Česká republika - Evropská unie má ráda železnici a svou přízeň neváhá projevit také miliardami eur, které do modernizace kolejí investuje. Na své si přijde i česká železniční síť. Do roku 2013 může na její obnovu jít z Operačního programu dopravy až 72 miliard korun. To je téměř polovina všech peněz, které EU do rozvoje dopravy v ČR investuje. Takový penězovod se už nikdy v historii nebude opakovat. SŽDC tak už může plánovat, do čeho bude v následujících letech investovat.

Mezi největší připravované projekty patří III. tranzitní koridor Praha - Cheb přes Plzeň k německým hranicím a IV. koridor Praha - České Budějovice. V příštím roce se dokončí první část přestavby pražského železničního uzlu, rozsáhlé stavební práce možná čekají také Brno, kde komunální politici chtějí za každou cenu prosadit přesun hlavního nádraží.

Jezdí se po staveništi

"Tyto stavby patří mezi nejdůležitější i proto, že jsou součástí hlavních evropských přepravních tras," připomíná proděkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos. Dosud jsou z koridorových tratí v ČR hotové zatím 2: Děčín-Praha-Pardubice-Brno-Břeclav a Břeclav-Přerov-Petrovice u Karviné. Na nich už cestující mohou pocítit výraznou časovou úsporu při cestování. "Před 4 lety jel mezinárodní vlak EuroCity Praha z hlavního města do Ostravy 4,5 hodiny, dnes 3 hodiny 55 minut," uvádí mluvčí ČD Ondřej Kubala. Na řadě úseků však vlaky jezdí stále po staveništi, při provozu po jedné koleji tak často dochází k jejich zpožďování. "Bylo chybou, že modernizace se vyhnula důležitým stanicím, jako jsou třeba Pardubice či Přerov," upozorňuje Moos.

Zkrácení o 30 minut

Vlak tak jede třeba 50 km po moderní rychlé trati a pak se 5 minut loudá v okolí stanice. Peníze půjdou i mimo hlavní tratě. V plánu je třeba elektrizace několika úseků, které na koridory navazují. "Elektrický provoz je šetrnější k životnímu prostředí, dieselové lokomotivy jsou navíc také výrazně hlučnější," připomíná Moos. Natažením drátů dojde i ke zrychlení cestování, kdy zejména u dálkových vlaků nebude nutné dlouhé stání kvůli výměně lokomotivy. Příkladem je třeba úsek Kadaň - Karlovy Vary, který leží na hlavní trati ze severních do západních Čech. Ten byl ještě donedávna jedinou částí tohoto tahu, který nebyl pod dráty. Cesta se nyní díky elektrizaci zkrátila téměř o půl hodiny. Skutečně rychlé cestování by do ČR přinesla až stavba tzv. vysokorychlostních tratí, po nichž mohou vlaky jezdit až 300 km/h.

Stejné firmy zůstanou

"V současnosti probíhá novelizace plánů jejich výstavby," říká Anna Kodysová ze Správy železnic. Výstavbě nejmodernějších železnic stojí v cestě jejich cena, která začíná na půl miliardě za kilometr. Tomu by pak odpovídala i cena jízdného. Zrychlení by však bylo výrazné, například trasu z Prahy do Brna by expres urazil za půl hodiny. Pro stavební firmy jsou dostatečným lákadlem i nynější plány a s nimi související balík evropských peněz. V současnosti lemují opravované tratě nejčastěji stroje s logem Skanska, Stavby silnic a železnic, OHL ŽS či Subterra. Dá se předpokládat, že stejné firmy se podělí o zakázky i do budoucna.

zdroj: iDNES a Deník