..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "Keprt":

  1 ... 93 94 95 96 97 ... 143      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
754.067-7petr.284: 067 předána do Veselí 19.5.1996, 013 pak 31.5.1996. Bývaly tyto dva stroje značně exotické, v tomto koutu českých zemí :o)25.11.12 - 18:32
753.372-2 + 753.344-1Rubmgaakutkt: 372 měla (nebo má? Snad ještě existuje) jeden čelník dvousvětlový - po nehodě. Druhý je čtyřsvětlový. Obecně brejlovců s "podezřelým" nesouladem mezi počtem světel a číslem bylo víc; dělaly se různé čachry se stroji a jejich čísly.25.11.12 - 18:25
163.020-1Milan Cibulka: Stačil, ten proud by jedním taky prošel, o to nejde. Ale takto je to bezpečnější - vlak stojí, je únor, takže topí, a když se procházející proud rozdělí na dva smetáky (resp. čtyři ližiny), je menší riziko přepálení troleje.23.11.12 - 16:18
720.567-7stoupa: třeba v Trutnově a Meziměstí ("bezsergejová" depa) měly brejláci hodně nákladních vlaků už v době dodávek. Dále Louny a Česká Lípa+Děčín - možnosti setkání 706RTO a brejlí na nákladu byly :o) Nezapomínjeme, že tuzemská výroba 706RTO byla ukončena v roce 1972 a Jelcze se dovážely až hluboko do 70. let.21.11.12 - 8:22
720.567-7Ifa je zde oblíbeným námětem hovoru :o) Nicméně, Ify s šedou kabinou taky jezdily a zejména, autor zde před časem psal, že Ifa je napevno, takže její úpravy by byly dost komplikované.

M 474: V 70. letech byly k vidění jak RTO v plném provozu, tak brejlovci na nákladech na jednokolejkách, takže toto bych neodsuzoval.		20.11.12 - 16:23
781.590-5Ta tráva tomu přece nijak nevadí

Vážně? A co ten "humus", co po ní zbývá? Bude fungovat stejně štěrkové lože a lože ze směsi bahýnka a štěrku?		15.11.12 - 14:28
Vossloh EurolightKýč se samozřejmě definovat dá různě, stačí posurfovat. Obávám se ale, že tahle mašina není kýč, jen se (zřejmě většině) šotoušů nelíbí - mě taky ne.

Dovolím si ale oponovat tvrzení, že "Vossloh má na kýči založen vzhled většiny vyráběných vozidel". Toto platí (pokud zaměníme výraz kýč za řekněme "vzhled, který se části šotoušů nelíbí") snad pro španělskou část produkce, ale určitě ne pro německou. Stroje z Kielu se už dlouhá desetiletí vyznačují maximální utilitárností, s minimem "designu".		14.11.12 - 12:49
Di3 GM ev.č.008Milan Cibulka: Sergeje jsou o něco výkonnější, ale jinak jsou to stroje samozřejmě dost obdobné. Při tom srovnávání je taky třeba brát v úvahu, že "nohabky" jsou dost heterogenní skupina; jezdily u pěti drah, ovšem celkem v 15 provedeních, z nichž některá se těm sergejům blíží více, jiná méně. Třeba zobrazený kosovský stroj je zástupce u nás méně známého provedení s podvozky (A1A)´ a vyšší max. rychlostí (143 km/h).

Jak by si vedly u ČSD? Všude si vedly dobře. U nás by možná byl problém se zahraničními náhradními díly (ty se nedaly dovézt ani z NDR a Rumunska) - jak si s tímto poradily MÁV?

Ještě podotknu, že norské nákladní nohaby (Co´Co´) měly nápravovou hmotnost 17 t, nejlehčí dánská verze MX pak 15 t (taky A1A). To by se ČSD té doby docela hodilo..		11.11.12 - 20:29
363.078-7roman novotný: dostala jakýsi "retrolak" kombinující prvky z různých období a při "vybraných příležitostech" jí šotouši z GŘ namontujou i čísla dle Kryšpína, která historicky nikdy neměla..09.11.12 - 11:11
742.220-7Jan Jindra: ty Habbillnsy jezdí pravidelně mezi ESAB Vamberk a jejich distribučním centrem v Pardubicích (resp. Semtíně). Příklad, že i na krátké vzdálenosti může železnice bodovat. Co se veze na těch Resech, nepoznám. A Easy předpokládám nakládka dřeva někde.08.11.12 - 15:46