To Micke: Nepamatuji se, že by někdo někdy na releovce utahoval dodatečně nějaké svorky. Možná, že se to psalo do servisních záznamů, ale údržba se striktně držela pravidla: nelez do toho, když to funguje, nebo to bude rozbitý! A vyměnit jednou za tři, nebo pět let relé, nebo blok, zvládl opravdu každý. Poruchovost začala vzrůstat až po inovacích, kdy se do zařízení začaly cpát polovodičové prvky a zejména potom, co se vyměnily rotační měniče za polovodičové! Své udělala i kvalita elektrolytyckých kondenzátorů: Dávat do nestabilizovaného rozvodu 24 V DC kondíky na 25 V opravdu není moudré. Právě havárie takovéhoto kondenzátoru ÚDAJNĚ zapříčinila požár releovky v Radotíně. Podle toho, co se neoficiálně povídalo, vyřešila údržba časté výpadky nějaké pojistky jejím zesílením, následně došlo k destrukci kondenzátoru a náplň, která vytekla na poystyrenový kryt relé způsobila samovznícení a požár. Releový sál byl ve sklepě pod dopravní kanceláří (ušetřilo se na kabelech) a výpravčí se strašně divil, když mu najednou začala svítit celá kolejová deska! Jenže to už dole bylo všechno v jednom plameni. Pak se dva roky jezdilo na bubnovou elektromechaniku a vedle dopravní kanceláře se stavěla nová budova.

Ážetďák: Ano, výpadků bylo dost, ale ty, o kterých vím, byly doprovázeny popisem, že šlo o výpadek elektřiny. Přímo od výpravčích na hl.n. jsem slyšel, že záložní zdroje utáhnou ES, ale ne všechny přestavníky výhybek pro běžný provoz. Ale vypadávalo tam někdy samotné ES? Já o tom nevím, aniž bych chtěl ESu nějak obhajovat. Normálně se ptám a chci znát odpověď, pokud ti to nedošlo. V paměti nevypátrám to, co jsem si tam neuložil.

Micke: I na SZZ ESA 11 s EIP panely máte výměnné lhůty na relé.

To Ážetďák: Když oni to u nového zařízení vidí právě obráceně. Esa 33 dle výrobce je bezúdržbové zařízení, nemáš tam výměné lhuty na rele, měří se to samo, žádné dotahování svorek(jsou tam waga) atd... Údržby je daleko méně oproti normální releovce. To se jistě těm nahoře musí finančně líbit! Já sice nejsem ekonom, ale tyhle nové elektronické zařízení mají několikanásobně vyšší spotřebu než klasické relátka (pro srovnání Ažd 71 30A na 24V, Esa 180A na 24V na stejné velikosti obsluhovaného venkovního zařízení) + další náklady za klimatizaci. Dále náhradní díly, ty jsou cenově také jinde. Suma sumárum to co ušetří za údržbu, nacpou čezu za elektriku. Možná to ale vyjde i na stejno s klasickou releovkou jen ta spolehlivost a dnes tak protěžovaná ekologie je jinde. :-) Bylo by určitě zajímevé udělat těmto zařízení ekonomické srovnání.

Ážetďák: Ja osobne pamätám pár veľkých výpadkov AŽD71 v Považskej Bystrici ... jeden po zásahu zrejme pomocného stavadla bleskom ... vypadli všetky návestidlá na žilinskom zhlaví vrátane vchodových, nešlo to nahodiť ani späť na centrálnu obsluhu, zhorel pritom tuším celý jeden releový rám ... výhybky išli prehadzovať na celom zhlaví tuším dve ...

A druhý (ten sa teda opakuje) bol keď chcípol napájací menič, čo napája samotné relátka ... to teda zrejme položí aj slávnu AŽD71 ...

A to, či sa potom niekoľko hodín nepohne ani koleso už potom nezávisí od samotného ZZ ale od toho okolo, tzn. koľko je tam ľudí, čo tí ľudia zvládnu a pod.

To Micke: jasně, že i na zámkolvé mechanice musel servisák něco umět a vědět, ale v porovnání s tím, co je potřeba na ESU, a to ti servisáci vědí pouze to, jak obsluhovat servisní vybavení, je to brnkačka. Každopádně mi ale hlava nebere, proč se něco, co je blbuvzdorné, perfektně fungující a s téměř nulovými nároky na údržbu musí nahrazovat nedodělaným shitem, který, snad díky ,,počítačové inteligenci", místo aby spolehlivě pracoval, naopak zkouší, jak to udělat, aby pracovat nemusel. Jak praxe ukazuje, neplatí, že co je nové, je automaticky lepší, než to staré. A nasazovat masově do ostrého provozu neodladěné zařízení s prakticky nulovým koeficientem blbuvzdornosti a s nehoráznými nároky na servis považuji za vítězství marketingu nad zdravým rozumem! Kdyby to záleželo na mě, tak byla dodnes jediná esa na nějaké lokálce na zkoušku a ZL by na ni byl vydán teprve tehdy, až by se nezvratně prokázalo, že je blbuvzdornější a servisně levnější, než releové systémy.

To Ažetďák: Já jezdil na SSSR do Běchovic. Za pět let služby v turnusu 1x porucha na prasklém dotyku relé (venek nepočítám, ten je o něčem jiném), to samé ažd 71, minimum poruch a při větší se vždy nějak dalo jezdit. Musím s Vámi souhlasit, tyhle zařízení(SSSR a AžD 71) opravdu i po zásahu blesku a výpadku napájení vždy fungují jak mají ! Po květnových a červnových bouřkách se vždy na zařízení od etb nahoru nezastavím, pořád problém, prostě to samo nenaskočí. Nicméně bych nás nepřirovnával k cvičeným opicím, nějaká znalost je třeba i když stačí votmetr, ampérmetr a ohmmetr.

to Miroslav Zikmund: Releovky SSSR jsou původem z USA fa Westinghouse, rusáci to dostávají jako válečnou pomoc za druhé světové války, pak to přišlo k nám a na výkresech bylo razítko tajné. :-) Jeden PAN kolega zabezpečovák když to studoval, jak to funguje, tak měl v tašce výkresy a cestou domu boural v autě, VB to našla, jak sám vyprávěl to nebyl příjemný pocit vysvětlovat to stb na nemocničním lužku. :-)

Já pánům nehodlám zasahovat do odborné zabezpečovácké diskuse, nicméně platí, čim jednodušší zařízení, tím spolehlivější. Nevím, kdy sovětská (ruská) releovka vznikla, podobně jak to bylo s autoblokem, ale obojí bylo konstruováno tak, aby vyhovovalo sovětským, především sibiřským podmínkám, včetně dálkového ovládání (DZZ použité na trati Kozolopy – Lipová u Chebu). Stejné hledisko bylo i ze strany údržby, tak aby si s tím poradil údržbář s avometem (také dostupnost místa s poruchou v sovětských dálavách, často pouze po kolejích – představa, že podél trati vede nějaká silnice je mylná, tím spíše, že v zimě by ji stejně neměl kdo udržovat). Ostatně v době vzniku nic jiného nebylo.

Nakonec stejné požadavky měl sovětský zákazník i na lokomotivy, takže ČKD uspělo s čmeláky a ŠKODA s elektrickými lokomotivami s odporou regulací.

V Kamenném Malíkově je RZZ AŽD71, tlačítková volba, cestový systém (zdroj – plánky stanic).

To Johnz: Každé zařízení má svoje ,,muchy" Ale pamatuješ, že by AŽD 71, nebo releovka vzor SSSR klekla tak, že by se na nádraží několik hodin nehnulo ani kolo? U ESY je to běžná věc! Praha hlavní, Děčín...) Nejhorší na tom je, že to, co na původní releovce dokázala v krátkém čase opravit cvičená opice s minimálním vybavením dnes vyžaduje příjezd servisního pracovníka, nebo čety s vybavením za skoro miliony a pokud pámbu dopustí a jejich vozidlo někde uvízne, tak je to katastrofa! Přesně takhle by to fungovat nemělo a přesně tohle je to, co mám moderní technice za zlé! O tom, že žádná polovodičová součástka není tak spolehlivá, odolná a blbuvzdorná, jako klasické relé netřeba hovořit. Když se k tomu přidají ještě problémy s ,,hospodárnými" kolejovými obvody, kdy na Bruntálsku PZZ vůbec nezjistilo, že v přibližovacím a tím pádem i anulačním a vzdalovacím úseku projíždí vlak, tak si cestu vlakem, přestože mi předevčírem v noci totálně zbořili auto, hodně rozmyslím.

To MirekM: Máš sklerózu, měl bys s tím něco dělat! Ono tam snad těch výpadků bylo dodnes málo?