Jihlava - Projekt výstavby vysokorychlostní železniční tratě přes Vysočinu, který schválila vláda, vyvolává negativní reakce řady obcí i samotného kraje. Železniční stavba, představující pás dlouhý 100 kilometrů a široký přibližně 600 metrů, by měla zasáhnout území přibližně 40 sídel, jež namítají, že pro ně bude znamenat překážku v jejich dalším rozvoji. Za starosty se staví i krajský úřad v Jihlavě, přestože zastupitelé již schválili dokument o další perspektivě územního rozvoje, který s plánovanou VRT počítá. Projekt výstavby ovšem dosud není definitivní; stavba samotná je navíc plánována až v delším časovém horizontu.

"Abychom vůbec mohli tento dokument, který je pro kraj z jiných hledisek důležitý, schválit, tak jsme se k jakési variantě vysokorychlostní tratě museli přiklonit," komentuje náměstek hejtmana Václav Kodet. Místní obyvatelé se obávají, že kvůli specifickým konstrukčním požadavkům na stavbu VRT nebude možné vést železnici po mostech, čímž zůstanou odřezání od zemědělské půdy a zhorší se pro ně dostupnost úřadů. "Tato trať ekonomicky nepřinese státu ani regionu Vysočina žádné plusy," namítá dále krajský zastupitel a starosta obce Dobronín Jiří Vlach.
Kromě Dobronína dělá projekt starosti i vedení obce Nová Ves u Světlé, kde by směrování koridoru tratě mohlo zasáhnout do připravené lokality pro výstavbu rodinných domů. Ministerstvo dopravy se ovšem brání, že příslušné stavební parcely již byly vyhrazeny pro liniovou stavbu a domy se na nich stavět nesmí. Potvrzuje to i starostka Nové Vsi u Světlé Jarmila Bártová: "Parcely jsme už prodali. Budeme muset vlastníkům buďto vrátit peníze, nebo najít novou parcelu." Trasování tratě přes Vysočinu ovšem zatím zdaleka není finální a na stole ministerstva pořád leží několik možných variant, přičemž se počítá i s alespoň jednou zastávkou pro tento region.
zdroj: ČT24, Ministerstvo dopravy ČR
| 7.10.2008 (7:00)
ja: pres Bavorsko je to sice delsi, ale je tam vetsi poptavka
ty: pres nas je to kratsi a Berlin-Wien bude kratsi
ja: to je pravda, ale celou trasu vsichni nemusi jet a pri castecnem vyuziti bude vetsi poptavka "spodem". Ostatne je normalni, ze zeleznice se nedelaji po primce (Berlin-Wien, pripadne Praha-Brno), ale spojuji vyznamna mesta (proto je Praha-Brno pres Pardubice, zvlast kdyz je ta trat spolecna s trati na Ostravu)
ty: haha, pres Pardubice je to kratsi...
Jenze ja to nesrovnaval s cestou pres Vysocinu, ja to srovnaval s nejkratsi moznou trasou. Efektivni spojeni Prahy s Brnem pres Pardubice (a CT) jsem pouzil pouze jako primer pro podobne efektivni spojeni Nemecka a Rakouska pres Bavorsko.
Kdyby Praha-Brno slo pres Vysocinu (teoreticky nejkratsi mozne), tak jednak tam bude mensi poptavka, dvak by se musela udelat druha trat. Ze stejneho duvodu povazuji pro Nemecko a Rakousko rozumne mit spojeni (i) mimo CR (ackoliv je to pres Cesko nejkratsi mozna trasa), protoze je to pro obe zeme vyhodnejsi.
Takze asi tak (toho, ze problem byl na tve strane si ostatne vsiml i nestranny SYN - neni muj:-))
Já neříkám, že VRT by neměly být propojeny s Evropou, nebo že bychom na to neměli čerpat evropské prachy (a tak to tedy nazývat "projektem evropského významu"), o tom jaksi žádná.
Ale opakuji: Zvlášť na trase Praha - Brno bude drtivě převažující počet cestujících vnitrostátní (díky JD pod hodinu bude bez problémů možná denní dojížďka), a tak v detailech je třeba se přizpůsobit především jejich potřebám - a mezinárodku ("evropsky-dálkovku") vnímat spíš jen jako takový milý bonus.
To je koneckonců důvod, proč vlastně EU tyhle "přeshraniční spolupráce" platí ze všeho nejradší. Například vnitroněmecká VRT se dejme tomu tzv. "vyplatí" i jako ryze německý projekt, "vnitrofrancouzská" podobně tak a co je "vyšší zájem" je pár (desítek-stovek) km přes hranice, tedy v místě kde by jinak z národního hlediska poptávka novostavbu neodůvodnila.
Není důvod, aby tomu v případě ČR bylo jinak. Velikost země s tím nemá prakticky nic společného (nejsme-li Lichtenštejnsko nebo tak) - rekonstrukcemi starých tratí už se víc muziky udělat téměř nedá, a novostavba pro 160-200 nebo 360 km/h (ale hlavně: žádné velké okliky, Brno - Praha pokud možno přímo) není skoro žádný rozdíl, vlaky s rychlostí kolem 200 km/h budou taky v provozu převažovat (různá ta Znojma, Jihlavy, a tak podobně - z mnoha "bohem opuštěných" míst se stane nový Český Brod nebo Blansko, protože prostě bude od té Prahy / Brna časově asi stejně daleko).
Tohle je taky přínos pro okolí tratě - pomocí návazných busů do nějakých (pravda, nemnoha) těch významnějších nádraží v okolí, kde budou odbočky/stanice.
Aha, tady asi někdo skutečně ale skutečně nedával pozor!:-) Rozepře mezi panem "M" a mnou se týkala jen a pouze železniční cesty. Nevím tedy, kde jste vzal zase srovnávání s D1. Úplně nejkratší cestou by pak asi byla cesta vrtulníku z centra do centra, ne? :-)
O tom, jak je trať 250 mezi Brnem a Kolínem křivolaká vím, a proto tedy také vím z JŘ mnou níže uvedené vzdálenosti.
Jestli se trochu kouknete na trasu Kolín - Čáslav - Havl.Brod - Žďár n.S. - Křižanov - Tišnov - Brno tak zjistíte proč je delší než Pardubice = je to křivé jak klika od polepšovny... (což rozhodně doufám VRT nebude, nevím nevím ty varianty okolo Kolína mi rovné moc nepřipadaly)
Buď si myslíš, že trať z Prahy do Brna přes Vysočinu vede po přímce (čemuž nevěřím) nebo nevíš, že přes Pardubice je to 255km a přes Vysočinu 257km (viz JŘ Praha hl.n.-Brno hl.n.). Myslím, že i skutečná vzdálenost bude cca odpovídat. A po dokončení úseku kolem Ústí nad Orlicí se vzdálenost přes Pardubice ještě o pár km zkrátí :-)
stoupa - jako tohle je perla ale celkem... Cesko-Nemecko nikdo nejezdi, ale Nemecko-Cesko neni nezanedbatelne. Cimrmana sledujes? Nemyslis, ze se nam tady ti Nemci budou hromadit, kdyz od nas nikdo nepojede zpatky?:-))
Pokud jde o ty cizi jazyky, tak ve Vidni to s cestinou taky neni moc slavny... Nicmene to je jedno - ja neanalyzoval priciny, ja pouze popisoval stav. Ten je takovy, ze rychliky Brno-Wien jezdi prazdne v obou smerech (coz mne ale netrapi, aspon nikdo neotravuje:-))
Tak tady bych řekl, že to je i přes ty Pardubice kratší :-)
To M@ra: Aha, já zapoměl. Stavba D1 vlastně taky Vysočině vůbec nic nepřinesla. Tedy kromě hluku, rozdělení krajiny a nějakých těch tržeb navíc v místních hernách během stavby :-)
To Tomáš Záruba: S tím se dá jedině souhlasit.
Asi jste spravne napsal "Cesko - Rakousko", resp. "Cesko - Nemecko". Zejmena v tom druhem pripade, rekneme-li Nemecko-Cesko, to neni zanedbatelne. Pokud jde o Vasmi uvedeny gard, pak domnivam se dle postoju meho obecneho okoli, je urcujicim znakem nikoliv ekonomika, ale skutecnost, ze bohuzel znacnemu procentu nasich spoluobcanu jsou cizi jazyky opravdu cizí....
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.










