Jihlava - Projekt výstavby vysokorychlostní železniční tratě přes Vysočinu, který schválila vláda, vyvolává negativní reakce řady obcí i samotného kraje. Železniční stavba, představující pás dlouhý 100 kilometrů a široký přibližně 600 metrů, by měla zasáhnout území přibližně 40 sídel, jež namítají, že pro ně bude znamenat překážku v jejich dalším rozvoji. Za starosty se staví i krajský úřad v Jihlavě, přestože zastupitelé již schválili dokument o další perspektivě územního rozvoje, který s plánovanou VRT počítá. Projekt výstavby ovšem dosud není definitivní; stavba samotná je navíc plánována až v delším časovém horizontu.

"Abychom vůbec mohli tento dokument, který je pro kraj z jiných hledisek důležitý, schválit, tak jsme se k jakési variantě vysokorychlostní tratě museli přiklonit," komentuje náměstek hejtmana Václav Kodet. Místní obyvatelé se obávají, že kvůli specifickým konstrukčním požadavkům na stavbu VRT nebude možné vést železnici po mostech, čímž zůstanou odřezání od zemědělské půdy a zhorší se pro ně dostupnost úřadů. "Tato trať ekonomicky nepřinese státu ani regionu Vysočina žádné plusy," namítá dále krajský zastupitel a starosta obce Dobronín Jiří Vlach.
Kromě Dobronína dělá projekt starosti i vedení obce Nová Ves u Světlé, kde by směrování koridoru tratě mohlo zasáhnout do připravené lokality pro výstavbu rodinných domů. Ministerstvo dopravy se ovšem brání, že příslušné stavební parcely již byly vyhrazeny pro liniovou stavbu a domy se na nich stavět nesmí. Potvrzuje to i starostka Nové Vsi u Světlé Jarmila Bártová: "Parcely jsme už prodali. Budeme muset vlastníkům buďto vrátit peníze, nebo najít novou parcelu." Trasování tratě přes Vysočinu ovšem zatím zdaleka není finální a na stole ministerstva pořád leží několik možných variant, přičemž se počítá i s alespoň jednou zastávkou pro tento region.
zdroj: ČT24, Ministerstvo dopravy ČR
| 7.10.2008 (7:00)
Vsechno je to o to slozitejsi, ze to bude stat na X let a tezko rict, jak to bude vypadat. Ted proste "zadny" cestovani Cesko-Rakousko neni. Cesko-Nemecko neznam, ale pochybuju, ze to bude diametralni rozdil
Vylezam z díry a nestydim se s "panevropskym" uvazovanim.
Co mne k tomu vede?
1) Potenciál milých platících v zemích, kde sít ICE/IC funguje a to na bázi vlaku vyssi tridy, pricemz onen priplatek neni nehorazny.
2) Potencialni moznost (spolu)financovani z evropskych fondu - i se vstupem "nadnarodnich" prepravcu - venkoncom je mi fuk, jestli mne poveze DB, ÖBB a pod. Vlastne neni. V ICE je pohodlneji, nez v Pindovi.
3) VRT neni levna zalezitost a tak mi pouze vnitrostatni pohled pripada ponekud neracionalni.
A priznavam, ze "Jihlavu" fakt neresim, to je regionalni zalezitost - viz cituprosta statistika kdesi nize.
Argumenty o zausteni trati do aglomerací mate spravné a logické. Zase kuprikladu Berlin od Drazdan - nez vyklickuje IC/EC pres Ring do tunelu smer HBf, ztrati potenciální náskok. Dnes je Dresden - Berlin auto - vlak asi tak fifty - fifty. (zajisté dosud bez VRT).
Dodatek a omluva:
Jiste, kazdy je determinovan tim, kde dela a co mu vice lezi na srdecku = hleda prispevek k vetsimu pohodli.
U nasi firmy je vykonano lidmi s prijmem nad celostatnim prumerem v obou dotcenych zemich cca 3 - 5 uplnych "clovekocest" Berlin - Praha, dalsich cca 5 - 8 v relaci Berlin - (Prerov) - Ostrava tydne. Bez VRT vitezi gumokol a nejde to zpravidla na otocku. Pricemz ta Ostrava se jezdi pres Polsko a Prerov je "za trest". Opak je relace Bln - Hamburg, kde to autem oproti ICE za 1,5 hod nejde a nepujde lépe. A ani tam vlastne neni klasicka VRT.... A vlaky maji slusnou obsazenost, ne preplnenost lidmi, kteri jedou sluzebne, nebo za prací. Ale to se prave bavime o kvalitnim cestovani mest 1,2 nebo 3,5 a taky (skoro) 2 Mega obyvatel se znacnym obchodne pracovnim potencialem (nadstandardne) cestovat.
Spekulace: Jde o průměr včetně tras jako sever, západ. V úseku Praha - Brno to tedy bude víc, řekněme 80%.
Otázka: Jak může vůbec někdo vážně vypustit z klávesnice, že VRT záleží hlavně na "cestách evropských rozměrů", aniž by okamžitě byl nucen zalézt někam hluboko a stydět se?
Taková ta poučka o vzdálenosti, na kterou se VRT "vyplatí", vycházející z minima cestovních dob podle fixníxh přístupových a variabilních jízdních dob asi na 300-600 km, je jen pro blbečky (novináře, většinu politiků atd). Atraktivita pro cestující je pojem výrazně složitější - jen tak mimochodem, špičkový interval Praha - Brno vychází z nyní dostupných čísel o budoucí poptávce na 15 minut.
Úvaha: Potřebujeme "rychlíkové obchvaty příměstských úseků" (011, 171, Brno - Vranovice, ...). To snad nikdo nezpochybňuje. Rychlost 200 na nich snad taky ne. A teď mi prosím řekněte, jestli je nějaký rozdíl trasovat na 200 nebo 360 km/h (toto je prosím aktuálně sledovaná hodnota), myslím cenově? Že je tohle (včetně zapojení do uzlů) ta nejdražší část systému je snad zřejmé. Tak proč to nepropojit kusem trati v délce asi 100 km, a nezískat tak výrazně vyšší užitek?
Hradubicko / Vysočina: Nelze jít jen po nejsilnějších směrech, to je špatná úvaha. Východní Čechy (Perníkov) do Prahy už podstatně nezrychlíte, přínos VRT ve srovnání s nyní sledovanou novostavbou na 200 ke Kolínu je tak asi 5 minut. Do Brna by to pomohlo výrazně, ale: jak to napojit do Brna a jak do Prahy? Musí to být extra dvojkolejka (současné linky snad s výjimkou Eurotaktu nenahrazuje, musí jezdit dále) = do Prahy není možné přijet přes Libeň (kapacita i ve čtyřkolejce). To jako pojedeme do Pardubic kolem Benešova? A proč Pardubic, když je Hradec významnější?
A u Brna něco podobného. Jízdní doba pardubickou trasou je odhadována asi na 1:35, přes Vysočinu 0:55.
Já to vidím dost jednoznačně - přitom nezpochybňuju potřebu nějakých dodatečných přeložek 260 pro spojení v ose Liberec - Hradec - Brno, ale nevidím důvod podstatně zpomalit hlavní přepravní proudy.
VRT nebudou sloužit jenom vysokorychlostním jednotkám, ale i klasickým vlakům s lokomotivou, které budou obsluhovat právě ty spádové oblasti, přes které mají VRT vést a kde VR vlaky pochopitelně zastavovat nebudou. Dále pak budou sloužit i rychlé nákladní dopravě a to převážně v nočních hodinách a v dopravních sedlech, kdy bude provoz vlaků osobní přepravy s nižší frekvencí. Proč by třeba kamiony nemohly profrčet republikou rychlostí 120km/h po železnici, než se trmácet přecpanými dálnicemi, že?! :-)
A ještě bych se chtěl zeptat těch, co si myslí, že VRTka je zbytečný luxus, který si Český stát nemůže dovolit. To vlastně říkáte, že Dálnice je taky zbytečný luxus, který si náš stát nemůže dovolit. A dálnice rostou jak houby po dešti, podle mě by bylo někde lepší (třeba zrovna s té prahy do brna) udělat tu VRTku, aby se odlehčilo stávající trati od osobních vlaků a lze tam dát např. Ro-Lu -> Druhá dálnice přes hradec by nemusely být.
1. Jestliže se dnes bavíme o trasování a (snad) brzkém startu stavby VRT u nás tak si uvědomme že jsme tím pozadu víceméně i za "evropským průměrem", ne za špičkou. Než se to postaví to ještě bude trvat, a jinde už docela dlouho jezdí...
2. Pokud se někdo domnívá že je pro nás JAKÁKOLIV VRT zbytečným luxusem tak bych ho rád požádal ať si domyslí důsledky stavu kdy jsme VRT (dlouhodobě) odmítli a tedy se okolní země musely dohodnout na systému který nás obchází... z takového stavu se pak dost obtížně vyhrabává jakmile je jednou zažitý :(
3. Vnitrostátní použití VRT sice není primární, nicméně asi není zase vhodné se ho kompletně vzdávat kde to lze. Toto je speciálně námitka proti názoru že by bylo snad vhodné spojení Praha-ČB-Linz, to by sice v evropském smyslu vcelku postačovalo ale vnitrostátně by bylo téměř nepoužitelné. Proč se vzdávat nejpřímějšího směru na tak velké aglomerace jako je Vídeň, Budapešť a koneckonců i Bratislava?
4. Stejnětak hlasy o přímějším směru Praha-Ostrava bych chtěl oslovit s dotazem, proč se vzdávat citovaného trojměstí hlavních měst nepřipojením na jih?
5. Obecně se mi momentální návrh struktury VRT zdá vcelku uvážený a rozumný, samozřejmě to můžou pokazit "detaily" ale jinak se zdá být rozumné.
6. Podesáté zrenovovat koryto za účelem zvýšení rychlosti na max. 200 kmh se jeví být neúčelné, kromě toho že se některá fyzikální omezení daná původní křivostí trasy napravují jen velmi nákladně si také prosím uvědomme že rychlostní rozdíly jednotlivých tříd vlaků se stále zvětšují (včetně nákladů!) a tak se segregace jeví být téměř nezbytná. A když už oddělovat (tedy stavět nové koleje) tak proč ne v co nejpřímějším směru? Přece kdysi nikoho vážně nenapadlo se při trasování dálnice řídit dosavadními klikatými silničkami?
7. Spektrum vlaků na VRT bude vždy omezeno jednoduchou úvahou - nesmí být příliš rozdílné, jisté rozlyšnosti jsou však přípustné a zvládnutelné. Tedy za současné situace bych si dokázal představit rozsah rychlostí zhruba 160-230kmh, s postupným trendem na zvyšování. Na spodním okraji spektra asi vždy bude omezený prostor pro vlaky které občas ještě někde zastavují (řekněme tak po 50km, dle místních poměrů), na horním okraji něco takového nemá význam kromě uzlů.
8. Jestliže se v současné době uvažuje o stavbě VRT u nás na Vmax 230kmh tak prosím, ale doufám s jasnou vyhlídkou (především a hlavně v trasování-obloucích, protože s tím se pak velice špatně hýbe!) na pozdější zvyšování.
Celkově, ač to Pražákům trochu závidím, musím uznat že začít tunelem do Berouna je v současné době určitě nejlepší, pak to chce dobře promyslet etapizaci aby se dle možností (a peněz) už dokončené části k něčemu daly použít a nebyly nepoužitelné do dostavění celku...
Statistika nuda je, ma vsak skvele udaje. Tak jsem si pohral, a ono to sedi do nasich spolecnych uvah:
Udaje pro vybrana mesta a obce, budto obdobne velikosti, nebo proste krajska. Poradí: Název, obyvatel v obci (v tisicich),/ obyvatel ve spadové oblati (dle "poverenych obci 3.radu") - za pomlckou pocet obci zahrnutych MV do "spadove oblasti":
Jihlava 49/97 - 78
Chomutov 49/80 - 24
Prerov 46/83 - 58
Hradec Král. 93/141 - 80
Pardubice 88/120 - 55
Ceske Budejice 93/149 - 122 (!)
Zdroj: Statistika Ministerstva Vnitra CR k 1.1.2008
Zajimave je, jak si mesta i obce na sebe nabaluji sousedy a v jakem poctu. Pritom u Jihlavy a castecne CB jde vzhledem k hustote osidleni na ctverecny sáh o vetsi oblast, nez jinde.
Jak rikam: jenom statistika.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.










