Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Opava — Projekt IC RegioJet má za sebou další významný krok směrem k ostrému startu první soukromé dálkové linky na českých kolejích. Na trať mezi Opavou a Kolínem totiž poprvé vyrazila kompletně žlutá souprava pod křídly Student Agency. Předznamenává tak zahájení pravidelného provozu na trase Praha - Havířov, jež je plánované na konec září. Dopravce v současnosti dokončuje přípravy prodejních systémů i pilotního vozového parku, s čímž úzce souvisela i čtvrteční technická jízda, jejímž účelem byla přeprava čtyř vagonů v čerstvém korporátním nátěru do dílen v Kolíně. Tam vozy rakouské provenience podstoupí úpravy interiéru a technologického vybavení, aby za měsíc mohly odvézt první cestující na jednom ze třech párů expresů. S Regiojetem jsme při této příležitosti strávili dvanáct hodin a přinášíme nejpodrobnější pohled na soupravu, kterou si ještě před několika měsíci řada skeptiků nedokázala ani představit. Podívejte se.
Žlutý vlak, veřejně-neveřejně
Čtvrteční přetah soupravy z krnovského Olpasu do kolínských dílen Metrans DYKO ve skutečnosti původně neměl být veřejnou akcí. Žlutý dopravce plánoval pouze přistavit nově nalakované vozy k modernizaci interiéru a instalaci doplňkového zařízení. Technická jízda přesto neunikla pozornosti médií a desítek nadšenců, kteří od rána vyčkávali mimořádný soupravový vlak prakticky po celé jeho trase. RegioJet samotný nakonec přistoupil na drobnou prezentaci pro novináře, byť omezenou jen na exteriér vagonů, a pózování palubního personálu. Delší pobyty pak byly využity k fotografování pro připravované propagační materiály – mnohdy s neplánovaně velkým publikem v podobě cestujících ČD, kteří žlutou soupravu potkávali při svém pohybu na nástupišti.
Finální vzhled vozů vychází z návrhu designéra Patrika Kotase, známého třeba vizuálním řešením tramvají Škoda ForCity. Vychází z tradiční žluté barvy Mellon Yellow (RAL 1028) v kombinaci s černou. Nástupní dveře a značení vozů jsou pak vyvedený v metalické stříbrné. Od jednotné žluto-černé linie se naopak prozatím odklání vizuál lokomotiv, které zdobí asymetrické polepy s logem dopravce na univerzálním žlutém podkladu. Po stránce interiéru naopak původně rakouské vozy (dosud nesoucí registrace ÖBB) dosud nedoznaly zásadnějších změn. Ty je čekají teprve v následujících týdnech v kolínských dílnách. Zásadním způsobem zde bude upraveno vybavení interiéru a v některých případech dojde i k modifikaci jeho rozložení. Do zahájení ostrého provozu zároveň vagony obdrží zázemí pro poskytování inzerovaných služeb – Wi-Fi připojení, občerstvení včetně jídla, četba zdarma atp.
První nasazení: jedna třída, dvě soupravy, šest spojů
Čtyři žluté vozy, jež se účastnily čtvrtečního přesunu, ve skutečnosti představují jen první vlnu závěrečné fáze příprav na vyjetí spojů InterCity RegioJet s cestujícími. To se uskuteční koncem září se dvěma pětivozovými soupravami, složenými z řad Ampz a ABmz, jež zajistí tři páry spojů mezi Prahou a Havířovem. Podle představitelů Student Agency se bude jednat o testovací provoz, který zároveň umožní praktický trénink vlakového personálu a doladění palubních služeb. Všechny spoje přitom nabídnou jednotný kvalitativní standard, jehož jedinou variací bude uspořádání interiéru jednotlivých vozů. Oddílové a velkoprostoré vagony by u Regiojetu měl na první pohled odlišovat přívlastek Relax, který lze již dnes spatřit na bočnicích vozů řady Ampz se 48 místy k sezení. Pokud tedy dosud platila okřídlená věta, že "nejlepší česká jednička je rakouská dvojka", s první vlnou žlutých expresů paradoxně začne platit prostá realita, že "nejlepší česká dvojka je rakouská jednička".
Do pilotního provozu dálkových vlaků Student Agency se v následujících týdnech může zapojit až 22 vozů řad Ampz a ABmz v jediné kvalitativní třídě, zatímco zbylých šest vagonů řady Bmz 21-90.0 z let 1976-1978, které jsou zároveň nejstaršími z nedávných akvizic Regiojetu, čeká zásadnější modernizace s kompletní změnou vnitřního uspořádání. Od příštího jara pak žlutý dopravce počítá s dodávkami zcela nových velkoprostorových vozů UIC-Z1 několika různých konfigurací od výrobce ASTRA Vagoane Călători, které postupně doplní jeho flotilu k dosažení předpokládané kapacity deseti párů vlaků denně, včetně trasy Praha - Žilina a, o rok později, Praha - Košice. Novostavby z rumunského Aradu rovněž společnosti umožní zavést další, komfortnější cestovní třídu.
Spoje IC RegioJet v letošním jízdním řádu počítají mezi Prahou a Ostravou s jízdní dobou 3 hodiny a 33 minut se zastávkami v Pardubicích, Ústí nad Orlicí, Zábřehu na Moravě, Olomouci a Hranicích na Moravě. Příští grafikon by tento čas měl zkrátit ještě o 7 minut, s cenou do 230 korun při využití Kreditové jízdenky Student Agency, včetně bezplatné rezervace místa. Vlaky ČD v současnosti českou a moravskoslezskou metropoli spojují za 3 hodiny a 44 minut, přičemž od prosince se cesta s modrým dopravcem zkrátí za 3 h 21. Napomůže tomu zejména zrušení zastavování v Hranicích, ale také důkladnější dodržování řazení souprav s garancí provozní rychlosti 160 km/h. Nejrychlejším spojem mezi Prahou a Ostravou i nadále zůstane pendolino, které v provozní kategorii SuperCity nabídne cestovní dobu 2 hodiny 56 minut.
Dálkový RegioJet startuje, málokdo věřil…
Od rozpoutání plnohodnotného konkurenčního boje na komerčně nejzajímavější železniční trase v Česku nás tedy dělí už jen týdny. Na přelomu srpna a září by RegioJet měl spustit nové webové stránky s možností nákupu jízdních dokladů, jež budou porovnatelné s návštěvou některé z poboček dopravce. Národní dopravce naopak se vší vervou nasazuje do provozu aktuální vlnu modernizovaných vagonů a slibuje rozšíření palubních služeb, včetně větší přítomnosti stewardek na prestižních dálkových spojích. Zatímco se ale budou oborové i celostátní média plnit zprávami a dojmy z nově objeveného konkurenčního prostředí, je zajímavé ohlédnout se jen několik měsíců do minulosti, kdy Student Agency upustila od původního velkolepého projektu HighJet, a prostřednictvím své dceřiné společnosti začala aktivně pracovat na záměrech pro regionální dopravu i komerční vlaky na ostravské lince. Ještě v prosinci 2009 označil generální ředitel ČD Petr Žaluda ambice žlutého dopravce za "demagogické kecy". „Žluté vlaky jsem nikdy neviděl a nikdy neuvidím,“ zdůraznil tehdy Žaluda s odkazem na dosavadní úspěchy spojů SuperCity Pendolino.
Právě důvěra národního dopravce ve svůj vlajkový produkt rezonovala v debatách uplynulých let obzvláště silně: „Osočování existujícího a úspěšného pendolina imaginárním projektem není na místě. České dráhy udělají vše proto, aby Student Agency pokořily obchodně,“ říkal na sklonku roku 2007 tehdejší mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. Teď RegioJet postupně představuje vozidla, jež by svým komfortem měla oslovit i nejnáročnější zákazníky národního dopravce. „Přestože u dopravce RegioJet budou vozy označeny jako vozy 2. třídy, přibližně 190 míst z celkové kapacity 240 odpovídá konfigurací a komfortem běžné první třídě nebo konfiguraci prémiové první třídy Business Class. RegioJet i tímto sleduje slogan, který má charakterizovat jeho služby – O třídu lepší,“ uvádí dnes marketingový ředitel Student Agency Aleš Ondrůj.
Žlutý podzim na koridoru
Do širšího povědomí se firma RegioJet dostala před více než rokem díky výraznému marketingovému projektu Žluté jaro na železnici. Teď, po měsících příprav, projela po třetím koridoru první ucelená souprava v čele s upravenou lokomotivou 162.114. Prozatímní vozový park i personál dopravce si tak poprvé vyzkoušel jízdu rychlostí 140 km/h v žlutém podání. „Jeli jsme jak draci,“ pochvaloval si management Regiojetu. I přes svou relativní všednost tak obyčejný přesun soupravy přitáhl více pozornosti, než kdejaká oficiální prezentace za uplynulých několik let. RegioJet na českých kolejích čeká ještě dlouhá cesta ke komerčnímu úspěchu; na druhý pokus a po krůčcích ale postupně realizuje to, co se nepovedlo někdejšímu dopravci Railtrans, co část politické scény nikdy nechtěla, a co ještě donedávna celá řada lidí zcela odmítala. Ve světle avizovaného příchodu třetího hráče tak cestující na železnici čeká vskutku horký podzim, který zajisté přinese nevídané výkony od všech zúčastněných stran.
Zdroj: ŽelPage
Zusammenhängende Nachrichten
28.08.2011 (15:12)
Phantom O5Z5
Někdy myslím, že by stačilo jen trocha tolerance a pochopení, všici jsme lidi a ne stroje naprogramované na úsměv.
Ale jasne, veď toto nikto nespochybňuje. Ľudia sú unavení, majú občas blbé dni atď. Zásadný rozdiel je ale v tom, či sa aspoň snažia, alebo si to otvorene ventilujú na zákazníkoch. A nemusí sa im to páčiť, ale úctivý prístup skrátka majú v popise práce - dokonca na to majú predpis, aby to železničné myslenie dokázalo pobrať. Bohužiaľ, stále sa nájde nezanedbateľné percento, ktoré síce z KC 1 má skúšku, ale necítia potrebu ho aplikovať do praxe, resp. ho nepovažujú za rovnocenný so "skutočnými" dopravnými predpismi.
Jsem zákazník a ten druhý mi má být sluhou? Co když to bude obráceně, budu mu já chtít sloužit? Bude mi to příjemné? Nebo je mi příjemnější brát druhého jako partnera? Vždyť spolu třeba uzavíráme obchod, ne nevolnictví.
Mňa sa zákazníci tiež často pýtajú na kraviny, ktoré by sami mali vedieť - hlavne, keď som im to na školení sám vysvetľoval a všetci prikyvovali. Ale akokoľvek ma to môže iritovať, mojou povinnosťou je vychádzať im v ústrety - a moje pocity nikoho nezaujímajú (a netuším, prečo by mali).
A není třeba chyba ve společnosti, kde chybí tolerance a ono známé: chovej se k ostatním tak, jak chceš aby se oni chovali k Tobě?
Obľúbený záver mnohých diskusií. Zatiaľ som nepočul konkrétny návrh na riešenie, bohužiaľ.
Problém časti ex-ČSD personálu je ten, že boli vychovaní k tomu, že im ten vlak patrí. Je rozdiel, keď sprievodca urobí úprimnú chybu pri odbavení, vyjasníme si to, on povie "Promiňte", ja poviem "V pohode" a nič sa nedeje. Lenže stále občas stretávam typy, ktorým podám doklad a In-kartu, a už len vidím, ako sa im na tvári rozjasní ten široký úsmev: "Tááákže, přestoupíte si do druhé třídy, nebo si to doplatíííte?" To ma úplne vedie k tomu, aby som reagoval: "Nikam si přestupovat nebudu a kdybyste si načetl In-kartu, věděl byste, že už jsem si to doplatil na rok dopředu." Široký úsmev vtedy zmizne, v tichosti dá razítko, občas zamumle "Omlouvám se" a odíde. Lenže môj dojem už je pokazený.
Někdy myslím, že by stačilo jen trocha tolerance a pochopení, všici jsme lidi a ne stroje naprogramované na úsměv.
Ale jasne, veď toto nikto nespochybňuje. Ľudia sú unavení, majú občas blbé dni atď. Zásadný rozdiel je ale v tom, či sa aspoň snažia, alebo si to otvorene ventilujú na zákazníkoch. A nemusí sa im to páčiť, ale úctivý prístup skrátka majú v popise práce - dokonca na to majú predpis, aby to železničné myslenie dokázalo pobrať. Bohužiaľ, stále sa nájde nezanedbateľné percento, ktoré síce z KC 1 má skúšku, ale necítia potrebu ho aplikovať do praxe, resp. ho nepovažujú za rovnocenný so "skutočnými" dopravnými predpismi.
Jsem zákazník a ten druhý mi má být sluhou? Co když to bude obráceně, budu mu já chtít sloužit? Bude mi to příjemné? Nebo je mi příjemnější brát druhého jako partnera? Vždyť spolu třeba uzavíráme obchod, ne nevolnictví.
Mňa sa zákazníci tiež často pýtajú na kraviny, ktoré by sami mali vedieť - hlavne, keď som im to na školení sám vysvetľoval a všetci prikyvovali. Ale akokoľvek ma to môže iritovať, mojou povinnosťou je vychádzať im v ústrety - a moje pocity nikoho nezaujímajú (a netuším, prečo by mali).
A není třeba chyba ve společnosti, kde chybí tolerance a ono známé: chovej se k ostatním tak, jak chceš aby se oni chovali k Tobě?
Obľúbený záver mnohých diskusií. Zatiaľ som nepočul konkrétny návrh na riešenie, bohužiaľ.
Problém časti ex-ČSD personálu je ten, že boli vychovaní k tomu, že im ten vlak patrí. Je rozdiel, keď sprievodca urobí úprimnú chybu pri odbavení, vyjasníme si to, on povie "Promiňte", ja poviem "V pohode" a nič sa nedeje. Lenže stále občas stretávam typy, ktorým podám doklad a In-kartu, a už len vidím, ako sa im na tvári rozjasní ten široký úsmev: "Tááákže, přestoupíte si do druhé třídy, nebo si to doplatíííte?" To ma úplne vedie k tomu, aby som reagoval: "Nikam si přestupovat nebudu a kdybyste si načetl In-kartu, věděl byste, že už jsem si to doplatil na rok dopředu." Široký úsmev vtedy zmizne, v tichosti dá razítko, občas zamumle "Omlouvám se" a odíde. Lenže môj dojem už je pokazený.
28.08.2011 (15:09)
Juraj Kováč: individua nevhodně se chovající, znečišťující vlak, bez platné jízdenky JSOU u mně substrát, který znepříjemňuje jízdu ostatním cestujícím. Jsem zvědav, jak je budou nazývat Žluťáci, až jim někdo z těchto typů posprejuje hajzlík. Na jaře jsem zažil příhodu na R 915, kdy jeden "student" ve vedlejším kupé začal řezat kudlou do sedačky. Průvodčí zavolala poldy, kteří již na vlak čekali v žst. Světlá nad Sázavou. Maník v pohodě, nechal se vyloučit z přepravy a že prý všechno zaplatí, love on má, no problém a že prý nevíme, kdo on je. No, bylo nám to úplně jedno, kdo on je, hlavně že jsme pokračovali v jízdě včas, akorát se zdemolovaným kupé.
28.08.2011 (14:57)
když příjdu na nádraží např. ve 17:15 a pendolíno ve 17:13 mi trovna odjelo, mohu jet do OV ve 18:17 anebo počkat na další pendolíno v 19:13 a připlatit si stovku. Když si mohu vybrat, udělám vždycky to, že počkám, protože jsem radši, když mohu např. v klidu cestovat bez toho, že budu nervozní třeba, že v průběhu cesty s mými zavazadly někdo vystoupí.
A tak to bude i se žlutým vlakem, pokud se v něm budu cítit lépe a bude za rozumnou cenu, tak si na něj počkám.
P.S. Kdysi jsem párkrát v noci jel žlutým autobusem do Ostravy, protože jsem jej považoval za bezpečnější a jistější způsob dopravy, přes den bych to určitě nikdy neudělal.
Tím jsem chtěl jenom napsat, že není podstatné, jestli se jedná o korporátní barvy nebo žluté (i když to žluté pomalování se mi líbí daleko více) anebo je na vlaku napsáno ČD, SA či něco jiného
to lbc: jak se prosím říká těm, kteří poskytují služby? pamatuji si ze starých filmů, že hokynář říkal svým zákazníkům, když se představoval: "uctivý služebník, pane(í)"
jinak mi nevadí obecná češina ani nářečí, a tak se ptám jestli ty pravopisné chyby jsou záměrné :)) tedy tvrdá(ý) a měkká(ý) "i" :))
A tak to bude i se žlutým vlakem, pokud se v něm budu cítit lépe a bude za rozumnou cenu, tak si na něj počkám.
P.S. Kdysi jsem párkrát v noci jel žlutým autobusem do Ostravy, protože jsem jej považoval za bezpečnější a jistější způsob dopravy, přes den bych to určitě nikdy neudělal.
Tím jsem chtěl jenom napsat, že není podstatné, jestli se jedná o korporátní barvy nebo žluté (i když to žluté pomalování se mi líbí daleko více) anebo je na vlaku napsáno ČD, SA či něco jiného
to lbc: jak se prosím říká těm, kteří poskytují služby? pamatuji si ze starých filmů, že hokynář říkal svým zákazníkům, když se představoval: "uctivý služebník, pane(í)"
jinak mi nevadí obecná češina ani nářečí, a tak se ptám jestli ty pravopisné chyby jsou záměrné :)) tedy tvrdá(ý) a měkká(ý) "i" :))
28.08.2011 (14:47)
Dobrý den,
Po přečtení diskuze se nestačím divit co jsou někteří jedinci schopni vyplodit (nechť si to přebere každý sám).
někdy myslím, že by stačilo jen trocha tolerance a pochopení, všici jsme lidi a ne stroje naprogramované na úsměv. Co se někdy zamyslet nad tím, co bych v dané situaci dělal já, jak bych se já choval? jak bych já zvládal danou situaci?
Sám jsem někdy ve stresu a pak i nechtěně na někoho vylítnu a pak mě to mrzí. Nemá na to ostatně právo i ten druhý?
Jsem zákazník a ten druhý mi má být sluhou? Co když to bude obráceně, budu mu já chtít sloužit? Bude mi to příjemné? Nebo je mi příjemnější brát druhého jako partnera? Vždyť spolu třeba uzavíráme obchod, ne nevolnictví.
A není třeba chyba ve společnosti, kde chybí tolerance a ono známé: chovej se k ostatním tak, jak chceš aby se oni chovali k Tobě?... a co se zamyslet, když po někom něco chci, jestli bych já na jeho místě byl z toho nadšený?
Váš Phantom
Po přečtení diskuze se nestačím divit co jsou někteří jedinci schopni vyplodit (nechť si to přebere každý sám).
někdy myslím, že by stačilo jen trocha tolerance a pochopení, všici jsme lidi a ne stroje naprogramované na úsměv. Co se někdy zamyslet nad tím, co bych v dané situaci dělal já, jak bych se já choval? jak bych já zvládal danou situaci?
Sám jsem někdy ve stresu a pak i nechtěně na někoho vylítnu a pak mě to mrzí. Nemá na to ostatně právo i ten druhý?
Jsem zákazník a ten druhý mi má být sluhou? Co když to bude obráceně, budu mu já chtít sloužit? Bude mi to příjemné? Nebo je mi příjemnější brát druhého jako partnera? Vždyť spolu třeba uzavíráme obchod, ne nevolnictví.
A není třeba chyba ve společnosti, kde chybí tolerance a ono známé: chovej se k ostatním tak, jak chceš aby se oni chovali k Tobě?... a co se zamyslet, když po někom něco chci, jestli bych já na jeho místě byl z toho nadšený?
Váš Phantom
28.08.2011 (14:30)
A sme zase pri tom: ľudia sú substrát, príjemné vystupovanie majú barbiny a každý úsmev je určite falošný... Nedá mi nespýtať sa: lietate niekedy?
Pred dvoma rokmi som zažil jeden z najpríjemnejších palubných personálov na linke Praha-Helsinki (Finnair). Musím podotknúť, že všetci jeho členovia boli vekom nad 50 rokov. Každý vystupoval príjemne, zvládal štyri jazyky a prehodili s cestujúcimi pár slov, než im doniesli obed. A to sú vraj Severania chladní...
Dva roky predtým večerný let so Song Airlines (dnes Delta) - štyri hodiny meškanie z JFK, a aj potom sme boli vo vzletovej fronte na 16. poradí. Všetci unavení ako psi, čisto ženská posádka mala za sebou dlhý deň, budova terminálu ako sauna a ešte museli na poslednú chvíľu presadiť ľudí, ktorí dostali sedadlá v exit row, ale necítili sa na to, aby pomáhali pri prípadnej evakuácii. Zo skúsenosti u "ČSD" by človek čakal, že budú štekať - mali toho ostatne plné zuby ako všetci. A predsa to zvládlo s príjemným a slušným prístupom, bez problémov a s dávkou humoru. Cestujúci, ktorí boli ochotní rozsadiť sa, aby rodina s deťmi mohla sedieť spolu, následne od posádky ako poďakovanie dostali mojito, ktoré im namiešali priamo na mieste.
Iste, existujú protiklady - typicky Iberia, s ktorou som za život nalietal suverénne najviac a teraz už sa im systémovo vyhýbam. Nechať na seba nakričať za to, že som ich vinou nestihol prípoj; prípadne hrabať sa v noci cez 40 radov spiacich cestujúcich, aby som mohol otrávenú letušku poprosiť o pohár vody... to fakt nepotrebujem - a je mi úplne jedno, či im to firemné pravidlá umožňujú alebo nie.
Že sa správanie ľudí zhoršuje, je zakorenený blud socialistickej nostalgie - až do takého bodu, že je to klišé. Minulý rok som cestoval vlakom z Havany do Camagüey, a to bolo staré dobré socialistické rovnostárstvo v kryštalickej podobe! Tri hodiny vo fronte na lístky? Nič zvláštne, i keď personál medzitým kecá, alebo odbehne na obed. Sťažujete sa? Počkáte si ešte hodinu naviac. Predbehne vás Kubánec, ktorý je známy borca v kukani? Máte smolu. Každý vám otvorene dáva najavo, že ste to vy, kto potrebuje niečo od nich, a tak sa musíte prispôsobiť a preukazovať im patričnú úctu - a ešte si za to zaplatíte. Dráham je v konečnom dôsledku jedno, že vlak dnes nejde alebo má 6 hodín meškanie. Ak sa vám nepáči, vezmite si taxík; inak to bude jazdiť do doby, keď sa rozpadnú koľaje alebo vagóny (a tomu už veľa nechýba) a potom štát nasadí autobusy.
A ešte čerstvý príklad z piatku: veziem sa domov do Žiliny, za sebou 6 hodín cesty z Prahy. 5 km pred cieľom súprava zastavila v poli a stála. Sprievodkyňa prebehla okolo mňa štyrikrát a bez slova. Z kontextu tuším, že išlo o nejakú zdravotnícku pohotovosť a čakalo sa na záchranku - a nemám s tým problém. Na redaktora ŽP navyše trpím až prekvapivým nedostatkom zvedavosti, takže ani nepotrebujem vedieť detaily. Kľúčová je pre mňa len informácia, či stihnem posledný autobus, alebo ma čaká taxík za 10 €. Poskytnutie tejto informácie cez vlakový rozhlas by trvalo max. 30 sekúnd aj s otvorením a zatvorením rozvodnej skrine. Sprievodkyňu som nechcel zdržiavať, keď práve niečo riešila - ostatne riešenie pohotovosti má prioritu. Ale aby si počas 20 minút státia nikto z posádky nenašiel pol minúty na jedno krátke hlásenie? Namiesto toho sa s útrpným výrazom behá po súprave okolo nič netušiacich cestujúcich, a človeku vtedy dôjde, čo presne znamená výraz "substrát". Všetky možné a nemožné predpisy a postupy sú nadradené nad dôvod, prečo vlastne osobná doprava existuje.
Pred dvoma rokmi som zažil jeden z najpríjemnejších palubných personálov na linke Praha-Helsinki (Finnair). Musím podotknúť, že všetci jeho členovia boli vekom nad 50 rokov. Každý vystupoval príjemne, zvládal štyri jazyky a prehodili s cestujúcimi pár slov, než im doniesli obed. A to sú vraj Severania chladní...
Dva roky predtým večerný let so Song Airlines (dnes Delta) - štyri hodiny meškanie z JFK, a aj potom sme boli vo vzletovej fronte na 16. poradí. Všetci unavení ako psi, čisto ženská posádka mala za sebou dlhý deň, budova terminálu ako sauna a ešte museli na poslednú chvíľu presadiť ľudí, ktorí dostali sedadlá v exit row, ale necítili sa na to, aby pomáhali pri prípadnej evakuácii. Zo skúsenosti u "ČSD" by človek čakal, že budú štekať - mali toho ostatne plné zuby ako všetci. A predsa to zvládlo s príjemným a slušným prístupom, bez problémov a s dávkou humoru. Cestujúci, ktorí boli ochotní rozsadiť sa, aby rodina s deťmi mohla sedieť spolu, následne od posádky ako poďakovanie dostali mojito, ktoré im namiešali priamo na mieste.
Iste, existujú protiklady - typicky Iberia, s ktorou som za život nalietal suverénne najviac a teraz už sa im systémovo vyhýbam. Nechať na seba nakričať za to, že som ich vinou nestihol prípoj; prípadne hrabať sa v noci cez 40 radov spiacich cestujúcich, aby som mohol otrávenú letušku poprosiť o pohár vody... to fakt nepotrebujem - a je mi úplne jedno, či im to firemné pravidlá umožňujú alebo nie.
Že sa správanie ľudí zhoršuje, je zakorenený blud socialistickej nostalgie - až do takého bodu, že je to klišé. Minulý rok som cestoval vlakom z Havany do Camagüey, a to bolo staré dobré socialistické rovnostárstvo v kryštalickej podobe! Tri hodiny vo fronte na lístky? Nič zvláštne, i keď personál medzitým kecá, alebo odbehne na obed. Sťažujete sa? Počkáte si ešte hodinu naviac. Predbehne vás Kubánec, ktorý je známy borca v kukani? Máte smolu. Každý vám otvorene dáva najavo, že ste to vy, kto potrebuje niečo od nich, a tak sa musíte prispôsobiť a preukazovať im patričnú úctu - a ešte si za to zaplatíte. Dráham je v konečnom dôsledku jedno, že vlak dnes nejde alebo má 6 hodín meškanie. Ak sa vám nepáči, vezmite si taxík; inak to bude jazdiť do doby, keď sa rozpadnú koľaje alebo vagóny (a tomu už veľa nechýba) a potom štát nasadí autobusy.
A ešte čerstvý príklad z piatku: veziem sa domov do Žiliny, za sebou 6 hodín cesty z Prahy. 5 km pred cieľom súprava zastavila v poli a stála. Sprievodkyňa prebehla okolo mňa štyrikrát a bez slova. Z kontextu tuším, že išlo o nejakú zdravotnícku pohotovosť a čakalo sa na záchranku - a nemám s tým problém. Na redaktora ŽP navyše trpím až prekvapivým nedostatkom zvedavosti, takže ani nepotrebujem vedieť detaily. Kľúčová je pre mňa len informácia, či stihnem posledný autobus, alebo ma čaká taxík za 10 €. Poskytnutie tejto informácie cez vlakový rozhlas by trvalo max. 30 sekúnd aj s otvorením a zatvorením rozvodnej skrine. Sprievodkyňu som nechcel zdržiavať, keď práve niečo riešila - ostatne riešenie pohotovosti má prioritu. Ale aby si počas 20 minút státia nikto z posádky nenašiel pol minúty na jedno krátke hlásenie? Namiesto toho sa s útrpným výrazom behá po súprave okolo nič netušiacich cestujúcich, a človeku vtedy dôjde, čo presne znamená výraz "substrát". Všetky možné a nemožné predpisy a postupy sú nadradené nad dôvod, prečo vlastne osobná doprava existuje.
28.08.2011 (13:01)
Dobrý den
ad M
Vy (ty a cestujici) totiz nejste zadni partneri nebo co, ten vztah je tak trochu pan a sluha. No a ty ses ten sluha (stejne jako jakykoliv jiny zamestnanec pri styku se zakaznikem).
---------------------------------------------------
Já bych si dovolil s Vaším názorem z části nesouhlasit. Vaše myšlenka je sice správná chovat se k cestujícímu při aktuální jakékoliv rozpoloženosti své osoby, aby jednání k zákazníkovy - cestujícímu bylo slušné, vstřícné, informativní apd. Aby tento zákazník po dobré zkušenosti danné společnosti opět využil jejich služeb. Ale tuto myšlenku jste nedefinoval správně. To lze uplatnit k běžným cestujícím. Navíc co si budeme povídat. Narozdíl od dřívější doby se dnes lidi neumějí chovat a lidi kteří to dovedou, je jako šafránu. Navíc průvodčí je také jen člověk pane M, nemusí mít zrovna aktuálně dobrou náladu a pokud se dnes se na mě nesměje, neznamená to, že musí jít hned kvůli tomu na pracák. Já bych si třeba nedovolil tuto profesi ,,odborně,, komentovat jako vy, protože v této profesi nemám zkušenosti. Nepsal jste dříve, že jste student VŠ? Pokud se chová průvodčí slušně a vstřícně pokud ho o něco požádám, nevidím důvod, proč by se nemohl tvářit, jak se nyní cítí. Je to rozhodně lepší, než když stevardka - naprsnná nádhera se na mě směje, ale ten její úsměv je od vřelosti kyselý jak štovík.
Je něco jiného, když průvodčího napadne pomoci staršímu vystupující občanovi a udělá to sám od sebe a někdo se na to v.y.s.e.r.e a ještě se tomu směje. Pak je kritka na místě a měl by zvážit svůj přístup a své místo průvodčího. Co je také další fakt pane M, že ve vlaku se průvodčí setkávají s individum jako jsou agresivní fotbalový fanoušci, agresivní opilí cestující, někdy i zvracící přímo v oddíle, neplatící opilí či agresivní cestující, bezdomovci atd.
A nedomnívám se, že zrovna v této situaci to mají zrovna lehké a to jsem vyjmenoval jen některé. To je třeba něco s čím se Student Agency nesetkáte. Protože prostě do autobusů je nepustí, navíc to řidič i stewardka stačí uhlídat, kdo nastupuje. A dělají dobře.
Nedomnívám se narozdíl od vás, že průvodčí je sluha, není to sluha, ale je to opět člověk. Člověk který má určité danné povinosti dle své funkce, nějaké možnosti v oblasti komunikace a zákroků a také svá práva. Sluhu si dělejte maximálně vy sobě pane M s Vašimi názory - bez urážky. Rozumy typu ,,sluha´´ bych si nedovolil ani já.
ad M
Vy (ty a cestujici) totiz nejste zadni partneri nebo co, ten vztah je tak trochu pan a sluha. No a ty ses ten sluha (stejne jako jakykoliv jiny zamestnanec pri styku se zakaznikem).
---------------------------------------------------
Já bych si dovolil s Vaším názorem z části nesouhlasit. Vaše myšlenka je sice správná chovat se k cestujícímu při aktuální jakékoliv rozpoloženosti své osoby, aby jednání k zákazníkovy - cestujícímu bylo slušné, vstřícné, informativní apd. Aby tento zákazník po dobré zkušenosti danné společnosti opět využil jejich služeb. Ale tuto myšlenku jste nedefinoval správně. To lze uplatnit k běžným cestujícím. Navíc co si budeme povídat. Narozdíl od dřívější doby se dnes lidi neumějí chovat a lidi kteří to dovedou, je jako šafránu. Navíc průvodčí je také jen člověk pane M, nemusí mít zrovna aktuálně dobrou náladu a pokud se dnes se na mě nesměje, neznamená to, že musí jít hned kvůli tomu na pracák. Já bych si třeba nedovolil tuto profesi ,,odborně,, komentovat jako vy, protože v této profesi nemám zkušenosti. Nepsal jste dříve, že jste student VŠ? Pokud se chová průvodčí slušně a vstřícně pokud ho o něco požádám, nevidím důvod, proč by se nemohl tvářit, jak se nyní cítí. Je to rozhodně lepší, než když stevardka - naprsnná nádhera se na mě směje, ale ten její úsměv je od vřelosti kyselý jak štovík.
Je něco jiného, když průvodčího napadne pomoci staršímu vystupující občanovi a udělá to sám od sebe a někdo se na to v.y.s.e.r.e a ještě se tomu směje. Pak je kritka na místě a měl by zvážit svůj přístup a své místo průvodčího. Co je také další fakt pane M, že ve vlaku se průvodčí setkávají s individum jako jsou agresivní fotbalový fanoušci, agresivní opilí cestující, někdy i zvracící přímo v oddíle, neplatící opilí či agresivní cestující, bezdomovci atd.
A nedomnívám se, že zrovna v této situaci to mají zrovna lehké a to jsem vyjmenoval jen některé. To je třeba něco s čím se Student Agency nesetkáte. Protože prostě do autobusů je nepustí, navíc to řidič i stewardka stačí uhlídat, kdo nastupuje. A dělají dobře.
Nedomnívám se narozdíl od vás, že průvodčí je sluha, není to sluha, ale je to opět člověk. Člověk který má určité danné povinosti dle své funkce, nějaké možnosti v oblasti komunikace a zákroků a také svá práva. Sluhu si dělejte maximálně vy sobě pane M s Vašimi názory - bez urážky. Rozumy typu ,,sluha´´ bych si nedovolil ani já.
28.08.2011 (12:00)
mib2:
Tak obor příměstské dopravy je zrovna oblast, kdy je nutno každé socce z veřejných rozpočtů dopravu zajistit, protože jinak socky vyrazí v nějakém děravém šrotu za pár tisíc do centra Prahy. A na koridorových tratích v PIDu ta "socka" není na straně železnice, jelikož jde o standard porovnatelný se západní Evropou, zde již jde o mentální vyspělost "socek", coby substrátu - a jde spíš o to, co mají v hlavě, nikoli v peněžence. Každopádně průvodčí by měli být školeni, jak s takovými dementy jednat.
EDIT: Alespoň částečným řešením by mohla být instalace turniketů a kamer.
Tak obor příměstské dopravy je zrovna oblast, kdy je nutno každé socce z veřejných rozpočtů dopravu zajistit, protože jinak socky vyrazí v nějakém děravém šrotu za pár tisíc do centra Prahy. A na koridorových tratích v PIDu ta "socka" není na straně železnice, jelikož jde o standard porovnatelný se západní Evropou, zde již jde o mentální vyspělost "socek", coby substrátu - a jde spíš o to, co mají v hlavě, nikoli v peněžence. Každopádně průvodčí by měli být školeni, jak s takovými dementy jednat.
EDIT: Alespoň částečným řešením by mohla být instalace turniketů a kamer.
28.08.2011 (11:29)
Pavel Z.: Trochu mě mrzí, že jste u Vámi zmiňovaného chytráka nepostupoval přesně a profesionálně v souladu s přepravním řádem. Pokuta 1000 by chytráka určitě hodně bolela. To jestli ji hodlá zaplatit řešit nemusíte. Věřím, že ČD a.s. si dokáže jistě své možné příjmy z pokut ohlídat, případně je odprodat jiným "vymahačským" agenturám. Jeden až cca 10 tisíc korun (podle toho, kdy by ráčil zaplatit) by "chytráka" jistě nadobro poučil a cestoval by vždy s platným jízdním dokladem, nebo by se na palubě vlaku již neobjevil - což není v takovémto případě žádná škoda. Na situaci se nutno dívat z pohledu, že jakýkoliv zákazník ČD svými penězi (pokutami) přispívá i na Váš plat a pomáhá Nám snížit daňovou zátěž dotováním spojů.
28.08.2011 (11:16)
Bugear:
Důvody jsou mě neznámi. Jen jsem poukázal na to, co bylo ve skutečnosti praktikováno. Osobně předpokládám, že to bylo kvůli oběhu zahraničních a případně lahátkových a lůžkových vozů, ale je to pouze můj odhad.
Netvrdím, že by soukromí dopravci nemohli mít poznání i na odklonové trasy, ale přece jen, toto poznání je něco bude stát a obvzlášť pokud budou nové licence, tak to určitě nebudou nějáké malé drobné. Takže jsem pouze nastínil variantu, která by mohla eventuelně nastat. Třeba nenastane, to byla pouze úvaha. Jo a kdyby byli soukromníci blbý, tak už by dávno po kolejích nejezdili, bo by se tam finančně neudrželi...
Milí, nebo Milá M:
Jak je vidět, tak u Vás je 0 tolerance chyb. Mám pocit, že kdyby měl vlak sekeru 25 minut a fíra by to stáhl na 5 minut, tak jste schopen na něj poslat stížnost, že to nestáhl úplně...
Důvody jsou mě neznámi. Jen jsem poukázal na to, co bylo ve skutečnosti praktikováno. Osobně předpokládám, že to bylo kvůli oběhu zahraničních a případně lahátkových a lůžkových vozů, ale je to pouze můj odhad.
Netvrdím, že by soukromí dopravci nemohli mít poznání i na odklonové trasy, ale přece jen, toto poznání je něco bude stát a obvzlášť pokud budou nové licence, tak to určitě nebudou nějáké malé drobné. Takže jsem pouze nastínil variantu, která by mohla eventuelně nastat. Třeba nenastane, to byla pouze úvaha. Jo a kdyby byli soukromníci blbý, tak už by dávno po kolejích nejezdili, bo by se tam finančně neudrželi...
Milí, nebo Milá M:
Jak je vidět, tak u Vás je 0 tolerance chyb. Mám pocit, že kdyby měl vlak sekeru 25 minut a fíra by to stáhl na 5 minut, tak jste schopen na něj poslat stížnost, že to nestáhl úplně...
28.08.2011 (10:38)
Pavel Z: V rozumném (tj. slušném ale důsledném) jednání s "chytráky" popsaného stylu budete u mě mít vždy podporu. Koneckonců tím že neplatí (řádně) způsobují že my ostatní platíme o trochu víc (i za ně).
To ale přece nelze přenášet na ty co platí řádně ne? Ti za to nemohou...
Jinak hádat se o "pisné" je podle mě troškařina a blbost, to "dobíhal" přece už dávno (?nikdy?) neplatí...
To ale přece nelze přenášet na ty co platí řádně ne? Ti za to nemohou...
Jinak hádat se o "pisné" je podle mě troškařina a blbost, to "dobíhal" přece už dávno (?nikdy?) neplatí...
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied, 
- Editor oder ŽP Admin
Kommentar hinzufügen
Anmelden
© 2001 - 2025 ŽelPage
- Webmaster
:. Projekte
:. Webseiten
:. Kontakte
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko