..: Studii proveditelnosti k rychlým spojením provázejí spory :..

VRT Kolin - Ryn-Mohan, foto: Deutsche Bahn Praha — Výstavba vysokorychlostních tratí je v České republice tak trochu nekonečným tématem, které rozděluje i odbornou veřejnost. Stavět či nestavět vysokorychlostní tratě, případně v jakých trasách, v jakém rozsahu a hlavně kdy - to jsou jen některé z otázek, které v této souvislosti pravidelně vyplouvají na povrch. Po dlouhé době čekání se však letos rozhoupal i správce infrastruktury, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), a v květnu letošního roku vypsal výběrové řízení na strategickou zakázku Rychlá spojení - Studie příležitostí. Tato zakázka v předpokládané hodnotě 20 milionů korun však ještě před výběrem vítěze vzbuzuje pochyby. Kritici totiž poukazují na to, že je podle jejich názoru šita na míru jediné společnosti, kterou je SUDOP PRAHA. Celá věc se tak nyní dostala až na stůl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). K tomu se odvolalo Centrum pro efektivní dopravu, které samo o zakázku ve spolupráci se zahraničním partnerem také usilovalo.

K čemu studie?

Studie příležitostí by měla prvně stanovit předpokládaný rozsah sítě vysokorychlostní železnice v Česku a potvrdit socioekonomický smysl výstavby těchto takzvaných rychlých spojení. Problémem však je již samotný termín vypsání tendru na její zpracování. Ten totiž podle informací ŽelPage přichází až po bezmála dvou letech od doby, kdy byla zakázka k vypsání připravená. Zpoždění oproti zbytku západní Evropy je však skutečnost, se kterou se v otázce rychlých tratí pro dálkovou dopravu potkáváme snad dlouhodobě, nejen u tohoto projektu. Důvody, proč byla zakázka vypsána až letos, shrnuje mluvčí SŽDC Marek Illiaš: „Zadání studie je opravdu připravováno již delší dobu, což je však vzhledem k jejímu rozsahu a významu pochopitelné. Musíme si uvědomit, že tato Studie příležitostí je v prostředí ČR unikátní dokument, s jehož zadáním a zpracováním je minimum zkušeností,“ podtrhuje samotný význam celého projektu Illiaš.

Dopravní model

Jádrem sporu mezi nevládní organizací Centrum pro efektivní dopravu (CEDOP) a správcem infrastruktury je kvalifikační požadavek na vlastnictví čtyřstupňového celostátního dopravního modelu České republiky, který navíc musel uchazeč použít v uplynulých letech alespoň v jedné zakázce s minimální hodnotou 2 miliony korun. Proč je nutný dopravní model, to nám opět osvětluje Marek Illiaš: „Tento čtyřstupňový model je dnes zřejmě nejrozšířenější typ dopravního modelu. Skládá se ze čtyř fází výpočtu. První tři kroky slouží k výpočtu přepravní poptávky, určení cílů dopravy a dělby přepravní práce. Poslední čtvrtý krok výpočtu slouží k přidělení zjištěné přepravní poptávky na dopravní síť. Popisuje se tak zjednodušeně skutečné chování cestujících,“ popisuje mluvčí SŽDC. Podle ředitele CEDOP Petra Šlegra však jediným podobným modelem v našem prostředí disponuje společnost SUDOP PRAHA, díky čemuž se zakázky prakticky nemůže účastnit jiný uchazeč.

Šlegr přitom poukazuje na to, že stát má zmíněný model k dispozici z jedné z předchozích zakázek, kterou vypisovalo Ministerstvo dopravy. Ta se týkala zpracování Dopravní sektorové strategie a součástí byl právě čtyřstupňový dopravní model. Podle názoru CEDOP by tak SŽDC v rámci rovných podmínek i zajištění maximálního souladu s předchozí Dopravní sektorovou strategií měla dát model k dispozici a zajistit si tak i větší množství případných uchazečů a tím i možnou úsporu finančních prostředků z veřejných zdrojů. To však SŽDC striktně odmítá: „SŽDC nedisponuje zmíněným modelem a nemůže tak garantovat poskytnutí jakékoliv jeho části zpracovateli studie. Dopravní model je souhrnem dat, softwarového vybavení s příslušnými autorskými právy a know-how jeho zpracovatele. Využití modelu, který sloužil jako jeden z nástrojů v rámci Dopravních sektorových strategií, je plně v gesci Ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy nezpřístupnilo tento dopravní model po potřeby SŽDC,“ uvedl Marek Illiaš. Otázkou však zůstává, zdali Správa železniční dopravní cesty vůbec o zpřístupnění dopravního modelu ministerstvo požádala a o tuto skutečnost usilovala.

Na míru pro SUDOP?

AV 104-10 na trase Huesca - Zaragoza, RENFE, foto: Alfonso Marco Pérez Při nutnosti vlastnit zmíněný dopravní model se možné spektrum uchazečů zužuje podle názoru zástupců CEDOP pouze na již zmíněnou společnost SUDOP PRAHA. Podle vyjádření SŽDC k námitkám Centra pro efektivní dopravu sice dopravními modely disponují také další dvě nebo tři české společnosti, ty však podle Petra Šlegra disponují pouze modely regionálními, které nepokrývají celou republiku, nebo modely, které z jiných důvodů nejsou vyhovující.

CEDOP přitom poukazuje i na další z jeho pohledu zvláštní skutečnost v kvalifikačních požadavcích: U všech osmi požadovaných oborových profesí, kterými musí uchazeč disponovat, je požadavek na vysokoškolské vzdělání. U specialisty na přepravní prognózu a dopravní modelování však tento požadavek jako u jediného není. To tak v kontextu informace, že právě specialista společnosti SUDOP na tuto oblast nemá vysokou školu, může vyvolávat další pochyby o transparentnosti zakázky. „Tato disciplína je přitom na dopravních vysokých školách považována za jednu ze složitějších,“ diví se Petr Šlegr. SŽDC je však názoru jiného: „U tohoto specialisty je požadována nejméně pětiletá praxe v oblasti dopravního modelování a doložení alespoň 2 referencí na zpracované projekty. V oblasti dopravního prognózování a modelování je rozhodující praxe a reference, protože se jedná o rutinní činnost, kde je praxe velice přínosná a důležitější než vysokoškolské vzdělání. Toto vzdělání není ostatně například požadováno ani u specialisty na Public Relations,“ uzavírá stanovisko Správy železniční dopravní cesty Marek Illiaš.

Na tahu ÚOHS

Celou věc má tak nyní na stole Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jenž byl organizací CEDOP požádán o vydání předběžného opatření zakazujícího případné uzavření smlouvy s vítězným uchazečem z tohoto výběrového řízení. I zde se však hned v počátku objevil spor mezi SŽDC a zástupci CEDOP. V hlavní roli zde hrála recepční soukromé bezpečnostní agentury, která v daný den konala službu na vrátnici Správy železniční dopravní cesty a přebírala od kurýra zásilku s námitkami. Následně totiž právníci správce infrastruktury dlouho řešili, zdali vlastně tato pracovnice byla pověřena pro přebírání zásilek a je-li tím pádem podání CEDOP legitimní. Nakonec se však ústy právní kanceláře SŽDC Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže omluvila a uznala, že tato pracovnice zásilku převzít mohla a ta byla tak řádně doručena.

Další zakázka

Na obzoru je navíc již nyní další zakázka v oblasti stavby vysokorychlostních tratí. Tentokrát SŽDC poptává technicko-provozní studii na téma Technická řešení VRT. Tato studie by měla připravit české normy, vyhlášky a směrnice pro budoucí výstavbu a následný provoz rychlých spojení. Dá se tak očekávat, že tato studie zformuje podobu železničně stavebního průmyslu a nastaví prostředí pro projektování VRT. Zde naopak CEDOP poukazuje na nedostatečné kvalifikační požadavky, kdy SŽDC například po specialistovi na projektování dopravních staveb požaduje jen jeden projekt či pouze územně technickou studii nebo přípravnou dokumentaci na jednu vysokorychlostní trať v posledních třech letech. Zde je podle názoru některých odborníků vidět snaha Správy železniční dopravní cesty preferovat domácí uchazeče, kteří se stavbou nemají tolik zkušeností, případně celé projekty zdržovat do doby, než se to zdejší společnosti naučí. To však správce infrastruktury logicky popírá.

Zdroje: CEDOP, SŽDC, Zadávací dokumentace k veřejné zakázce


Michal Jaroš Poslat mail autorovi | 13.11.2014 (9:29)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Legislativa Stavby a projekty

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 ... 8 9 10 11 12      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel PPP 
14.11.2014 (6:14)  
JiP: Kdyz vezmu ze mi cesta na nadrazi v Praze zabere 30 minut a totez v Brne, tak budu na ceste cca 1hod 40 minut, takze celkovi benefit VRT oproti autu je cca 20-30 minut. Pojďme pokračovat, jak jste začal.
... coz je stale rychlejsi nez idelani jizdni doba autem, obvykle je benefit 1-2 hodiny. Včem je ten rozdíl?

Navíc LGV Paris - Sud Est je první, ne jediná VRT na světě. Nechoďme pro příklady tak daleko a podívejme se na NBS München - Nürnberg. Obyvatelstvo: München - 1,4 mil. (Pha - 1,3) obyv, Nürnberg - 0,5 mil. obyv (Bno - 0,4); vzdálenost: 170 km (Pha-Bno - 200 km); jízdní doba autem 1:45 za ideálního provozu (Pha - Bno 2:00). Jezdí tam 42 párů ICE spojů za den, slušně obsazených. Já bych se nevyužitosti nebál. Ono i když by tam byl člověk autem možná teoreticky stejně rychle, tak u vlaku má jistotu.
registrovaný uživatel JiP 
14.11.2014 (5:34)  
To Rail 2005: Tou paralelou s leteckou dopravou jste uhodil hrebicek na hlavicku. To je totiz cely problem evropske zeleznice ! Kdyz si soukromnik chce otevrit autodopravu, tak jde, koupi nakladak ktery je certifikovany v cele Evrope a zkratka zacne jezdit. Zeleznice-musite mit 4 systemovou lokomotivu s nejmin 10 ruznymi zabezpecovaci a deseti mnohdy protichudnymi certifikacemi. To cele zeleznici hrozne prodrazuje a komplikuje. V ramci EU harmonizace technickych parametru pro zeleznici zkratka totalne selhala. A je to hlavne proto, ze zeleznice jsou stale v rukach statu, kde si hreji svoje polivcicky hromady zbytecnych uredniku, kteri dostanou stejny plat at je zeleznice vytizena, nebo koleje rezate zarostle travou. Proto take ten hrozny kvikot kdyz se ted konecne na zeleznici zacinaji dostavat soukromnici a tou zahnilou bazinou zacinaji trochu hybat.
registrovaný uživatel JiP 
14.11.2014 (3:16)  
Turista:

Nechci vam brat iluze, ale podivejme se na realitu. 1. VRT ve Francii byla Pariz-Lyon. Paris cca 2.2 mil obyvatel, Lyon 0.5 mil obyvatel. Vzdalenost 450 km. TGV jede tuto trasu cca 2 hod, autem po dalnici za uplne idelanich podminek 4,5 hod, realne obvykle vice nez 5, casto ve spicce i 6. Nezapomente ze lide nebydli na nadrazi, ale musi se na nej nejak dostat. Kdyz vezmu v potaz, ze mi cesta na nadrazi v Parizi zabere hodinu, stejne hodinu v Lyonu domu, tak jsem na cca 4 hod cesty, coz je stale rychlejsi nez idelani jizdni doba autem, obvykle je benefit 1-2 hodiny. Za uplne idealnich podminek zvladne rychlovlak trasu Praha (1.2 mil obyv.)- Brno (0.37 mil obyv.) za 40 minut. Cesta autem cca 2-2.5 hod ode dveri do dveri. Kdyz vezmu ze mi cesta na nadrazi v Praze zabere 30 minut a totez v Brne, tak budu na ceste cca 1hod 40 minut, takze celkovi benefit VRT oproti autu je cca 20-30 minut.

CO bude prosim vas motivace pro ty davy, ktere hromadne presednou na VRT z aut ? A to vubec neuvazji kupni silu Francouze a Cecha. Kolik bude stat jizdenka po VRT z Prahy do Brna.

Ja nejsem apriory proti VRT v CR. Ale ja bych skutecne ocenil, aby se s timto zacalo, az se konecne dostaveji jiz zapocate koridory. Dodnes napr. na 1, koridoru po 20 letech stavby nedosahujeme stanovenych jizdnich dob, protoze se na nem stale stavi ! A co dokonce, o nekterych usecich neni dokonce ani rozhodnuto kudy povedou! PO 20 letech vystavby, spojene se zpozdenim a casto vyraznym prodluzovanim jizdnich dob ! To me frustruje daleko vic, nez cela VRT.
13.11.2014 (23:37)  
Pikehead>

že železnici by mnohem více prospěly funkční IDS

IDS by prospěly. Ale to s VRT nesouvisí. Navíc to není otázka peněz, ale spíše otázka "politické inteligence". Natisknout jízdenky a podepsat smlouvy téměř nic nic nestojí.

a dostavba koridorů a úzkých hrdel,

tak naznačte, co byste teda jako dostavěl, (za provozu?), kolik by to stálo a především co by to přineslo - jaké jízdní doby a jaké zvýšení kapacity (to se totiž dosahuje více kolejemi). Obávám se, že by to bylo dražší než VRT a přínosy nižší.

VRT je v našem mikrostátě poněkud samoúčelná meta

Nejsme Lucembursko. Zcela reálné je zkrácení jízdních dob o 2-3 hodiny v mnoha relacích, i těch jejichž konce leží mimo základní trasy VRT. To si myslíte, že by nebyl přínos?

mělo by smysl jí ze skutečně dálkových důvodů postavit do západního Německa (Norimberk/Mnichov)

Ano, ale v horizontu kterého se dožijeme, pouze v úsecích kde je zároveň i vnitropoptávka. Skutečně mezinárodních VRT je i v Evropě málo.

A že nemá smysl sypat prachy do podobných investic, pokud z "druhé" provozní kapsy tam nikdo neobjedná dopravu, viz realita JčK.

To mícháte jabka a hrušky. VRT je efektivnější (potřeba 2-3x méně souprav na stejný přepravní výkon, plus možnost vybrat na tržbách více tím, že rychlost přiláká bohatší lidi), takže na dotace méně náročná. Je dokonce možné, že se objede bez dotací úplně. Takže pokud si dnes "můžeme dovolit" mít 1x za hodinu dotovaný courák EC Praha-ČT-Brno, pak si můžeme dovolit i VRT provoz.

Přesto tu stále tematická fixace na největší jihomoravskou vesnici s diretissimou přes úplné hadí prdele (viz mapa)

Jestli dobře chápu vaše argumenty, tak raději budete jezdit mezi Prahou a Brnem (a Vídní, Bratislaou Budapeští) dlouhou oklikou po 150 let staré trati (kterou patrně chcete za provozu 10let dalších opravovat a po sérii výluk získat tím 20-30 minut), než abyste projížděl méně obydleným územím? Pokud tam nejsou lidi, tak na zastávce Vysočina prostě bude stavět méně vlaků. Tím líp, ušetří se čas. Francie taky není nijak zvlášť obydlená. VRT je pro spojení center.
13.11.2014 (22:40)  
Už mě nebaví se opakovat s tím, že železnici by mnohem více prospěly funkční IDS a dostavba koridorů a úzkých hrdel, jak je naznačuje někdo níže. A že nemá smysl sypat prachy do podobných investic, pokud z "druhé" provozní kapsy tam nikdo neobjedná dopravu, viz realita JčK.

VRT je v našem mikrostátě poněkud samoúčelná meta, kdyby nebyla tak drahá, mělo by smysl jí ze skutečně dálkových důvodů postavit do západního Německa (Norimberk/Mnichov), kam železniční spojení o rozumných parametrech neexistuje vůbec. Což znamená i ten šílený tunel do Berouna a novostavbu z Plzně dál.

Vzhledem k okrajovému významu mezinárodní dopravy musí VRT sloužit i pro vnitrostátní smíšený provoz s pomalejšími a asi i s nákladními vlaky. Tam má asi dost významné slovo tato mapa: http://www.hajduch.net/system/files/image/cesko/obyvatelstvo/thumb-hustota-medium.jpg, která vytyčuje osu D11 & R35.

Přesto tu stále tematická fixace na největší jihomoravskou vesnici s diretissimou přes úplné hadí prdele (viz mapa), a s naprosto vážně uváděnými dotazy kolik lidí pak bude dojíždět do práce do Prahy z Humpolce nebo Jihlavy, asi s předpokladem, že je někdo bude vozit po VRT za padesát haléřů na kilometr (IN100/(2*100 km*200 dní) )... nebude.
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
13.11.2014 (22:31)  
Na co sakra potřebujeme vlastní normy a předpisy? Stačí převzít v našem prostředí ty německé. Španělové nic nevymýšleli a rovnou to okopírovali. Francouzské normy jsou trochu odlišné (možná v některých ohledech lepší), ale vzhledem k geografické poloze ČR bych prostě vzal ty německé.

V tomto ohledu EU selhává. Minimálně pro oblast VRT (protože se staví na zelené louce) by měly být jednotné evropské normy a nařízení. ERA (European Railway Agency) by se měla krom ERTMS starat i o tuto oblast.

To je jako by si v letectví v roce 2014 hrál každý stát na svém písečku. Jenže v letectví jsme mnohem dál. V roce 2018 budou například certifikační předpisy EU (EASA) plně harmonizovány s USA (FAA).

Pokud má železnice obravdu v budoucnu obstát, musí hodně zapnout a začít makat.
registrovaný uživatel Ešus 
13.11.2014 (21:50)  
Stavět další tratě (nebo delší úseky) pro všechny vlaky nemá smysl. Víte, jak by to bylo drahé? Na každém rohu stanice, zastávka, přístupové cesty,... A efekt skoro nulový. Výhodou VRT je malý počet stanic a hlavně strmá stoupání a klesání. Rychle jedoucí vlak má obrovskou kinetickou energii, jejíž část může měnit na energii polohovou a naopak. Jinak řečeno, když pojede VRvlak do stoupání, rychlost bude klesat, při jízdě dolů zase bude zrychlovat. A věřte, že vyjede skutečně velké stoupání a "stát" ho to bude jen třeba 30 km/h, což je při 350 km/h zanedbatelné.
13.11.2014 (20:33)  
kobros: Hm a nebylo by efektivnejsi udelat několik staveb, které velmi vyrazne zrychli nejen dalkovou dopravu a to velmi levne?
Predne by bylo dobre si ujasnit vyznam slovniho spojeni "velmi levne". To co jste popsal ve zbytku vaseho prispevku by totiz vyslo na nekolik desitek miliard...
registrovaný uživatel Týnec 
13.11.2014 (20:21)  
Děkuji. Označení mně dosud neznámé, nicméně stoprocentně výstižné. :-D
registrovaný uživatel Bóřa 
13.11.2014 (20:19)  
Týnec: Podle mých skromných znalostí šotoušštiny "MuN" reprezentuje zkratku slovního spojení "město/městečko u nádraží". Do češtiny přeloženo jako "Česká Třebová". Výraz ten je často používán v pejorativním duchu pro vyjádření přesvědčení, že je Česká Třebová vzhledem ke své velikosti (současně 84. nejlidnatější město ČR) nepřístojně poctěna zastavováním prakticky veškeré dálkové dopravy na koridoru, který prochází tamním železničním uzlem.
  1 ... 8 9 10 11 12      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2026 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko