..: Brno vydalo územní rozhodnutí o železničním uzlu :..

754.023, Brno, foto: Puly Brno — Plán přestavby brněnského železničního uzlu včetně odsunu hlavního nádraží získal územní rozhodnutí. Vydal ho stavební úřad Brno–střed dne 2. července 2010 formou veřejné vyhlášky pod číslem jednacím STU/01/0502840/000/037. K nahlédnutí je na internetových stránkách městské části Brno–střed včetně přílohy. Účastníci řízení mají čas na odvolání do 9. srpna. Tato investice bezpochyby bude největší stavbou Brna za několik posledních desetiletí, avšak také kontroverzní, neboť ji lidé v několik let starém referendu odmítli. Nynější radniční koalice, vedená ČSSD, přesto stavbu podporuje s tím, že je rozpracovaná; s odsunem nádraží naopak nesouhlasí Strana Zelených. Projekt je značně zpožděn – územní řízení bylo původně zahájeno 9. prosince 2005 a trvá tak již pětapadesát měsíců. Zajímavostí je, že toto rozhodnutí je druhým v pořadí. První, vydané v listopadu 2006, nakonec zrušil o dva roky později krajský soud. V nynější žádosti uvedla Správa železniční dopravní cesty menší rozsah staveb – vypuštěny tak byly například objekty trakční napájecí stanice Černovice, nového areálu ČSAD či inženýrských sítí v Komárově.

Podmínky pro umístění a projektovou přípravu stavby

Stavba zahrnuje modernizaci a optimalizaci stávajících tratí I. tranzitního železničního koridoru na území města Brna, výstavbu nového osobního nádraží a přestupních terminálů, nové sítě pro zajištění obsluhy nového nádraží, související inženýrské stavby a provozní soubory umožňující provoz budovaných zařízení.

Přestavba železničního úseku bude započata v km 137,8 tratě Břeclav – Brno (počínaje severním zhlavím železniční stanice Modřice) a následně bude pokračovat až do km 161,5 tratě Brno – Česká Třebová. Na obou koncích pak již navazuje na modernizovanou trať. Nové osobní nádraží se bude skládat ze šesti ostrovních nástupišť, čtrnácti kolejí pro osobní a dvou pro nákladní dopravu. Navrženo je na mostní konstrukci, pod kterou bude umístěna odbavovací hala včetně příjezdových hal a parkoviště s kapacitou více než 600 míst. Prostřednictvím obloukové estakády, vedoucí přes Masnou burzu, dojde k novému zapojení trati Brno – Přerov do stávající koleje trati Brno – Veselí nad Moravou a k napojení této na trať směrem do Chrlic mostní estakádou. Trať Brno – Střelice bude v úseku Horní Heršpice až nadjezd Vídeňská zdvoukolejněna, kdy v prostoru křížení se stejnojmennou ulicí bude zřízen nový přestupní uzel IDS. Samotná trať Břeclav – Brno povede až po železniční stanici Horní Heršpice ve stávající stopě. Od nově vybudovaného osobního nádraží bude ve směru Židenice (tj. v trase současného nákladního průtahu) vybudováno šest traťových kolejích – vždy po dvou ve směru Česká Třebová, Havlíčkův Brod a Veselí nad Moravou. Hranicí bude tzv. černovický triangl, za nímž bude trať čtyřkolejná až po zastávku Brno–Židenice, před kterou se však opět rozvětví na šest, a v krátkém úseku za místem napojení na stávající trasu osobních vlaků jedoucích z hlavního nádraží dokonce na sedm kolejí. Tím dojde k rozšíření železničního tělesa, což si vyžádá nezbytné úpravy nynějších železničních mostů a výstavbu opěrných zdí v místech svahů náspu tělesa. Modernizované drážní těleso bude z důvodu nově řešeného napojení tratí v porovnání se současným stavem v některých částech města zvýšeno. Zatímco některé rozdíly dosahují nízkých hodnot, za ulicí Sokolova se tyto zvýší až o 5,5 metru. Změn doznají i místní vlečky firem Ferona, Feramo a Kovošrot. Přemístěno bude také stávající drážní technické zázemí – přesunut bude areál ČD SDC Brno do prostoru podél trati Břeclav – Brno, konkrétně mezi ulici Moravanskou a Moravanský potok v katastrálním území Přízřenice. Stavba zahrnuje rovněž nový autocouchet, objekt pošty a výpravní budovu Brno–Jih, umístěnou východně od ulice Heršpická, a velké množství provozních souborů (měnírny, trakční napájecí stanice, trafostanice aj.) a inženýrských sítí. Napojeno a servisními objekty doplněno bude rovněž i kolejiště odstavného nádraží, jehož realizace v současné době již probíhá jako 1. stavba "ČD Brno – 1. část odstavného nádraží". Jelikož bude železniční uzel Brno připojen ke stávajícímu městskému dopravnímu systému a technickým sítím, bude nezbytné vybudovat příslušnou městskou infrastrukturu, tedy nové pozemní komunikace doplněné o tramvajové tratě, zastávky MHD, chodníky, parkoviště, cyklostezky a další. Stavba dále řeší protipovodňovou ochranu území na levém břehu Svratky, a to formou úpravy příčného profilu koryta řeky, umístěním ochranné zdi a hráze, hradidlových komor a dalších vodohospodářských děl.

2. stavba: Železniční uzel Brno – 1. část osobního nádraží

Tato stavba zahrnuje hlavní pozemní objekty pro zajištění provozu nového osobního nádraží (odbavovací hala 1. část, provozní budova, krytá lávka nad kolejištěm 1. část), pět kolejí pro osobní dopravu, realizaci nástupišť I a II včetně poloviny nástupiště V, zdvoukolejnění úseku Horní Herpšice – nadjezd Vídeňská, přestupní uzel v ulici Vídeňská, autocouchet, budovu pošty a výpravní budovu Brno–Jih, areál SDC a související inženýrské stavby a provozní soubory.

3. stavba: Železniční uzel Brno – Modernizace průjezdu

Jak již název z části vypovídá, předmětem této stavby bude úprava stávajícího nákladního průtahu uzlem Brno, která spočívá především ve zvýšení počtu kolejí, úpravě nivelety, zapojení tratí směr Tišnov, Přerov a Veselí nad Moravou, nástupiště III a IV v osobním nádraží, 6 kolejí pro osobní dopravu a 2 koleje nákladního průtahu přes osobní nádraží, dva přestupní uzly a související inženýrské stavby a provozní soubory.

4. stavba: Železniční uzel Brno – 2. část odstavného nádraží

Stavba počítá s dokončením potřebného rozsahu kolejí a zařízení pro čištění a údržbu souprav osobních vlaků, halu provozního ošetření lokomotiv, přístavbu myčky lokomotiv, a související inženýrské stavby a provozní soubory.

5. stavba: Železniční uzel Brno – 2. část osobního nádraží

V této fázi bude postaveno nástupiště VI a položeny tři koleje pro osobní a dvě pro nákladní dopravu. Dokončeno bude nástupiště V, odbavovací hala a krytá lávka nad kolejištěm.

6. stavba: Městská infrastruktura

Vystavěna bude pozemní komunikace, chodníky, parkovací plochy, cyklistické stezky, tramvajové tratě se zastávkami, mosty a související inženýrské stavby a provozní soubory, které připojí nové osobní nádraží na stávající dopravní síť a zajistí technickou infrastrukturu pro zapojení nádraží do urbanistické, dopravní a inženýrské struktury města.

Zdroj: ČTK/Finanční noviny, Úřad MČ Brno-střed – [1], [2]


Dominik Jaroš | 23.7.2010 (17:00)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Legislativa Stavby a projekty

Weitere aus ČR Jihomoravský


  1 ... 4 5 6 7 8 ... 10      Zpráv na stránku:   
25.07.2010 (10:54)  
Ad SYN:
1) Tak já jsem si zrovna představil Prahu hl. n. a nějakou svižnější el. jednotku stojící na severu a rozjíždějící se na jih. A právě někde na zhlaví (kdy ještě konec vlaku neopustil nástupiště) by tam už mohla být stovka (kdyby tam byla).
2) Mě právě nejvíc vadí argument, že je hlavně potřeba více nástupištních hran. Jenže tohle právě ten hlavní omezující faktor není. Tím jsou úrovňová zhlaví, která mi omezují současné jízdy na zhlaví.
3) A osobně se nemůžu zbavit dojmu, že tady právě ani k žádné diskuzi nedochází. Prostě někdo se rozhodl, že postaví nádraží v odsunuté podobě (důvody nechám stranou) a jde stále (více či méně rychle) za svým cílem. Aniž by bylo rozhodnuto, jaké nádraží bude, tak se upraví Heršpice pro odsunutou variantu. A tak se jde dál a dál.
A neboť se všichni odpovědní v Brně mají rádi, tak ostatním nezbývá nic jiného, než "škodit" v podobě žalob u soudů. Jenže soud nemůže dělat nic jiného, než určité rozhodnutí úřadu zrušit. Tím pádem se to jen lehce předělá a jede se znovu, dokud těm "zlobivým" nedojde chuť a energie.
25.07.2010 (10:25)  
A co severo-jižní tunel směrem do Králova Pole ? Bylo to někým rozpracováno aspoň do stadia návrhu trasování ? Podle mě nejlepší řešení a nebylo by to prý ani o moc dražší než odsun.
25.07.2010 (9:22)  
Jsem naprosto proti odsunu. Za prvé si na tom vlivní lidé namastí(namastili) kapsu a za druhé, jak už bylo řečeno, naprosto to nahraje BUS dopravcům. Není možné přesunout skoro všechny šaliny z dnešní polohy někam do Komárova, to je nesmysl a jen se tím zhorší situace: znepřístupní se hl.nádr. a ještě navíc kvůli nucené zajíždce mnoha linek na nové nádraží ubyde cestujících MHD, kteří v centru přestupují nebo tudy jen projíždějí!!!
Registrierter Benutzer SYN 
25.07.2010 (9:21)  
KLF: ne, nestaci, to je soucasna realita. Je to tam nechutne nafest. A to jsme se jeste nedostali ke zvyseni objemu dopravy po zdvojkolejneni a elektrifikaci trati na Zastavku, a i jinak by bylo zadouci do budoucna intervaly primestske dopravy kratit. Nezjednodusujte to...

Pokud nekdo hodla vyrazne prestavet soucasne nadrazi tak to lze resit (je fakt ze historicka budova potom bude vylozene na okraji), ale rozhodne bych to neoznacil jako "rekonstrukci stavajiciho", to totiz naznacuje neco jako novou fasadu, novy podchod a informacni system - coz by rozhodne nestacilo.

IR: dik za rozsahle info, rozhodne beru tu pasaz o mimoradnostech a alternativnich cestach, toto by asi nemohlo do budoucna zustat jen tak. Predpokladam ze objizdne alternativy by snad v budoucnu mely spocivat castecne v SJKD (smerem k 250, s objizdkou i k 260), castecne by mohlo existovat neco po ose Herspice-Komarov (spodem)-Cernovice (zcasti vyuzivajici dnesni vyjezd smer 330 - aspon jako nouzovka). Nevim, asi je to resitelne?

K tem rychlostem - ve srovnani delky mi vyjdou oba prujezdy plus minus stejne (snad stary marginalne kratsi), oblouky tam vidim tez zhruba stejne (z podrobne mapy), takze pokud nekdo udela technicky prujezd "novy" pomalejsi tak je to snad hlavne otazka zhlavi, pak uz nevidim moc duvod.

S tim Julianovem - hm, to chapu ze rozsireni stavajici trati v teto oblasti obyvatele moc nepotesi, a asi jim ani nebude utechou ze jinde koleje naopak zmizi a hluku ubude... To je proste pech. Mohu jen doufat ze budou co mozna primerene odskodneni (kde skutecne dojde k ujme). Ty recicky o bariere ale neberu, kdyz tam je nyni 2kolejka a ma byt 4kolej, tak to uz je prast jako uhod, prelizat to pres koleje neni mozne ani v jednom pripade ale podtunelovat to na nekolika ruznuch mistech jde oboji...

Proste principialne - je mi vicemene jedno ktery z uvadenych projektu se bude realizovat, hlavne ze to bude. Pokud se nekdo bavi na rozumne urovni ktera varianta je lepsi tak to beru, stvou me akorat ti kteri nechcou proste vudeb nic a jakoukoliv alternativu k odsunu podporuji (polovicate) jen proto aby celou vec zdrzovali a komplikovali vymyslenim variant.
Registrierter Benutzer KLF  mail  
25.07.2010 (5:36)  
Nedávno sem jel do a z České Třebové,dodělávají tam před nádr.budovou tech,upravy.Vypadá to tam velice pekně.Jsem proti přesunu.Zrekonstruovat stávající nádraží.Pro těch pár EC IC a pár páru vlaku SC stávající nádraží stačí ne?.-)
Korrespondent oder ŽP Mitglied IR  mail  
25.07.2010 (2:31)  
SYN:

a) Na celé nákladové spojce (kudy by měl vést ten nový sdružený železniční „koridor“) byla doposud od stanice Židenice až po jižní zhalví v Hor. Heršpicích 60 km/h.

b) Na dosavadním „osobním“ průtahu přes hl.n. je od stanice Židenice po ul. Koliště 85 km/h a dle mého laického názoru by ten úsek mohl mít i malou rezervu (90 km/h? (naklápěcí soupravy neuvažuju)). Od Koliště až po řeku Svratku je dnes 30, resp 40 km/h. Od Svratky po Hor. Heršpice je nyní 100 km/h.
Mimochodem, těch dnešních 40 km/h pro „přímou“ jízdu a 30 pro odbočení je kvůli tomu, že koleje mají nulové převýšení kvůli nízkým hranám nástupišť. Jinak by oblouky dovolovaly 50 km/h.

(b) Vezmete-li si k ruce mapu a kružítko, zjistíte, že oblouky začínající před ul. Kolište a končící u dnešní nákladové budovy (Stará Amerika) by alespoň u 2 středních kolejí umožňovaly průjezd rychlostí 80 km/h(!). V projektu „nádraží v centru“ se počíta na severním zhlavím (v prostoru Koliště a dnešních nástupišť) z úsporných důvodů jen 60 km/h, což ale není nijak podstatné, protože při vjezdu do stanice vlaky již stejně zpomalují a R a IC/EC mají při rozjezdu na zhalví stanice taky rychlost podobnou. Jen „pantografy“ mají akceleraci vyšší, ale i časaová ztráta u nich je tu celkem zanedbatelná. Kol prosotru Staré Ameriky by mohla být rychlost již cca 100 km/h a od mostu přes Svratku již zcela neomezená, nebt trať až za Rajhrad je zcela přímá.
Krom toho existuje i varianta, kdy nástupiště jsou v celé délce úplně vedle té nynějšíá nákladové budovy, takže již v podstatě přímá a s vyšší rychlostí alespoň u několika středních kolejí. Tuto variantu ale dopravní odborníci moc neprosazují, protože se již asi o 200 m vzdaluje od hlavních výchozích míst od severního centra a odbavovací budova by musela být vytvořena z té nákladové budovy a nějaké novostavby před ní nebo pod ní (i když mně se tato varianta líbí víc, ale uznávám, že dopravní odborníci mají své logické důvody).
Rekapituluji: Nejlevnější varianta rekonstrukce umožňuje od Židenic po Koliště 85-90 km/h, přes severní zhlaví 60 km/h, mezi nástupišti 60-80 km/h, na jižním zhlaví 80-100 km/h a od Svratky na jih neomezeně.
Krom toho tento osobní „koridor“ umožňuje protažení od Židenic po hl.n. 4 koleje (i více), aniž by se musela bourat jediná obytná budova. Kol tratě je dostatek prostoru a nejsou kolem ní buď žádné obytné domy nebo několiks tarých nájemních budov stojících ke trati bokem. Jižně od stávajících nástupišť je pláň, na které je dnes 8 kolejí a 2 nástupiště a na severozápad je omezená tou hist. nákladní budovou (a za ní je víceméně volný nebo uvolnitelný prostor). Na jihovýchod je prostor omezen pouze silnicí z bývalé ul. Uhlené, kde byly ale veškeré budovy zbourány již s koncem socializmu, a od silnice dál jsou nedozírné prostory pro to jižní centrum, které se ale ještě ani nezačalo projektovat.

(a) Do stávající dvoukolejné nákladové spojky má být svedena nákladní i osobní doprava a trať rozšířena na 6 kolejí. Aby mohla být traťová rycvhlost zvýšena aspoň na 80 km/h, bude v měst. části Židenice nutno zbourat řady rodinných domů. Staba se tak či onak dotkne ulic ¨Myslbekova, Václavkova, Klíny, Nevrklova, Petrůvky, Čelakovského, Táborská, Nezamyslova, Jeronýmova. Tato drastická skutečnost se před Brňany taktně zamlčuje. Jen obyvatelé Židenic už vědí a delší dobu se tomu brání, ale zjevně marně. Navíc trať vede již teď na vysokém náspu, který bude ještě opatřen vysokými protihlukovými stěnami, které opticky (i psychologicky) oddělí Židenice a Juliánov od vnitřního Brna. Takže se město rozdělí na periferní část za tratí a centrální část před tratí. V prostoru Hor. Heršpic pak nový „koridor“ opět zatáčí do polohy dnešní tratě od hl.n., takže opět neumožní průjezd maximální rychlostí. To, že je ten nový „koridor“ o pár stovek metrů delší než ten dnešní osobní, to je celkem zanedbatelné. Krom toho je dnes oddělení nákladní dopravy vyřešeno v Maloměřicích z tratě 260 zcela mimoúrovňovým křížením a z tratě 250 částečným. V Hor. Heršpicích je pak svedena nákladní a osobní doprava dohromady úrovňovým křížením, jen 1 kolej na Jihlavu/Hrušovany nad Jev. (240/244) je vedena mimoúrovňově. V projektu odsunutého nádraží jsou úrovňová křížení v Židenicích, na severním zhlaví odsunutého nádraží,na jeho jižním zhlaví i v Hor Heršpicích, vyjma té 1 koleje na Jihlavu. Navíc musí být to nové odsunuté nádraží o nejméně 2 koleje širší kvůli nákladní dopravě. Takže oproti dnešku stav mnohem horší a nebezpečnější. Dnes totiž ty 2 „koridory“ přes Brno umožňují v případě opravy či havárie kritické místo objet vždy druhým „koridorem“. Až bude vše svedeno do toho pověstného sev. zhlaví odsunutého nádraží a šikovně si tam „lehnou“ nějaké vozy jako nedávno v Olomouci (které zablokovaly veškerou dopravu OL – PR), tak se doprava na jižní Moravě prakticky zastaví. Nejbližší objízdné trasy budou přes OL a PR nebo JI a ZN.
V případě nádraží v centru se mimoúrovňové oddělení nákladní dopravy od osobní v Hor. Heršpicích přímo samo vnucuje...

Můj osobní závěr: Stávající vedení nákladní dopravy odděleně od osobní je mnohem výhodnější a bezpečnější a skýtá velké výhody v případě oprav a havárií (ostatně to byl i jeden z důvodů jeho stavby). Nynější „osobní“ koridor z Židenic po Hor. Heršpice je trošku kratší, paradoxně umožňuje dosáhnout mnohem vyšší cestovní rychlosti (a rychlejšího průjezdu Brnem) než projekt odsunutého nádraží, nádraží v centru má dnes k dispozici paradoxně více prosotru než plánované odsununuté nádraží a hlavně: rozšíření stávajícího osobního „koridoru“ a zvýšení rychlosti na něm, nevyžaduje ŽÁDNÉ bourání rodinných a bytových domů!
Registrierter Benutzer SYN 
25.07.2010 (1:20)  
jeste ekoter: jak je to s tou akceleraci na 100 na delce nastupiste? Tusim jsem nedavno nekde videl hodnoty pro rozjezd nejake svizne VRT jednotky, tam tusim bylo dosazeni 100kmh po nejakych 500 metrech, pocitam ze takova nastupiste tu v kajich ceskych jsou vcelku zridkavym jevem ne? Takze pokud bereme ceska nastupiste a slona tak to bude asi tak na trojnasobku delky nastupiste, je tak?
Registrierter Benutzer SYN 
25.07.2010 (1:16)  
Muj vseobecny nazor je ze tu resime v prazskych ekvivalentech situaci "prestavet Masarycku" nebo "postavit Wilsonak", pravda o hezkych par let pozdeji (coz je dane tim ze jsme holt par let pozadu za nasim capital city). Je fakt ze ten primer nesedi uplne presne, brnenske "stare" na tom je o neco lip nez Masarycka a tim padem se to doposud dalo vydrzet, ovsem preplnenost se postupne zhorsuje a situace se stava akutni. To ze se poslednich cirka padesta let skoro nic nespravuje (jen se to tak nouzove flikuje) je dano tim ze stale dale probihaji diskuze "jak to bude" a furt neni zaver.

Takze pratele - oba projekty (nadrazi v centru i europoint) maji svoje vyhody i nevyhody, a mozna jde vymyslet jeste nejaka subvarianta, ale to hlavni je ze at uz se vybere varianta A nebo B, uz je KONECNE POTREBA TO RESIT, ne jen donekonecna odsouvat problem. Takze z meho hledista neni az tak rozhodujici ktera varianta, ale uz se musi zacit, vcera bylo pozde!

P.S. Hele kdo to tu psal ze pocet nastupist na novem nema byt vetsi nez na starem?? To si tak nejak plete pojem s prujmem, kdyz si spocitame nastupni hrany (pominme ted ze nove maji vetsi delku a lze je tedy rozdelit na vic sektoru) tak jich je na novem skoro dvakrat tolik...
Registrierter Benutzer SYN 
25.07.2010 (0:47)  
ekoter: hm, jen tak pro srovnani, jak je na tom s kritizovanymi rychlostmi projekt prestaveneho nadrazi v soucasne poloze? Tam jsou totiz podminky pro dosazeni rozumnych rychlosti citelne horsi (tri oblouky, stisnene zhlavi castecne na moste). A vubec nejhorsi je soucasny stav, kdy se obzvlaste od Zidenic prijizdi peknej kus loudavou ctyricitkou...
24.07.2010 (23:16)  
Ad Davidus 135: A co to znamená přizpůsobit se současným požadavkům? Není to snad to, že VRT od Prahy pojede někde od Lískovce 80 a poslední kilometr nejspíše jen 60, že ne? Vysvětlete mi, jak může někdo v 21. století, kdy se na délce peronu panťák rozjede na V=100, postavit nové nádraží na Vmax=80, kde 2/3 kolejí budou jen na 50 nebo 60?
  1 ... 4 5 6 7 8 ... 10      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2025 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko