..: Drážní inspekce šetří další případ "neviditelného" vlaku :..

Ilustrační obrázek Hulín - Drážní inspekce zahájila šetření v překvapivém případu "zmizení" vlaku z pohledu zabezpečovacího zařízení. Po příjezdu do stanice Hulín se z monitoru výpravčího náhle ztratila souprava osobního vlaku a kolej, na níž zastavila, se najednou mylně hlásila jako volná. Navzdory dřívějším úvahám o nepravděpodobnosti podobného incidentu se Drážní inspekce problémem "neviditelného" vlaku zabývá letos už podruhé. Prvním případem přitom byla tragická nehoda v Moravanech na Pardubicku před třemi měsíci, při které zahynul jeden strojvedoucí. Možnou příčinou nedávného selhání zabezpečení v Hulíně opět mohl být písek na kolejích.

V pátek 29. srpna před 18. hodinou přijely 4 osobní vagóny tažené elektrickou lokomotivou z Břestu. Tam strojvedoucí při rozjezdu použil písek pro zlepšení adheze a odstranění prokluzů. Sypač se ale pravděpodobně zasekl a písku se vysypalo víc, čehož si strojvedoucí všiml až po příjezdu do Hulína a poruchu okamžitě odstranil. V té chvíli už mu ale volal výpravčí s dotazem, kam se i s celým vlakem najednou ztratil.

Anna Kodysová z kanceláře ředitele SŽDC pro Českou televizi uvedla, že při správné funkci pískovač nijak neovlivní zabezpečovací zařízení; když ale na kolejích vznikne nadměrná souvislá vrstva a kola jsou od koleje elektricky izolována, vlak se pro zabezpečovací zařízení ztratí. Signál se totiž přenáší mezi kolem a kolejnicí právě na základě elektrického spojení, díky čemuž je úsek hlášen jako obsazený a systém tak zabraňuje případným kolizím. "Tato situace je velice nebezpečná. Z toho důvodu jsme se tím začali zabývat hned poté, co jsme ten podnět obdrželi," doplňuje Petr Maikranz, ředitel Územního inspektorátu Ostrava z Drážní inspekce.

Překvapivá je na celém případu zejména skutečnost, že se odehrál jen tři měsíce po nehodě v Moravanech, kdy byla právě izolační vrstva písku identifikována jako nejpravděpodobnější příčina vážné havárie. Nedokonalosti zabezpečovače ESA 11 se tak staly centrem nebývalého zájmu odborníků i médií. České dráhy tehdy uváděly, že není možné, aby písek, štěrk nebo bláto zmátly zabezpečovací zařízení, nicméně po prošetření incidentu přistoupily k mimořádným opatřením s cílem podobným situacím předejít. Ačkoli pravděpodobnost opakování "zmizení" vlaku byla později výrobcem systému vyhodnocena jako mizivá, její brzké opakování může naznačovat opak. Na druhé straně je ovšem pozoruhodné, že podobný případ až do nehody v Moravanech nebyl nikdy zaznamenán, přestože technologie zabezpečovacího zařízení i posypy pískem se používají dlouhá léta. Problém v Hulíně navíc nastal u soupravy vozů osazených špalkovou brzdou, která by podle přijatých bezpečnostních opatření měla možné riziko dále snižovat. Na ministerstvu dopravy tedy údajně vznikla komise složená z odborníků, která by měla určit další postup. Drážní inspekce slibuje, že mimořádnou situaci v Hulíně prošetří během několika týdnů.

zdroj: ČT24. Federace strojvůdců ČR


Adys Poslat mail autorovi | 9.9.2008 (13:25)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Nehody a mimořádnosti

Weitere aus Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 10      Zpráv na stránku:   
11.09.2008 (17:14)  
Každopádně mě tak napadá, že ESA (nebo cokoliv jiného digitálního) do systému přinesla důkazní materiál, což je zrovna zde klíčové. Kdyby (zdůrazňuji - je to jen spekulace) v Moravanech byla reléovka, výpravčí by také předvolila vlakovou cestu, lokomotiva by to mázla stejným způsobem do vlaku. Výpravčí by se po něhodě podívala na pult a tam by nebylo nic neobvyklého - obsazený KO (tou zbořenou lokomotivou), návěstidla na stůj, vše by vypadalo jako projetý klacek na Stůj. Jediný svědek toho, že jel na volno by byl v pánu a i kdyby přežil, těžko by to prokazoval. Nebyl by jediný důkaz na to, že ten vlak tam ještě před chvílí nebyl detekován.
To že ESA pořídila záznam události, posunulo celou záležitost z roviny "blbá chyba fíry", kterou se nemá cenu více zabývat na "nechceme tomu věřit, ale ono zdejší zabezpeční asi fakt selhalo"
11.09.2008 (16:37)  
To Palko. Původní releovka vz. SSSR UBP měla a to na všech k. o. zapojených do vlakové cesty. K rušení vlakové cesty došlo jen za podmínky, že se výměnový k. o. uvolnil a následující obsadil. Jenže, jak tu bylo správně podotknuto, v případě, že dojde k výměně lokomotivy, nebo dělení soupravy, je UBP na nic.
Registrierter Benutzer Palko 
11.09.2008 (15:38)  
Ale ani úplná bloková podmínka by nebylo úplné řešení. Jak už bylo řečeno, při posunu nebo při dělení vlaku a současném odizolování pískem, by nic nevyřešila. ESA ÚPB nemá ani ne proto, že by se s tím v AŽD nechtěli babrat, ale prostě proto, že se u stavědel pro stanice nedělá, nikdy se nedělala a nikdy dřív se nestalo nic, proč by se dělat měla. Až teď. No, a jak jsem to tak četl, tak nejlepší řešení by byly K.O. kombinované z počítači náprav.
11.09.2008 (15:18)  
Podle staré normy K. O. toto nedělaly.Jenže ono je to nejspíš tím, že:1/ oproti předsametovým létům klesla hustota provozu, takže koleje mají větší šanci se zašpinit, nebo zkorodovat, 2/ pulsní regulace se chová z hlediska K. O. mnohem brutálněji, než klasická, odporová, 3/ Nějaká chytrá hlava si spočítala, že když se sníží napájecí napětí K. O. tak se sníží i spotřebovaný výkon a tudíž se ušetří. Že nižší napětí si s nečistotou neporadí už jaksi nikomu nedošlo.
Registrierter Benutzer MirekM  mail  
11.09.2008 (12:46)  
vodavod: Jde o pozůstatek z reléovky. Kolejový obvod něco hlásí a to platí. Dodatečná kontrola není doteď. Na reléovce by znamenala mnoho relátek navíc, ale teď je to jen kus kódu v počítači. Bohužel AŽD prostě pracovalo se starou normou a nechtělo si přidělávat práci.
11.09.2008 (12:38)  
To Vodavod: Je to tak, že vlak zmizí a ESU to vůbec nevzrušuje. Nahlásí, že kolej je volná a pokud tomu obsluha uvěří, je zaděláno na problém. Není to tak dávno, co se kvůli Pendolinu předělávaly normy pro kolejové obvody a to dost podstatně. Zřejmě bude zakopaný pes právě zde.
11.09.2008 (11:45)  
A pokud jde o průrazky: Nedávno jsem jel Pendolinem do Ostravy a koukal jsem po kolejích. Buď jsou tak malé, že nejsou bez mikroskopu vidět, nebo se prostě přestaly osazovat, pamatuji časy, kdy se rozjížděla střídavá trakce na trati Kutná Hora - Havl. Brod. S provozem 25 kV nebyly zkušenosti a používaly se nepříliš vhodné typy izolátorů, takže díky svodovým proudům, zejména za mlhy a deště, byla životnost kuproxových kapslí v systému prakticky nulová. Průrazka tehdy měla průrazné napětí 60 V ve stanici a 120 V na trati, jenže polovodičové prvky, které toto zajišťovaly, se při prvním zvýšení napětí nad tuto hodnotu nevratně zničily, takže za 48 hodin po nainstalování bylo 80% průrazek pro jakýkoli proud volně průchozích. Nevím, jak a jestli se dělají průrazky dnes, ale spolehlivě vím, že v provozu se nepoužívají a pokud se namontují, bývají velmi brzy buď nefunkční, tedy zkratované, nebo odstraněné.
11.09.2008 (11:36)  
To je jako něco vysvětlovat česky tatarovi! Uvědom si konečně, že vlaků ve výkonu je většinou mezi měnírnami několik. Nebo ještě lépe, podívej se na graf denního odběru v měnírně, jestli někdy klesne na nulu! A vzhledem k tomu, že oba incidenty se staly na průjezdných kolejích a ve stanicích, kde je do měnírny co by kamenem dohodil, je evidentní, že nebrat v úvahu dění i mimo stanici není zcela v pořádku. Ono když si to zrekapitulujeme: 1/ v obou případech šlo o DC trakci.
2/ oba incidenty vznikly až po zastavení vlaku. 3/ v obou případech se jednalo o hlavní kolej ve stanici, ležící poblíž, nebo v blízkosti měnírny. 4/ V obou případech selhalo elektronické zab. zař. 5/ V obou případech figurovaly lokomotivy s pulsní regulací. 6/ V obou případech byly použity pískovače. Pokud jde o zkoušení kolejových obvodů, koncem 60. let to byla běžná praxe a skutečně se to dělalo. Konkrétně já osobně jsem se této činnosti aktivně zůčastnil v žst Praha -Smíchov, kde tehdy byla a tuším, že dodnes je klasická releovka vzor SSSR, jedna z prvních u nás. Je zajímavé, že s nefunkčními k. o. jsme se tenkrát prakticky nesetkali. Byly použity jednopasové k. o. na 50 Hz a klasická relé řady NR s usměrňovačem a k. o. fungoval i při rezavých kolejích!
Jenže, jak známo, všechno se mění. Bylo by zajímavé, kdyby se s tímhle prkýnkem někdo prošel po současných kolejových obvodech, kolik by jich selhalo.
11.09.2008 (10:49)  
Ad knemo:Tí,co nařídili ohlásit zjištěnou poruchu pískovacího zařízení hnacích vozidel se nezabývali a nezabývají tím,jak má strojvedoucí onu poruchu zjistit a hkavně kdy. To není jejich problém,ale právě tak to není problém odborové organizace strojvedoucích. Vám pravděpodobně vadí,že Federace strojvůdců aktivně hájí zájmy svých členů hlavně ve mzdové a sociální oblasti,ale to je přece její hlavní cí,kvůli tomu byla ustanovená. Tak jako Lékařský odborový klub neřeší způsob,jakým se má operovat slepé střevo tak Federace strojvůdců neřeší způsob,jakým má strojvedoucí zjistit poruchu pískovacího zařízení.
Registrierter Benutzer vodavod  mail  
11.09.2008 (9:49)  
Jsem strojvedoucí a zab. zařízení ESA nerozumím, ale mohl by mně někdo vysvětlit, jak to, že se ztratí vlak? To opravdu ESA uvažuje možnost, že někdo vyndá vlak jeřábem? Pokud ztratí signál o vlaku, tak by měla hlásit nouzový stav (předpokládat vlak a neuvolňovat cestu) a chybové hlášení (přejít na lidské ověření skutečnosti). Jak to je? Díky.
  1 2 3 4 5 ... 10      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2025 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko