Vousac - ja to nezpochybnuji ale... Nepopiram, ze brzdy vlaku "reaguji" opozdene a ze vlak brzdi dele. Na druhe strane vlak vzdy vi, kdy a kde ma brzdit. Coz u autobusu plati jen u tech "pevnych zastavek k nastupu a vystupu".
Kdyz to zjednodusim (a je mi samozrejme jasne, ze se toho kazdy, kdo bude trvat na svem velmi rad chyti), tak vlaku staci vedet, ze ma zastavit a potom to trefit (a jeste jednou rikam, ze si nemyslim, ze je snadne nekolikasetmetrovy manevr vypocist tak, aby to vyslo na par metru presne!), autobus ma ten samotny manevr mnohem stazsi (ackoliv, a pro mnohe to bude patrne prekvapenim, ani ten bus to nezalomi na peti centimetrech), ale zato musi brzdit mnohem casteji a "bez varovani"...

V pracovni den, na D1 se autem (autobusem jsou ty situace asi o neco odlisne) vyskytne mezi Prahou a Brnem mnohokrat situace, kdy se neocekavane musi brzdit. Drtiva vetsina techto manevru konci dobre. Kdyz ne, tak to konci ve vrtulniku (a to je ten lepsi pripad). Kdyz totez jede vlak, tak zastavky ma naplanovane, omezeni atp. se dozvida take (snad to neni tak, ze o vyhybkach se dozvida fira jen okem, ze ne?). Kdyz nezvladne zastavit presne, tak je to sice pruser co se "plynulosti" dopravy tyce, mozna nejaka srazka na platu, ale do opravdoveho ohrozeni ma vzdy dost velkou rezervu.
A jestli mu nekdo skoci na koleje nebo se najde jiny duvod k nahlemu a neocekavanemu brzdeni, tak jednak to stejnak nema sanci ubrzdit, dvak se to tezko stane vickrat nez co deset kilometru.

Jsou dva lide - jeden ma pracovni dobu od osmi a musi tam byt vzdy presne v osm (ani driv, ani pozdeji). Druhy ma nekdy na sest, jindy na deset, casto se to dozvi az tesne pred, ale muze prijit klidne i u pul hodky pozdeji. Kdo je na tom lepe? Pokud se ten druhy dozvi zacatek sveho pracovniho dne vcas, tak urcite on, protoze tam ma tu krasnou rezervu. Kdyz se ale jednoho dne dozvi v 6:15, ze dneska "zacina" v 6:00, tak ma smulu a nestihne to.
I nadale tudiz nesouhlasim s tim, ze nedobrzdeni autobusu se vyresi usmevem...

sam - ja myslel, ze zakon setrvacnosti plati pro vlak, autobus, auto, kolo a dokonce i cloveka, ktery bezi. Ale asi ne, asi to plati jen pro vlak...

PS: Bez ohledu na vse vyse uvedene - kdyz vlak prejede zastavku (a neni to o dva kilometry), tak teda fira muze dostat penezity trest (zatimco busakovi staci, kdyz se usmeje). Neptam se kdo mu ten trest da, ale ptam se: jak se na ten trest prijde? V kolejnicich snad cidla sledujici presne zastaveni nejsou nebo ano? Takze kdo ho praskne? Pruvodci, vypravci nebo cestujici? Vzhledem k reseni stiznosti na CD neverim tomu, ze by tim podnetem mohla byt stiznost cestujicich...

ad M : Vousáč vám to popsal velmi dobře, v době parní trakce se ještě sttojvedoucí musel dokázat strefit k vodnímu jeřábu, aby mohl dobrat vodu do tendru; v době parních generátorů na bardotkách a brejlovcích se musel strojvedoucí strefit s tolerancí jednoho metru k vodnímu hydrantu, aby mohl v nácestné stranici dobrat vodu pro parní generátor, i když byl hydrant na levé straně.
Třebas se soupravou sestavenou z vozů s jednorázově odbrzďovatelnou brzdou Knorr (dvouosé vozy typu Rybák) toho moc dělat nemůžete.
Rozjet lokomotivu, resp. vlak, to můžete naučit inteligentního lidoopa, ale umění obsluhovat a řidít hnací vozidlo spočívá právě v tom dokázat zastavit přesně tam kde máte. To už sebeinteligentnější lidoop nedokáže.
Já jsem měl to potěšení učit se jako študák na praxi brzdit jak na těch jednorázově odbrzďovatelských Knorrkách v kombinaci s brdičem ŠKODA N/O na parních lokomotivách i DAKO BS2 na motorech, tak na nákladu s druhým stupněm brzdění, i na soupravách s postupně odbrzďovatelnou brzdou DAKO P/R na lokálce, takže na hlavní trati jsem neměl problém zastavit i v noci u toho vodního hydrantu ve Starém Městě u Uherského Hradiště, kde se u osobních vlaků dobirala voda pro PG.

Ad M:a právě o tom brzdění to je.Autobus,tak jako každé silniční vozidlo,má brzdy,které účinkují s prodlevou, měřitelnou v desetinách sekundy a adheze mezi gumovou pneumatikou a silnicí je o dost vyšší,než mezi ocelovým kolem a ocelovou kolejnicí.U vlaku je to s brzdami jiné-i ty,,nejrychlejší",používané u vlaků s přepravou cestujících dosahují plného účinku v rozmezí 3-5 sekund. U vlaků nákladních,které samozřejmě také zastavují u návěstidel,je doba podstatně delší-až dvacet sekund a takové vlaky mívají hnotnost přes 2000 tun(bez lokolmotivy). Takže strojvedoucí ovládá brzdu vlaku ne podle momentální situace,ale se značným předstihem,více méně podle své zkušenosti a v tom je ta obtížnost.Brzda vlaku také snižuje účinek pomalu,ještě pomaleji než je nárůst. Takže když strojvedoucí začne brzdit dříve tak zastaví před návěstí,,konec nástupiště",a už je tu průšvih.

M Krásné,ještě komentář k vykolejení EC v Kolíně.

M : nevadí mi, že se bude muset výpravčí seznámit s koštětem nebo hrablem na sníh, jenže ČD z úsporných důvodů nechtějí, aby se výpravčí seznámil s osobní komercí - doba, kde se výpravčí seznámil s nákladní komercí a v malých žst. uměl udělat i nákladní list do zahraničí je hlubokou historií.
Takže tam holt drží tu pokladní. Na Slovensku to probíhá taky tak. V pokladně sedí kasírka dopravce ZSSK s produktivitou práce 3 hodiny denně a vedle ní stejně (ne)produktivní výpravčí ŽSR, kterému je komerce ukradena.
Jiná věc je, proč tam neumístí ČD jízdenkový automat, který by uměl cestuájícímu vydat všechny typy jízdenek, včetně slev (asi proto, že se dosud nenašel programátor umějící napsat program, který by dokázal obsluhovat cestující na úrovni obecního blba, řekněme rozumu desetiletého dítěte, které je pro ČD z hlediska zakupování jízdenek plnoprávným zákazníkem).
Takže dneska nový výpravčí osobní komerci neumí, i když by měl podle přepravních předpisů řešit některé konflikty - jak je může řešit, když ty předpisy vůbec nezná - tvůrce předpisu nezajímá, protože tvůrce předpisu žije v iluzi, že výpravčí osobní komerci ovládá.

Ad M : cituji Vás - nechápete, proč je stále tolik havárek...., při alespoň troše Vaší pozornosti by i Vám mělo býti jasné, že v případě nehod na železnici jsou z valné části uživatelé silnic !! A to s fatálními následky nejen pro ně, ale hlavně pro cestující vlakem ! Viz Vraňany.... U Hradce Králové na přejezdu silnice na Březhrad mě minimálně 3x přejel bus MHD před čelem vlaku, 2x tam byla nehoda - a kdo to odnesl z první ruky? No přece strojvedoucí, měl přece včas zastavit.
Při Vašem komentování "brdění" si nejdříve ujasněte základní pojmy z fyziky, např. zákon setrvačnosti....

Dobra, pokud autobus muze projet o dva metry stopku a nic se nebude dit, tak neni protiargument...

Vse, nac jsem reagoval bylo to, ze autobusak muze projet misto, kde ma zastavit a nic se nestane a prejde se to usmevem... Ze je rizeni busu a vlaku odlisne, tak o tom nepochybuji a regoval jsem pouze a jenom na brzdeni...

Kazdopadne ale nechapu, proc se tedy stava tolik havarek, ktere jsou presne o tom samem - nekdo o dva (no, nekdo i o dvacet...) metriky projede misto, kde ma zastavit. A i nadale si myslim, ze duvodu, proc musi brzdit autobus je vice, nez duvodu, proc musi brzdit vlak. Az se u vlaku bude stavat, ze mu nekdo neocekavane vjede na kolej nebo to pred nim nekdo zadupne, tak tenhle nazor zmenim

SergeS - no vsak ja psal, ze bud se nestane nic ("na prechodu zrovna nikdo nesel") nebo hodne. Je to hit or miss (v tomhle pripade doslova:-)

M: Kdyby se to resilo podle tebe ohledne autobusu , tak se vsadim ze v Prazskym MHD pujde k soudu 90$ ridicu ;-)

M:

Probůh, co je to za blábol? Když bus projedeo dva metry stopku na křižovatce, nic se neděje. Projede-li o dva metry červenou, opět se nic neděje. Pokud projede vlak o dva metry červenou, děje se hodně, je to prů**r těžkého kalibru. Drážní ekvivalenty zastavení u přechodu nebo křižovatky najdeme velmi lehce, víte o nich jistě sám, jen je účelově nezmiňujete.

Pokud gumokol či kovokol projede to správné místo a tím způsobí hromadu nebo újmu na zdraví, jdou pochopitelně k soudu jak řidič tak fíra, v tom není rozdíl.

Řízení vlaku a busu (nebo spíš gumokolu obecně) je zcela odlišná činnost, dost obtížně srovnatelná. Proto hodně opatrně s jednoznačnými a černobílými závěry.

Jenze je to o tom, ze vlaky vetsinou zastavuji jen na zastavkach a ojedinele nekde jinde. Vsude maji docela dobrou "unikovou" zonu (metr sem, metr tam nikoho neohrozi - jakkoliv jsem si vedom, ze vlak brzdi o "neco dele" nez bus).
Kdyz prejede bus zastavku, tak se nestane nic, kdyz ale prejede "o par metru" krizovatku nebo prechod (to jsou "zastavky", ktere vlak v podstate neresi), tak se stane jooo hodne a statnim organem prezkousen nebude. On totiz mozna bude statnim organem odsouzen...

Takze ve vlaku pri drobnem prejeti zastavky (mista zastaveni) hrozi prezkouseni z predpisu a snizeni mzdy. V autobuse pri drobnem prejeti zastavky (obecne mista zastaveni - nemusi jit jen o tu zastavku) nehrozi bud nic (pujde o zastavku k vystupovani lidi) nebo hodne (pujde o krizovatku, prechod, nedobrzeni auta pred nim).

Sumasumarum, vlak je jistota, bus je "hit or miss". Vzhledem k tomu, ze si pres veskere snahy presvedcit mne o opaku myslim, ze v autobuse jsou vetsi naroky na pozornost a vetsi riziko, ze se neco vysere (krizovatky, prechody, ostatni auta - nic z toho nesmi autobus "o par metru prejet"), tak si myslim, ze co se tehle stranky veci tyce, tak je na tom autobus hure. Sice mu nikdo nevezme cast platu, kdyz netrefi zastavku pro lidi, ale zase mu vezmou vsechno, kdyz netrefi "zastavku pro auta"...

Zaver - vetu "Když se to stane u linkového autobusu tak se to řeší omluvným úsměvem,někdy ani to ne." povazuji za nepravdivou, protoze mylne uvazuje pouze o zastavkach k vystupu/nastupu a ne o zastavkach obecne. Aneb - uvazujete pouze cast "brzdicich" povinnosti autobusaka