře může zvažovat, zda by přešel z auta na vlak při taktu 10/20 min či 15 min. Zrovna tak obyvatel Berouna zvažuje mezi dálnicí, stávajícím taktem 30/60 min a případnou "rychlou půlhodinou".
A o tyto cestující by nám mělo jít především, protože
a) Mezi městy, zejména v aglomeracích, se železnice "uživí" s nejmenšími dotacemi (možná dokonce bez nich?)
b) Právě zde může železnice nejvíc odlehčit silniční síti.
Výhody: výrazné zkrácení jízdní doby do zastávek mezi Strančicemi a Benešovem + rychlejší spojení do Prahy z tratí 210, 212.
Nevýhody: nutnost vyššího počtu souprav, problém s procpáním rychlíků (zřejmě by bylo nutno někde předjíždět).
Chybí mi, pravda, rychlý půlhodinový takt (Benešov, Kralupy, Nymburk, Beroun).
Návrhy na 20-min-takt mi přijdou nešťastné, protože se tento s půlhodinovým taktem všude okolo příliš nekamarádí...
Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.
- Correspondent or Member of ŽelPage,
- Editor or ŽelPage Administrator
Before you insert your comment, you have to log on or register.










