Brno — Plán přestavby brněnského železničního uzlu včetně odsunu hlavního nádraží získal územní rozhodnutí. Vydal ho stavební úřad Brno–střed dne 2. července 2010 formou veřejné vyhlášky pod číslem jednacím STU/01/0502840/000/037. K nahlédnutí je na internetových stránkách městské části Brno–střed včetně přílohy. Účastníci řízení mají čas na odvolání do 9. srpna. Tato investice bezpochyby bude největší stavbou Brna za několik posledních desetiletí, avšak také kontroverzní, neboť ji lidé v několik let starém referendu odmítli. Nynější radniční koalice, vedená ČSSD, přesto stavbu podporuje s tím, že je rozpracovaná; s odsunem nádraží naopak nesouhlasí Strana Zelených. Projekt je značně zpožděn – územní řízení bylo původně zahájeno 9. prosince 2005 a trvá tak již pětapadesát měsíců. Zajímavostí je, že toto rozhodnutí je druhým v pořadí. První, vydané v listopadu 2006, nakonec zrušil o dva roky později krajský soud. V nynější žádosti uvedla Správa železniční dopravní cesty menší rozsah staveb – vypuštěny tak byly například objekty trakční napájecí stanice Černovice, nového areálu ČSAD či inženýrských sítí v Komárově.
Podmínky pro umístění a projektovou přípravu stavby
Přestavba železničního úseku bude započata v km 137,8 tratě Břeclav – Brno (počínaje severním zhlavím železniční stanice Modřice) a následně bude pokračovat až do km 161,5 tratě Brno – Česká Třebová. Na obou koncích pak již navazuje na modernizovanou trať. Nové osobní nádraží se bude skládat ze šesti ostrovních nástupišť, čtrnácti kolejí pro osobní a dvou pro nákladní dopravu. Navrženo je na mostní konstrukci, pod kterou bude umístěna odbavovací hala včetně příjezdových hal a parkoviště s kapacitou více než 600 míst. Prostřednictvím obloukové estakády, vedoucí přes Masnou burzu, dojde k novému zapojení trati Brno – Přerov do stávající koleje trati Brno – Veselí nad Moravou a k napojení této na trať směrem do Chrlic mostní estakádou. Trať Brno – Střelice bude v úseku Horní Heršpice až nadjezd Vídeňská zdvoukolejněna, kdy v prostoru křížení se stejnojmennou ulicí bude zřízen nový přestupní uzel IDS. Samotná trať Břeclav – Brno povede až po železniční stanici Horní Heršpice ve stávající stopě. Od nově vybudovaného osobního nádraží bude ve směru Židenice (tj. v trase současného nákladního průtahu) vybudováno šest traťových kolejích – vždy po dvou ve směru Česká Třebová, Havlíčkův Brod a Veselí nad Moravou. Hranicí bude tzv. černovický triangl, za nímž bude trať čtyřkolejná až po zastávku Brno–Židenice, před kterou se však opět rozvětví na šest, a v krátkém úseku za místem napojení na stávající trasu osobních vlaků jedoucích z hlavního nádraží dokonce na sedm kolejí. Tím dojde k rozšíření železničního tělesa, což si vyžádá nezbytné úpravy nynějších železničních mostů a výstavbu opěrných zdí v místech svahů náspu tělesa. Modernizované drážní těleso bude z důvodu nově řešeného napojení tratí v porovnání se současným stavem v některých částech města zvýšeno. Zatímco některé rozdíly dosahují nízkých hodnot, za ulicí Sokolova se tyto zvýší až o 5,5 metru. Změn doznají i místní vlečky firem Ferona, Feramo a Kovošrot. Přemístěno bude také stávající drážní technické zázemí – přesunut bude areál ČD SDC Brno do prostoru podél trati Břeclav – Brno, konkrétně mezi ulici Moravanskou a Moravanský potok v katastrálním území Přízřenice. Stavba zahrnuje rovněž nový autocouchet, objekt pošty a výpravní budovu Brno–Jih, umístěnou východně od ulice Heršpická, a velké množství provozních souborů (měnírny, trakční napájecí stanice, trafostanice aj.) a inženýrských sítí. Napojeno a servisními objekty doplněno bude rovněž i kolejiště odstavného nádraží, jehož realizace v současné době již probíhá jako 1. stavba "ČD Brno – 1. část odstavného nádraží". Jelikož bude železniční uzel Brno připojen ke stávajícímu městskému dopravnímu systému a technickým sítím, bude nezbytné vybudovat příslušnou městskou infrastrukturu, tedy nové pozemní komunikace doplněné o tramvajové tratě, zastávky MHD, chodníky, parkoviště, cyklostezky a další. Stavba dále řeší protipovodňovou ochranu území na levém břehu Svratky, a to formou úpravy příčného profilu koryta řeky, umístěním ochranné zdi a hráze, hradidlových komor a dalších vodohospodářských děl.
2. stavba: Železniční uzel Brno – 1. část osobního nádraží
Tato stavba zahrnuje hlavní pozemní objekty pro zajištění provozu nového osobního nádraží (odbavovací hala 1. část, provozní budova, krytá lávka nad kolejištěm 1. část), pět kolejí pro osobní dopravu, realizaci nástupišť I a II včetně poloviny nástupiště V, zdvoukolejnění úseku Horní Herpšice – nadjezd Vídeňská, přestupní uzel v ulici Vídeňská, autocouchet, budovu pošty a výpravní budovu Brno–Jih, areál SDC a související inženýrské stavby a provozní soubory.
3. stavba: Železniční uzel Brno – Modernizace průjezdu
Jak již název z části vypovídá, předmětem této stavby bude úprava stávajícího nákladního průtahu uzlem Brno, která spočívá především ve zvýšení počtu kolejí, úpravě nivelety, zapojení tratí směr Tišnov, Přerov a Veselí nad Moravou, nástupiště III a IV v osobním nádraží, 6 kolejí pro osobní dopravu a 2 koleje nákladního průtahu přes osobní nádraží, dva přestupní uzly a související inženýrské stavby a provozní soubory.
4. stavba: Železniční uzel Brno – 2. část odstavného nádraží
Stavba počítá s dokončením potřebného rozsahu kolejí a zařízení pro čištění a údržbu souprav osobních vlaků, halu provozního ošetření lokomotiv, přístavbu myčky lokomotiv, a související inženýrské stavby a provozní soubory.
5. stavba: Železniční uzel Brno – 2. část osobního nádraží
V této fázi bude postaveno nástupiště VI a položeny tři koleje pro osobní a dvě pro nákladní dopravu. Dokončeno bude nástupiště V, odbavovací hala a krytá lávka nad kolejištěm.
6. stavba: Městská infrastruktura
Vystavěna bude pozemní komunikace, chodníky, parkovací plochy, cyklistické stezky, tramvajové tratě se zastávkami, mosty a související inženýrské stavby a provozní soubory, které připojí nové osobní nádraží na stávající dopravní síť a zajistí technickou infrastrukturu pro zapojení nádraží do urbanistické, dopravní a inženýrské struktury města.
Zdroj: ČTK/Finanční noviny, Úřad MČ Brno-střed – [1], [2]

Těch deset minut navíc v šalině pro DPMB znamená při 5min intervalu osmičky a jedničky celkem 8 šalin navíc. Což je skoro půl miliardy. + platy 16 řidičů (2 směny). A pro zbytek města to nepřinese nic, jenom se opět zdraží šalinkarty.
Je nádraží Královo pole dost daleko od centra? Je. A proč je tak hnusné? Tím že je ještě pořád moc blízko centru?
Qaws: Díky za náměty k diskusi.
a) ...10 min. v šalině navíc už je nezabije...
b) ...valná většina je pro novej nádr...
(b) V případě „rekonstrukce“ bude též nová budova, stejně jako u odsunutého nádraží. Navíc doplněná o rekonstruované historické budovy nynější odbavovací a nynější skladové (Malá Amerika).
(a) Problém je, že odsunuté nádraží se tím odsunem dostává do velmi nevýhodné polohy vzhledem k páteřní síti MHD. Podíváte-li se do plánu Brna, zjistíte, že páteří jsou linky tramvaje. Tramvaj pak tvoří malý okruh kol historického (severního) centra + příčku přes střed, která umožňuje objezdy v případě rekonstrukcí na tom okruhu. Z tramvajového okruhu poté vybíhají paprskovitě linky do všech stran, takže celá síť má přísně paprskovitou strukturu a 2 hlavní přestupní uzly (ul. Česká a hl.n.). Autobus/trolejbusy vykrývají prosotry mezi nimi a okružní linka autobusu 44/84 všechny paprsky logicky propojuje víceméně po velkém městském okruhu. Stávající struktura MHD tedy umožňuje, že z hl.n. se dostanete s jediným přestupem vlak-tram (případně vlak-bus/trolejbus) do většiny částí města. Pokud hl.n. odsunete (poměrně daleko) mezi ty paprsky „střed – Komárov“ a „střed – Bohunice“, vznikne těžko řešitelný problém napojení hl.n. na páteř MHD. Musí se pak vybudovat nějaká tramvajová spojnice např z Poříčí k Dornychu, což je
1) tzv. vyvolaný náklad (tedy další miliardy Kč, o kterých se v projektu odsunu nic neříká, ale které bude město nuceno vynaložit),
2) improvizace, která trošku zmírní dopady toho odsunu, ale je to stále improvizace a nikoli systémopvé řešení. Cestující tak bude nucen do většiny částí města jet nejméně se 2 přestupy (vlak-tram-tram/bus...) i více. Takže nejde jen o pár minut navíc v šalině, ale o nepohodlí několika přestupů, což si uvědomíte, pokud cestujete s čímkoli větším než kabelka přes rameno, čekání na přípoje v horku či mrazu na zastávkách atd. atp. Takže odsun nádraží takto valné většině cestujících jejich cestování paradoxně zpomalí, zkomplikuje a znepříjemní.
TTrain - dalnici do Tabora jsem probirat nechtel a necekal jsem, ze se toho nekdo bude chytat. Slo mi jen o ukazku toho systemu "kdyz uz jsme tam tu jednu cihlu koupili, tak je skoda ji nevyuzit" (bez ohledu na celkovy pocet v budoucnu jeste pouzitych cihel).
PS: Kdyz dalnice z CB povede na Pribram, tak Tabor zadnou dalnici potrebovat nebude...
Co furt do toho taháte brňáky? Typickej brňák nevytáhne z Olinova paty a jen remcá, že chce nádraží ve štatlu, ale lidem, co denně dojížděj (patřím mezi ně) je úplně jedno, kde vlezou na šalinu! Deset minut navíc v šalině už nás nijak nevytrhne.. A je fakt, že tam už se to moc rozšiřovat nedá.. A pokud to stojí podobný peníze, tak sem pro odsun - a za uvolněný prostor se pak dají vyinkasovat slušný peníze, takže to zase stlačí náklady o něco níž! a co sem se tak bavil s dalšíma dojíždějícíma, tak valná většina je pro novej nádr.
Viz vyhořelý dům naproti (vlastnické vztahy nevyřešené) vs. krásně opravená budova Grandu.
No a že tam není místo? Ale je. Jenže když se do šířky 35 metrů někomu nechce vejít to, co leží vedle a má šířku necelých 20 metrů, tak se s tím nedá nic dělat.
Už z 90. let existuje projekt nádraží v centru, i přes Tesco tam je pořád dost místa na další dvě koleje. Předtím taky existoval projekt nádraží v centru, ale soudruzi se rozhodli postavit Prior = dnešní Tesco.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.











