..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "Drahos Svestka":

  1 ... 16 17 18 19 20 ... 180      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
475.159Classic: Rabín má pravdu, Petře...v té knize se skutečně jméno "šlechtična" už vyskytovalo. Jenže čas od času se stane, že někdo něco vymyslí..a ono se to zkrátka "nechytne". Když srovnáš pojmenování "šlechtična" s ostatními přezdívkami, které se naopak vžily...(bejček, skaličák, čtyřkolák, mikádo, papoušek, litevka, štokr atd atd.), je tam cítit rozdíl. To slovo je pro běžný provoz řekl bych dost nevhodné...trochu jakoby nadnesené...zkrátka nezní to moc dobře. Navíc v běžné mluvě, co si tak pamatuju (v depu na dolním), se příliš nepoužívala ani ta "pětasedma". Spíš se to rozlišovalo číselně...odposlechnuto mnohokrát např. u strojmistrů: "Co tam mám za mašinu?" "Máš tam sto dvacetpětku/=475.125/ (jedenáct dvacet pětku/=475.1125/ resp.jedenáct třicet devítku/=475.1139/)." Hned bylo každému jasné, o co jde.05.05.14 - 8:50
Při světle montážní lampy IIzirecek: Mirku, spojení se železnicí tam je...a pořádné. Jen si lámu hlavu, z které mašiny je tento detail (vidět je velmi dobře předstihová páka, pravítko křižáku a pod ním pístní tyč a taky šoupátková pístní tyč a část parního stroje). Vypadá to na něco menšího...možná nějaká průmyslová lok. Zajímavý záběr.04.05.14 - 20:51
475.159M 474 003: Pane, neberte to tak vážně. Bez těch přezdívek a různých jiných výmyslů by dráha nebyla dráhou a ani bychom se čas od času nezasmáli.
Ale psát různá infantilní jména na ty moderní krámy...to mi taky přijde už trochu moc. Ve Velké Británii dávali jména parním lokomotivám...to je přece jen jiná káva. Když stojíte u mašiny, která má na uších tabulku "Evening Star" nebo dokonce jméno po svém (slavném) konstruktérovi "Sir Nigel Gresley". To už cosi znamená. Je v tom jakási úcta...A navíc v té angličtině to všechno zní moc hezky...		04.05.14 - 18:54
475.159Classic: Tak tak...A víš, co je ještě zvláštní? Nikdy v minulosti jsem neslyšel, že by se lokomotivám ř.475.1 přezdívalo "šlechtična"...aspoň tady u nás určitě ne...a tam kam jsem jezdil fotit, taky ne. Byla to prostě "pětasedma".
Ovšem byly i výjimky, které leckdy mohly přinést i komickou situaci. Jako např. v Č.Budějovicích. Tam se jim totiž říkalo "štokry" a to co bylo všude jinde štokr (556.0), byla v Budějicích "bugatka". A co to mohlo přinést za situaci, výstižně popisuje pan V.Mareš ve své krásné knize "Mám páru rád"...jednou takhle přijeli do výtopny v Budějicích plzeňáci a na svém štokru 556.0 potřebovali nějakou opravu, která se ale nestihla do odjezdu udělat. Tak jim strojmistr povídá "Nazpět si vezmete štokra číslo xxx". Plzeňák prošel několikrát celou topírnu, ale žádnou takovou mašinu nenašel...		03.05.14 - 20:52
U 47.001Farkač Karel: Díky. Ona celá ta trať je jedna velká (nebo spíš malá?) "klasika"...opravdu není už na dráze mnoho míst, kde nic nepřipomíná 21.století...ale na této trati je jich ještě dost...A doufám, že ty problémy JHMD ustojí a že to do kopru nepůjde...03.05.14 - 19:10
U 47.001Tímto bych chtěl vyjádřit pořadatelům dík za pečlivě připravenou, výborně zorganizovanou a vůbec po všech stránkách velice příjemnou akci.02.05.14 - 20:13
475.179 + 475.196Překrásná fotka přípřeže dvou nádherných strojů. Na rozdíl od různých jiných přípřeží...tato mohla být v reálné době zlaté parní železnice velice pravděpodobná. Obě lok. totiž spolu jezdily poměrně dlouhou dobu ve výtopně Zvolen.
475.179 od 26.8.1959 (předtím jezdila ve Veselí nad Mor.) do 29.7.1972, kdy byla předána do Děčína. A ta druhá krasavice přišla do Zvolena 31.7.1962 (z výtopny Košice) a zůstala zde až do konce parního provozu.
Teď už zbývá "jen" vyštrachat tu autentickou přípřež...možná ji opravdu někdo má...		29.04.14 - 9:49
750.713-0Naprostý souhlas s Petrem...ohavnost, jaká nemá obdoby... kterou přineslo vedení se Žaludou (že to stálo majlant, asi netřeba připomínat)..a když vidím toho předraženýho šmejda, kterej stopne motor,začne vřeštět, následně vypustí vzduch a napíše 100 poruch, pokud 20m vedle stojící plechovka odbouchne hlavní vypínač, tak se mi otvírá kudla v kapse.
Jediná pozitivní věc na té soupravě je ten nový služebák...toť vše.		20.04.14 - 20:18
354.195Omluva a oprava: poválečná řada "kremák" nesla označení 534.0301-0528.
0345 byl poslední, který jezdil s kulatým komínem, který byl později použit pro muzejní 534.0301.
Neboli...chlap prostě může myslet pořádně jen na jednu věc...		08.04.14 - 0:22
354.195Trocha techniky pro pamětníky. Mám za to, že kremák se...pokud se týká roštové plochy a jeho obsluhy, poněkud démonizuje. Připomínám, že plocha roštu u této řady byla 4,2 m2 a nejmodernější (poválečné) provedení, označené jako řada 534.0301-0345 dosahovalo díky modernější konstrukci kotle a válců indikovaný výkon 1330 kW. Na našich tratích však jezdily lokomotivy s ruční obsluhou topeniště s podstatně větší plochou roštu a vyšším výkonem, jejichž obsluha byla ještě mnohem náročnější. Mám na mysli přechodné období řady 498.0 po výrobě (než byly během 1.dílenských oprav vybaveny dvojitou dyšnou a mechanickým přikladačem). Plocha roštu 4,7 m2 a výkon 1630 kW. To už byly pro obsluhu opravdu galeje...navíc konstrukčně zastaralý kotel nedokázal při vyšším namáhání vyrobit tolik páry, kolik spotřeboval tříválcový parní stroj. Ale pojďme dál...absolutní primát v "neutopitelnosti" drží bezesporu řada 486.1, vyrobená továrnou ČKD v roce 1933 v počtu pouhých 3 kusů (rovněž tříválec). Mohutný kotel měl plochu roštu 5 m2 a lokomotivy dosahovaly výkonu 1515 kW. Dle pamětníků se jednalo o skutečně nejnáročněší stroje na obsluhu kotle v historii ČSD a pokud lokomotiva nebyla vyzbrojena tím nejkvalitnějším uhlím, její jinak vynikající trakční vlastosti nemohly být využity. I tak byli na tyto stroje pravidelně přidělováni 2 topiči a lokomotivy jezdily většinou letmo. Koho by toto téma zajímalo podrobněji, mohu doporučit např. vynikající článek o provozu této řady v depu Veselí nad Moravou od kolegy p. Leoše Tomančáka (Dráha č.9/2010). Takže...pokud bychom to shrnuli. Kremák zní možná hrůzostrašně...ale byly i horší mašiny...07.04.14 - 23:18