Břeclav - V současné době panuje na břeclavském osobním nádraží, které je i významným pohraničním bodem a železničním uzlem, velká stavební činnost. Aktuálně probíhá první stavební etapa, která přinese především zlepšení podmínek pro cestující. V navazující druhé fázi pak bude zapojeno nové zabezpečovací zařízení. V dohledné době zde přibudou dvě nová nástupiště a ta stávající budou modernizována. Probíhá také rekonstrukce podchodu a dobudování výtahů pro imobilní cestující. V plánu je dále instalace nového informačního systému, osvětlení a nové zastřešení nástupišť. Modernizace se ovšem nedotkne pouze železniční stanice, ale také pětikolejného mostu, přes který směřují vlaky do Znojma, Rakouska a na Slovensko.
Celá stavba s sebou přináší určitá omezení ve formě výlukové činnosti - v některých případech se musí vypnout elektrické napájení trolejového vedení, a tak vlaky musí být vedeny stroji nezávislé trakce. „Tři čtvrtiny kolejí ve stanici jsou v současné době mimo provoz, což je velký zásah do provozuschopnosti naší stanice a nákladní vlaky tak musí jezdit na stejná nástupiště jako osobní vlaky, za což se pochopitelně cestující veřejnosti omlouváme," komentuje situaci vrchní přednosta uzlové železniční stanice Břeclav Libor Semorád.
„Břeclav je hraniční přechodová stanice do Rakouska a na Slovensko. Oba koridory, které Břeclaví procházejí, mají zásadní význam pro železniční spojení 5 středoevropských metropolí - Berlína, Prahy, Bratislavy, Vídně a Varšavy,“ popsal generální ředitel SŽDC Jan Komárek význam břeclavského železničního uzlu. Od dokončení přestavby si správce infrastruktury slibuje zrychlení průjezdu vlaků směrem na Vídeň jak od Přerova, tak od Brna. Se vstupem ČR do Schengenského prostoru 21. prosince navíc odpadnou pasové kontroly cestujících projíždějících břeclavským uzlem z a do sousedních států.
Kromě obvodu stanice se rekonstrukce dočká celkem 20 kilometrů tratí, čímž definitivně dojde k propojení již modernizovaných úseků, zejména v rámci prvního tranzitního koridoru z Berlína přes Děčín, Prahu, Pardubice a Brno. Ten je zmodernizován téměř v celé délce, jehož stavba trvala od roku 1993. Zbývá dokončit jen úsek u Brandýsa nad Orlicí, kde ovšem dosud neskončil spor o napřímení trati. Do opravy koridoru stát zatím investoval 36 miliard korun.
zdroj: Mladá fronta DNES a Železničář, ilustrační foto Juraj Streber
| 17.12.2007 (11:00)
K obloukům - Na Ferdinandce až po Otrokovice a na odbočce do Brna nenajdete oblouk, který by neumožňoval rychlost aspoň 160. Samozřejmě mnoho jich bylo zmršeno díky konstrukcí stanic pro dlouhé nákladní vlaky. Spousta se ale zas opravila, takže nevidím problém opravit i Břeclav, zvláště, když prioritní směr je Brno - Vídeň a Rakušáci přejdou na pravostranný provoz. Jak Píše M.Z. zábrzdná ze 160 je 1600m, tak je dost nelogické, když se vlak od Brna plíží 3km poloviční rychlostí, než by dle dynamiky jízdy mohl jet. Směr Brno - Blava bude vždy problém prospojkování a zde by bylo samozřejmě logické přejet na správnou kolej na středním zhlaví, tak aby odjezdy a vjezdy do oblouku směr Lanžhot byly po rovné na traťovou rychlost. Zhlaví na Hohenau/Lanžhot samozřejmě na 60 do odbočky by zvládl udělat jen bůh.
Zlovolná otázka, kolik bude stát narovnání tohoto oblouku ? Kolik se tím ušetří na jízdní době ? Minuta – možná ?
A je vůbec z hlediska vlakové dynamiky možné, aby vlak rozjíždějící se z osobního nádraží "po rovné" rychlosti, na níž se bude oblouk narovnávat dosáhl. Kolik takových vlaků bude ? Narovnat ten oblouk na 100 nebo 120 by postačovalo.
Nedělám si iluze, že by se v Břeclavi nasekaly v hojném počtu štíhlé výhybky, takže to skončí spíše u padesátkového standardu, šedesátka by byla milým překvapením, osmdesátka šokem, vše navíc přímo revolucí. Vlaků jedoucích v Břeclavi "po rovné" zase tak moc nebude, stošedesátkou stanicí neprojede určitě vůbec nic. Přesněji řečeno, bude vůbec po úpravě kolejiště možné projet žst. Břeclav "po rovné" ať již Podivína či Hrušek do Hohenau nebo Kútů / naopak. Tím spíše, že ÖBB plánují na Ferdinandce změnu směru jízdy, tedy přechod na pravostastranný provoz.
Totéž platí i o snižování rychlosti při vjezdu do stanice, zábrzdná vzdálenost pro 160 km/h je cca 1 600 metrů.
Oblouk směr Brno měl samozřejmě v celé délce poloměr cca 1740m do doby výstavby ranžíru, takže opět pohodlně na 160km/h. Tím, že se potřebujeme dostat na ranžír a současně jezdit rychleji na osobní musíme trochu přemýšlet. Vychází mně 140 pro klasiku i pro Pinďu, ale po zkušenostech se domnívám, že to mastodonti takto nevyprojektovali. Uvítám jakékoliv informace.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.










