M: jo to jo, nebudou dotace na EC, ale povídali že mu hráli aby ten jídelňák zaplatil sám sebe, kór tu pořizovací cenu když nový jak slyšíme 50M, reko 35M... to by musel mít velmi levnej provoz a údržbu, a jezdit tak dalších 50 let (bez dalších reko které náklady dále zvýší)...
Navíc se docela dost vlaků přesouvá do kategorie Ex (ne že by tam už dávno nepatřily, o tom žádná) na které bude dotace pokračovat... tak jsem zvědavej, zda budou velké hospody (versus malé hospody/bistra) k nalezení spíš na EC nebo na Ex?
Co do cen - skoro určitě by nebyl problém v zahraničí držet ceny někde okolo průměr tamních -10%, prostě máme nižší ceny surovin i personálu, tedy žádný dumping. Plus na "domácím území" něco jako ty Happy hours, ale v šírším měřítku. Že by bylo přeplněno? No výborně, tak PAK se dá cena zvedat tak aby se dosáhlo rozumného zaplnění právě tak akorát bez tlačenice, ale to pokud vím je na našem území hodně netypické? Rozhodně by to ovšem chtělo hodně tlačit přes kvalitu, ne aby byla obrá ale spíš výborná, pak můžou být ceny stejné jako u cizích ale přesto zájem velký, a žádné problémy s dumpingem...
Ono by to vůbec chtělo rozumnou statistiku jak kde je jídelák průměrně zaplněný...

Jsem student, který vlak používá ne pro dojíždění (bydlím a studuji v Brně), ale pro výlety. Při cestě vlakem mám téměř vždy nachystané jídlo, nevyjíždím tak, že bych v půlce cesty musel navštívit bistro vůz. Nicméně, proč si aspoň nezjistit, jaké jsou ceny.
V roce 2008 jsem cestoval poprvé Pendolinem. Otestoval jsem za 39,-Kč palačinku s čokoládou. Celkem spokojenost.
V červenci jsem cestoval s EC 74 Zdeněk Fibich z Brna do Pardubic s kamarádem. Co chvíli chodili nějací turisté z Japonska s pivama. To snad není možné, říkali jsme si, pojďme se zeptat na ceny. Na pivo za 60,-Kč jsme fakt neměli peníze, natož chuť. Jo, ten Gambáč za 35,-Kč v Pendolinu bych ještě snesl, ač vím, že běžně za tu cenu mám pivo mnohem vyšší kvality.
V únoru 2010 jsem cestoval s EC Sobieski do Polska. Dvakrát prošla milá paní s barovým vozíčkem z WARSu a nabízela. Ptal jsem se na cenu čaje - 5,50 zł. To jsem považoval za dost vysokou částku.
Nicméně po příjezdu do zimní Varšavy mé kroky po asi hodině směřovaly do knihkupectí Empik, kde jsem nalezl bezplatné záchody a kavárnu. Ano, zde čaj stál také 6 zł, což už je poněkud dost na čaj, ALE: za tu cenu jsem si zde odpočinul a hlavně mi obsluha ráda napsala heslo na wifinu, která na mém mobilu v pohodě fungovala. Toho internetu tam využívalo více lidí. Přes mobilní verzi Opery jsem se připojil na sms bránu do Vodafonu a zaslal domů zprávu. V tomto případě jsem čaje opravdu nelitoval, i když stál 6 zł! Wifina to bohatě vyvažovala.

Takže, abych to shrnul: jsem ochoten si zaplatit za restauraci ve vlaku, ale očekávám od toho, že se bude jednat o rozumné ceny, případně že dostanu i něco málo navíc. Což v případě toho knihkupectví ve Varšavě byla wifina.

Uznávám, že autobus není pojízdná restaurace, nicméně když si vezmu, že v Pendolinu chtějí za croissant 7Days 20,-Kč a v buse SA za něj dám 9,-Kč, tak si pak říkám, čím že mne má dráha nalákat.

Bohužel, zdá se mi, že ČD spí. Kamarád studuje na VŠE, na žákovský průkaz jezdí z Brna se SA. Pokud by jezdil vlakem, zaplatí na žákovském jízdném více a ještě by měl platit za místenku, pokud by jel v neděli a chtěl si pojistit místo. Navíc, ve vlaku je pro ČD onen kamarád jen cestující, který ukáže jízdenku, nanejvýš k němu dojede minibar s celkem vysokými cenami. V buse SA dostane noviny, trochu kávy nebo čokolády...jsou to sice drobnosti, ale právě tyto drobnosti, které vymyslel pan Jančura, vedly k tomu, že i jiní dopravci začali něco nabízet k jízdence zdarma. Ale u dráhy se jakoby nic nestalo.
Upřímně řečeno, jezdím vlakem do Prahy a nejen tam z Brna proto, že nemám rád tísnění v autobuse, který jede po D1. Neříkám, že tísnění v béčku, které je plné, je komfortnější, ale snesu to snáze než bus. Jenže bus má trochu jiné cenové relace, což na mnoho lidí platí.

Dovolím si doplnit postřehy s jedením v japonských vlacích.
Jídelní vozy tam už snad úplně vymizely, vše je realizováno roznáškovou službou či automatech na nápoje ve vlaku. (Ještě si vzpomínám na "service-corners" v hlášeních, sám jsem jich ale nevyužil.)
Při cestě v šinkansenu do Kjóta mě sendvič od pohledné slečny stál okolo 600 jenů + půllitrová lahev čaje 150 (stejná cena jako kdekoliv v automatu). Sendvič mohl být větší, zato byl výborný a tak nějak jsem se naobědval.
Na večerní zpáteční cestě jsem si dal jedno z nejlepších japonských piv - Santori Premium Maltz 0,33l za 300 jenů (v supermarketu by stálo cca. 200). Asi i proto je dost velká část business osazenstva posledních šinkansenů pod obraz (ne-li skoro pod sedačku).
100 jenů je asi 22 Kč, pro Japonce mají ovšem hodnotu o velké poznání nižší.
Dalo by se tedy říct, že v mnoha případech je servis ve vlacích JLV do Německa či Rakouska dražší než šinkansen...

Mne proste stale nikto nepovedal preco si mam dat jedlo u JLV? Preco by som mal platit dost vysoke sumy ked sa mozem v cieli najest lacnejsie v nejakom fast-foode za 15 minut a teda ta kvalita ovela horsia nebude?

Jedenie vo vlaku mam rad - na vlakoch s Wagon Slovakia uplne milujem ked si sadnem, pozeram sa cez okno na Tatry a dam si vynikajuce cerstvo pripravene (a mimochodom aj lacne) jedlo. Keby toto JLV ponukli tak som ochotny platit aj ich sucasne ceny - ale preco platit tolko za ohrievanu stravu?

Neni to vylozene nesmysl vedle nesmyslu...
Zaprve ceny v rakouskych a nemeckych vlacich roli hraji, protoze ty jsou s ceskymi v taktu. Takze tam ten vliv je a to pomerne velky. Taxikari by taky mohli jezdit jeste levneji nez za 17 korun...
zadruhe EU na ty podnakladove ceny opravdu vliv nema zadny. Protoze praveze je volny trh, tak nic nebrani treba DB, aby si svoji potravinovou zakladnu udelali v Praze (nebo jeste lepe v Decine) a nakupovali u ceskych dodavatelu. Pokud se v Nemecku bude prodavat za stejne ceny jako v Cesku, tak to dumping neni. Exporteri taky nejsou nuceni "povinne" zvysovat cenu... Dumping to bude jedine v pripade, ze by ty nemecke ceny byly pod ceskymi. A "idealne" diky tomu, ze by to ceny nejak subvencoval cesky stat

Trochu odbočím od témy (ne)premrštenosti cien. Keďže všetky ceny v jedálnom lístku sú uvedené aj v €, chcem sa spýtať, či a aké máte s platbou v € u JLV skúsenosti (hlavne na vnútroštátnom úseku)? Aby to nedopadlo ako u ČD, kde je platba v € obmedzená (prijímajú len nominály od 1 € hore) a ešte v niektorých prípadoch okradnú (zaokrúhľovanie pri prepočte na celé € nahor).

Miroslav Zikmund: nesmysl vedle nesmyslu. a) celkem mě nezajímá cena německých nebo rakouských vlaků, protože řeč je o českých jídelních vozech. Krom toho argumentem bylo, že jídlo je předražené oproti jídlu v restauraci a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Dále, prodávat v zahraničí za české ceny samozřejmě lze. Za dané suroviny byla odvedena českému státu DPH, dále se jede na základě volného pohybu zboží a služeb. A poslední, jakou proboha potřebuje umístění automatu v hale rekonstrukci?:-D A proč by to měl platit provozovatel automatů?

ISTER371 : za pronájem vozu v rámci franšízy se platí 2 000 Kč / den > vlak do Štětína.

mikael.5 : přepočítejte si ty ceny na EURO a srovnejte s cenami v špajzáku v rakouském nebo německém vlaku. V tom je jádro pudla.
Ten špajzák si na sebe nikdy nevydělá, i kdyby byl v provozu 24 hodin denně. Špajzáky od Siemense stály v roce 1995 v přepočtu cca 50 milionů / kus, kapacita 36 míst. Spočítejte si, kolik kamenných hospod byste pořídil za stejný prachy a jejich kapacitu.

Prodávat za tuzemské ceny v zahraničí nelze, z pohledu tamních firem je to dumpingová = podnákladová cena, protože za cenu, za níž se kupuje pivo/nealko v tuzemsku to v zahraničí nikdo od svého dodavatele nepořídí.
Jistě, je to lumpárna ... ale takhle (ne)funguje tržní ekonomika v rámci volného trhu EU ...

host host : máte možnost nabídnout se ČD jako provozovatel těchto automatů ... asi to bude chtít nějakou rekonstrukci, tu jistě rád zaplatíte ...

No jo, JLV začalo s programem zážitkové kuchyně. Zatím je to hlavně zážitek při placení :D

Já bych začal od píky: nejdřív výběrko na zajištění kvalitního, stále doplňovaného automatu na všech větších nádražích. Aby lidi věděli, s čím můžou na nádraží počítat. Pak automaty do zmíněných CityElefantů a do všech klimatizovaných jedniček. Pak roznášková služba. A teprve pak bych se opravdu důkladně zamyslel, jestli je fakt na místě investovat do klasických jídeláků. Vtip je v tom, že zejména první tři varianty by fungovaly v podstatě bez nákladů pro dráhy.