Vysočina - Stará trať míří do šrotu. Pohřební hostinu již uspořádaly okolní obce více než stoleté železniční trati z Přibyslavi do Sázavy. Na vykoupení historické železnice totiž radnice nemají peníze, a majitel ji rozřeže do šrotu. Je rozhodnuto. Na starou vlečku mezi Přibyslaví a Sázavou už nikdy žádný vlak nevyjede. Svršek malebné trati bude ještě během léta vytrhán a odvezen do sběru.
„Už jsme uspořádali pohřební hostinu,“ konstatoval přibyslavský starosta Jan Štefáček. Právě jeho město bylo hlavním iniciátorem snah o zachování trati. Ovšem bez potřebných peněz nemohla ani Přibyslav ani obce v okolí se zchátralou tratí cokoliv udělat. „Nepodařilo se nám spojit všechny obce kolem trati, většina z nich do nejistého a nákladného projektu nechtěla jít. Nenašli jsme ani žádného silného partnera,“ zklamaně hovoří přibyslavský starosta. Kvůli vysoké finanční náročnosti údržby a modernizace trati v řádech desítek milionů korun nabídku na spolupráci odmítl i Žďár nad Sázavou.
Je konec, všechno kovové zmizí na šrotištích
„Pravděpodobně v létě koleje vytrháme a odvezeme. Spolu s nimi padnou i všechny kovové mosty. Na trati zůstanou jen kamenné a betonové oblouky,“ uvedl Wolfgang Macourek, ředitel společnosti SaZ, která od počátku devadesátých let vlečku vlastní. Z likvidace tratě kroutící se malebným údolím Sázavy je nešťastné celé horní Posázaví. Zejména v posledních letech byla tato atrakce, provozovaná brněnským Klubem přátel kolejových vozidel, velice oblíbenou atrakcí. Železniční nadšenci pořádali hlavně pro děti dobrodružné výlety, při nichž docházelo k přepadení vlaku indiány nebo vojenskými partyzány. Několikrát byla jedenáctikilometrová trať využita i k natáčení filmů.
S jejím zánikem se ale i provozovatelé postupně smířili. „Jde o to, že vlastník je zodpovědný za stav trati a její technický stav nutí investovat,“ je si vědom Jiří Kotas z Klubu kolejových vozidel. „Pod hrozbou milionových pokut si nemůžeme dovolit trať provozovat v takovém stavu. Na její další udržování peníze nemáme,“ říká Macourek. Prostředky k odkoupení a opětovnému zprovoznění nenašly ani okolní obce. Přes pohřební náladu ovšem svitla naděje na další využití bývalé trati. Po železničním náspu by mohla vést neméně krásná cyklostezka. „To je nyní společným cílem všech obcí v regionu, včetně Žďáru. Z propojení Zelené Hory s přibyslavským zámkem by měli užitek všichni,“ hlásá Jan Štefáček.
„Je zde veliká návaznost v celé oblasti cestovního ruchu. V tom je i velká šance na získání prostředků z Evropské unie, která takovéto projekty podporuje,“ pochvaluje si myšlenku přibyslavský místostarosta Michael Omes. Nový úsek by v tomto případě nahradil kolejový svršek. Od Sázavy přes Hamry do Žďáru by musela být vybudována stezka nová, prakticky na zelené louce. „Úsek ze Žďáru do Hamrů se už připravuje. Dokončen bude v příštím roce,“ svěřila se žďárská místostarostka Dagmar Zvěřinová. Přes město až k Zelené Hoře už vedou hned dvě cyklostezky.
Od myšlenky k otevírání nové cyklotrasy místo staré vlečky je ale ještě hodně daleko. Obce se pokusí vypracovat podrobný projekt, který předloží evropským úředníkům k posouzení. Ještě předtím musí společnými silami od společnosti SaZ vykoupit pozemky. „Slíbila nám je za výhodnou cenu,“ tvrdí Štefáček. Finanční náklady na přibližně patnáctikilometrovou trasu se dosud nikdo neodvažuje odhadovat. Zcela jistě půjde o desítky milionů. Celá stezka by měla být vyasfaltována, aby na ni mohly třeba i in-line bruslaři nebo maminky s kočárky. V zimě by měla být oblíbenou trasou běžkařů. „Měla by být využita celoročně,“ říká Zvěřinová.
Stavbu zkomplikují chybějící mostní konstrukce, které SaZ odveze k likvidaci. „Už jsme o tom s představiteli obcí mluvili. Velké a těžké konstrukce nejsou u cyklostezky potřeba. Místo nich tam položíme lehčí můstky z několika trubek,“ prozradil Wolfgang Macourek. Jestliže se záměr podaří, jednalo by se o republikový unikát. Zatím nikde není tak dlouhá stezka určena pouze cyklistům s vyloučením automobilové dopravy. A podle Michaela Omese nikde cyklostezka nevede tak úchvatnou krajinou.
Pokud vše bude podle těch nejoptimističtějších představ, mohla by se cyklotrasa začít budovat za rok a půl. „Letos necháme vypracovat projekt, příští rok podáme žádost. Jestliže bude úspěšná, mohli bychom koncem příštího roku začít stavět,“ věří Jan Štefáček.
Trať Brod - Žďár
Trať Německý Brod - Moravský Žďár se jako provozní celek do dnešní doby nedochovala. Dnes je větší část zlikvidována; dochoval se pouze jedenáctikilometrový úsek, který byl donedávna sjízdný jen díky existenci železničního vojska a aktivitám Klubu přátel kolejových vozidel. Po zrušení železničního vojska se stala provozovatelem tohoto úseku dráhy firma SOŽ (Stavební obnova železnic), poté přetransformovaná na SaZ (Stroje a zařízení) s areálem v Sázavě u Žďáru nad Sázavou.
Jako celek sloužila dráha dopravě 55 let. Zanikla přeložením nové trati na koridor s lepšími parametry. Provozní úseky postupně mizely, kolejnice byly sneseny, železné mosty sešrotovány a ostatní zařízení bylo demontováno. V roce 1894 povolilo ministerstvo železnic stavbu dráhy Německý Brod - Moravský Žďár. Pro Žďár to bylo vůbec první spojení po kolejích. Stavba byla zahájena roku 1896 a první vlak vyjel na trať již 20.12.1898. Trať se dostala do povědomí po zrušení dopravy až počátkem devadesátých let minulého století, kdy pod hlavičkou SOŽ vznikl Spolek pro obnovu vlečkových historických vozidel. Pravidelnou výletní dopravu zahájil Klub přátel kolejových vozidel v roce 1997. Nejprve jenom na přání či při zvláštních příležitostech, v minulých letech pravidelně o víkendech.
zdroj: Mladá fronta DNES

když si prohlédnete "staré" kursbuchy před rokem 1970, tak zjistíte, že historicky "hlavní" tratí byla 260 (26), po níž byly vedeny prakticky všechny rychlíky. Především ze sklonových důvodů (viz např. jízdní doba rychlíku Tišnov – Křižanov). 260 vycházela sklonově lépe.
Na 250 (25) jezdil zpravidla jeden pár rychlíků denně, k tomu nějaké letní … po elektrifikaci trati 250 se začalo využívat elektrické trakce, protože odpadl dvojí přepřah (v Brně a ČT) a přepřahalo se jen v KH a elektrická trakce "dramaticky zkrátila jízdní doby". Na 17 ‰ stoupání laminátka jela se 450 tunami rychlostí cca 93 km/h, "pomalá" laminátka má 84 km/h, což byl pro albatrosy pouhý sen … (se 450 tunami rychlost cca 30 km/h). Na 260 zůstal jeden denní a jeden noční pár rychlíků Praha – "Slovensko", se dvojím přepřahem, dále tu jezdily rychlíky Brno – Liberec v dieselu bez přepřahu (cca do roku 1981), pak se přepřahalo v ČT a HK. Po dokončení elektrifikace 260 se nastolil "historický" stav.
Trať Brno – HB byla hláskovaná, HB – Kolín hradlovaná … po nehodě Řikonín se rozhodlo o vybudování obousměrného trojznakého AB nebo urychlení stavebních prací, pak navazovala i výstavba AB do Břeclavi, Bratislavy a Nových Zámků.
Jinak mně dost fascinuje vaše porovnávání významu tratí měřítkem počtu přepravených cestujících. Prostě jezdíte vlakem, tak je nejdůležitější ten osobáček nebo R, kde se vaše zadnice přesunuje.
Ale tak tomu opravdu není.
Jen doufám že se do této trasy 230,250 nalejou nějaké peníze. Je co vylepšovat. Určitě užitečnější než dlabat tunel z Prahy do Budějic, nebo kýho...
Co se regionální dopravy týče - myslím, že snese srovnání se svou jižní větví do Břeclavi, kde přesto jezdí vlaků víc. A taky IDS končí zatím v Níhově!
Navíc HB-Brno 1:30h, HB-Jihlava-Brno 2:30h. Zkrátka proc tahat vlaky někudy, kde jsou výhodnější autobusy.
Díky za doplnění k mému a Mildovu příspěvku "o plánování", rád si to pročtu, prohlédnu a obzory si rozšířím. Oprava: samozřejmě děkuji, ale toto se týká strategické úvahy propojit a navázat z (HB) trať směr Plzeň trasou jižně od Prahy. Je nějaká povědomost o plánech na "zkapacitnění HB - Kolin" - myslím v minulosti?
Pokud jde o připomínku ke "Staré paní", trať 240 je pro osobní dopravu zajímavější z regionálního hlediska. Význam 250 pro dálkovou osobní se obecně nemění, nejsou tudy však vedeny vlaky vyšší kategorie, v počtu v minulosti obvyklém. Pokud budou cestující, ony se dvě tratě v této dálkové relaci uživí. Tak jako D1 nepojme vše na Brno i Ostravu ...
Je to trochu nešťastný akcent pana happyho, protože regionální významnost není něco neslušného, ale bohužel formuluje tak, že by bylo lze dovodit, že nabádá "vylepšit" regionální na úkor nadregionálního. A to neberu.
Trať 250 nepozbyla celostátního významu, jen po ní nejsou dnes vedeny EC/IC na Brno a dál. V případě renoncu na koridóru v části Kolín - ČT - Brno, může operativně nastoupit.
Myšlenka, že bych měl jet z AB do Brna přes Jihlavu a Třebíč mne odpuzuje (pokud by nešlo o vyhlídkovou šotojízdu s občerstvením a něčím hezky kouřícím na špici).
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.











