..: Studii proveditelnosti k rychlým spojením provázejí spory :..

VRT Kolin - Ryn-Mohan, foto: Deutsche Bahn Praha — Výstavba vysokorychlostních tratí je v České republice tak trochu nekonečným tématem, které rozděluje i odbornou veřejnost. Stavět či nestavět vysokorychlostní tratě, případně v jakých trasách, v jakém rozsahu a hlavně kdy - to jsou jen některé z otázek, které v této souvislosti pravidelně vyplouvají na povrch. Po dlouhé době čekání se však letos rozhoupal i správce infrastruktury, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), a v květnu letošního roku vypsal výběrové řízení na strategickou zakázku Rychlá spojení - Studie příležitostí. Tato zakázka v předpokládané hodnotě 20 milionů korun však ještě před výběrem vítěze vzbuzuje pochyby. Kritici totiž poukazují na to, že je podle jejich názoru šita na míru jediné společnosti, kterou je SUDOP PRAHA. Celá věc se tak nyní dostala až na stůl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). K tomu se odvolalo Centrum pro efektivní dopravu, které samo o zakázku ve spolupráci se zahraničním partnerem také usilovalo.

K čemu studie?

Studie příležitostí by měla prvně stanovit předpokládaný rozsah sítě vysokorychlostní železnice v Česku a potvrdit socioekonomický smysl výstavby těchto takzvaných rychlých spojení. Problémem však je již samotný termín vypsání tendru na její zpracování. Ten totiž podle informací ŽelPage přichází až po bezmála dvou letech od doby, kdy byla zakázka k vypsání připravená. Zpoždění oproti zbytku západní Evropy je však skutečnost, se kterou se v otázce rychlých tratí pro dálkovou dopravu potkáváme snad dlouhodobě, nejen u tohoto projektu. Důvody, proč byla zakázka vypsána až letos, shrnuje mluvčí SŽDC Marek Illiaš: „Zadání studie je opravdu připravováno již delší dobu, což je však vzhledem k jejímu rozsahu a významu pochopitelné. Musíme si uvědomit, že tato Studie příležitostí je v prostředí ČR unikátní dokument, s jehož zadáním a zpracováním je minimum zkušeností,“ podtrhuje samotný význam celého projektu Illiaš.

Dopravní model

Jádrem sporu mezi nevládní organizací Centrum pro efektivní dopravu (CEDOP) a správcem infrastruktury je kvalifikační požadavek na vlastnictví čtyřstupňového celostátního dopravního modelu České republiky, který navíc musel uchazeč použít v uplynulých letech alespoň v jedné zakázce s minimální hodnotou 2 miliony korun. Proč je nutný dopravní model, to nám opět osvětluje Marek Illiaš: „Tento čtyřstupňový model je dnes zřejmě nejrozšířenější typ dopravního modelu. Skládá se ze čtyř fází výpočtu. První tři kroky slouží k výpočtu přepravní poptávky, určení cílů dopravy a dělby přepravní práce. Poslední čtvrtý krok výpočtu slouží k přidělení zjištěné přepravní poptávky na dopravní síť. Popisuje se tak zjednodušeně skutečné chování cestujících,“ popisuje mluvčí SŽDC. Podle ředitele CEDOP Petra Šlegra však jediným podobným modelem v našem prostředí disponuje společnost SUDOP PRAHA, díky čemuž se zakázky prakticky nemůže účastnit jiný uchazeč.

Šlegr přitom poukazuje na to, že stát má zmíněný model k dispozici z jedné z předchozích zakázek, kterou vypisovalo Ministerstvo dopravy. Ta se týkala zpracování Dopravní sektorové strategie a součástí byl právě čtyřstupňový dopravní model. Podle názoru CEDOP by tak SŽDC v rámci rovných podmínek i zajištění maximálního souladu s předchozí Dopravní sektorovou strategií měla dát model k dispozici a zajistit si tak i větší množství případných uchazečů a tím i možnou úsporu finančních prostředků z veřejných zdrojů. To však SŽDC striktně odmítá: „SŽDC nedisponuje zmíněným modelem a nemůže tak garantovat poskytnutí jakékoliv jeho části zpracovateli studie. Dopravní model je souhrnem dat, softwarového vybavení s příslušnými autorskými právy a know-how jeho zpracovatele. Využití modelu, který sloužil jako jeden z nástrojů v rámci Dopravních sektorových strategií, je plně v gesci Ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy nezpřístupnilo tento dopravní model po potřeby SŽDC,“ uvedl Marek Illiaš. Otázkou však zůstává, zdali Správa železniční dopravní cesty vůbec o zpřístupnění dopravního modelu ministerstvo požádala a o tuto skutečnost usilovala.

Na míru pro SUDOP?

AV 104-10 na trase Huesca - Zaragoza, RENFE, foto: Alfonso Marco Pérez Při nutnosti vlastnit zmíněný dopravní model se možné spektrum uchazečů zužuje podle názoru zástupců CEDOP pouze na již zmíněnou společnost SUDOP PRAHA. Podle vyjádření SŽDC k námitkám Centra pro efektivní dopravu sice dopravními modely disponují také další dvě nebo tři české společnosti, ty však podle Petra Šlegra disponují pouze modely regionálními, které nepokrývají celou republiku, nebo modely, které z jiných důvodů nejsou vyhovující.

CEDOP přitom poukazuje i na další z jeho pohledu zvláštní skutečnost v kvalifikačních požadavcích: U všech osmi požadovaných oborových profesí, kterými musí uchazeč disponovat, je požadavek na vysokoškolské vzdělání. U specialisty na přepravní prognózu a dopravní modelování však tento požadavek jako u jediného není. To tak v kontextu informace, že právě specialista společnosti SUDOP na tuto oblast nemá vysokou školu, může vyvolávat další pochyby o transparentnosti zakázky. „Tato disciplína je přitom na dopravních vysokých školách považována za jednu ze složitějších,“ diví se Petr Šlegr. SŽDC je však názoru jiného: „U tohoto specialisty je požadována nejméně pětiletá praxe v oblasti dopravního modelování a doložení alespoň 2 referencí na zpracované projekty. V oblasti dopravního prognózování a modelování je rozhodující praxe a reference, protože se jedná o rutinní činnost, kde je praxe velice přínosná a důležitější než vysokoškolské vzdělání. Toto vzdělání není ostatně například požadováno ani u specialisty na Public Relations,“ uzavírá stanovisko Správy železniční dopravní cesty Marek Illiaš.

Na tahu ÚOHS

Celou věc má tak nyní na stole Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jenž byl organizací CEDOP požádán o vydání předběžného opatření zakazujícího případné uzavření smlouvy s vítězným uchazečem z tohoto výběrového řízení. I zde se však hned v počátku objevil spor mezi SŽDC a zástupci CEDOP. V hlavní roli zde hrála recepční soukromé bezpečnostní agentury, která v daný den konala službu na vrátnici Správy železniční dopravní cesty a přebírala od kurýra zásilku s námitkami. Následně totiž právníci správce infrastruktury dlouho řešili, zdali vlastně tato pracovnice byla pověřena pro přebírání zásilek a je-li tím pádem podání CEDOP legitimní. Nakonec se však ústy právní kanceláře SŽDC Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže omluvila a uznala, že tato pracovnice zásilku převzít mohla a ta byla tak řádně doručena.

Další zakázka

Na obzoru je navíc již nyní další zakázka v oblasti stavby vysokorychlostních tratí. Tentokrát SŽDC poptává technicko-provozní studii na téma Technická řešení VRT. Tato studie by měla připravit české normy, vyhlášky a směrnice pro budoucí výstavbu a následný provoz rychlých spojení. Dá se tak očekávat, že tato studie zformuje podobu železničně stavebního průmyslu a nastaví prostředí pro projektování VRT. Zde naopak CEDOP poukazuje na nedostatečné kvalifikační požadavky, kdy SŽDC například po specialistovi na projektování dopravních staveb požaduje jen jeden projekt či pouze územně technickou studii nebo přípravnou dokumentaci na jednu vysokorychlostní trať v posledních třech letech. Zde je podle názoru některých odborníků vidět snaha Správy železniční dopravní cesty preferovat domácí uchazeče, kteří se stavbou nemají tolik zkušeností, případně celé projekty zdržovat do doby, než se to zdejší společnosti naučí. To však správce infrastruktury logicky popírá.

Zdroje: CEDOP, SŽDC, Zadávací dokumentace k veřejné zakázce


Michal Jaroš Poslat mail autorovi | 13.11.2014 (9:29)
Súvisiace správyopen/close

Ďalšie z rubriky Legislativa Stavby a projekty

Ďalšie z regiónu Česká republika (celá)


  1 ... 6 7 8 9 10 ... 12      Zpráv na stránku:   
14.11.2014 (16:50)  
Pánové a položili jste si někdy otázku kolik času prostojí vlak na nákladní VRT když pouští VR vlaky před sebe? Že bude stavět každých 20 až 40 km* dle provozu a nesmí zastavit před stoupáním, protože byť jen 15 promile znamená problém s rozjezdem, natož obligátních 20 promile?

Nebo kolik času prostojí tentýž vlak při čekání na noc, aby mohl projet? Třeba i 8 hodin čekání až bude slot na VRT? Což znamená, že kdyby jel stovkou přes ČR po koridoru, dávno by ji přejel?

PS: Pochybuju, že pan Šimral by jel po VRT přes Vysočinu a škrábal se do 600 m nad mořem, když se mu nevyplatí (museli by mu platit aby tama jel) stoupat do 460 m nad mořem cestou přes H.Brod... Přes Třebovou je to to max 350 m n.v.

*) výhybny navíc, taky tunely navíc, cena roste na dvoj, pěti, možná i desetinásobek
14.11.2014 (16:32)  
V aktuálním ŽM se třeba píše o vyvíjeném dvourozchodovém shinkansenu...
Na rozdíl od Japonců, nebo Španělů máme konvenční tratě s normálním rozchodem, proto by se mohl vlak po projetí VRT v Brně pokračovat po běžné trati ve směru Ostrava, nebo Vídeň I bez vychytávek typu Talgo :-).
14.11.2014 (16:17)  
Keprt: Hlavně ta evoluce je snázeji ufinancovatelná, to je hlavní výhoda.
Ještě je dobré si uvědomit jednu podstatnou věc. Vysokorychlostní trať zpravidla NENÍ dražší, než podobná konvenční alternative. Proč? Protože kopíruje snáz terén, takže nepotřebuje tolik mostů a tunelů, má minimum nádraží, výhybek a nepotřebuje žádné návěstidla s kolejovými obvody. Zároveň je stavba na zelené louce zpravidla levnější, než úpravy za provozu a to nemluvím o provozních ztrátách dopravců po dobu stavby.
14.11.2014 (15:51)  
Keprt: Hlavně ta evoluce je snázeji ufinancovatelná, to je hlavní výhoda.
Ano, ale jenom pokud stavíte v řídce obydlené oblasti a na rovině. Vy si opravdu myslíte, že čtyřkolejné výjezdy z Prahy a Brna, narovnání trati Brno-ČT (hlavně v údolích krasové oblasti na Blansko), tunel u Ústí, případně další dílčí narovnávaní oblouků a instalace mimoúrovňových křížení vyjde nějak výrazně levněji, než výstavba rychlého spojení? Podle mě vase "evoluce" vyjde stejně, nebo ještě dráž za cenu mnohem horších parametrů - nižší kapacita, nižší rychlost, neobsloužení Vysočiny, obsence rychlého spojení Praha - Brno - Ostrava apod....Západní země už mají páteřní síť hotovou, proto teď na ni navazují a zlepšují stávající síť. Stejně jako my máme už páteřní dálniční síť vice méně hotovou, tak ji můžeme doplňovat o silnice R apod.
14.11.2014 (15:07)  
Pikehead: no jestli si myslíte, že hlavní výhoda IDS jsou jízdenky...
Krasne jste se z toho vykroutil, no... To by me fakt zajimalo, jaky zazraky si slibujete od moderniho a kvalitniho IDS na nasi stredoveky infrastrukture.

Keprt: Od revoluce k evoluci konverguje v čase i výstavba "klasických" VRT ve Francii a Japonsku
Prdlajs konverguje. Nejdriv probehla revoluce a od te doby probiha evoluce.
14.11.2014 (12:44)  
Po přečtení tohoto článku mám tento pocit.

VRT já už neuvidím.

:-(

Proč nezavolají do Francie a neřeknou: POTŘEBUJEM SPOJIT BRNO S PRAHOU. Do 5 let by se jezdilo ...
registrovaný užívateľ Keprt 
14.11.2014 (11:26)  
Hlavně ta evoluce je snázeji ufinancovatelná, to je hlavní výhoda. Od revoluce k evoluci konverguje v čase i výstavba "klasických" VRT ve Francii a Japonsku - více se využívá stávajících tratí a jejich "koridorů v krajině", za cenu nižších parametrů (a ovšem i nákladů). V aktuálním ŽM se třeba píše o vyvíjeném dvourozchodovém shinkansenu...
registrovaný užívateľ Raquac 
14.11.2014 (11:18)  
J.U.Ray: Treba neco jako to co delaji ÖBB? Ocividne to funguje, vzhledem k tomu kolik lidi v Rakousku vlakem jezdi.
14.11.2014 (10:50)  
Bóřa: Souhlas.

Pikehead: Mohl byste, prosím, konkretizovat, co myslíte tím "... mi přijde rozumnější nákladově přiměřená evoluce než velký třesk."?
14.11.2014 (9:52)  
František: taky nevím, kde jste vzal flikování. Jděte se podívat na 010 a pak na 171. Pokud vám to přijde jako dlouhá doba, tak je to dané financováním a byrokratickými procesy, v neposlední řadě i tím, že klíčovou roli mají ne zcela ideálně motivovaní státní zaměstnanci. Pokud by se stavěla VRT, bude to vypadat úplně stejně.

bartík09: no jestli si myslíte, že hlavní výhoda IDS jsou jízdenky, tak byste měl zvážit zrušení registrace na tomto fóru. A zmiňuju to proto, že IDS (aneb využití stávajících investic do páteřní infrastruktury) je aktuálně největší dluh pro využití železniční dopravy, k tomu by vám mohla významně pomoci s krmením VRT zastávek uprostřed ničeho.

J.U.R.: Ok, tak pokud to bereme jako kreslení čar po mapě, můžeme je nakreslit z Prahy do všech krajských měst. Pokud se bavíme aspoň trochu o průniku VRT konceptů do reality, tak mi přijde rozumnější nákladově přiměřená evoluce než velký třesk.

Bóřa: víte od myšlenky že na konci jakési čáry jsou dvě velká města k naplnění vlaků mezi nimi je poměrně daleká cesta a efektivita "investic" do takto odůvoděné VRT je zcela nulová.
  1 ... 6 7 8 9 10 ... 12      Zpráv na stránku:   

Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.

- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP

Pridať komentár
Komentáre môžu vkladať iba registrovaní užívatelia.
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
Prihlásenie
 
 
  
 
   Zaregistrovať sa

© 2001 - 2026 ŽelPage - správcovia


Info
informacni okenko