Praha — Úterý 25. listopadu je sice běžným pracovním úterým, jako každé jiné, ale přesto si na Generálním ředitelství Českých drah dnes možná připijí skleničkou něčeho ostřejšího. Právě dnes totiž České dráhy zaplatí poslední splátku za jednotky řady 680, známé pod označením Pendolino. Právě nákup těchto rychlovlaků je nechvalně známý svou historií, kdy kvůli krachu někdejšího ČKD, které mělo původně vlaky s naklápěcí skříní pro České dráhy vyrobit, se notně prodražil a zároveň se i zmenšil počet ve výsledku dodaných souprav.
Kvůli jedné miliardě utopené v ČKD i dalším průtahům tak nakonec za původní plánovanou částku, která tehdy činila zhruba 4,4 miliardy korun, získaly České dráhy o tři soupravy méně, než bylo původně plánováno. Po nezdaru ČKD byly na stole dvě nabídky na dodávku vlaků s naklápěcí skříní. První podalo konsorcium firem vedených Fiatem Ferroviaria (dnešní Alstom), který za zbytek peněz nabídl dodání 7 souprav namísto původních 10. Druhou nabídku podalo sdružení kolem společnosti Siemens, které ovšem nabídlo dodávku dokonce pouze pěti souprav. Z těchto nabídek tak byla vybrána, jak už je známo, nabídka dnešního Alstomu. Snížení počtu jednotek o tři soupravy však fakticky znamenalo prodražení vlaků až o 42 % na jednu soupravu.
Právě tento fakt se následně promítl do hospodaření Českých drah, které byly zatíženy splácením úvěru, jenž představoval zhruba půl miliardy korun ročně. Ten je však právě dneškem, zhruba v třetině plánované životnosti jednotek řady 680, splacen.
Toto splacení syndikovaného úvěru u konsorcia bank pod vedením ČSOB ale není jedinou událostí posledních dní, která Českým drahám uleví od nákladného splácení závazků. Modrému dopravci se podařilo začátkem listopadu udat investorům také další emisi dluhopisů ve výši 180 milionů eur (v přepočtu zhruba 5 miliard korun). Emise byla ve dvou tranších: první v hodnotě 30 milionů eur na 10 let s úrokem 2,875 % a druhá ve výši 150 milonů eur na 15 let s úrokem 3,5 %. Jde tedy nyní o nejdéle splatné dluhopisy, které firma vydala, a zároveň se jí navíc podařilo je udat za druhý nejnižší úrok, jakého kdy při půjčení peněz České dráhy dosáhly. Peníze z této emise poslouží mimo jiné ke splacení krátkodobých úvěrů s vyšším úročením a sloučí je do dvou dlouhodobých. Mimo jiné má i tato operace posloužit k tomu, aby letos kulminovalo celkové zadlužení skupiny ČD, jež v tomto roce přesáhlo 34 miliardy korun.
Celkovému zadlužení Českých drah by se měla také věnovat reportáž v Událostech České televize.
Zdroje: České dráhy, Patria.cz

Víc klopidel by v našich podmínkách mělo rozhodně smysl (nebránil bych se místo rychlíkopanterů koupit minipendolina jako má Slovinsko). Jen teda ne na Brno - Olomouc, ta trať je předurčena k záhubě jestli se s ní něco neudělá...
Jo to bude dobré. 15:18 odjezd Pendolína z Brna. 16:50 příjezd do Olomouce a 17:44 do Ostravy. Bez přípojů do Kroměříže, bez obsluhy Přerova.
15:02 odjezd rychlíku do Ostravy. Příjezd rychlíku do Ostravy 17:25.
16:02 odjezd rychlíku do Ostravy. Příjezd rychlíku do Ostravy 18:25.
Abychom natáhli cestující do Pendolína, zrušíme rychlík s odjezdem 15:02. V Pendolínu přibyde 0 cestujícíh (ono to na Olomouc jezdí tak narvané, že pendolíno sotva bude stačit) a mínus 600 cestujících v rychlíku.
Naklápěním na jednokolejce dosáhneme toho, že se na křižování bude čekat o minutu dýl, nebo zasekáme protijedoucí vlak o 10-15 minut.
Jó ... kdyby byla dvojkoleka Brno-Přerov tak to bude lepší jezdit co půl hodiny na Ostravu než Pendolíno jednou za 4 hodiny a před ním půl hodiny díra pro zvýšení atraktivity spoje.
- standard čistoty a služeb na palubě dobrý,
- místa na nohy a na práci pro mne moc ne.
- Tak nějak principielně mne štvou povinné místenky , které považuju za prachsprostý vejvar z cestujících, který mi v porovnání s cestováním v Bmz/Bpeer nedává žádnou přidanou hodnotu. Kdyby tomu říkali SC příplatek jako kdysi, možná bych to vzal na milost.
- Časově to u nás neudělalo nikde muziku takovou, aby člověk za ty prachy navíc měl důvod to považovat za dobrý způsob cesty. Na Košice to může být zajímavý, Cheb taky, Linz taky, ale já tím z Prahy do Tábora určitě jezdit nebudu.
Z Budějovic do Vídně přes Velenice jsou to "jen" tři a půl hodiny, takže pokud z Budějic do Vídně, tak určitě ne přes Linec. A plány na ČB - Horní Dvořiště s rychlostí až 200 km/h jsou, ale je to jenom na papíře a dlouho to tak určitě i zůstane.
Ale hrát si s možným využitím 680 je lákavé. Byvší Bratislava je jen začátek.
Ale ono stejně nakonec skončí jako D1/II Express přes HB :-)))))))
Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.
- Correspondent or Member of ŽelPage,
- Editor or ŽelPage Administrator
Before you insert your comment, you have to log on or register.











