Česká republika - Do výstavby a modernizace železniční infrastruktury půjdou v nadcházejících letech rekordní částky; pro příští rok tato suma poprvé přesáhne 30 miliard korun. Na nedávné tiskové konferenci to řekla zástupkyně státní investorské organizace SŽDC Anna Kodysová. Nejvíce peněz spolknou nové železniční koridory. Významnou měrou přispějí k budování českých kolejišť i fondy Evropské unie.
Mezi roky 2007 a 2013 z nich v rámci operačního programu Doprava "přiteče" zhruba 70 miliard korun. Jak připomněla Kodysová, je to poprvé, co se evropský příspěvek rozdělí v podstatě rovným dílem mezi silnice a železnice. EU zaplatí zhruba 60 až 80 % nákladů na výstavbu koridorů.
Česká republika bude mít zmodernizované 4 hlavní železniční koridory. I. koridor, který vede z Děčína do Břeclavi a II. z Polska napříč Moravou, jsou již téměř hotové. Zbývá pouze dodělat úpravy v některých železničních uzlech.
Naopak výstavba III. a IV. koridoru je nyní v plném proudu. Jde o trasy z Prahy do Rakouska přes České Budějovice a z Plzně do Německa přes Cheb. Všechny 4 základní koridory, z nichž 3 jsou součástí celoevropské páteřní sítě, by měly být hotovy v roce 2016.
Stát letos investuje do modernizace tratí až 27 miliard korun. Na Moravě bude investováno 8,4 miliardy korun z celkové částky. V porovnání s loňským rokem je to jen na Moravě samotné dvojnásobná částka. Podle náměstka Stavební správy Olomouc Oldřicha Daňhela patří mezi nejdůležitější letošní akce dokončení koridoru mezi Červenkou a Zábřehem. "Další velkou stavbou v hodnotě 4 miliard korun, která probíhá od loňska, je úsek mezi Bystřicí nad Olší a slovenskými hranicemi, kde se přestavuje i tunel. Loni byla zahájena také přestavba železničních uzlů Břeclav a Brno," doplňuje Daňhel. Dále se také budou elektrifikovat tratě Šatov - Znojmo a Zábřeh na Moravě - Šumperk.
Zdroje: iDNES a České dráhy
| 4.7.2008 (7:00)
Rekonstrukce Retz - Znojmo byla nutná dráty nedráty. Vzhledem k tomu, že alternativa byla jezdit Wien - Znojmo v dieslu (= jet 87km ze 100km pod dráty), nebo končit vlaky z Vídně v Retzu (Šatově) a do Znojma přesedat, je zadrátování do Znojma nejlepší řešení. V poměru k nutné rekonstrukce (viadukt přes Dyji, viadukt přes Vídeňskou, svršek, zab. zař. atd.) není samotná elektrifikace zásadní částka. Že v tomto úseku jezdí na šestivozový vlak málo lidí je vlastnost každého suburbánu. Stejně jako je S3 z Brna do Kuřimi narvaná, do Tišnova slušně vytížená, tak do Žďáru veze vzduch. Odpojovat k každé stanici jeden vagón holt nejde.
Nevíte , jak je to s rentabilitou u el. tratí ?Předpokládám , že el. trať má mnohem větší fixní náklady , ale elektřina je levnější než nafta. Z toho by mě vycházelo , že nově elektrifikovat tratě má smysl jednak tam , kde trať je součástí nějakého dálkového koridoru , případně v případech , kdy po trati za den převezu desítky tisíc tun zboží nebo pěticiferné číslo cestujících. Nevím , zda tyto podmínky trať Znojmo-Retz splňuje.
Vyřešit problém špatného stavu mostu se dá i jinak , než elektrifikací
sAD: mělo se prý začit hned po dokončení Kunčic a nic.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.










