Brno - Firma Cityplan již předala hotovou studii v rozsahu cca 200 stran, která má zodpovědět otázku, zda je vhodnější nádraží v centru nebo v odsunuté poloze. Magistrát ji nyní zkoumá, zda je opravdu kompletní a kvalitní a až poté jí oficiálně převezme a zaplatí za ní 3,5 mil. Kč.
Studie obsahuje spoustu faktů a spoustu srovnání. Některá z nich vyznívají lépe pro současnou polohu, některá naopak pro polohu odsunutou. Brněnský magistrát zatím studii zveřejnit nechce, dokonce je na informace o ní uvaleno informační embargo, ale radní města Brna a děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity profesor Jiří Zlatuška o studii pro ČT a brněnské deníky promluvil.
Podle Zlatušky je hlavním důvodem pro zachování stanice na stávajícím místě především dobrá poloha vůči středu města. Studie uvádí, že žst. Brno hl.n. využívají cestující především ke každodennímu dojíždění za prací a do škol, přičemž přesun do nové polohy by znamenal zátěž městské hromadné dopravy. Ve výsledku pak dojde ke značnému zvýšení finančních prostředků, kterými bude muset Magistrát každoročně dotovat Dopravní podnik města Brna pro zachování stávající dopravní obsalužnosti nádraží. Studie však na druhou stranu varuje, že v současné době jsou Vláda a Evropská unie připraveny financovat pouze přesun nádraží, nikoliv jeho zachování a modernizaci ve stávající poloze.
Studie jednoznačně poukazuje na fakt, že je více než nutné brněnské hlavní nádražím modernizovat, protože jeho současný stav a vybavení je nevyhovující. Z tohoto důvodu je vhodnější odsunuté nádraží, protože je připraven projekt. pokud by se nyní začala řešit varianta modernizace nádraží v centru, bylo by možné zahájit modernizaci až v letech 2012 - 2014, po připravení všech projektů a souvisejících dokumentů, které v současnosti chybí.
zdroje: Česká televize, brněnské mutace deníků
Související odkazy z minulosti:
13.5.2007 - O poloze vlakového nádraží rozhodnou v Praze
11.12.2006 - Brnem jezdí více vlaků
6.4.2006 - Zrušení zakázky na odstavné nádraží v Brně
9.10.2004 - Brněnské referendum: účast jen 24,9% voličů - > referendum je neplatné
12.9.2004 - Referendum o zachování či odsunutí žst. Brno hl.n. se koná již 9.10.2004
30.6.2004 - Petice za vyvolání referenda o poloze Brna hl.n. úspěšná
| 5.8.2007 (14:50)
Co mi to jen připomíná.... Aha už vím, rychlodráhu na letiště v Praze.
Samozřejmě že většina bude raději, když jim tam ty vlaky jezdit nebudou, ale jestli by nebylo levnější je přestěhovat. :-)))
Vždyť na těch pár metrech se tísní hlavní jihomoravský uzel nejen pro ČD, ale i pro DPMB, potažmo IDS JMK.
Tady jste vystihl nejzásadnější důvod pro zachování polohy nádraží. Pokud ten uzel roztáhnete na kilometr (nebo rozdělíte na dva), pak bude zákonitě fungovat mnohem hůř.
Na jihu se tak jako tak musí vybudovat MHD.
To se sice musí, ale investičně i provozně je rozdíl, jestli tam obsluhujete nějakou kacelářskou, obytnou či průmyslovou zástavbu = autobus, případně trolejbus do dvou nejbližších uzlů, nebo je tam hlavní přestupní bod z vlaků (které jsou jak jistě víte páteří IDS) na vnitroměstskou dopravu = 1-2 trasy s 3-4 linkami tramvají na všechny podstatné uzly a nutnost rozhodnutí, jestli celý současný trolej- a autobusový uzel u hl.n. přesunout k novému nádraží, nebo to nechat jak je, nebo udělat dva uzly. Výsledkem je v prvním případě prodloužení cesty z města do Slatiny, Černovic a pod. zajížďkou k nádraží. Ve druhém případě totéž pro přestupující z vlaku. A ve třetím případě to znamená buď nárůst provozu (kdo to zaplatí?) nebo delší intervaly (kdo tím bude jezdit?).
V odsunuté poloze by si spojením s ÚAN Zvonařka výrazně polepšila intermodalita dopravy.
Přestupy vlaky - dálkové autobusy jsou v celém systému zcela marginální, ostatní (= příměstské) linky ze Zvonařky pomalu a jistě mizí, protože Kordis ruší souběhy s vlaky a tramvajemi a ušetřené výkony raději realizuje tam, kde jsou více potřeba.
Ještě chvíli bude Brno váhat, a nedostane ze strukturálních fondů EU ani eurocent.
To je argument jako hrom. Radši postavíme něco, co v podstatě nepotřebujeme a ještě nám to tady rozvrátí veřejnou dopravu na mnoho let dopředu, jen aby ty peníze náhodou nedostal nějaký chudák z Balkánu ...
Většina se i dnes shodne na tom, že kolejiště je třeba komplet přebudovat (třeba spojení na Ostravu nebo do Kyjova je pěkně pitomé).
Naprostý souhlas. Ale pokud ušetřím 10 minut objíždění Komárova a pak strávím 10-15 minut čekáním na spoj a přestupem, stala se asi nějaká chyba. Nové nádraží umožňuje (a posuzovaná varianta to obsahuje) propojení hlaváku a blažovické trati přes letiště, což rovněž zkrátí jízdní dobu, zvýší propustnost východním směrem a jako bonus přinese obsluhu letiště kolejovou dopravou. Možná i dříve, než v Prase ;-)
Nové spojení v Praze je taky velký projekt, ale nemuselo se o něm desítky let nekonečně diskutovat ...
Nové spojení je ideově asi tak stejně starý projekt jako odsun (20. léta 20. století), ale na rozdíl od něj neodvádí vlaky z centra, ale naopak je tam přivádí. Ovšem desítky let diskusí má za sebou taky a to přesto, že o základní myšlence (= umožnit vedení vlaků do centra ze všech směrů) není spor a řešilo se pouze JAK. V tom je podstatný rozdíl oproti Brnu, kde není ta základní otázka "jak přivést vlaky do centra" (protože už tam jsou), ale celá řada dílčích problémů.
Nové spojení v Praze je taky velký projekt, ale nemuselo se o něm desítky let nekonečně diskutovat, ...
Prodlevy jistě byly menší. Např. 3. vinohradský tunel počat a II. světové, dokončen již koncem minulého století.
V odborném tisku to, co dnes nazýváme "Novým spojením" ve vysokém stavu projektové dokumentace = 60. léta. Předpoklady toho již realizované = 70. léta ("mosty" Balabenka, reko TV na Hl.n., Žst. Praha - Holešovice, reko Žst. Libeň - horní, opuštění Těšnova, návazně reko Vysočany, postupné budování ONJ), změny ve vedení některých spoju (pruběžné, místo končících/točících, zkrácení pobytu ve stanici). Pak to chvilku jakoby spinkalo a realizuje se v trochu jiné architektonické, ne však logické podobě až teď.
To nejsou desítky let?
Ad MildaIV:
Podzemní tramvaj - no tohoto kočkopsa bych opravdu raději poslal do propadliště dějin ..
2) Na jihu se tak jako tak musí vybudovat MHD. Od doby co se postavila Zvonařka(cca 20 let) slibuje radnice např. přesun tramvaje z Dornychu na ulici Plotní ...
Od Nových sadů nejezdí všechny tramvaje (4, 9) 9 nejezdí přímo na nádraží ani teď
nehledě na to, že v odsunuté poloze by mohl být lépe vyřešen přístup na ostrůvky Kdyby se chtělo, tak před současným hlavním nádražím vznikne pěší zóna.
Z nového nádraží by se člověk do některých čtvrtí Brna dostal rychleji (Komárov, Lískovec) do Lískovce by se dostal stejně rychle jako teď a to pouze za předpokladu, že se vybuduje nová tramvajová linka. V Komárově skoro nikdo nebydlí.
do jiných stejně rychle jako dnes (Bystrc, Líšeň) Do Bystrce se dostupnost určitě zhorší, do Líšně se zlepší dost těžko, jedině za cenu zhoršení dostupnosti centra z Líšně.
a do ostatních o trochu později (Královo Pole, Zábrdovice). Do převážné většiny Brna přibude jeden přestup.
Takže jsme víceméně na nule. Na nule jste jedině vy, (pozdravujte ji) my ostatní jsme někde úplně jinde.
1) Zpracoval někdo vážnější analýzu skutečných (a zejména těch logistických) nákladů stavby v přisunuté poloze? Vždyť na těch pár metrech se tísní hlavní jihomoravský uzel nejen pro ČD, ale i pro DPMB, potažmo IDS JMK. Dokážete si tenhle uzel představit na delší dobu ochromený?
2) Na jihu se tak jako tak musí vybudovat MHD. Od Nových sadů nejezdí všechny tramvaje (4, 9), nehledě na to, že v odsunuté poloze by mohl být lépe vyřešen přístup na ostrůvky. Z nového nádraží by se člověk do některých čtvrtí Brna dostal rychleji (Komárov, Lískovec), do jiných stejně rychle jako dnes (Bystrc, Líšeň) a do ostatních o trochu později (Královo Pole, Zábrdovice). Takže jsme víceméně na nule.
3) V odsunuté poloze by si spojením s ÚAN Zvonařka výrazně polepšila intermodalita dopravy. Pěšky potřebuje pokračovat z nádraží nějakých 10 % lidí, zbytek přestupuje mezi MHD a autobusy.
4) Ještě chvíli bude Brno váhat, a nedostane ze strukturálních fondů EU ani eurocent. Odhlédneme-li od otázky, zda již dnes není ČR de facto čistým plátcem do evropského rozpočtu, pak trendy patrné z rozpočtového výhledu 2007--13 odrážející přistoupení nenakrmených chudáků z Rumunska a Bulharska jasně ukazují na krácení kofinancování projektů TEN ve střední Evropě.
5) To nádraží nevyhovovalo už v 19. století. Většina se i dnes shodne na tom, že kolejiště je třeba komplet přebudovat (třeba spojení na Ostravu nebo do Kyjova je pěkně pitomé). Proto jsou úvahy o tom, jak zvládnout i vyšší počet vlaků v současném kolejišti, bezpředmětné.
Sečteno, podtrženo: Jakožto přespolnímu mi připadá, že v Brně vládne neschopnost, aspoň co se větších projektů týče. Nové spojení v Praze je taky velký projekt, ale nemuselo se o něm desítky let nekonečně diskutovat, vyhlašovat demagogická referenda a nakonec se realizace neutopila v žabomyším politikaření jako v Brně!
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.










