Brno - Román na pokračování připomíná diskuze o přesunu hlavního nádraží v Brně. S novým kompromisním návrhem přišel předseda komise dopravy Rady města Brna Josef Veselý na základě vypracované studie společnosti CityPlan. Dle jeho návrhu by kromě vybudování nového hlavního nádraží u Zvonařky mělo být upraveno současné hlavní nádraží na průjezdnou zastávku. Oba dva uzly by měla spojovat rychlodráha, vedená po viaduktu nad úrovní přilehlých ulic a výškově bez problémů navazující na přesunuté hlavní nádraží. Původní nádraží by prošlo výraznou rekonstrukcí, která by měla stát v první fázi asi 130 milionů korun.
„Kdyby k nádraží na jihu Brna jezdily tramvaje, jak bylo původně plánováno, musely by ve špičce odjíždět každou minutu, aby kapacitu zvládaly. Navíc je nereálné vše zapojit do stávajícího systému“, řekl Hospodářským novinám Veselý. Přímo tak potvrdil názory velké části odpůrců odsunu hlavního nádraží. Novou, dvoustanicovou variantu již podporuje část odpůrců přesunu nádraží, kterým jde především o zachování nádraží v centru.
Kompromisní návrh se zachováním provozu osobní dopravy na stávajícím nádraží by neměl být o mnoho dražší než původní, počítající s úplným přestěhováním. Podle náměstka brněnského primátora Martina Andera dojde především k úsporám na finančně náročném propojení tratí v oblasti Komárova. Navíc nová varianta umožňuje zachování jednoho křídla cenné architektonické památky – Masné burzy od architekta Bohuslava Fuchse, která měla padnout za oběť plánovanému přesunu.
Dvoustanicovou variantu jistě přivítají cestující dojíždějících do Brna. „Brněnský magistrát si u nás objednal analýzu variant přestavby železničního uzlu Brno. Pro přesun výsledek příliš příznivě nevyzníval,“ sdělil Jiří Landa ze společnosti CityPlan. „Zjistili jsme, že osmdesát procent lidí, kteří hlavní nádraží využívají, jsou cestující regionálních spojů a je pro ně výhodnější, když je nádraží v centru,“ uvádí Landa. O novém návrhu předsedy komise pro dopravu říká: „Principiálně je návrh dobrý, znám ho ale jen v obrysech“.
Nový návrh řešení železniční dopravy v Brně by mělo v nejbližší době projednat grémium projektu Europoint (dříve – Železniční uzel Brno). I případné schválení nové varianty nic nezmění na novinkách, které čekají stávající budovu hlavního nádraží, pronajatou společnosti Brno new station development. Případná zastávka Brno-střed by měla v budově jen malou část prostoru, zbytek mají zabrat komerční prostory.

Jako první projdou opravou vnitřní prostory pro cestující, fasáda budovy a některé komerční prostory. Ve výsledku vznikne ze současné nádražní budovy komfortní společenská zóna pro cestující i širokou veřejnost. Radek Konečný, ředitel společnosti Brno new station development, doplňuje, že pokud bude brněnské nádraží přesunuto, začnou okamžitě s revitalizací dalších oblastí v těsném sousedství s výpravní budovou a provozních prostor, které aktuálně slouží k řízení dopravy. Práce by měly trvat přibližně 2 roky a investovány by měly být odhadem 2 miliardy korun.
V rámci rekonstrukce brněnského uzlu už se také staví nové odstavné nádraží. Jeho stavba začala 8. října 2007 a první etapa má být hotova příští rok v květnu. Investiční náklady činí 2,7 miliardy korun a v této částce jsou zahrnuty i prostředky na výkupy pozemků ve výši více než 170 milionů a nemovitostí za 62 miliony. Samotné stavební práce vyjdou na 1,9 miliardy korun. Investorem je SŽDC a je zajištěno financování ze zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury.
zdroj: Hospodářské noviny, 12.3.2007, České dráhy, Brněnský deník a Novinky.cz, Europoint Brno
Doplnil Adys a JTB. Ilustrační foto Adys, IDeeSák, Viktor Fiker.
| 25.3.2008 (7:00)
stoupa - nemám přesné info, ale předpokládám klasické napětí v troleji.
Rošťák: Varšava si mohla dovolit podzemní nádraží, jelikož má nejméně 5x více obyvatel než Brno, je spádovým centrem pro celé Polsko a přilehlé oblasti a vstupní branou na východ...
Rošťák: Problém podzemí Brna spočívá v předkvartérních jílech, které jsou všude a díky nimž si při výstavbě gumokolních tunelů Dobrovského sedají a praskají stovky objektů.
Mimo to je celé těleso současné tratě od řeky Svratky až na půl cesty do Židenic vedeno na zasypaných mostech. Pokud by se to obnovilo (což si neumím moc technicky představit) tak mi vysvětlete zu bariéru.
A stejně. Nové Sady a okolí. To je "před" štrekou a jak je tam centrum rozvinuto? Není to zrovna VIP část. Vše je spíše o spekulacích a machinacích majitelů "lukrativních" pozemků mezi Hlavním a Dolním.
napěťově 25 kVstříd., nebo jako metro CCCP? Pro úsporu profilu 3. kolejnice (a nově vyvinutá vozidla z obnovené konstrukce a výroby Adamov + Královopolská), nebo trolej?
Poloha nádraží z průtahu uzlem nevyplývá, ta vyplynula z toho, že posledních 15 let se slepě připravovala jen jedna (špatná) varianta, a dneska je takzvaná rychlodráha "z nouze ctnost" - způsob, jak odstranit aspoň největší nevýhody špatně naprojektovaného uzlu.
ODS k tomu v tomto případě přišla spíš jako slepý k houslím, jde o to, že vedení radnice (v té době náhodou z ODS) se nechalo zblbnout "odborníky" z magistrátu a zkombinovalo se to s nechutí (vlastní všem politikům) poslouchat otravné názory veřejnosti. Koneckonců Topolánek se před pár lety k odsunu vyjádřil slovy, které zde nelze publikovat, protože by správci příspěvek smazali jako vulgární. Nicméně zodpovědnost za to, co se přichystalo, nesou pánové Duchoň a spol., tak to prostě je.
IDeeSák: IMHO to pro dvě linky nemá cenu, protože to řeší jen půl problému. S vědomím toho, že linkové vedení se může změnit, bych předpokládal vedení všech příměstských vlaků od jihu* přes centrum, s tím, že provoz je možné pásmovat ukončením jednotlivých (ne-průběžných) linek v Židenicích / KrPoli / Kuřimi ...
* v této souvislosti je třeba napsat, že záměr počítá se zaústěním sokolnické tratě a zachované komárovské spojky do liché (= blíž k centru) skupiny nového HBf od jihu s mimoúrovňovým křížením kolejí do Heršpic.
rošťák: netvrdím, že to nejde, ale nákladově by to bylo úplně jinde. To by muselo vést podzemím cca z Komárova do Židenic ...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.










