:. Projekty
:. Webové stránky
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "hank":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 556.0216 | Jan Volf: Normání uhelná vyrovnávka 70. let, směska uhláků Vtr/Vte/Vtdr/Vsa, "každej pes - jiná ves". Astartoth: Lounsko a Slánsko byla jedna z prvních odlesněných částí české krajiny, původní prales raného středověku tady zmizel při zemědělském osídlování už někdy v 11. - 12. století, dávno před parním věkem. | 22.03.13 - 23:22 |
| 310.23 | Kromě toho si myslím (i když na 100% to nevím, tak starej, abych to pamatoval, přece jen ještě díkybohu nejsem :-) ), že na konci své éry u ČSD (tj. zhruba 1945 - 1950) ty rybáky tahaly v běžném provozu. | 15.03.13 - 16:00 |
| ...s postrkem | Pavel Randák: Já se nechci moc hádat, paměť je mrcha, ale v polovině 70. let, to jsem byl ještě student VŠ, mě jedna pracovnice NTM s něčím odkázala na "pana Bauera, vedoucího dopravní sbírky". Že to byl ing. Zd. Bauer (tehdy ještě asi ne CSc.), to je jasné. Jestli byl opravdu vedoucí, to mě tehdy v souvislosti s tím, co jsem sháněl, zase až tak moc nezajímalo. | 13.03.13 - 12:28 |
| ...s postrkem | zn1124, Drahoš Švestka: Asi nejhorší pověst má v tomto ohledu polubenský tunel na kořenovské zubačce. Je dlouhý 932 m a při povolené rychlosti v ozubeném úseku max. 15 km/h ho lokomotiva 404.0 projížděla - když to dobře šlo - přes 6 minut. Strojní čety tam po válce fasovaly plynové masky. I tak tam došlo k vícero otravám kysličníkem uhelnatým. | 12.03.13 - 21:40 |
| ...s postrkem | topič, zn1124: Ale no tak mě neberte zas tak moc vážně, já jsem to chtěl jen trochu odlehčit... ;-) Takové té fírovské latiny ze všech možných "hrbatých" tratí by se asi našlo "hafól", jak se říká u nás v Sudetech. Třeba o tom, že největší ostuda - skoro na rituální sebevraždu - strojvedoucího nezavěšeného postrku je, když mu vlak před ním při jízdě do stoupání začne ujíždět... :-) | 12.03.13 - 21:26 |
| ...s postrkem | Drahoš Švestka: Já si nejsem tak úplně jistý, ing. Zdeněk Bauer, CSc. sice je v seznamu VŠ učitelů na ČVUT (naposledy zřejmě pravidelně přednášel asi před 10 lety konstrukci strojů), ale VŠ profesorem nejspíš není. Zato byl určitě vedoucím dopravní sbírky NTM v Praze. A taky byl zakladatelem o. p. s. Ekotechnické muzeum. | 12.03.13 - 16:38 |
| ...s postrkem | topič: No, podle zkušenosti Zdeňka Šindlauera z 80. let (nechci moc mluvit za něj, ale nedá mi to...) by obě lokomotivní čety taky mohly zaujmout stanovisko asi v následujícím duchu: "Co bysme si honili triko, ať se staraj ty druhý... " :-))) Zvlášť kdyby se na jednom vlaku nedejbože sešly dva stroje a dvě čety z různých domovských výtopen. | 12.03.13 - 16:22 |
| 464.202 | Drahoš a karibská krize: Tohle si náhodou pamatuju dost přesně, i když jsem byl ještě žáček obecné školy, jak jsme s tátou seděli s ušima přilepenýma na prastaré čtyřlampovce a hltali každé slovo Karla Kyncla z New Yorku a potom děsně vážně diskutovali, jestli ta válka teda bude nebo ne... Táta byl tehdy pracovník v letecké fabrice = ve zbrojnim průmyslu a zároveň jako vysokoškolák byl důstojník v záloze, takže vyfasoval domů uniformu a pistoli vz. 52 se dvěma plnými zásobníky a čekal, kdy to písknou... Naše máti, které tehdy bylo něco přes třicet, byla jako většina tehdejších ženských platonicky zamilovaná do J. F. Kennedyho a věřila tomu, že tak krásnej chlap prostě musí zajistit, že válka nebude... Když ho pak odpráskli, dostala od svého bratrance, jinak sudetského Němce odsunutého do západního Německa, prsten udělaný z nějaké pamětní mince s podobiznou JFK a opatrovala ho jako vzácnou relikvii až do své smrti. Omlouvám se za OT. | 24.02.13 - 21:10 |
| 464.202 | Drahoši, paměť je zrádná mrcha... Karibská krize vypukla až v říjnu 1962. Chruščov a Kennedy se v té Vídni opravdu sešli v uvedeném termínu 3. - 4. června 1961. (Když už teda na to přišla řeč, tak řešili situaci v Berlíně. Nápad postavit tam tu slavnou zeď [v srpnu 1961, tedy po tom vídeňském summitu] prý byl z hlavy amerického velvyslance Thompsona, kterého si Chruščov údajně velice vážil a často se s ním o situaci v Německu radil.) Zvláštní vlak rosničky vezly z Bratislavy jen do Marcheggu, tam ho převzaly a na nádraží Wien Ost přivezly dvě rakouské páry 77.40 a 77.75, což není nic jiného než původní řada 629, tj. starorakouské provedení naší 354.1 s jedním parním dómem. Obě měly Giesly a vlak sestával ze 6 vozů SŽD (bývalé sovětské železnice) převázaných v Čierné nad Tisou na normální rozchod. Na netu je k sehnání i fotka toho vlaku: http://www.bahnbilder.de/name/einzelbild/number/77112/kategorie/oesterreich~dampfloks~br-77.html | 24.02.13 - 11:53 |
| 423.0157 | No ale ten giesl je teda pěkně zalátanej... a pod rantlem díra... no soudruhu strojvedoucí, co na to soudruh strojmistr??? Neříkejte, že takhle nechal vystavit mašinu??? | 12.02.13 - 18:08 |