:. Projekty
:. Webové stránky
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "Jiří Bajer":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 363.101-7 | Mě se hlavně velmi líbí barevná jednotnost a sladění soupravy (byť "vyzdobené" sprejery). Kam se hrabou ČD s posledním výkřikem studia Najbrt... | 23.08.12 - 22:10 |
| 731.030-3 | Chary: Ano, je tomu tak. Rám vozidla skutečně "pracuje", ale aby se viditelně prohnul, na to je skutečně potřeba spoustu času a hlavně velká vzdálenost mezi otočnými čepy. Jestli si to z pružnosti dobře pamatuju, závisí průhyb na čtvrté mocnině ohybového momentu (tedy i délky). Dobromil Retych: U lokomotiv nebude únavový průhyb okem vůbec patrný - lokomotiva je konstruována na větší podélné zatížení než vozy a má i menší rozměry. Průhyb rámu se měří na nivelovaném pracovišti pomocí tenké struny a pokud je vykázán nějaký průhyb, jde řádově o milimetry na několik metrů délky. Takže pokud na fotce něco vytváří dojem prohnutí rámu, budou to nejspíše nakřivo namontované krycí plechy. Jakýkoliv hlavní rám železničního vozidla je totiž počítán, konstruován a vyráběn tak, aby odolal provozním zatížením od velkých konstrukčních celků (motorgenerátorové soustrojí, transformátor...) v kombinaci s nejnepříznivějším vnějším zatěžovacím stavem. Já jsem např. také ještě neviděl prohnutou lokomotivu, ať už motorovou, nebo elektrickou. | 16.08.12 - 9:02 |
| 731.030-3 | Všichni diskutující od mého posledního příspěvku: Koukám, že prohýbání rámů železničních vozidel vás všechny zajímá :) Norma EN 12663 řeší průhyby po vyrobení, zde však již rozebíráte něco úplně jiného - stáří vozidel, tedy mechanickou únavu konstrukce (podrobněji popsána v EN 61373). Zmiňuje se tu řada 020, 820, 831, 850, 851... To jsou staré motorové vozy (a Bix Boží), kde již k trvalým deformacím může dojít právě vlivem mechanické únavy a ohybových kmitání - téměř netlumeně uložený spalovací motor na jednom konci skříně v kombinaci s jízdou po nekvalitní trati je dokonalý zdroj vibrací podporujících takovou únavu. Díky tomu se může rám motorových vozů po delším čase viditelně prohnout, ale to trvá opravdu léta. Měnící se zatížení a pohyb cestujících uvnitř vozu takovým deformacím napomáhá. Motorové (i elektrické) vozy mají trochu jiný poměr mezi délkou skříně a vzdáleností otočných čepů než je tomu u lokomotiv, takže tam je prohnutí patrnější. A pokud jde o konstrukce motorových vozů jako takových: Všechny mají masivní hlavní rám, a to z jednoho prostého důvodu - v jeho výši jsou umístěny nárazníky, tedy hlavní zdroje tlakových sil, kterými je skříň vozu primárně zkoušena i namáhána. Na železnici prakticky neexistuje samonosná skříň - i hliníkové hrubé stavby mají poměrně masivní spodek. Můžete pochybovat, dovoluji Vám i nesouhlasit, ale víc nenaděláte - je to prostě tak. Totéž platí o 731, jejíž motor opatřený tlumičem generuje dost citelné vibrace, hlavně při změně otáček - to nestačí pobrat ani torzní tlumič mezi motorem a alternátorem. Navíc je hlavní rám 731 opatřen kryty rámu podobně jako např. 742 (díky tomu u 742 není téměř vidět hlavní vzduchojem) a i tyto kryty již mohly postupem času změnit svoji polohu vůči rámu... A.N.: Já to nevzdávám, stále pevně doufám, že to aspoň někdo pochopí :) A herdek - to jsem se zase rozepsal... | 15.08.12 - 21:29 |
| 731.030-3 | Zirecek a ostatní: Podle EN 12663 (i starších, dříve platných norem) jsou dovolené pouze minimální deformace hlavního rámu, které okem nejsou viditelné ani zblízka, ani z dálky. Rám vozidla je vždy dimenzovaný na nejnepříznivější stavy, kterými bývá zpravidla zvedání plně vyzbrojeného vozidla za cokoliv, tedy i za čelník a včetně přilehlého podvozku (viz foto). Průhyb rámu na fotce je opravdu pouze optický klam. | 15.08.12 - 9:05 |
| 111.121 | Sim: DBz751 byly stavěny právě v Görlitz. Ostatně - kde jinde byly v Německu stavěny poschoďové vozy? Pokud je mi známo, tak je masivněji nasazovaly pouze DR a ostatní státy východního bloku. Docela by mne to zajímalo, takže pokud máte informace, prosím sem s nimi :) Koleys: Dovolím si upřesnit - elektromotoricky je poháněn přepínač odboček (Schaltwerk), rozdíl proti klasickému řešení je použití tyristorů místo stykačů (elektromotoricky poháněný Schaltwerk je u DB běžná věc, výjimkou byla pouze 139 "Knallfrosch", která měla pneumaticky poháněný Schaltwerk od BBC). Zjednodušeně: "Necvakající plecháč" - při rozjezdu takové lokomotivy skutečně není slyšet žádné výraznější cvakání. Se zohledňováním "zaostalosti" DR bych si tak jistý nebyl - řada 143 (dříve 243 DR) je po elektrické stránce prakticky totéž, akorát její Schaltwerk má 31 stupňů. Proč by jinak po Znovusjednocení byly dále pro potřeby DB vyráběny "východní" lokomotivy řad 143 a 112 a ne "západní" 111? Na tom taky něco bude ;) | 11.08.12 - 9:16 |
| Linka č. 1 do Hlučína | Damian Kazimierczak: W Cieszynie na pewno nie. Cieszyn był wąskotorowy (rozstaw 1000 mm) i kursowanie tramwajów odbywało się tam w okresie 1911 - 1921; po zawieszeniu kursowania były wagony sprzedane do Łodzi. Konstrukcja wagonu na zdjęciu pochodzi z 30. lat, produkowany był z zakładach Královopolská strojírna w Brnie w okresie przed oraz po II. Wojnie światowej. Podobny do tego typ produkowany był też dla Brna. Doczepa jest z tej samej fabryki z 1946r. | 08.08.12 - 8:56 |
| Linka č. 1 do Hlučína | Já tedy nevím, ale při různých úrovních zvětšení a koukání z různého úhlu se mi na směrovce zjevuje něco jako Hl. Nádraží. Tak nevím - možná je to některý z posilových vlaků, jezdilo jich tam tehdy prý docela požehnaně a i souprava by tuto mou domněnku potvrzovala, protože na lince 1 prý jezdily na "kmenových" vlacích pouze třívozové soupravy. Jinak děkuji za perfektní historické foto :) | 07.08.12 - 20:17 |
| 127.502-3 | Super fotka. Škoda,že jsi se bál kolize se sloupem.Takhle mi to přijde zatlačené do pozadí. Možná se autor bál i koilze s ochrankou, prakticky na témže místě si mě vyzvedli a měl jsem co dělat, aby mě to nic nestálo... Koukám mašina již po modernizaci. | 01.08.12 - 23:18 |
| 750.285-9 | Barevně dokonalá souprava :) To první Bnp za mašinou je ono unikátní kupátkové nebo se mi to jen zdá? | 28.07.12 - 22:46 |
| 840.003-8 | Ty pražce jsou z oceli, v příčném řezu je to v podstatě klasický I-profil. Nasazují se hlavně tam, kde je riziko "ujetí" svršku v oblouku - díky tvaru Y se dokáží zaklínit do štěrkového lože a nedovolí tak příčné posuvy svršku. A fotka je moc povedená :) | 23.07.12 - 15:08 |