Praha — Pokud chcete vědět, jak pojedou vlaky od 13. prosince, dejte si dobrý pozor, kde budete čerpat informace. Správa železniční dopravní cesty, která jízdní řád v knižní podobě, v takzvaném úředním vydání, každoročně vydávala, letos již svou tištěnou verzi vydávat nebude. Tištěnou verzi řečené železničářovy bible — jízdního řádu — letos připravil pouze sám největší dopravce, České dráhy. To zní na první pohled jako dobrý nápad, bohužel se však může podle některých kroků dopravce zdát, že se přitom chová jako slon v porcelánu.

Když České dráhy na svých stránkách před lety připravily zjednodušenou offline verzi jízdního řádu s vlaky pod názvem Jízdní řád ke stažení zdarma, vypadal fakt, že neobsahoval (a dodnes neobsahuje) vlaky jiných dálkových dopravců, jako drobnost. Aplikace pro počítače byla v té době vzhledem k rozvoji internetu i různých mobilních aplikací již mnoho let na ústupu. Od roku 2012 pak tento dopravce opakovaně přistupuje k tomu, že vlaky svých konkurentů maže i z pdf souborů s jízdním řádem na svých internetových stránkách. Na první pohled stejná tabulka traťového jízdního řádu stažená z webu dopravce ČD a ze stránek správce infrastruktury, Správy železniční dopravní cesty, tak není úplně stejná, ač se tomu tak na první pohled může zdát. A nyní se tento stav poprvé dostal i do tištěného jízdního řádu. Ten však vizuálně vypadá velice podobně jako v předchozích letech a před jeho nákupem není zákazník na tuto změnu nijak upozorněn, proto tak může být snadno uveden v omyl, zejména když soukromí železniční dopravci v regionální dopravě obsaženi vždy byli a jsou. Pro úplnost dodejme, že letošní jízdní řád neobsahuje ani tabulky mezinárodních linek a z nostalgických vlaků jsou obsaženy pouze spoje Českých drah a společnosti KŽC Doprava.

Obdobný pokus rakouského dopravce ÖBB, který se snažil vytlačit z jízdních řádů 2012 svého nového konkurenta WestBahn, přitom tehdy skončil soudním rozhodnutím o zákazu prodeje všech výtisků jízdního řádu (nakonec se prodával jeden týden a výtěžek šel na charitu) a nepřímo vedl k tomu, že v Rakousku přestal tištěný jízdní řád vycházet. Již v té době se dopravce ČD poprvé pokusil své konkurenty vykázat ze svých tabulek, a na webu tak i opravdu učinil, jak již bylo zmíněno výše. Do knižního jízdního řádu se ale soukromí dopravci dostali, neboť podle SŽDC přišel požadavek na jejich výmaz pozdě. V následujících letech tyto pokusy zaznamenány nebyly, i když k nejrůznějším sporům o to, co mohou České dráhy do úředního vydání publikovat, docházelo.

Když se podíváme na západ, nabízí se třeba příklad Bavorska. Když byl v roce 2009 naposledy vydán knižní jízdní řád v Německu, šlo o sběratelskou, číslovanou, exkluzivně provedenou edici. Přesto řada spolkových zemí, například Bavorsko, od té doby své jízdní řády vydává, neboť i přes veškerou postupující elektronizaci po nich stále existuje poptávka. Je smutné, že nám v tomto Němci jdou příkladem, jak se důstojně rozloučit s tradicí století železničního cestovatelství, a následují spíše rakouského příkladu malých konkurenčních bojů.

Pikantní je takovéto chování státní akciové společnosti České dráhy v době, kdy tato společnost usiluje o registraci ochranné známky „národní dopravce“, který se přeci přirozeně liší od všech ostatních. Zatímco evropští dopravci se snaží využít svou pozici na trhu a stát se za pomoci akvizic a spoluprací přirozeným poskytovatelem všeho v oblasti přepravy, co jejich zákazníky trápí, naše dráhy přihlíží, jak např. zahraniční železniční společnosti investují do stále většího podílu v tuzemských autobusových dopravcích, a stále více se uzavírá do vlastní bubliny. Namísto poskytnutí otevřeného rozhraní a transaparentních podmínek žalují každého, kdo poskytne slevy na In-karty, zoufale bojují proti tzv. překupníkům, kteří by chtěli jejich jízdenky nabízet s dalšími službami novým zákazníkům, a v této schizofrenní hře neváhají strašit vlastní cestující nesmyslnými dodatečnými pravidly a nařízeními, jako jsou například dovětky na e-tiketu.

Uražené velké malé dítě České dráhy tak z principu „nikdo nám to přece nemůže zakázat“ pracně doplňuje těm, kdo si u nich koupí jízdní řád, namísto dálkových vlaků soukromých dopravců bílé sloupce. Ty to navíc dnes již zjevně příliš trápit nebude, neboť většina jejich zákazníků vyhledává spojení společně s aktuální cenou jízdného jinými způsoby. Ve skutečnosti si ale hraje přinejmenším neeticky, když zákazníkům do zdánlivě tradičních produktů filtruje obsah, riskuje tak jejich důvěru a poškozuje svůj pracně obhajovaný a od počátku diskutabilní obraz úplně jiného „národního dopravce“. Pomineme-li fakt, že zákazníky neodveze tam, kam nevedou koleje, stěží s takovýmto přístupem obhájí byť jen titul „národního železničního dopravce“.

Chcete-li si tedy zachovat svobodu v tom, jak si svou cestu vlakem naplánujete, dejte si od prosince pozor, kde čerpáte informace o jízdním řádu. A máte-li chuť, vezměte nůžky a lepidlo. Připravili jsme pro vás přelepky, s jejichž pomocí si můžete z letošního vydání opět udělat kompletní jízdní řád, chybět vám budou snad už jen tabulky nostalgických a výletních vlaků. Jsou k dispozici zcela zdarma. Žádáme vás pouze o to, abyste nám pomohli tuto situaci zvrátit. Pokuste se jízdní řád reklamovat, napište na Ministerstvo dopravy a SŽDC, že chcete svou knihu vlakových spojení i nadále kompletní.

>> Stáhnout doplnění JŘ 2016 <<

Doplněny vlaky SZD na trati 298. Najdete-li ještě nějaké následky řádění cenzorů, dejte nám, prosím, vědět.

Ať už pojedete s jakýmkoliv dopravcem, přejeme vám i po půlnoci šťastnou cestu vlakem!