Salzburg — Neděle 11. prosince 2011 se zcela jistě zapíše do dějin železniční dopravy v Rakousku. Pravidelný provoz zde totiž zahájí první soukromý dopravce v dálkové železniční dopravě. Společnost WESTbahn, která je od dubna certifikovaným dopravcem, začne za 40 dní na trati Vídeň – Salzburg nabízet své služby na komerční bázi. Jízdní řád i tarif byl již zveřejněn; k dispozici je denně celkem jedenáct párů vlaků, které při cestě obslouží stanice Wien Hütteldorf, St. Pölten, Amstetten, Linz, Wels a Attnang-Puchheim. Jízdní doba je 2 hodiny a 59 minut při dosažení průměrné rychlosti 106 km/h na 317 kilometrů dlouhé trati. Na stejné relaci nabízí státem vlastněné Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) takřka trojnásobný počet spojů, na něž nasazuje mj. komfortní soupravy railjet (Siemens Viaggio Comfort).

Vlaky WESTbahnu odjíždí ze stanice Wien Westbahnhof vždy ve 32. minutu sudé hodiny, ve špičce však vlaky vyjíždí i v lichou hodinu. V opačném směru jsou odjezdy stanoveny na 26. minutu liché hodiny, v nejvytíženější časy rovněž posílené o odjezd v sudou hodinu.

Tarifní nabídky WESTbahn jsou založeny na možnosti zakoupení jednorázové jízdenky nebo určitého množství kilometrů prostřednictvím kilometrické banky, kterou nabízí i České dráhy. Rakouský protějšek ale kilometrický účet vede v elektronické podobě, nikoliv formou knihy. Jednorázová jízdenka z Vídně do Salzburgu stojí 23,80 eur (asi 595 korun). Kilometr vás vyjde na zhruba 1,88 Kč. To přesně odpovídá polovině obyčejného jízdného ÖBB. Stejné nabídky, jako zákazníci WESTbahnu, dosáhnou pouze držitelé Vorteilscard (rakouská obdoba In-karty za částku 100 eur ročně). Nejlevnější jízdenka ÖBB, zakoupená předem, je k dostání za 19 eur (přibližně 475 korun).

Kilometrickou banku si lze zakoupit na 1 000, 5 000 nebo 10 000 km, jeden kilometr poté stojí od 0,069 do 0,073 eur. Jízdenky se dají zakoupit ve vlaku nebo na internetu. Do vlaku je možné nastoupit bez rezervace místa. Rezervační systém bude spuštěn později, za rezervaci místa bude vybírán dodatečný poplatek. V přípravě jsou další nabídky. Zajímavou možností je nabídka WESTclub – za příplatek si zajistíte, že sedadlo vedle vás či proti vám nikdo neobsadí.

Majitelem 100 % akcií provozní společnosti WESTbahn je firma RAIL Holding AG s následující majetkovou strukturou:

• 26 % SNCF
• 26 % Stefan Wehinger
• 26 % Hans Peter Haselsteiner
• 22 % švýcarský finanční investor Augusta

SNCF do projektu WESTbahn vstoupila až 22. srpna 2011 a rozhodně nepatří mezi iniciátory a zakladatele projektu. Touto osobou je jednoznačně bývalý šéf osobní dopravy ÖBB Stefan Wehinger, který se po odchodu od státních drah v roce 2008 rozhodl založit vlastní společnost. Na svou stranu se mu podařilo získat průmyslníka Hanse Petera Haselsteinera, předsedu představenstva stavebního koncernu STRABAG.

WESTbahn nakoupila u společnosti Stadler sedm kusů dvoupodlažních jednotek Stadler KISS, které technicky odpovídají jednotkám SBB RABe 511. Na rozdíl od nich mají kapacitu 501 cestujících v jedné vozové třídě a maximální rychlost 200 km/h. Pravděpodobná kupní cena byla celkem 110 milionů eur (2,75 miliardy korun). Údržbu jednotek převezme společnost LogServ (dceřiná společnost voestalpine Stahl GmbH), která pro tento účel připravila nové prostory v Linci. Údržba bude probíhat pouze v nočních hodinách, protože všech sedm jednotek je denně využito na pravidelných vlacích. Do Lince jsou proto v okrajových polohách dne vedeny ještě další vlaky – v úseku z Vídně jich jede třináct denně a v úseku do Salzburku dvanáct denně.

Společnost tvrdí, že nechce rozpoutat cenovou válku; cílem je konkurovat zásadně kvalitou služeb. Jednotky nabízí pouze jednu vozovou třídu. V celém vlaku je k dispozici bezplatný internet, každý vůz obsluhuje z bistra jeden stevard, instalovány jsou oddělené záchody pro muže a ženy a k dispozici je i kuřácký oddíl.

V souvislosti se zahájením provozu spojů WESTbahn se v Rakousku objevují naprosto stejné kritické komentáře o vyzobávání rozinek, jaké dobře známe z České republiky. V této souvislosti je třeba uvést, že Rakousko je – co se týče otevírání osobního železničního trhu dalším dopravcům – ještě mnohem pomalejší, než Česká republika. Dosud nemají jasno například ani v tom, zda dálkovou dopravu bude objednávat stát, spolkové země nebo si na sebe musí vydělat sama. To se ukazuje nyní stále jasněji, nejen v souvislosti s WESTbahn, ale i s plánovaným omezením IC vlaků mezi Salzburgem a Grazem od prosince 2011.

Zdroj: bahnforum.info,ÖBB, WESTbahn, Der Standard,Wiener Zeitung