:. Projekty
:. Strony internetowe
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "Miroslav Zikmund":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 749.006-3 | Ážetďák : Bmto je nízkpodlažní vozidlo, dolní prostor umožňuje přepravu jízdních kol a kočárků, vůz kapacitně odpovídá B + BD fakticky při poloviční hmotnosti soupravy, takže vlak by mohl jezdit pouze jedním vozem Bmto. | 21.02.10 - 17:41 |
| 451.048-3 | Miroslav Venclík : ošidil jste se o 10 minut. Směna v TS 459 (personálně nezařazené výkony) měla délku 5,41. Nástup 4.29 - konec 10.10. Strojově TS 451. NIcKON : ano, takto jsou mnohé (na hlavu postavené) oběhy skutečně sestavené. Když si zákazník (kraj, stát) objedná vlak, tak tam musíte příslušné náležitosti poslat třebas přes půlku republiky... Negativní je taková směna pro personál, protože směny na hranici denní normy s "šíleným nástupem" může fíra fasovat několikrát za sebou, takže je "furt" v práci a volno celkem žádné... jistě důvod závidět režijku za "zaměstnaneckou cenu" ... V současnémm grafikou je něco podobné; v kladívka soupravově z Prahy do Poříčan, přes Nymburk osobák 5847 do Kolína, osobák 2260 do Lysé nad Labem a pak souprava do Nymburka. Ostatně tohle nedělají jen ČD. Před několika lety takhle jezdila prázdná souprava z Bellinzony do Airola pro nepárový osobák, jímž jelo asi tak dvacet lidí. Kanton si objednal, kanton zaplatil, SBB dodaly. Něco podobně "na hlavu postaveného" existuje i v pražské MHD. Tramvaj najede z vozovny přes celou Prahy na linku, aby udělala v době 8 minutového intervalu jedno kolo a pak se zase vracela přes celou Prahu do domovské vozovny, přičemž výjezd a zatahování do vozovny trvají déle, než vlastní "produktivní kolo" ... Na rozdíl od železnice se dá k takovémuto výkonu přidat "sřtídání" bezpečnostních přestávek. | 21.02.10 - 17:34 |
| 163.047-4 + 151.020-5 | Lokomotiva na konci vlaku nejela jako postrk, k tomu nebyl vozební důvod, ale jako "dopravované hnací vozidlo" k službě pohotové. To znamená obsazené lokomotivní četou a v případě potřeby způsobilé k použití jako činné. | 21.02.10 - 14:42 |
| 754.030-5 | Drahos Svestka : Přerov - Břeclav (případně jen z/do Otrokovic) a zpět 10 vozové osobáky s brejlovcem, předtím bardotkou, R 1/2 "Polonia" s 10 - 12 vozy, později R 604/605 taky se 12 vozy ..., na trati do Děčína s "balkánskými" rychlíky na tom byly ještě hůře ... | 20.02.10 - 20:00 |
| MVTV3-021 | Taky mohla jet z Děčína, přes Českou Lípu a Bakov je to kratší než přes Mělník. Mimo to, osádka vozidla mající patřičnou elektrotechnickou kvalifikaci mohla být vyslána k opravě nebo pravidelné údržbě nějakého VN zařízení (trafo, rozvěděč). | 20.02.10 - 19:48 |
| 749.006-3 | Uran až na konci kariéry, od 13. století stříbro ... | 20.02.10 - 19:35 |
| 753.187-4 + 753.301-1 | Ďula : plně s vámi souhlasím, číst další předpisy. Dvojčetem (= dvojdílnou lokomotivou) je např. lok řady 131 (Ex E 479.1), 125.8 ZSSK (Ex E 469.5) nikoli dvě (náhodně spojené) lokomotivy vybavené mnohočlenným řízením a obsluhované z jednoho stanoviště pomocí propojovacího kabelu mnohočlenného řízení jedním strojvedoucím. Dvojdílná lokomotiva je „technicko-provozní" celek, oba díly jezdí zpravidla trvale spojeny (samozřejmě může dojít k prohození jednotlivých dílů). Charakteristickým prvkem dvojčete je, že každý díl má pouze jedno stanoviště. Ve „Velké zemi" existují i sergejová trojčata, tedy tři Serjožkové jezdící společně, dva díly mají na konci stanoviště, prostřední díl je bez stanoviště. Na ŠRT jezdí „dvojčata" dvojitě, tj. první dvojče jede jako přípřežní (vedoucí) hnací vozidlo, druhé (spojené se soupravou) je vlakové. Jsou vybavena mnohočlenným řízením, takže obě dvojčata mohou být obsluhována pouze jedním strojvedoucím. | 19.02.10 - 10:14 |
| 753.006-6 | Miškin : rovněž na stranách http://vozy.cdcargo.cz/katalog_vozu/kryte-vozy.htm v tuzemském provedení | 18.02.10 - 22:45 |
| Depo Simferopol | Vida, zase se čemu přiučit ve "Velké zemi" - takový rozvod písku se v českých podmínkách nevidí. | 18.02.10 - 22:37 |
| 753.187-4 + 753.301-1 | Ďula : Ale je to přípřež. Dle D2 článek 1094 se činná hnací vozidla dělí na : a) vlaková b) přípřežní c) postrková d) vložená z D2/1095 : Vlakové hnací vozidlo se řadí zpravidla do čela vlaku. Jsou-li v čele vlaku dvě činná hnací vozidla, pak vedoucí (první) hnací vozidlo je přípřežní a druhé vlakové. Přípřežní hnací vozidlo je první hnací vozidlo i vlaku taženého dvěma hnacími vozidly; je vždy vedoucím hnacím vozidlem. Z hlediska předpisu D2 není rozhodující, zda je každé vozidlo obsazeno strojvedoucím nebo zda jsou obě hnací vozidla propojena řídícím kabelem a strojvedoucí z vedoucího hnacího vozidla (přípřežního) řídí dálkově vlakové hnací vozidlo. | 18.02.10 - 14:10 |