..: Studii proveditelnosti k rychlým spojením provázejí spory :..

VRT Kolin - Ryn-Mohan, foto: Deutsche Bahn Praha — Výstavba vysokorychlostních tratí je v České republice tak trochu nekonečným tématem, které rozděluje i odbornou veřejnost. Stavět či nestavět vysokorychlostní tratě, případně v jakých trasách, v jakém rozsahu a hlavně kdy - to jsou jen některé z otázek, které v této souvislosti pravidelně vyplouvají na povrch. Po dlouhé době čekání se však letos rozhoupal i správce infrastruktury, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), a v květnu letošního roku vypsal výběrové řízení na strategickou zakázku Rychlá spojení - Studie příležitostí. Tato zakázka v předpokládané hodnotě 20 milionů korun však ještě před výběrem vítěze vzbuzuje pochyby. Kritici totiž poukazují na to, že je podle jejich názoru šita na míru jediné společnosti, kterou je SUDOP PRAHA. Celá věc se tak nyní dostala až na stůl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). K tomu se odvolalo Centrum pro efektivní dopravu, které samo o zakázku ve spolupráci se zahraničním partnerem také usilovalo.

K čemu studie?

Studie příležitostí by měla prvně stanovit předpokládaný rozsah sítě vysokorychlostní železnice v Česku a potvrdit socioekonomický smysl výstavby těchto takzvaných rychlých spojení. Problémem však je již samotný termín vypsání tendru na její zpracování. Ten totiž podle informací ŽelPage přichází až po bezmála dvou letech od doby, kdy byla zakázka k vypsání připravená. Zpoždění oproti zbytku západní Evropy je však skutečnost, se kterou se v otázce rychlých tratí pro dálkovou dopravu potkáváme snad dlouhodobě, nejen u tohoto projektu. Důvody, proč byla zakázka vypsána až letos, shrnuje mluvčí SŽDC Marek Illiaš: „Zadání studie je opravdu připravováno již delší dobu, což je však vzhledem k jejímu rozsahu a významu pochopitelné. Musíme si uvědomit, že tato Studie příležitostí je v prostředí ČR unikátní dokument, s jehož zadáním a zpracováním je minimum zkušeností,“ podtrhuje samotný význam celého projektu Illiaš.

Dopravní model

Jádrem sporu mezi nevládní organizací Centrum pro efektivní dopravu (CEDOP) a správcem infrastruktury je kvalifikační požadavek na vlastnictví čtyřstupňového celostátního dopravního modelu České republiky, který navíc musel uchazeč použít v uplynulých letech alespoň v jedné zakázce s minimální hodnotou 2 miliony korun. Proč je nutný dopravní model, to nám opět osvětluje Marek Illiaš: „Tento čtyřstupňový model je dnes zřejmě nejrozšířenější typ dopravního modelu. Skládá se ze čtyř fází výpočtu. První tři kroky slouží k výpočtu přepravní poptávky, určení cílů dopravy a dělby přepravní práce. Poslední čtvrtý krok výpočtu slouží k přidělení zjištěné přepravní poptávky na dopravní síť. Popisuje se tak zjednodušeně skutečné chování cestujících,“ popisuje mluvčí SŽDC. Podle ředitele CEDOP Petra Šlegra však jediným podobným modelem v našem prostředí disponuje společnost SUDOP PRAHA, díky čemuž se zakázky prakticky nemůže účastnit jiný uchazeč.

Šlegr přitom poukazuje na to, že stát má zmíněný model k dispozici z jedné z předchozích zakázek, kterou vypisovalo Ministerstvo dopravy. Ta se týkala zpracování Dopravní sektorové strategie a součástí byl právě čtyřstupňový dopravní model. Podle názoru CEDOP by tak SŽDC v rámci rovných podmínek i zajištění maximálního souladu s předchozí Dopravní sektorovou strategií měla dát model k dispozici a zajistit si tak i větší množství případných uchazečů a tím i možnou úsporu finančních prostředků z veřejných zdrojů. To však SŽDC striktně odmítá: „SŽDC nedisponuje zmíněným modelem a nemůže tak garantovat poskytnutí jakékoliv jeho části zpracovateli studie. Dopravní model je souhrnem dat, softwarového vybavení s příslušnými autorskými právy a know-how jeho zpracovatele. Využití modelu, který sloužil jako jeden z nástrojů v rámci Dopravních sektorových strategií, je plně v gesci Ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy nezpřístupnilo tento dopravní model po potřeby SŽDC,“ uvedl Marek Illiaš. Otázkou však zůstává, zdali Správa železniční dopravní cesty vůbec o zpřístupnění dopravního modelu ministerstvo požádala a o tuto skutečnost usilovala.

Na míru pro SUDOP?

AV 104-10 na trase Huesca - Zaragoza, RENFE, foto: Alfonso Marco Pérez Při nutnosti vlastnit zmíněný dopravní model se možné spektrum uchazečů zužuje podle názoru zástupců CEDOP pouze na již zmíněnou společnost SUDOP PRAHA. Podle vyjádření SŽDC k námitkám Centra pro efektivní dopravu sice dopravními modely disponují také další dvě nebo tři české společnosti, ty však podle Petra Šlegra disponují pouze modely regionálními, které nepokrývají celou republiku, nebo modely, které z jiných důvodů nejsou vyhovující.

CEDOP přitom poukazuje i na další z jeho pohledu zvláštní skutečnost v kvalifikačních požadavcích: U všech osmi požadovaných oborových profesí, kterými musí uchazeč disponovat, je požadavek na vysokoškolské vzdělání. U specialisty na přepravní prognózu a dopravní modelování však tento požadavek jako u jediného není. To tak v kontextu informace, že právě specialista společnosti SUDOP na tuto oblast nemá vysokou školu, může vyvolávat další pochyby o transparentnosti zakázky. „Tato disciplína je přitom na dopravních vysokých školách považována za jednu ze složitějších,“ diví se Petr Šlegr. SŽDC je však názoru jiného: „U tohoto specialisty je požadována nejméně pětiletá praxe v oblasti dopravního modelování a doložení alespoň 2 referencí na zpracované projekty. V oblasti dopravního prognózování a modelování je rozhodující praxe a reference, protože se jedná o rutinní činnost, kde je praxe velice přínosná a důležitější než vysokoškolské vzdělání. Toto vzdělání není ostatně například požadováno ani u specialisty na Public Relations,“ uzavírá stanovisko Správy železniční dopravní cesty Marek Illiaš.

Na tahu ÚOHS

Celou věc má tak nyní na stole Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jenž byl organizací CEDOP požádán o vydání předběžného opatření zakazujícího případné uzavření smlouvy s vítězným uchazečem z tohoto výběrového řízení. I zde se však hned v počátku objevil spor mezi SŽDC a zástupci CEDOP. V hlavní roli zde hrála recepční soukromé bezpečnostní agentury, která v daný den konala službu na vrátnici Správy železniční dopravní cesty a přebírala od kurýra zásilku s námitkami. Následně totiž právníci správce infrastruktury dlouho řešili, zdali vlastně tato pracovnice byla pověřena pro přebírání zásilek a je-li tím pádem podání CEDOP legitimní. Nakonec se však ústy právní kanceláře SŽDC Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže omluvila a uznala, že tato pracovnice zásilku převzít mohla a ta byla tak řádně doručena.

Další zakázka

Na obzoru je navíc již nyní další zakázka v oblasti stavby vysokorychlostních tratí. Tentokrát SŽDC poptává technicko-provozní studii na téma Technická řešení VRT. Tato studie by měla připravit české normy, vyhlášky a směrnice pro budoucí výstavbu a následný provoz rychlých spojení. Dá se tak očekávat, že tato studie zformuje podobu železničně stavebního průmyslu a nastaví prostředí pro projektování VRT. Zde naopak CEDOP poukazuje na nedostatečné kvalifikační požadavky, kdy SŽDC například po specialistovi na projektování dopravních staveb požaduje jen jeden projekt či pouze územně technickou studii nebo přípravnou dokumentaci na jednu vysokorychlostní trať v posledních třech letech. Zde je podle názoru některých odborníků vidět snaha Správy železniční dopravní cesty preferovat domácí uchazeče, kteří se stavbou nemají tolik zkušeností, případně celé projekty zdržovat do doby, než se to zdejší společnosti naučí. To však správce infrastruktury logicky popírá.

Zdroje: CEDOP, SŽDC, Zadávací dokumentace k veřejné zakázce


Michal Jaroš Poslat mail autorovi | 13.11.2014 (9:29)
Súvisiace správyopen/close

Ďalšie z rubriky Legislativa Stavby a projekty

Ďalšie z regiónu Česká republika (celá)


  1 ... 8 9 10 11 12      Zpráv na stránku:   
registrovaný užívateľ Týnec 
13.11.2014 (20:04)  
to Kobros:...Vím, že otázkou některé nadzvednu...ale dumám co to je "MuN" Děkuji za objasnění. :-)
13.11.2014 (19:51)  
Vlad: Nedokážu jsi představit, že by jiné drážní předpisy platily na Floridě, jiné v Georgii, Jižní Karolíně, Alabamě, Mississippi... Ale euroúředníkům to zjevně nevadí a některým železničním správám stávající stav jak vidno vyhovuje.

A dokážete si představit, že by se na Floridě mluvilo španělsky, v Georgii řecky, Jižní Karolíně německy, Alabamě polsky a Mississippi maďarsky? A že by každý stát disponoval odlišnou historií? Asi by to taky vypadalo v USA jinak.

kobros: Hm a nebylo by efektivnejsi udelat několik staveb, které velmi vyrazne zrychli nejen dalkovou dopravu a to velmi levne?

A co s nákladní a příměstskou/osobní zastávkovou dopravou? Tahle stavebně levná varianta by byla možná jenom v případě, že by se alespoň 010/270 rozšířila v celé trase na čtyři koleje s tím, že jedna dvojice by byla pro rychlou dopravu a druhá dvojice pro zbytek. Nicméně bych řekl, že i v tomto případě by vyšlo levněji a technicky jednodušeji postavit trať ve zcela nové stopě.
13.11.2014 (19:39)  
kobros: Vzhledem ke kapacitě našich dvoukolejných koridorů není vhodné nadále zvyšovat rozdíl Vmax nejrychlejších a nejpomalejších vlaků. Zvýšení 160->200 není takový přínos, jak se může zdát. Opravdu je lepší se vrhnout na rychlá spojení či VRT a udělat výrazně větší krok kupředu novostavbou (stejně jako výstavba dálnic v ČR). Nevím, co se Vám nelíbí na Praha hl.n., mně to jako adekvátní hlavní nádraží připadá, co by za to jinde dali, například ve Vídni ho teprve budou mít, :-).
registrovaný užívateľ kobros 
13.11.2014 (19:26)  
Hm a nebylo by efektivnejsi udelat několik staveb, které velmi vyrazne zrychli nejen dalkovou dopravu a to velmi levne? Tak třeba tunel kolem Orlice, mimourovnovy rozplet u Dluhonic a na východním zhlavi v MuN, novostabu trate z Brna do Blanska a několik prelozek dále do Letovic. 200 km/h Pardubice - Chocen a dále skrz MuN. Jen toto by udelalo na spojenich Prahy s Brnem a Ostravou aspoň 30 minut. Pak takove věci jako 200 km/h mezi Brnem a Breclavi, dotlačit Rakusaky a Slovaky, at prestaveji trate do Breclavi aspoň na standard 160km/h, stejne tak, at Polaci slusne napoji Bohumin na CMK. A nakonec snad i takove věci jako vlakove spojeni na letiste v Praze, tunel do Berouna a k nemu slusna trat (nikliv nutne VRT) z Plzne do Mnichova a v Praze konecne zacit s kolejovými diametry - tudíž poslední fází více než stoletých snah mít v Praze skutečně hlavní nádraží.
13.11.2014 (19:24)  
Železniční banány a okurky pro ČR definuje podmínka interoperability. Interoperabilita se posuzuje i na menších investičních stavbách na železnici. Nedělal bych z rychlých spojení takovou vědu. Myslím si, že stávající vedení SŽDC do VRT či v Česku ála do rychlých spojení šlape výrazně rychleji než dříve. Samozřejmě firma CEDOP může využít všech možných prostředků, když nesouhlasí s výběrovým řízením ze strany SŽDC a snaží se prokázat svůj názor dle předposlední věty v článku.
editor alebo admin ŽP Vlad  mail  
13.11.2014 (19:00)  
EU kdysi definovala, jak velký musí být nejmenší banán, jak moc nesmí být zahnutá salátová okurka... To jsou vcelku věci, které mně jako spotřebiteli nevadí.
Očekával bych, že spíše se nadefinují jednotná pravidla pro silniční i železniční síť, aby nebyl problém přechodnosti mezi jednotlivými státy (samozřejmě s nějakou dobou pro přizpůsobení stávající infrastruktury). A nové věci - ať už v Portugalsku nebo Česku - se už budou stavět podle společných pravidel.
Ale to chci po bruselských úřednících asi moc, salátové okurky jsou jednodušší.
Nedokážu jsi představit, že by jiné drážní předpisy platily na Floridě, jiné v Georgii, Jižní Karolíně, Alabamě, Mississippi... Ale euroúředníkům to zjevně nevadí a některým železničním správám stávající stav jak vidno vyhovuje.
registrovaný užívateľ Bóřa 
13.11.2014 (18:51)  
Předpokládám, že legislativní rámec hypotetické (záměrně jsem použil ten výraz) sítě VRT v ČR závisí na tom, jaký provozní model se pro tuto síť zvolí. Zda téměř absolutní segregace VRT od běžných tratí (Francie), nebo sdílení VRT vysokorychlostními soupravami zároveň s vlaky složenými z pomalejších vozidel (SRN).
registrovaný užívateľ M 
13.11.2014 (16:51)  
Nemusi jit ani o tohle, ale jakykoliv zakon, ktery u nas nemame, ale jinde ano. Ma se vzit odtam nebo odtam? Pripadne nejak nakombinovat (a to se vsi dobrou snahou zkombinovat to dobre)? Nektere veci proste jsou krapet slozitejsi nez prelozit navod na propisku:(
registrovaný užívateľ arj 
13.11.2014 (16:04)  
JiP: stacilo by toliko opsat nemeckou nebo francouzkou normu

Tak kterou navrhujete vzít - francouzskou nebo německou? Neznám jejich obsah ve vztahu k VRTkám, ale zažil jsem diskuse, když se řeší "kompatibilita" (téměř jakýchkoliv) národních dopravních předpisů těchto dvou států ...
13.11.2014 (12:26)  
Když Jan Perner stavěl železnici, taky se odvolával na to, že nemá české zkušenosti a tím pádem to nepostaví?

Celé mi to připadá jako oddalování něčeho, čeho se všichni bojí, protože to ještě nikdy nezkusili. A cízi zkušenosti jsou apriori zavrhovány, neboť nejsou čeké, ale cizí. Jen doufám že ne z národnostních důvodů.
  1 ... 8 9 10 11 12      Zpráv na stránku:   

Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.

- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP

Pridať komentár
Komentáre môžu vkladať iba registrovaní užívatelia.
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
Prihlásenie
 
 
  
 
   Zaregistrovať sa

© 2001 - 2026 ŽelPage - správcovia


Info
informacni okenko