Varšava — Každoroční příchod nového jízdního řádu pro následující rok bývá již po několik posledních let ve znamení zkracování cestovních dob, a to díky výstavbě a modernizaci železničních tratí. Zatímco u nás se můžeme radovat ze sedmiminutové úspory na trase z Prahy do Brna, pro Polsko je nadcházející grafikon takřka přelomový. Zásadní roli zde sehrály vysoké stavební tempo a neuvěřitelně rychlá obnova vozového parku. Rekordních časů vlaky dosáhnou na takřka všech hlavních relacích. Například na trase z Vratislavi do Trojměstí (souhrnné označení pro Gdaňsk, Gdyni a Sopoty) vlak díky modernizované trati a soupravě, jež je v čele s lokomotivou řady EP09 schopna dosáhnout rychlosti až 160 km/h, ušetří téměř hodinu jízdy.
Největších časových úspor je však dosaženo prodloužením tras vybraných vlaků Expres InterCity Premium (EIP) vedených vysokorychlostní jednotkou řady ED250, známou též jako pendolino. Ty budou od půlky března v pozdně večerních hodinách zajíždět z Vratislavi až do 127 km vzdálené Jelení Hory (mimo sobotu), přičemž díky prodloužení vozebního ramene Varšava–Vratislav dojde ke zkrácení cestovní doby z hlavního města do podkrkonošské Jelení Hory o dvě a půl hodiny. Podrobnější informace o dosažených úsporách jsou uvedeny v přiložených tabulkách.
Vysvětlivky: 2016 – cestovní doba dosažená v období platnosti jízdního řádu 2015/2016, Úspora – úspora cestovní doby v JŘ 2015/2016 oproti JŘ 2014/2015.
| Cíl | z Varšavy | z Vratislavi | z Gdaňsku | z Poznaně | z Katovic | z Krakova | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2016 | Úspora | 2016 | Úspora | 2016 | Úspora | 2016 | Úspora | 2016 | Úspora | 2016 | Úspora | |
| Białystok | 2:19 | 41 min | ||||||||||
| Bílsko-Bělá | 3:20 | 45 min | 0:50 | 14 min | ||||||||
| Bydhošť | 2:59 | 25 min | ||||||||||
| Gdaňsk | 2:39 | 19 min | 5:09 | 58 min | 2:40 | 30 min | 5:21 | 25 min | ||||
| Gliwice | 2:47 | 25 min | 0:25 | 4 min | ||||||||
| Jelení Hora | 5:53 | 151 min | ||||||||||
| Katovice | 2:30 | 9 min | ||||||||||
| Kielce | 2:38 | 34 min | ||||||||||
| Krakov | 2:18 | 10 min | 4:56 | 45 min | 1:51 | 1 min | ||||||
| Lodž | 1:07 | 16 min | 3:33 | 19 min | ||||||||
| Olsztyn | 2:29 | 13 min | ||||||||||
| Ostrów Wlkp. | 3:27 | 42 min | ||||||||||
| Poznaň | 2:25 | 2 min | 1:59 | 26 min | 2:40 | 30 min | 4:56 | 45 min | ||||
| Řešov | 4:21 | 68 min | 2:00 | 68 min | ||||||||
| Štětín | 4:54 | 15 min | 4:42 | 25 min | ||||||||
| Varšava | 3:28 | 13 min | 2:39 | 19 min | 2:25 | 2 min | 2:20 | 9 min | 2:18 | 10 min | ||
| Vratislav | 3:28 | 11 min | 5:09 | 58 min | 1:59 | 26 min | 2:03 | 17 min | ||||
| Zakopane | 3:11 | 22 min | ||||||||||
Na závěr se nabízí otázka: Jak je možné, že se Polsko, jež bylo ještě donedávna považováno za železniční skanzen Evropy, dokázalo změnit během deseti let k nepoznání, zatímco my ještě stále nevíme, kudy bude trasována trať z Prahy do Berouna či kde se bude nacházet moderní hlavní nádraží druhého největšího města v republice?
Zdroj: Kurier Kolejowy

No a aby se politici mohli správně rozhodnout, tak by minimálně odborná veřejnost měla mít jasno, co a jak stavět. Proto se snažím alespoň té odborné veřejnosti vyvrátit základní předsudky okolo VRT.
VRT je drahá - je, zhruba stejně drahá jako dálnice, nebo modernizace koridorů na "tvrdých 160"
provoz na VRT je drahý - nevědomost, předsudek - provoz vysokorychlostních vlaků je naopak levnější
na VRT nemáme peníze - když máme peníze na dálnice a modernizace (které se pomalu chýlí ke konci), proč bychom neměli na novostavbu.
atd, atd. Jde mi jenom o to, aby alespoň odborná veřejnost pochopila výhody a nevýhody VRT a podle toho bylo možné rozhodnout, kde má smysl VRT a kde postačí konvenční trať. VRT se staví podle úplně jiné filosofie, kterou bohužel cast zdejší odborné veřejnosti z nějakého důvodu nemůže, nebo nechce pochopit.
Ty "koridory" tu budou navěky, bez ohledu na ne/existenci VRT a je přirozené a nezbytné je průbežně udržovat a zvyšovat jejich parametry. Vždyť právě současný (případně předkoridorový) stav české železniční sítě je dán tím, že se sice sem tam provedla/provádí nějaká investice, ale pak se desítky let nechává vyjezdit do rozpadu. Následovaném masivní investiční akcí typu "koridor", která tu trať na několik let vyřadí z užívání. Naproti tomu stav průběžné údržby, spojené se zvyšováním parametrů, tuhle megaakci odbourá.
Ještě k tomu srovnání zemí, co VRT budují/nebudují. Občané ČR mají v porovnání s Británií, Švýcarskem, Beneluxem, Japonskem nízkou mobilitu (ve smyslu počet km ročně procestovaných). Hraje v tom více faktorů - velikost(malost) země, čtyřicetileté zpoždění v integraci s okolními zeměmi, domasedací tradice jak v denním dojiždění, tak v ochotě cestovat za prací do světa. Je otázka, jak by toto změnila lepší dopravní infrastruktura, to je věštění z koule.
Měly, souhlas. Je spousta mist, kde se to udělat mohlo a mělo. Dále se určitě měly ve většině případů zrušit přejezdy. Ale uvědomte si, že potřebujete postavit oblouky na 160 a zároveň napojit stávající nádraží. To byste musel např. zbourat půlku Kolína, nebo Zábřehu. Pak si uvědomte, že chcete stavět se sklony 5-10 promile. To byste jel z Brna do ČT pořád v tunelu, nebo po mostě. Za úsek Brno - ČT byste dal skoro to same, jako za novou VRT z Brna až do Prahy. Z tohoto pohledu se jeví tehdejší rozhodnutí jako racionální.
Ale o tom už se dneska nemá moc cenu bavit. Koridory jsou tady a jak správně říkáte, nikdo je už přestavovat nebude. Co tedy dál? Situaci, kterou jsem popisoval drive, jste zřejmě přehlídl:
nejprve par faktu. D1 a koridory na východ jsou už teď plné. Praha I Brno by rády navýšily počet příměstských spojů, ale není k tomu ani teď kapacita. Nákladní vlaky maji přes den obrovské problémy se vůbec na 1. koridor dostat. A v čem je hlavní problem - v souběhu rychlých a pomalých vlaků na téže trati. Prostě není možné na dvoukolejné trati provozovat zároveň osobní, nákladní vlaky a rychlou vrstvu. Proto už nemá moc smysl zvyšovat rychlost nad 160, protože byste tím tu trať už úplně zacpal. Takže co s tím? Musíte přistavět někam 2 koleje a mate 2 možnosti:
1. Ve stávající, nebo podobné stopě postavit trať na 160-200. To ale znamená opět překopat sotva zmodernizované nádraží a postavit několik dlouhych tunelu v usecich Choceň - Ústí a Blansko - Brno. A pak dosti tvrdý oříšek v podobě výjezdu z Prahy na Kolín v dosti husté zástavbě přes Klánovický les. To vše za provozu. U téhle varianty nijak nezlepšíte spojení Praha - benešov a neřešíte spojení Praha - Jihlava.
2. nebo postavíte segregovanou VRT Praha - Brno se zastávkou v Jihlavě. Uvolněná kapacita na původní trati poslouží Os, nákladním vlakům a části rychlíkům na Brno a Olomouc. Všechno ostatní pojede po VRT. SC, EC, IC na Ostravu, EC, iC na Brno - Bratislava, Budapešť, Vídeň a desítky autobusů z D1 (Praha - Brno, Jihlava, Znojmo...) plus lidé z aut, kteří z nich z části přesednou. Zároveň rychly výjezd z Prahy na Benešov uvolní kapacitu na této trati a zrychlí spojení s ČB, když už tam stavíme tak velkoryse 4. koridor. Vytížení tedy bude podobné jako na stávajících koridorech, proč se rovnou srovnávat s nejvytíženějšími tratěmi na světě.
1. varianta bude asi o něco levnější, ale o kolik? A co za to získáme? Určitě zvýšení capacity, ale jinak nic moc.
Varianta VRT je zřejmě o něco nákladnější, ale elegantně řeší více věcí najednou - kapacitní výjezdy z Prahy I Brna, zvýšení capacity pro nákladní dopravu na stávající trati, napojení Vysočiny na rychlou železniční síť a obrovské zvýšení rychlosti pro x milionu potenciálních cestujících. Proto nechápu, proč tak lpíte na variantě 2, která přináší benefit minimální.
V podstatě navrhujete udělat tu samou chybu, kterou kritizujete na koridorech - trať v nedostatečných parametrech, šetření na nesprávném místě...
Jo a ty urážky, jestli vím, co je územní plan si nechte pro sebe. VRT je sice ve fázi plánování, nicméně ochranné pásmo v územních plánech stejně jako u ostatních infrastrukturních staveb zanesené je.
A co se týče těch Pardubic a Hradce, je to přesně tak, jak píše rail_man. Zkuste si s tím přijít na úřad do Hradce nebo Pardubic? Nezlobte se na mě, ale úřady Pardubic a Hradce přece nemůžou diktovat, kudy budou v Čechách jezdit mezinárodní vlaky! Dnešní obsluha východních Čech je luxus, který nikdo nemůže požadovat. Když by se nejvýznamnější linie přesunula na Vysočinu, ... Mimochodem, Vysočina také musela překousnout, když se mezinárodní doprava přesunula přes Třebovou. A taky tam "něco" zůstalo. Přes Pardubice by nejspíš zůstaly rychlíky Praha-ČT-Brno a asi něco jako dnešní expresy Praha - Ostrava - Žilina. To by zajistilo spoj minimálně 1* v hodině, což je pořád poměrně komfortní. A pochopitelně beze změny by zůstaly rychlíky (Trutnov / Letohrad) - Hradec Králové - Praha, snad jen s lepším řazením :-).
Že nejsou VRT zaneseny stále v územních plánech? Kvůli tomu je nebudeme budovat? Prosím, zanesme je tam. Bude to pochopitelně problematické, ale opět nevidím rozdíl oproti době, když jsme plánovali dálnice. ¨
Souhlasím celkem s Nechnicem, nicméně si myslím, že stát by kromě "bu´´nizozemských tratí na 140" měl mít i svou kapacitní a rychlou páteř, což by i nás byla VRT Praha - Brno, která by umožnila systémovou jízdní dobu 1 hodina.
Neodstaví auta, ale budou jimi třeba jezdit k VRT nádraží. Skoro v každé diskuzi o něčem mezi Prahou a Brnem někdo nadává, že Francie, Německo, Itálie dávno mají rychlovlaky a my musíme jezdit po tankodromu nebo pomalým vlakem se zpožděníma... Nevím jestli je nějaká relevantní studie. VRT jinak neobhajuju, opravdu je spíš v nulové fázi přípravy a realizace potrvá strašně dlouho, ale poptávka tu je, ne že ne.
Můj názor však je, že VRT nám spojení po ČR zas tak výrazně nevylepší. Hlavní důvod brát auto je ten, že mě odveze tam, kam vlak nejede nebo v čase, kdy vlak nejede. Takže mnohem efektivnější se mi jeví holandský model husté sítě na 140 než cancouru na 350
Ja opakuji, zatimco bychom si mohli po prichazejicich NEJMENE 30 let uzivat jizdu po koridoru Praha-Brno za 2 hod. a pak dle potreby vystavet VRT, az budou hotove ostatni aktualni stavby, tak jsme v situaci, kdy z Prahy do Brna budeme dalsich 30 let (nadobro) jezdit autobusem a VRT nejspis zadna nebude, protoze obcan o zeleznici davno ztratil zajem a misto toho budeme stavet dalsi a dalsi dalnice.
Tu vasi VRT muze snad jedine zachranit a spasit ropna krize, kdy do tech plechovek na dalnice nebude co natankovat. V takove situaci ale lidi asi budou resit zcela jine problemy.
Nechic: Ale uživatel vlaku Brno-Praha se přece nerovná řvoucí důchodce z Vysočiny co by mu VRT plasila ovce
Z hlediska práva se určitě rovná. Není možné jenom tak nadřadit uživatele VRT nad uživatele pozemku, po němž VRT povede (nebo povede v jeho blízkosti).
A uživatelé D1 po VRT touží už teď...
Nějaký relevantní podklad? Pokud jej máte, mohlo by to celé VRT výrazně prospět, protože tohle tvrzení zatím nikdo nedokázal jasně prokázat. Mně osobně dojímá ta představa davů chudáků z celé republiky, kteří teď vyloženě trpí při cestách po D1 a netrpělivě vyhlížejí VRT, aby pak mohli svá auta odstavit do kopřiv a jezdit po VRT, ať to stojí co to stojí.
rail_man: Hrubé plány tzv. rychlých spojení jsou a moc bych se divil, kdyby je nikdo s dotčenými misty nekonzultoval.
Moc se divte, ale on to s dotčenými místy opravdu nikdo nekonzultoval. Územní plány, o kterých mluví JiP, obsahují pouze blokaci území v podobě různě širokého koridoru (zpravidla 200, 300 nebo 500 m), která slouží k tomu, aby se v uvažované trase nestavělo. Stejný princip funguje i pro dálnice, silnice nadmístního významu nebo třeba D-O-L. Dovedete si představit, jak by vypadala trasa jakékoliv podobné infrastruktury, kdyby vedla jenom po pozemcích, jejichž majitelé to povolí?
A dále - hrubé plány sice existují, ale mají stejnou přesnost, jako byste do technického výkresu kreslil zednickou tužkou. Od hrubých plánů k VRT je asi stejně daleko jako od pytle pšenice k bochníku chleba.
Dílčí problémy při stavbě byly a budou, ale to přece není důvod nestavět nic.
To taky nikdo neříká a nikdo neuvažuje o tom, že by se VRT neměla stavět. Ze strategických plánů určitě VRT nezmizí, ale současně zatím není společenská objednávka po této výstavbě. Tyto dílčí problémy jako problémy s ochranou přírody nebo výkupem pozemků jsou dobře známy u dálnic a silnic, kdy KAŽDÝ ví, jakou to má důležitost a co to obnáší. Nedovedu si představit, jaké budou u infrastruktury, o jejímž vlivu nikdo neví prakticky nic, což je případ VRT.
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.











