Praha - Podíl železnice v přepravě zboží patří v Česku k nejvyšším v celé Evropě. ČR se se svou jednou pětinou zařadila těsně za železniční velmoci jako Švýcarsko s Rakouskem. "Ve většině zemí západní Evropy je tento podíl od nuly do 15 %," prohlásil tiskový mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Dle jeho názoru je železnice oproti silnici v dnešním globalizovaném světě diskriminována hned z několika aspektů. Mezi ně prý patří vysoká cena za užití dopravní cesty. "Železniční dopravci mají ve srovnání se silničními nerovné podmínky při platbách za užití dopravní cesty", řekl Kubala.
Dle statistiky jsou největším českým nákladním dopravcem právě ČD, konkrétně dceřinná společnost ČD Cargo. Jejich podíl je odhadován až na 95 % a jde o pátou největší nákladní železniční společnost v Evropě. Na druhém místě se drží severomoravská OKD Doprava s 2,24 %. Třetí v tabulce je Viamont s 1,29 %, kterému šlape na paty Unipetrol Doprava a její 1,19% podíl.
Situace u sousedů
Mezi země s nejkonkurenčnějším prostředím v nákladní železniční dopravě v bývalém východním bloku patří náš severovýchodní soused Polsko. Státní PKP Cargo přepravilo v letech 2005 a 2006 pouze 82 % ze všeho zboží odeslaného po železnici. Zbytek si rozdělili menší soukromí dopravci, jejichž žebříček vede CTL Rails s 5,6 %, hezké druhé místo obsazuje PCC Rail s 2,65 %. Polští soukromníci patří také mezi velké zákazníky ČD Cargo a Cargo Slovakia, od kterých si pronajímají elektrické lokomotivy řad 181/2/3 a 140.
Na rozdíl od Polska se na Slovensku daří státním drahám udržovat monopol. Společnost Cargo Slovakia, která vznikla v roce 2005 oddělením od tehdejších ŽSR, ovládá 97% trhu. Za jediného významnějšího soukromníka bychom mohli považovat BRKS s pouhým 1,48 %. Podíl zboží přepravného jinými dopravci nepřesáhl svou kvantitou 0,4 % trhu.
Zdroj: ČT 24, Železniční magazín 9/2007

Železnice je pomalejší a dražší jen proto, že chybí příslušná infrastruktura. Kdyby naše silniční síť byla tvořena jen silnicemi III. třídy a jezdily po nich 30 let stará, pomalá a špinavá auta, a na druhé straně bychom tu měli 1000 km železničních koridorů (= dálnice), 2000 km velmi rychlých a kvalitních železničních tratí (= silnice I. třídy) a dalších 15000 km ostatních tratí (= silnice II. a III. třídy), pro co by se lidé svobodně a "kapitalisticky" rozhodli?
Ty koňské povozy prostě opět nejsou relevantní příklad. Koňské povozy nebou nikdy tak rychlé, kapacitní a spolehlivé jako vlaky, naproti tomu vlaky mohou být mnohem kapacitnější, rychlejší a spolehlivější než auta.
Pořád to zakládáš na předpokladu, že železnice by byla za srovnatelných podmínek méně ekonomicky výhodná. Ale stačilo by do ní dostatečně investovat (nikoli dotovat!) a vytvořit skutečně rovné konkurenční tržní prostředí, a situace by se radikálně změnila.
mira - a co z toho, ze by tam mohlo jezdit 160.000 lidi? V Cesku mame takove prepravni proudy? Jako je super, ze ta moznost je. Az u nas bude zit 30 milionu lidi, tak je urcite i vyuzijeme...
Kdyz lidi pujdou pesky po poli, tak v pasu 10 kilometru muze za pouhou hodinu projit velmi snadno milion lidi. To je panecku prepravni kapacita. A navic ekologicka!
A fakt si nejsem jisty, ze by u Kolina slo jeste navysovat pocet vlaku. Uz ted to tam vychazi taktak. Ono totiz vsichni ti lide potrebuji rano "tam" a vecer "zpatky".
Na jednu stranu EU plácá o trvale udržitelném rozvoji, na druhou stranu systematicky deformuje světový trh s potravinami systémem dotací a prahových cen pro své zemědělce. Jak může africký zemědělec (v zemích ACP moc jiných příležitostí k obživě narozdíl od Evropy není) konkurovat evropskému, když ten druhý má k dispozici plnou mechanizaci, motorizaci, chemizaci... :-) a k tomu ještě dotace na export a k tomu je ještě chráněn cly, která automaticky navyšují světové ceny potravin na umělou hladinu v EU?
A to samé je to v dopravě (čili Back on track!): Jak může železniční doprava konkurovat silniční, když jednak neplatí srovnatelné částky za provoz dopravní trasy (a nemá ani k dispozici síť srovnatelně hustou a kvalitní), ale hlavně: silniční doprava nemusí platit své negativní externality! Mrtvé, zraněné, hmotné škody, smog, rakovina plic z prašnosti, vibrace, hluk, odcizená a (dopravně) nebezpečná města, suburbanizace atd. atd.
Negaticní externality nemusí platit ani železnice, ale ta jich produkuje podstatně méně.
Kdyby o tom někdo pochyboval a byl zároveň líný googlovat, pošlu mu nějaký zdroj.
A sice chapu, ze jsi to tak nemyslel, ale zakaz ne-bio je neproveditelny dle meho soudu, protoze to by fakticky byl ten do 17.stoleti.
No a zpatky trochu k te zeleznici.
Zeleznice je (asi) ekologictejsi. Je ale s naprostou jistotou pro vetsinu komodit drazsi a pomalejsi prepravou. Jeji masivni (nepatrne by nepomohlo) zvyhodnovani by melo priznivy dopad na ekologii, negativni na ekonomiku (ekonomika by se patrne nesesypala, ale je pravdepodobne, ze by takove opatreni velmi podstatne utlumilo hospodarstvi a v dusledku i moralku obyvatelstva). Je to proste trade-off jako vsechno jine. Ma cenu vymenit nejakou zmenu v ekologii za nejakou zmenu v ekonomice?
Opravdu velmi velmi podobny priklad - akorat misto zeleznice budou "konkurentem" silnicni preprave konske povozy. je nepochybne, ze v oblasti ekologie by to bylo extremni plus, ale stejne jasne je, ze by zkolabovalo hospodarstvi i cela spolecnost. Takze trade-off - bud cisty vzduch nebo svet jak jej zname. Jsou ty konske povozy hloupy priklad? Ale ten princip je stejny jako silnice-zeleznice. Pouze se porovnava zhorseni jednoho (ekonomika) proti zlepseni druheho (zivotni prostredi)
Jinak DPH s ekologickou daní moc společného nemá, nevšiml jsem si, že by se z ní nějak výrazně platily ekologické škody.
Vyrabim a prodavam potravinu X za 10 korun (naklady jsou rekneme taky 10 korun a zemedelec nema zadny nebo velmi maly zisk - pro jednoduchost) a neni to bio. Staci ale pokryt celkovou spotrebu populace (rekneme milion kusu).
Bio potravina stoji 100 korun. Protoze nepouzivam chemii, tak je vynos nizsi (v tomhle snad shoda bude), takze 0,5 milionu kusu. Cena v prodeji je 30 korun a 70 korun doplati stat.
Dusledky:
-extremni varianta - polovina lidi zemre hlady, druha polovina bude snad zdravejsi a neni jasne, kdo to cele zaplati (kazdopadne o vynosne investice nelze mluvit, protoze na ne-bio by polovina lidi urcite nezemrela)
-normalni varianta: populace bude zdravejsi (osobne jsem k tomu skepticky, ale dobre, budiz). Respektive zdravejsi budou jen ti, ktery si to koupi (a na vsechny se logicky nedostane, protoze puda jako jediny VF je takrka nerozsiritelna), protoze 10 a 30 korun je docela dost podstatny rozdil, zvlaste pokud jde o nezbytnou potravinu. Takze nejbohatsi cast obyvatel si bude kupovat dotovane potraviny (20 korun si priplati sami, 70 korun doplati stat). Obycejni lide budou i nadale jist "skodlive" potraviny za 10 korun a co vic - budou prispivat bohatym na jejich biopotraviny. Ej, to mame pekny socialismus. Vsichni jsou si rovni, ale nekdo je vzdycky rovnejsi...
Takze to mame liberalni system - tj. zadne dotace a milion "trochu nemocnych". Potom tu mame intervencni (socialisticky) system s dotacemi. Tento system spolu nese bud pul milionu mrtvych hladem nebo solidaritu chudych s bohatymi (ne, nespletl jsem se).
PS: Pokud se vam ty cisla zdaji byt divna, tak u nas v Albertu maji bioporek za 107 korun/kilo...
Já tedy žádnou jistotu že se to vrátí v dotacích pro bio-zemědělství nevidím. Nevšimnul jsem si, že by známí co kupují "zaručeně Bio by Plus GmbH" neměli chřipky, nebo beďary. A znovu opakuji - BIO BUDE VŽDYCKY DRAŽŠÍ, pokud samozřejmě nezakážeme výrobu nebio, protože MARKETING a tudíž DOTUJEME něco pro VYŠŠÍ vrstvy, které by si to snad mohly koupit i bez té dotace, ne? Ten zbytek si bude furt chodit do Lidlu kupovat červivé rybičky :)
To samozřejmě neznamená, že nemá být zákonem postiženo vyrábění škodlivých potravin.
Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.
- Correspondent or Member of ŽelPage,
- Editor or ŽelPage Administrator
Before you insert your comment, you have to log on or register.










