Česko — V nejbližších letech se u nás očekává spousta lukrativních zakázek na obnovu železničního vozového parku českých osobních dopravců financovanou z Regionálních operačních programů (ROP) Evropské unie. Tuzemští výrobci kolejových vozidel pro osobní dopravu sdružení v Asociaci podniků českého železničního průmyslu (ACRI) se proto intenzivně připravují na tyto potencionálně lukrativní zakázky v ČR přípravou projektů, ať už vlastních, či v kooperaci se zahraničními partnery.
Současné velké domácí zakázky
V současnosti již tuzemští výrobci dodávají pro tuzemské dopravce nová, či zrekonstruovaná vozidla. Ostravská Škoda Vagonka například pomalu dokončuje zakázky na 60 dvoupodlažních elektrických jednotek řady 471 CityElefant pro České dráhy (ČD), kdy v současnosti je schopna těchto jednotek dodat až 18 ročně. Podobně šumperská Pars nova, která patří do skupiny Škoda Transportation v současnosti ČD dodává již druhou sérii modernizovaných motorových jednotek řady 814 RegioNova, kterých dodal drahám již 100 a do konce příštího roku by jich mělo přibýt dalších 68. Výrobní kapacity Parsu dovolují dodávat ročně 40–50 těchto jednotek.
Nová modulární rodina jednopodlažních elektrických jednotek Škoda
V současnosti je ve fázi vysoké rozpracovanosti u Škoda Vagonky projekt moderní jednopodlažní elektrické jednotky v dvoj- až čtyřdílném provedení. Jednotky budou moci být jak v jedno- tak dvojsystémovém provedení pro oba v česku používané napájecí systémy 3 kV DC a 25 kV 50 Hz AC. Tyto jednotky (se kterými počítá i plán na obnovu vozového parku ČD) s kapacitou 160 - 320 sedících osob budou moci být dodávány již od roku 2011, kdy od následujícího roku má běžet již plná sériová výroba s kapacitou 15 - 25 jednotek ročně dle uzavřených objednávek. Škoda Vagonka je tak připravena do roku 2015, kdy je ještě možno čerpat prostředky z ROP, dodat několik desítek jednotek daného typu.
Nová rodina jednopodlažních elektrických jednotek Škoda, u kterých je kladen důraz na co největším podílu nízkopodlažních částí (80 % u dvoudílné jednotky, 86 % u třídílné), je založena na koncepci maximální modularity. To v praxi umožní nejen odvozovat mnoho variant dle přání zákazníka, ale taky co nejjednodušší konverzi z vozidla závislé trakce na trakci nezávislou. Vozidlové skříně budou, podobně jako u stávajících jednotek řady 471, sestaveny z hliníkových profilů, kdy představková kostra skříně kabiny strojvedoucího bude ocelová kvůli splnění požadavků na odolnost proti nárazům.
Trakční výzbroj a ostatní technologické celky budou umístěny výhradně pod podlahou, nebo na střeše jednotlivých vozidel, která budou plně klimatizovaná a vybavená automatickými spřáhly. O napájení celé jednotky se bude starat jediný sběrač umístěný pouze na jednom z elektrických vozů. O pohon se budou starat asynchronní trakční motory, které budou umístěny v předních podvozcích elektrických vozů. (Uspořádání Bo‘+(2)+(2)+Bo‘ u třídílné jednotky.) Sopravy budou mít celkový instalovaný výkon 4×330 kW, který jim umožní bezproblémový provoz rychlostmi 160 km/h. Samozřejmostí má být schopnost rekuperace elektrické energie na obou trakčních systémech, pokud jimi bude jednotka vybavena.
Podlaha uvnitř vozidla bude svou výškou dosahovat několika úrovní. Vstup do vozidla bude v úrovni 600 mm nad temenem kolejnice (TK), kdy se v přechodech mezi vozy bude nad běžnými podvozky typu Jakobs plynule zvedat na 800 mm nad TK (bez schodů) a umožní tak tak pohodlný pohyb mezi vozy. Výška podlahy nad hnacími podvozky bude ve výši 1070 mm nad TK a nejvýš bude podlaha v kabině strojvedoucího, kdy bude dosahovat výšky 1330 mm nad TK. O vstup do vozidla se budou starat dvoukřídlé dveře po obou stranách jednotlivých vozů, kdy bude možno volit mezi dvou a čtyřdveřovým provedením jednotlivých skříní.
Nejen počet dveří (v závislosti na předpokládané intenzitě obratu cestujících ve stanicích), ale i uspořádání interiéru má být značně variabilní dle požadavků zákazníka. Kromě základní verze, která upřednostňuje maximální počet pevných sedadel 2. třídy, bude k dispozici i varianta s názvem "Panorama", která bude disponovat prosklenými příčkami za kabinami strojvedoucích (podobně jako tomu je u německých jednotek ICE 3) a prostory pro kola a kočárky ve všech vozech soupravy. Od této verze bude také odvozena varianta s oddílem 1. třídy v jednom z elektrických vozů za kabinou strojevedoucího.
Možné uspořádání nových EMU Škoda
Ukázka dvoj a třívozového provedení s jednim, či dvěma páry vstupních dveří na každém voze.
| Základní technické parametry připravované jednopodlažní EMU Škoda | |||
|---|---|---|---|
| Celková délka přes spřáhlo | 57 408 mm | Hmotnost prázdné jednotky | 103,8 t |
| Celková vnější šířka skříně | 2 900 mm | Hmotnost plně obsazené a vyzbrojené jednotky | 131,1 t |
| Výška podlahy nízkopodlažní části | 600 mm od TK | Maximální rychlost | 160 km/h |
| Výška podlahy vysokopodlažní části (nad trakčním podvozkem) | 1 070 mm od TK | Instalovaný výkon | 4×330 kW |
| Výška podlahy nad přechodem mezi vozy (přechod bez schodů) | 800 mm od TK | Typ trakčních motorů | asynchronní elektrický motor |
| počet míst k sezení | 122 | Max. zrychlení jednotky při rozjezdu (v rozsahu rychlostí 0 až 40 km/h) | 1,1 m/s2 |
| Podíl nízké podlahy včetně bezbariérového přechodu mezi vozy | 86 % | Uspořádání dvojkolí | Bo‘+(2)+(2)+Bo‘ |
| Počet vstupních dveří | 12 – 2 páry v každém voze | Průměr kol – nové | 850 mm |
| Pozn.: Platí pro třívozovou jednotku | Průměr kol – max. ojeté | 780 mm | |
| varianta jednotky | 2-dveřová | 4-dveřová | ||
|---|---|---|---|---|
| 2-dílná | 3-dílná | 2-dílná | 3-dílná | |
| počet sedadel | 128 | 192 | 112 | 168 |
| počet sklopných sedadel | 10 | 10 | 10 | 10 |
| počet stojících cestujících | 110 | 158 | 146 | 212 |
| počet míst pro invalidní vozíky a kočárky | 2 | 2 | 2 | 2 |
| výška nízkopodlažní části od t.k. [mm] | 600 | 600 | 600 | 600 |
| výška vysokopodlažní části od t.k. [mm] | 1070 | 1070 | 1070 | 1070 |
| podíl nízkopodlažní části | 80 % | 86 % | 80 % | 86 % |
Pars nova připravuje motorovou jednotku - ale ne sám
Také Pars nova nechce zůstat pozadu. Jak jsme vás již dříve informovali, tak připravuje nízkopodlažní motorové jednotky. Oproti dřívějším informacím se má jednat o jednotku vyráběnou v úzké spolupráci se zahraničním partnerem, kdy v Parsu má probíhat licenční finalizace těchto jednotek. Prvních pět souprav, které mají mít v dvoudílném provedení kapacitu 122 sedících osob a 140 stojících, má být dodáno v roce 2011. V následujících letech se pak počítá s dodávkami až 25 jednotek ročně.
Tato vozidla mají být moderní koncepce s dvounápravovými podvozky sdílenými mezi jednotlivými vozy. Samozřejmostí má být kromě klimatizace všech prostor (cestujících i stanoviště strojvedoucího) také prostorná buňka WC s vakuovým systémem v nízkopodlažní části. V těchto prostorách bude kromě místa pro vozíčkáře také prostor pro jízdní kola, kočárky a rozměrná zavazadla.
K pohonu jednotky budou sloužit dva vznětové motory o výkonu 2×380 kW a umožní provozní rychlost soupravy až 120 km/h, přičemž konstrukční rychlost je 140 km/h. Poháněny budou krajní podvozky souprav při uspořádání B`2`B` u dvouvozového provedení, které bude na délku měřit 41,4 metru a podíl nízkopodlažní části bude činit 60 % soupravy.
Možné varianty uspořádání nízkopodlažní motorové jednotky Pars nova
| Technické parametry DMU Pars nova | |
|---|---|
| maximální provozní rychlost | 120 km/h |
| maximální konstrukční rychlost | 140 km/h |
| uspořádání náprav | B`2`B` |
| délka vozu přes nárazníky | 41 400 mm |
| podíl nízkopodlažní části | 60 % |
| počet míst k sezení | 122 |
| počet míst k stání | 140 |
| instalovaný výkon dieslových motorů | 2× 380 kW |
| Pozn.: Platí pro dvouvozovou jednotku | |
Pozn. autora: Je třeba vzít v potaz, že všechny technické parametry a údaje uváděné v článku vycházejí z informací poskytnutých jednotlivými výrobci. Do finálního uvedení mohou být změněny, stejně tak mohou nastat změny na základě přání konrétního zákazníka.
Zdroj: ACRI, Dopravniforum.cz

Pročítám si celou debatu pod článkem a když dojdu na konec tak hned je jasné, že píše technik. :-)
Také se divím jak mohou zdejší diskutující plkat to co píší. Stále tady hovoří o problémech, ale nikdo je konkrétně nespecifikuje. Porovnávají stroje jen s konstatováním, že od Siemense je lepší. Ale neřeknou v čem... Znají problmatiku normalizace?
K českému průmyslu:
Jeto naprosto správná věc, když národní dopravce ve státních rukou podpoří naše výrobky. Jelikož se pohybuji na akademické půdě elektrotechnické fakulty, tak vím kolik specialistů je na vývoji zainteresováno jak z ČVUT tak i ze ZČU. Na těchto katedrách se učí spousta dalších techniků a toto získané KNOW - HOW mohou využít i v jiných oborech. Když se například na lokomotivě 109E naučíme dobře ovládat pomocí polovodičových měničů asynchronní stroje (jak v motorickém chodu, tak i v generátorickém při rekuperaci), tak poznatky můžeme využít i v jiných oborech - řízení velkých pohonů v elektrárnách, měniče pro vyvedení výkonu z větrných elektráren a tak podobně. Ten vývoj je nákladný, ale miliony vložené se vrátí i z jiných oborů netýkající se železnice. Stačí si zajít do knihovny a prolistovat skripta z výkonové elektroniky. Tyto skripta jsou (tady u nás na FEL v Plzni) psány lidmi, kteří ve Škodovce pracují a nebo pracovali. Z těchto skript se učí studenti, ktří po vystudování odchází pracovat například do ČEZu, Škody auto, ČKD polovodiče, Siemense, Brushe a mnoha jiných podniků jenž se zabývají výkonovkou a pohony...
Podobně je tomu s výstavbou 3. a 4. bloku v jaderné elektrárně Temelín. Sekundár se s největší pravděpodobností bude vyrábět a projektovat v ČR. Taky si můžeme celou elektrárnu objednat na klíč bez podílu našeho průmyslu. Byla by to ale nehorázná blbost připravit se o investici za 200 mld. A bude to obnášet spoustu projektování, vývoje a inovací. S železnicí ani škodovkou nemám nic společného. Jsem nenergetik.
Argumenty o přelévání peněz z ČEZu přes zakázky u ČD do Škodovky jsou taky celkem nepodložené bláboly. O zisků z ČEZu rozhoduje asi vláda nebo ministerstvo financí. Paroubek by je rád rozdal důchodcům, zjara se možná budou hodit na opravu rozbitých silnic. Uvidíme...
Co se areálu Škodovky týče, tak zabýrá asi 1/4 města, ale sídlí v něm celá řada firem. Bez Transformátory, Pilsen Steel, Brush sem a další menší. Tyto argumenty některé diskutující odborně diskvalifikují. A ostatním diskutujícím doporučuji brát v úvahu ty přispěvovatele, kteří dokáží rozlišit mezi tím co bylo objednáno a co výrobce udělal špatně a nebo nedodržel.
A nabízet samozřejmě může kdokoliv cokoliv, mě spíš velmi vadí ty nacionalistické řeči kolem toho a samozřejmost, s jakou se dopředu ví, že to čeští dopravci budou kupovat. Takhle bohorovně se totiž Bombardier, Siemens a spol. nechovají. Samozřejmě, že si udělají analýzu trhu, poskytnou reklamu, ale opravdu jsem nezažil, že by ta reklama byla ve stylu "tímhel se budete vozit". Spíš to bývá laděné do polohy "podívejte se, co pro vás máme a doufáme, že s tím třeba někde uspějeme ve VŘ. A když neuspějeme, vozidlo modifikujeme". A to je setsakra rozdíl!!
Hawkey: Velmi správně, též mám pocit ohrané desky. Jenže začátek písničky není v diskuzi, ale už v článku nad tím. Kolikrát já už jen podobné malůvky viděl?! Akorát v reálu jaksi pořád vídám zejména polorozpadlá koženková B, žabotlam jak v Indii a jako vrchol pokrok se tu vydává šílená kráva Regionova. A osobně se nedomnívám, že by v regionech něco z toho za evropské peníze jezdilo. Jde totiž o to, že když budou příslušné výzvy vyhlášené ještě letos, bude mít dopravce (resp. žadatel) za povinnost, aby k 31.12.2011 naprosto všechna takto pořizovaná vozidla byla v řádném provozu: po schválení DÚ, přejímce dopravcem a dalších podobných procedurach. Vzhledem k tomu, že každý kraj má k dispozici cca. 500-800 mil. Kč, každé vozidlo bude takto možné dotovat do výše 40% a všechny kraje musí vyhlásit výzvy více méně naráz, nevidím to příliš dobře. Zejména už proto ne, že jsem byl osobně u tklivých řečí dam a pánů ze Škody o jakési směrnici MD o tom, že vývoj vozidla má trvat 3 roky, výroba jednoho kusu tuším půr roku a schvalování další půl rok (musí se násobit počtem vozidel). Přesná data si bohužel nepamatuju, protože jalové a arogantní hlody tohoto typu se v hlavě příliš nedrží, ale byl to dost výrazný kontrast oproti "zlmu" Siemensu, který k problému přistupuje tak, že "vyrobíme vám co chcete a kdy chcete".
Huffnaggel: můžeš mě prosím vysvětlit v čem je ten Taurus o generaci lepší než 109 E? A doufám, že se dozvím něco z mechanické části a z elektrické, abych se poučil..
Add 471: další ohraná písnička, proč jsou pořád stejné .. no ony ty jendotky zase tak stejné nejsou, dělají se inovace, ale to holt prostý šotouš není shopen poznat. Interér má jednu podobu zcela snadno zdůvodnitelnou .. ZÁKAZNÍK SI TO TAK PŘEJE.
Add 14T: nevím, ale co mám informace, tak problémy hlásí pořád jen Praha, v Brně ani ve Wroclawi jsem o žádných problémech neslyšel. Pokud kolejové vozidlo namáhá drážní těleso více než je zdrávo a dané vozidlo splňuje zadání zákazníka, pak je problém asi jinde než ve vozidla. Jinak než o 14T se bavme o 15T, protože to považuji za skutečně moderní tramvaj.
Jinak k článku, co mě zajualo, že Pars i Vagonka, i když oba v jednom konglomerátu, zdá se víceméně nezávisle na sobě chtějí vyrábět něco jiného, ale s podobným určením. To se mi na první pohled netváří moc logicky :-).
K článku snad jen jedno: doufám, že ty stroje vyjedou co nejdříve.
...na střeše jednotlivých vozidel, které budou plně klimatizované a vybavené...
Vozidla budou samozřejmě vždy jen klimatizovaná a vybavená...
Tyto vozidla... ale no tak, snad tato vozidla...
Páni redaktoři, neshazujte prosím slušnou úroveň článků takovými školáckými chybami. Je vás teď už tolik, že byste snad dokázali zorganizovat i jazykovou redakci příspěvků.
Vydělají na čem?
Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.
- Correspondent or Member of ŽelPage,
- Editor or ŽelPage Administrator
Before you insert your comment, you have to log on or register.











