Rail-2005:
Koukám znova na tu cenu.
Po přepočtu 816 Kč/600 km, to je dost slušná akce. Je to skoro přesně totéž, co je u nás základní jízdné. ;-)
Zač se asi jezdí normálně?

tarten, spalda: Ja nerikam tak ani tak. Jenom rikam, ze HDP tam jezdit nebude (pocet cestujicich nemusi byt nutne primo umerny HDP). Pocet polskych SPZ u Brna je lepsi udaj, ale porad to neni idealni.

Samozrejmne souhlasim s tim, ze stavet polakum dalnice, kdyz uz se jim tu (nejen) diky nejlepsimu chemikovi ani nevyplati brat naftu, je hloupost.

bartik09:
Jste s tím nějak rychle hotov. :-) Vy tedy máte rozumný důvod si myslet že ne, nebo to bylo jen slovo "podvod" hozené do větru?

Já v tomhle mám podobné info jako spalda. To víte, pětimilionová průmyslová aglomerace (za kterou stojí 40milionová země jinak na jihu celkem dost odstíněná horama) a 1,7 milionové město ve vzdálenosti jako Praha - Ostrava, to se prostě nezapře. A navíc nevím, proč Polákům stavět dálnice a nechat je zatěžovat naše prostředí za almužnu v podobě dálniční známky, když se od nich dá vybírat jízdné s mnohem menšími dopady na externality. ;-)

bartik09: no minimálně co do počtu polských SPZ na dálnici u Brna bych usuzoval, že tam poptávka celkem je.

tarten: Ekonomika neekonomika, hlavne tam musi bejt poptavka (kdyz naklad teda nee). Nejaky HDP se v tomhle pripade hodi tak pro marketingovy podvody v reklamach...

Pikehead: "Mocenský vzestup Polska" je přesně co? Narozdíl od totáče se tam dá koupit maso, ale žádný hospodářský ani intelektuální průlom tam nevidím, a ani nečekám.

No jak myslíte. Ale ta VRT má spojovat 24. světovou ekonomiku (Polsko) s 27. světovou ekonomikou (Rakouskem). Aspoň podle HDP. ;-D

tarten: jasně, smíšená trať přes Vysočinu nemá v našem případě žádný smysl, když nám vede opravená a sklonově lepší trať přes ČT. Výjezdy z měst jsou samozřejmě na zvážení.

Přesně tuhle slepou uličku "průkopnicky" absolvovali Němci a neradno ji opakovat.
Myslíte Hannover - Wurzburg? http://de.wikipedia.org/wiki/Schnellfahrstrecke_Hannover%E2%80%93W%C3%BCrzburg
Však Koln - Frankfurt už je taky čistokrevná VRT se sklony 40 promile.
http://de.wikipedia.org/wiki/Schnellfahrstrecke_K%C3%B6ln%E2%80%93Rhein/Main
Tady je vidět, jak se dájí VRT stavět - trať do Kolína má i při vyšší rychlosti o dost menší poloměry oblouků - 3348m oproti 5100m na trati té první zmiňované.

Mrwigles: VRT Praha - Brno - Ostrava je jasná, ale myslím že bez napojení na zahraničí by byla tak napůl zbytečná.

Nebyla by napůl zbytečná. Vnitrostátní podíl na výkonu VRT se odhaduje na 80%, někdy na 75%. Čili zahraniční napojení ekonomicky pomůže, ale na něm to nestojí.

rpet: upgrade na 200-230 km/h stávajících železničních tratí v trase Brno-Praha:
Některé problémy zde již byly vypsány, ale sepíšu to raději celé:
- vyčerpaná kapacita v úseku Libeň - Kolín a to převážně příměstkou dopravou. Zvýšením rozdílu rychlosti Eska a dálkové dopravy kapacitu trati dále snížíme. Pro zvýšení kapacity je třeba dalších kolejí. Kopírováním současné stopy přes Úvaly, Český Brod a Poříčany nám vyjde současný rychlostní profil. Pokud bychom tady chtěli přesáhnout rychlost 140 km/h, tak jedině dvojkolejkou v nové stopě od Běchovic do Poříčan. Což činí cca 25 km novostavby a 8 km dostavby. To, že Libeň-Běchovice se staví pouze jako tříkolejka, to se mi nelíbí.
- Úsek Kolín - Přelouč je na tom podobně, přibývá nám tady potřeba kapacity pro náklaní dopravu, která až do Kolína může využít trať mimo Prahu. Rovněž nelze kopírováním současné stopy dosáhnout rychlosti 200 km/h. To, co je zde dneska, je maximum toho, co lze z dané stopy získat při zachování nákladní dopravy. (Bez ní bychom mohli jít na vyšší převýšení, ale minimální rychlost pro průjezd oblouky by se blížila 100 km/h. Což je pro nákladku fatální)
- Přelouč-Choceň: Tady by to šlo. Pozor na Pardubice, zde bude veškerá osobní dorpava zastavovat, takže přínos zvýšení rychlosti bude malý.
- Choceň-Ústí n.O. Taky bych byl raději, kdyby se zde uvažovalo s variantou na 200 km/h. Čímž bychom získali úsek stavebně připravený na 200 km/h dávající smysl díky jeho délce téměř 50 km. Zde nejsme ve při.
- Ústí-Česká Třebová: V husté zástavbě v ČT to na víc než 120-140 nepůjde.
- Ze Třebové na jih ku Březové nad Svitavou: Prvních 24 km je v zásadě proveditelných, zbylé 4 km vzdušnou čarou vychází na základnový tunel. Trať zde zajíždí do zařezaného údolí Svitavy.
- Od Březové do Letovic: 5 km přestavby, z toho 3 km v tunelu. Pak by to kousek šlo, nový 1 km dlouhý tunel, kousek rovinky a jsme v Letovicích.
- Letovice-Blansko: Dva 3/4km tunely na 6km úseku do Svitávky. Za Sklalicí 1/2km tunel a 3/4km tunel při přestavbě celého 4km úseku do Doubravice n. Svitavou. Dál do Blanska by to opět šlo.
- Blansko-Brno. Zde bych nejprve uvedl odkaz. http://www.ita-aites.cz/files/tunel/komplet/tunel_4_10.pdf strana 31 a dále. Článek se týká ražby dlouhých tunelů pro Španělskou VRT ve špatných geologických podmínkách. Mezi Blanskem a Brnem se nachází krasová oblast, kde je možno očekávat podmínky ražby ještě mnohem horší, než byly nalezeny na výše uvedené stavbě. A to včetné případu, že v polovině ražby bude nutné práce zastavit a proinvestované peníze odepsat. Tady to nepůjde ani rychle ani levně a nejlépe bude se této oblasti vyhnout. Rozumný požadavek na zachování současné obsluhy příměstskými vlaky by pak znamenal stavbu zcela nové trati v délce 14-15 km, z toho mimo tunely asi 1 km.

Když to shrneme: 42-45* km novostavby nebo totální přestavby. K tomu 11-12 km tunelů za odhadnutelnou cenu - 1,2 mld/km dle ceny tunelů pod Vítkovem na Novém spojení. Plus cca 14 kilometrů tunelů, u kterých můžeme hádat z kávové sedliny násobek výše uvedené ceny tunelu a existuje riziko ztráty investice.
Výsledek: Jízdní doba kolem 120 minut.
Porovnání se zadáním: Říkal jste, že je vám jedno, jestli 60 nebo 80 minut.
Vaše zadání nesplněno. Dolní limit překročen o 100 %, horní o 50 %.

Edit: *) Nezapočítávám úsek z Chocně do Ústí nad Orlicí města.

spalda: Celá pointa je v tom, že na VRT nemůžou náklady, tím pádem se staví s např. většími sklony a tím se ušetří spousta peněz za terénní práce.

Jenže v tom se právě mýlíte. Nejprve se musí rozhodnout, jestli to bude VRT jen pro osobku nebo smíšená a podle toho se udělají sklony. Když smíšená, kvůli nákladce se musí sklony držet pod 12 promile, vyjímečně pod 18. Pak se to naprosto děsivě prodražuje, ale nákladku tam stejně nepošlete, jen v noci, ale to má zas probíhat údržba. Fuj. Přesně tuhle slepou uličku "průkopnicky" absolvovali Němci a neradno ji opakovat. (Jenže VRT to JE a Joskovi to kazí průměr na wikipedii :-D .)

Takže podle mě nákladku na VRT ano, ale výhradně menšinově - třeba u výpadů z měst, kde to má dostatečný důvod a je to dobré i pro konvenční vlaky. A musí se striktně rozlišovat, co je VRT s čistě osobním provozem a co se smíšeným, a jaké jsou náklady na to či ono.