Komentáře uživatele "Pavel Randák":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 464.202 | Jak by taky mohly být ty jízdní doby kratší, když ČD nemají motorovou lokomotivu, která by mohla výkonem papouškům konkurovat. | 23.02.13 - 20:46 |
| 475.162 | >Prost Tahleta mašina měla stoker, tedy samočinný přikladač, poháněný parním strojem, ale jiné, stejně výkonné nebo i výkonější lokomotivy, ho neměly. Pak si ovšem topič opravdu "máknul". Pro plný výkon kotle bylo potřeba hodit do topeniště až 3 lopaty uhlí za minutu. Taky se proto dávali na rychlíky 2 topiči. U velkých německých strojů jsem dokonce viděl, že mají dvoje dvířka do topeniště, asi aby oba topiči mohli pracovat paralelně. Jak funguje stoker najdete třeba v posledních číslech Světa železnice. P.S. Slovo stokerje původu anglického, takže se vyslovuje stoukrnikolivštokr :-) | 16.01.13 - 9:07 |
| 433.001 | Mohl by autor vysvětlit, jak vzniknul ten průhled mezi rámem a uhlákem? | 06.12.12 - 9:10 |
| 042.096-8 | Neonym: Co je ruskýho na mašině zkonstruovaný v Německu, vyrobený u Kruppa a přestavěný na mazut u DB? | 06.09.12 - 22:18 |
| 464.102 | Jo, to byl fakt reprezentativní výkon: V létě roku '79 nás až do Kubice táhla modrá lokomotiva DB, v ní chlapík v bílé košili, kravatě a saku. V Kubici, kromě pohraničníků se psy, přijela lokomotiva neurčité barvy, převažoval však drážní šmír™. Ze zamráči vylezlo špinavé individuum v zaolejovaných montérkách... Ovšem první kontakt s drážní realitou Made in Czechoslovakia nastal už u hraničního patníku, kdy se až dosud klidná jízda změnila v drncání a rachocení. | 23.08.12 - 22:47 |
| T 679.1 | Jokr: Když říkáte, že účinnost je nesouměřitelná, jakou měl ten sergej asi tak účinnost? A kolik činily palivové náklady na 1 kWh na obvodu kol u sergeje a na kolik u štokra? Já někde slyšel, že na volnoběh bral sergej 80 l/h, což při tehdejší praksi, že nákladní vlaky pořád někde postávaly s bublajícími lokomotivami, znamenalo obrovské množství propálené nafty. | 08.08.12 - 10:12 |
| T 679.1 | Já si tedy nevzpomínám, že by počátkem 70. let přijímala železničářská veřejnost sergeje s nadšením. První série byly bez tlumiče a, jak už bylo zmíněno, jejich podvozky se moc nehodily pro naše klikaté tratě. Vysoká spotřeba asi také neprospívala ekonomice provozu. Navíc to mělo vnímáno i politicky jako pokračování ruské invaze. Údajne barterový kurs tehdejěího "trhu" RVHP byl jeden sergej za 3 čmeláky což rozhodně nebylo nic výhodného pro Československo. Můj strýc v té době šéfoval opravně motorů v nymburských dílnách a vzpomínám, jak na sergeje nadával. Krom toho jezdil často do Maďarska měnit náhradní díly, protože některé byly v rámci RVHP dodávány pouze tam, zatímco jiné pouze do Československa. Ale z jehel vstřikovacích trysek byly skvělé důlčiky, ještě mám doma jeden schovanej. | 08.08.12 - 9:20 |
| 434.211 | Těmy červenobílými Bamy jsem často mezi Nymburkem a Boleslaví jezdil; přišlo mi to jako luxus proto Be-čkům, ale že by to tahaly čtyřkoláky, to se nepamatuju. To asi bylo něco mimořádného, protože obvykle na téhle trati tahal osobáky bulík nebo papoušek. | 28.06.12 - 16:21 |
| 475.179 | Tenhleten průhled pod kotlem u 475.0 miluju, děkuji. A k tomu ještě ty uši chapelonského střihu... Ad výška kotle: On není vyšší než třeba u ř. 477.0 nebo 498.1, to jen tak vypadá díky tomu, že nemá pod kotlem vany jako papoušek nebo velká kola jako albatros. Ad obsah páry: Kdybyste si někdy v budce všimnul na dveřnici kotle takové smaltované tabulky, kde je napsáno NSV (nejnižší stav vody), tak byste zjistil, že většina objemu kotle je zaplněna vodou. To bude pěkných pár tun. Ad těžiště: lokomotiva není auto a vyžadují se od ní trochu jiné jízdní vlastnost :-) | 28.06.12 - 15:58 |
| Polní dráha | Přestavby se sice občas dělaly, ale toto byla se vší pravděpodobností už z výroby motorová lokomotiva se spojnicovým pohonem. Ta zmiňovaná v Rožďalovicích (dvounápravová) byla standardním výrobkem ČKD Praha. Spojnicový pohon u neparních lokomotiv se v Česku moc nepoužíval (po válce ČSD provozovali několik trofejních dieselhydraulik), ale v německy mluvících zemích byl docela běžný jak u lokomotiv elektrickách (např. krododýli či dodnes provozované třínápravové posunovací lokomotivy SBB) tak motorových (např. řada V80 DB). | 23.05.12 - 9:30 |










