Cheb/Domažlice — Přes čtyři roky trvala modernizace úseku Planá u Mariánských lázní – Cheb, který se nachází na TEN–T koridoru a také 3. národním tranzitním koridoru. Generální oprava trati, která nepomůže rapidně zvýšit cestovní rychlost vlaků, ale zlepšit kapacitu trati a únosnost pro nákladní vlaky, byla během šesti let provedena především s výhledem pokračování od Plzně přes Cheb do Marktredwitz a německého vnitrozemí. Ačkoliv tak byla vnímána vzájemná česko–německá dohoda z období roku 2005, na severu Bavorska se stavět nebude. Bývalý český ministr dopravy Vít Bárta a jeho bavorský protějšek Martin Zeil jasně označili spojnici Prahy a Mnichova přes Domažlice za prioritu. Pro realizaci tohoto nového koridoru chybí dvě věci – zařazení do sítě TEN–T a finanční podpora ze strany německé spolkové vlády.
Diskutuje se o ničem menším, než o 140 km dlouhé novostavbě trati, kterou už přes deset let v Praze i Mnichově znají pod názvem Donau–Moldau–Bahn (DMB). Dvoukolejná elektrifikovaná trať s rychlostním parametrem 160 až 200 km/h pro klasické soupravy by v nové stopě spojila Plzeň, Domažlice a Regensburg, zatímco současná neelektrifikovaná jednokolejka by nadále sloužila pro regionální dopravu. Ačkoliv je tato trasa již v současnosti využívána pro mezinárodní osobní i nákladní dopravu, nedostala se dosud na seznam mezinárodních koridorů TEN–T. Bez toho bude poměrně těžké získat potřebné finance na výstavbu. Ostatně v současnosti je podpora projektu DMB čistě mediální — superkoncepce, pokud ještě platí, posunula tuto stavbu až za rok 2025. Německá spolková vláda podle deníku MittelBayerische v tomto koridoru také prioritu nevidí. Jen na německé straně se hovoří o nákladech 400 milionů eur (10 mld. korun).
Po vynaložení 13,28 mld. korun, z toho 5,3 mld. korun získaných z eurofondů, má ČR opravený koridor mezi Chebem a Plzní. Ve výstavbě je úsek mezi Berounem a Plzní. Kdy se ho podaří skutečně napojit na evropskou koridorovou síť, je zatím nejisté.
DMB je zatím nejistá, plzeňský uzel ano
Jeden z problematických bodů české železniční sítě je také železniční stanice Plzeň hl.n., na jehož opravu vypsala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) tendr za 1,5 mld. korun. „Stavba je velmi důležitá především pro dokončení propojení takzvané chebské části koridoru s pražskou. Děláme vše pro to, aby se začalo stavět v letošním druhém pololetí,“ uvedl pro E15 mluvčí správy Tomáš Drvota. A nejde jen o koridor, ale také interoperabilitu moderních hnacích vozidel. I v této stanici je zatím zapovězena jízda vlastní silou pro zkoušené lokomotivy Škoda 109E. Na vině jsou zastaralé kolejové obvody, které provoz ve stanici zabezpečují. Na jednu z největších zakázek roku, která by se mohla spustit už o letošních prázdninách, by mohla navázat také soutěž na úsek Plzeň – Rokycany zahrnující tunel v Ejpovicích za 8,5 mld. korun.
Zdroj: Mittelbayerische, Ministerstvo dopravy ČR, Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025, Lidové noviny, E15
| 30.5.2011 (14:00)
Petr Šimral: Bez odbočovacího pruhu je tam jedno jediné, asi 2 km za přejezdem v Krupé směrem k Hořesedlům.
Ale několik (nejméně dvě) je s odbočovacími pruhy, z nichž prý ovšem řidič přes horizont nevidí, co jede proti němu, zvlášť pokud to ten přímo jedoucí poněkud víc rozjede. A musím říct, že i na zcela přehledném úseku té silnice jsme viděli auto na poli a u něj záchranáře.
Jak to, že ne? Když může být čtyřkolejka od severovýchodu na hlavní nádraží? V tunelu tam klidně může být, „jen“ se na to musí sehnat peníze.
nevim, jestli nejsi v jiny lokalite: zminil jsem bubenec a dejvice - to fakt neni totez jako liben a hlavak...
1. dodávkou zboží pro retail, která díky použití just-in-time z 99% nikdy nebude jezdit vlakem. A to jedno procento budou spíše firmy, kde si to logistik nedovede spočítat a miluje železnici zcela nekriticky.
2. přepravou komponent pro výrobu (především k a od subdodavatelů automobilového průmyslu). - Ten samý problém, tyhle firmy prosperují díky minimálním penězům v zásobách někde na cestě a tedy i nižším rezervním zásobám. Nebýt toho, nejsou marže firem v posledních 20 letech o polovinu vyšší, než bývaly celé poválečné období.
Na železnici dostanete dneska:
1. toky z přístavů do překladištních terminálů typu Uhříněves, a to klidně i elektroniku (např. Tesco takto běžně vozí televize do Modletic).
2. těžké komodity typu dřevo a uhlí, ocel...
3. pár nadšenců pro RoLa apod.
4. auta
to ostatní může přes vlak pouštět kdo chce, ale je sám proti sobě. Je to dražší, pomalejší (čili ještě jednou dražší), komplikovanější (čili ještě jednou dražší).
Ad pražský okruh - Naprosto nechápu, proč se utápějí v žabomyších válkách o severní přemostění Vltavy. Tahle stavba má smysl v podstatě jen pro cestu z Lounské na Libereckou/Hradeckou, což považuji za naprosto okrajovou intenzitu. O to víc mě děsí, když se pak dočtu, že úsek z Počernic k D8 dodnes nemá ani projekt trasování a jediný návrh trasy na ŘSD rovná se jakýsi náčrt na kus papíry skoro že od svačiny.
Karlovarskou neznám toky kamionů na Německo, ale pokud nejsou nějak výrazné, tak bych výrazně dal prioritu D3 (ano, i před R4, která dostává přednost jen kvůli politicky průchodnému trasování, což u D3 díky Jílovské estakádě nehrozí).
A rozhodně si myslím, že pokračování R z Otrokovic do Púchova by ocenily ty tisíce Slováků, co dojíždějí denně i týdně do ČR za prací, o tom, že by člověk nahoru na Bumbálku nelezl za kamiony rychlostí 40 kmph ani nemluvě.
Bez odbočovacího pruhu je tam jedno jediné, asi 2 km za přejezdem v Krupé směrem k Hořesedlům. Je to řádně označené, na poli, takže i ten odbočovací pruh by neměl být problém, kdyby se nečekalo na dálnici.
-- Jak to, že ne? Když může být čtyřkolejka od severovýchodu na hlavní nádraží? V tunelu tam klidně může být, „jen“ se na to musí sehnat peníze.
Tunel z Bubenče na Holešovice? To asi fakt ne. Ale ono to ani není nutné. Pokud se někdy bude stavět pořádná trať, tak povede rovnou tunelem od Balabenky na sever.
Odkdy jsou liberální ekonomové pro mýto?
Odjakživa. Silnice postaví soukromník a bude tam vybírat, co uzná za vhodné. Jestli se nepletu, tak např. italská dálnice na Brennero je soukromá.
Jak to, že ne? Když může být čtyřkolejka od severovýchodu na hlavní nádraží? V tunelu tam klidně může být, „jen“ se na to musí sehnat peníze.
Pazzy: Liberální trhy právě vůbec nezklamaly. … Ono by stačilo, kdyby mýtné opravdu fungovaly
Odkdy jsou liberální ekonomové pro mýto?
Petr Šimral: Mně kolegyně, která tam jezdí častěji, při průjezdu po I/6 říkala, že hlavním problémem (z hlediska bezpečnosti) je několik levých odbočení těsně před vrcholem stoupání. Pokud to tam znáte, co Vy na to?
ad naroznej R6: podle statistik je silnice číslo 6 využívána od Prahy k Novému Strašecí a od Karlových Varů po Cheb. Po této silnici denně jezdím, dojíždím Sokolov - Praha Uhříněves. Je to 178 km, na dálnicích jezdím 90 km/h a dosahuji průměrné rychlosti 83 - 85 km/h. V úseku Karlovy Vary - Nové Strašecí jsou na rozhodujících stoupáních stoupací pruhy a silnice rozhodně není přetížena. Návoz turistů řeší denně cca 15 - 25 autobusů, které dopoledne potkávám. Kamiónů jezdí pár, potkám jich za cestu tak asi 70 - 90. Problémem této silnice jsou neexistující obchvaty obcí Lubenec, Petrohrad, Hořovičky, Hořesedly, Krupá, Krušovice a Řevničov. Dalším extra problémem je křižovatka se silnicí I/27. Tyto obchvaty nejsou řešeny dodnes právě pro chiméru dálnice. Jsem toho názoru, že rozumné je dotáhnout R6 od NS okolo Řevničova, Krušovic, Krupé a napojit ji za železničním přejezdem v Krupé na silnici 6. Pak pouze vyrobit obchvaty zbylých obcí a postavit MÚK 1/6 a 1/27. Ale v porovnání třeba se silnicemi 1/30, 1/8, 1/35, 1/11 a podobnými je 1/6 prázdná a rozhodně ne pomalá.
ad VRT: zkusme si malé počty. Řekněme, že VRT Praha - Brno bude 200 km dlouhá a bude stát 100 mld. korun. Zanedbejme klidně, že trať se taky udržuje. Řekněme, že se všichni zblázní, začnou jezdit vlakem a tedy vznikne potřeba jezdit v patnáctiminutovém taktu. To máme 188 vlaků denně. A kolik nás bude stát vlakový kilometr? Tak počítejme: 100 000 000 000 / 40 let (životnost) = 2 500 000 000 /(365*188)= 36 432 Kč za průjezd jednoho vlaku. Tedy na km 182 Kč.
Jsme na to při současné platbě nepřekračující 20 Kč/km připraveni? Jsme připraveni na to, že dnes rychlík platí 25 kWh na 1000 hrtkm a bude to minimálně 100 kWh/1000 hrtkm, byť hmotnosti souprav mírně klesnou? Řekněme, že soupravy budou mít kapacitu 300 osob. Opravdu můžeme snít o přepravním proudu 1 200 osob za hodinu v každém směru?
Jsem toho názoru, že stavět další tratě, jejichž provoz bychom dále museli dotovat a současně jejich provoz neodlehčí souběžným tratím (ty bohužel kapacitně vytěsňuje regionální doprava v uzlech, která tam zůstane) je ekonomický nesmysl a to i v případě, že jejich stavbu by nám někdo plně uhradil.
Naopak si naprosto v poklidu dovedu představit souběžnou novou D1 a ještě i dostavěnou D35. Přepravní proudy jsou zde tak vysoké, že to má plné opodstatnění. Převod zátěže na železnice je chiméra. Železnice je mastodont naprosto nechápající, kam se svět za dobu, od kdy již železnice není jediná, dostal. A nevidím rychlou cestu k řešení. již jen to, že všechny evropské železnice zůstaly v národních měřítkách, dodnes se ani neuvažuje nad evropským drážním úřadem, dodnes se ani neuvažuje nad jednotnou železniční řečí a podobné prkotiny v silniční dopravě běžné. Dále je naprosto normální, že do každé fabriky vede silnice. Je naprosto nenormální, že by tam měla být vlečka a stojí velké peníze. A i kdyby třeba stát vlečky budoval zdarma, je problém v množství zátěže, která se dá najednou naložit. Když to bude pouze po částech vlaků, bude to drahé, protože manipulace prostě zadarmo není.
Dále rozvoj osobní dopravy s její prioritou přidělování tras hubí rozvoj nákladní dopravy i tam, kde je to možné. Co je mi platné, že projedu od Rotterdamu před Prahu za šestnáct hodin, když průjezd Prahou mi bude trvat další 4 hodiny?
Petr Šimral
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.










