..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "Jiří Bajer":

  1 ... 8 9 10 11 12 ... 17      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
460.086-2Chybu udělali soudruzi z VÚKV, kteří vyvíjeli ty podvozky. Stejné jsou přece i pod 053 nebo Bt (podle starého označení) a ty při brzdění rovněž pěkně skřípají. Stačí se projet osobákem z Berouna do Plzně.18.07.13 - 10:12
V 118.265Pavel Randák: Souhlasím s Vámi. Zmíním zde jednu skutečnost - ačkoliv první dieselhydraulická bardotka měla dvouměničovou převodovku na licenci zkušené švédské SRM, k masovějšímu nasazení hydrauliky v ČSSR nedošlo. A možná je to dobře - dnes si na území bývalé NSR pochvalují raguliny s elektrickým přenosem. Inu - přetížitelnost, vysoká účinnost a nezávislost na venkovní teplotě zkrátka dělají své...25.06.13 - 22:27
Rozvody parního strojePavel Randák: Máte na mysli onu naprosto perfektní Knihu o železnici od Ing. Vlastimila Mareše? Je totiž možné, že se názvosloví od těch dob změnilo (Kniha o železnici vyšla v roce 1941, mám to štěstí, že ji mám doma). Každopádně oba víme, o co jde, jen to evidentně každý nazýváme jinými jmény, což však na funkci nemá vliv ;-)25.06.13 - 22:12
V 118.265M 474 003, Rabín: ČSSR měla s hydraulikou smůlu, měniče nebyly vyráběny na dostatečně přesných strojích a materiál oběžných kol asi také nebyl zrovna kvalitní. V bývalé NSR se nebáli jít do hydrauliky i při výkonech přes 2000 koní; soudruzi z NDR to zase vyřešili elegantně použitím dvou identických pohonných jednotek, což umožní rozložit výkon a snížit nároky na konstrukci převodovky (nižší vstupní výkon), tím současně získali možnost dojet na jeden motor v případě, že druhý po cestě odejde.

Já oosobně se s řadou 118 setkal nedávno v Löbau. Příjemné - velmi dobré výhledové poměry a zvuk motorů připomíná brejlovce, na stanovišti však nejsou moc slyšet. V létě tam musí být asi horko od převodovek (jsou pod plechovou podlahou stanoviště), ale jinak se mi ta mašina líbí. A tato fotka samozřejmě taky :-)		25.06.13 - 21:38
Rozvody parního strojePavel Randák: Rozvody má parní mašina opravdu dva:
- vnější představuje ona charakteristická soustava tyčoví v oblasti kol, obvykle celá viditelná (ale není to pravidlem)
- vnitřní je skrytý uvnitř bloku válců, tvoří jej soustava kanálů mezi šoupátkovou komorou a vlastním válcem.

Jinak fotka je to velmi působivá a netradiční a moc se mi líbí :-)		25.06.13 - 21:18
SBB Re 4/4 11354 + SBB Re 6/6 11602Pěkné :-) Tato přípřež je běžně označována jako Re 10/10 :-)23.06.13 - 21:13
EN57-974Krásná fotka, díky za ni. Připomíná mi moje dávné cestování po polském příhraničí, převážně právě v "kiblach" EN57. Beee - psss - i do przodu, kolejny przystaneek zostaje z tyłu :-)22.06.13 - 21:44
183.005K barevnému ladění a výšce pruhů: Z praxe mohu podat celkem divoké hodnoty výšky pruhu na soupravách DoIC (čti:Patráky pro DB Fernverkehr): Bílý podklad, spodní hrana červeného proužku 2038 mm nad TK, šířka proužku 133 mm. Představte si, že toto musíte nastříkat na voze bez naladěného vypružení... Docela boj ;)07.05.13 - 22:29
612.482-0BBVK: Tak na regionálních tratích se 160 nejezdí ani v Německu. Ale jezdí - krásným příkladem může být třeba Naabtalbahn (Hof - Weiden - Schwandorf). Traťová nejde pod 110 km/h, je tam dost úseků na 140 km/h, ovšem pro klasické soupravy. Dvojčata 612 to tam mastí 160 skoro celou cestu - Cumminsy pod podlahou řvou, vagón se třese, naklápí... Lze jen doporučit, z ČR to vůbec není daleko ;-)

Vzpomínám si na dobu před cca třemi lety, když měly 612 poruchy naklápění a DB varovaly cestující před možnými zpožděními, která byla důsledkem těchto poruch.		27.03.13 - 8:26
612.482-0Téoz: Nás kdysi na škole učili, že v Německu se jezdí oblouky rychleji, jelikož mají vyšší dovolené nevyrovnané příčné zrychlení proti (kdysi) ČSD - tuším že 0,8 m/s2. Takže pokud je toto stále pravda, tak opravdu jezdí rychleji. A s naklápěcí skříní můžou ještě rychleji - právě v 612 je to mezi Chemnitz a Drážďany docela cítit.26.03.13 - 11:50