..: Železnici nahradí cyklotrasa. :..

Ilustrační obrázek Vysočina - Stará trať míří do šrotu. Pohřební hostinu již uspořádaly okolní obce více než stoleté železniční trati z Přibyslavi do Sázavy. Na vykoupení historické železnice totiž radnice nemají peníze, a majitel ji rozřeže do šrotu. Je rozhodnuto. Na starou vlečku mezi Přibyslaví a Sázavou už nikdy žádný vlak nevyjede. Svršek malebné trati bude ještě během léta vytrhán a odvezen do sběru.

„Už jsme uspořádali pohřební hostinu,“ konstatoval přibyslavský starosta Jan Štefáček. Právě jeho město bylo hlavním iniciátorem snah o zachování trati. Ovšem bez potřebných peněz nemohla ani Přibyslav ani obce v okolí se zchátralou tratí cokoliv udělat. „Nepodařilo se nám spojit všechny obce kolem trati, většina z nich do nejistého a nákladného projektu nechtěla jít. Nenašli jsme ani žádného silného partnera,“ zklamaně hovoří přibyslavský starosta. Kvůli vysoké finanční náročnosti údržby a modernizace trati v řádech desítek milionů korun nabídku na spolupráci odmítl i Žďár nad Sázavou.

Je konec, všechno kovové zmizí na šrotištích

„Pravděpodobně v létě koleje vytrháme a odvezeme. Spolu s nimi padnou i všechny kovové mosty. Na trati zůstanou jen kamenné a betonové oblouky,“ uvedl Wolfgang Macourek, ředitel společnosti SaZ, která od počátku devadesátých let vlečku vlastní. Z likvidace tratě kroutící se malebným údolím Sázavy je nešťastné celé horní Posázaví. Zejména v posledních letech byla tato atrakce, provozovaná brněnským Klubem přátel kolejových vozidel, velice oblíbenou atrakcí. Železniční nadšenci pořádali hlavně pro děti dobrodružné výlety, při nichž docházelo k přepadení vlaku indiány nebo vojenskými partyzány. Několikrát byla jedenáctikilometrová trať využita i k natáčení filmů.

PřibyslavS jejím zánikem se ale i provozovatelé postupně smířili. „Jde o to, že vlastník je zodpovědný za stav trati a její technický stav nutí investovat,“ je si vědom Jiří Kotas z Klubu kolejových vozidel. „Pod hrozbou milionových pokut si nemůžeme dovolit trať provozovat v takovém stavu. Na její další udržování peníze nemáme,“ říká Macourek. Prostředky k odkoupení a opětovnému zprovoznění nenašly ani okolní obce. Přes pohřební náladu ovšem svitla naděje na další využití bývalé trati. Po železničním náspu by mohla vést neméně krásná cyklostezka. „To je nyní společným cílem všech obcí v regionu, včetně Žďáru. Z propojení Zelené Hory s přibyslavským zámkem by měli užitek všichni,“ hlásá Jan Štefáček.

„Je zde veliká návaznost v celé oblasti cestovního ruchu. V tom je i velká šance na získání prostředků z Evropské unie, která takovéto projekty podporuje,“ pochvaluje si myšlenku přibyslavský místostarosta Michael Omes. Nový úsek by v tomto případě nahradil kolejový svršek. Od Sázavy přes Hamry do Žďáru by musela být vybudována stezka nová, prakticky na zelené louce. „Úsek ze Žďáru do Hamrů se už připravuje. Dokončen bude v příštím roce,“ svěřila se žďárská místostarostka Dagmar Zvěřinová. Přes město až k Zelené Hoře už vedou hned dvě cyklostezky.

Od myšlenky k otevírání nové cyklotrasy místo staré vlečky je ale ještě hodně daleko. Obce se pokusí vypracovat podrobný projekt, který předloží evropským úředníkům k posouzení. Ještě předtím musí společnými silami od společnosti SaZ vykoupit pozemky. „Slíbila nám je za výhodnou cenu,“ tvrdí Štefáček. Finanční náklady na přibližně patnáctikilometrovou trasu se dosud nikdo neodvažuje odhadovat. Zcela jistě půjde o desítky milionů. Celá stezka by měla být vyasfaltována, aby na ni mohly třeba i in-line bruslaři nebo maminky s kočárky. V zimě by měla být oblíbenou trasou běžkařů. „Měla by být využita celoročně,“ říká Zvěřinová.

Stavbu zkomplikují chybějící mostní konstrukce, které SaZ odveze k likvidaci. „Už jsme o tom s představiteli obcí mluvili. Velké a těžké konstrukce nejsou u cyklostezky potřeba. Místo nich tam položíme lehčí můstky z několika trubek,“ prozradil Wolfgang Macourek. Jestliže se záměr podaří, jednalo by se o republikový unikát. Zatím nikde není tak dlouhá stezka určena pouze cyklistům s vyloučením automobilové dopravy. A podle Michaela Omese nikde cyklostezka nevede tak úchvatnou krajinou.

Pokud vše bude podle těch nejoptimističtějších představ, mohla by se cyklotrasa začít budovat za rok a půl. „Letos necháme vypracovat projekt, příští rok podáme žádost. Jestliže bude úspěšná, mohli bychom koncem příštího roku začít stavět,“ věří Jan Štefáček.

Trať Brod - Žďár

Ilustrační obrázekTrať Německý Brod - Moravský Žďár se jako provozní celek do dnešní doby nedochovala. Dnes je větší část zlikvidována; dochoval se pouze jedenáctikilometrový úsek, který byl donedávna sjízdný jen díky existenci železničního vojska a aktivitám Klubu přátel kolejových vozidel. Po zrušení železničního vojska se stala provozovatelem tohoto úseku dráhy firma SOŽ (Stavební obnova železnic), poté přetransformovaná na SaZ (Stroje a zařízení) s areálem v Sázavě u Žďáru nad Sázavou.

Jako celek sloužila dráha dopravě 55 let. Zanikla přeložením nové trati na koridor s lepšími parametry. Provozní úseky postupně mizely, kolejnice byly sneseny, železné mosty sešrotovány a ostatní zařízení bylo demontováno. V roce 1894 povolilo ministerstvo železnic stavbu dráhy Německý Brod - Moravský Žďár. Pro Žďár to bylo vůbec první spojení po kolejích. Stavba byla zahájena roku 1896 a první vlak vyjel na trať již 20.12.1898. Trať se dostala do povědomí po zrušení dopravy až počátkem devadesátých let minulého století, kdy pod hlavičkou SOŽ vznikl Spolek pro obnovu vlečkových historických vozidel. Pravidelnou výletní dopravu zahájil Klub přátel kolejových vozidel v roce 1997. Nejprve jenom na přání či při zvláštních příležitostech, v minulých letech pravidelně o víkendech.

zdroj: Mladá fronta DNES


JnR | 13.6.2007 (10:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Vysočina


  1 2 3 4 5 ... 12      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel zdenda 
15.06.2007 (10:39)  
asi nemá cenu tu rozpoutávat další dikusi ohledně VRT, ale jsem stejného názoru jako Glagol, je to na nic, široká ochranná pásma okolo tratí (600 m na každou stranu) jsou v husté sídelní a komunikační síti ČR velkou zhovadilostí a postihlo by to spoustu lidí a využívat tyhle VRT bude v rámci vnitrostátní dopravy minimum lidí, vím, že jsou plánovaný především pro mezinárodní dopravu, ale je ospravedlnitelné poškodit životní podmínky desetitisícům lidí a stovkám obcí na úkor lidí, kteří si naší zemičkou jen profrčí...?
registrovaný uživatel happy 
15.06.2007 (10:36)  
ad Stoupa: Mně přece neleží v žaludku žďár!!Je to krásné město a myslím si že má co nabídnout.Ale nechápu,proč nestačí oněch 100 km/h???Víte,co by to stálo to předělat na vyšší rychlosti??To je prostě za současného stavu ostaních tratí totálně UNREAL!!
Ještě jedno srovnání:Na trati 225 leží zajímavé město jménem Jindřichův Hradec.(podobná velikost a význam alá žďár).kolem Hradce jsou taky jenom dědinky a musí se spokojit s rychlostí 60-65,na reko 65-70 km/h.Osobáky tam zvládá řada 810 nebo 230/242 +BDs+Bmto.Opravdu si myslíte,že je v případě žďáru na co žehrat?? Není a o důležitosti tratě 225 snad není pochyb...Kdybych tady skákal a chtěl,aby se na 225 jezdilo 160,tak mě smetete argumentama...
JnR 
15.06.2007 (12:08)  


Promiň, ale říct o Žďáru, že je to hezké město, to jsi úplně mimo. Žďár je objektivně neodpornější město, které jsem kdy navštívil (fakt je, že jsem zatím nebyl v Mostě). Za vidění stojí kostel na Zelené hoře a zámek, ale to co ve Žďáru vydávají za centrum města, je nepovedá parodie.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
15.06.2007 (10:03)  
k příspěvku Glagola pro syrovou racionalitu nelze nic namítat, jen se připojit. Bohužel, je to tak.
registrovaný uživatel Glagol  mail  
15.06.2007 (9:46)  
Smysluplnost tunelu do Plzně je leda tak v zajištění miliardových příjmů pro Metrostav.
Nějaké VRT jsou dle mého skromného názoru v této zemi a za stávajícího stavu infrastruktury naprostá debilina.
JnR 
15.06.2007 (10:22)  


VRT není možno chápat omezeně v rámci Česka, pro dopravu typu Praha - Plzeň, ale jako dopravu Praha - Berlín, Praha - Budapešť apod. Nejde ani tak o zrychlování dopravy po železnici, ale o ekologičtější variantu k letadlům. (Přečtěte si aktuální článek o letedlach Praha - Blava a Praha - Košice.)
registrovaný uživatel stoupa  mail  
14.06.2007 (23:46)  
ad Precla:

pane kolego, vždyť onen "happy" už to řekl. Neleží mu v žaludku trať 250, ale závidí Žďáru nad Sázavou. Agituje pro jiné obce, ber kde ber.
registrovaný uživatel Precla 
14.06.2007 (23:33)  
Je hodně tratí, které by si zasloužili elektrifikaci.. Myslím si, že 240 se elektrifikace nedoká určitě aspoň 15 let..
registrovaný uživatel Precla 
14.06.2007 (23:29)  
Jááá, už zase ? ... :-DNedáš si pokoj? Já nevidím důvod, proč by se nedalo jezdit rychleji? Rychlejší přeprava ( lepší možnosti) Nevím co sem taháš furt tu 240.. Pořád k 240 od 230 není solidní spoj ( 225 by nestačila parametrům přepravy)
JnR 
15.06.2007 (1:35)  


Rychlejší doprava je o penězích a v situaci, kdy peněz je málo je třeba postupovat podle priorit. Pro dopravu nákladní a příměstskou Brno - Tišnov 250 stačí tak jak je. Pro cesty Praha - Brno je koridor, který jen tak mimochodem obsluhuje Pardubice. 250 je trať vhodná akorát pro obsluhu HB a Žďáru. Snad uznáte, že při současných finančních možnostech nemůže mít každé městečko nad 20.000 obyvatel spojení s Prahou i Brnem na 160 km/h. Už takhle je to pro HB a Žďár lepší než busem, tak nevím, co pořád řešíte.
registrovaný uživatel happy 
14.06.2007 (23:15)  
ad Glagol: Jakej tunel do Budějic?? Co to je za nesmysl??Tunel se plánuje na VRT mezi Prahou a Plzní a to konkrétně v úseku Praha-Beroun.Tato investice je pro mě smysluplnější,než rvát peníze do trati,která vede krajem hvozdů,kde dávají lišky dobrou noc.Na náklady to stačí a na těch pár rychlíků taky.Takže do 250 ani floka navíc.Rychlost je tam solidní a nechápu,proč tam zvedat rychlost na více než 100km/h?? to jako kvůli s prominutím prdeli jménem žďár??Proč dělat nejaký další koridor,když už na té relaci jeden je a obsluhuje daleko zajímavější města než jen nějaký žďár.Pokud se bude investovat do 230 budiž.Tato trať má význam a může mít velmi důležitý význam v budoucnu pro Jihlavu a Třebíč(po zkulturnění 240).A s tima rychlostma zase moc nefantazírujte.Uvědomte si ,že je to Vysočina a udělat tu kus rovnej je kumšt,takže spěte dál a sněte o té 160tce...
registrovaný uživatel stoupa  mail  
14.06.2007 (22:49)  
Dekuji panu Miroslavu Zikmundovi za věcné doplnění osoby znalé. Já jsem jen fanda, který sem tam sbírá informace pro zábavu a v roce 1970 mi bylo 13. Relaci Praha - Brno jsem jezdil velmi často - k babičce. Však pamatuji si, že v roce 1962 jsme v R ze Brna u Níhova uvízli ...

I pro mne jsou zajímavé ony údaje, kolik s jakou zátěží který stroj opravdu na rampách 17 promile byl schopen jet. Jen z pocitu cestujícího se domnívám, že až ES 499.0 a 36x mají pro zátěž 7 - 10 vozů dostatečný přebytek výkonu.

Mám i matnou vzpomínku, že Balt Orient, který se vlastně skoro nevešel k peronu na Masaryčce, jel z ČT s přípřeží a pára s tím do Svitav měla co dělat. Když jsem byl poprvé vezen z ČT T 478.3, připadalo mi to jako neskutečný fofr (ovšem bez kouzla výfuků). Před měsícem jsem "EC Haškem" jel poprvé po rekonstruované trati a ta Gorila si s tím jen hrála, že jsem nestihl ve Skalici přesednout na levou stranu. (Co kdyby tam byl zapomenutý Skaličák ...)

Pane Zikmunde, v 80 létech na nějakém rodinném potlachu přítomen byl fíra, vedený v Depu Praha Střed, údajně jezdil na (tehdy ještě) ES 499.0 a ten říkal, že v úseku Tišnov - Žďár s tímto strojem 120 km/h (jednostodvacet) proti kopci - žádný problém. Domníváte se, že je to možné, nebo "fírovská latina"?
registrovaný uživatel Precla 
14.06.2007 (22:37)  
100. Komentář :-D
  1 2 3 4 5 ... 12      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2025 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko