..: RegioJet koupil 9 peršingů a chystá komerční spoje :..

Lokomotiva řady 163 dopravce RegioJet (fikce), foto: Petr Sporer (CC-by-sa 2.5)Brno — Projekt dálkových vlaků Student Agency začíná ožívat. Po sérii propagačních jízd v Ústeckém, Olomouckém, Jihomoravském a Plzeňském kraji chystá žlutý dopravce první pravidelné spoje vlastních vlaků, které hodlá provozovat bez finanční podpory státu nebo krajů; zároveň však neskrývá, že by měl zájem i o subvencované rychlíkové linky, pokud ministerstvo dopravy v souladu se svým dřívějším závazkem v brzké době vypíše příslušné výběrové řízení. RegioJet v současnosti uvažuje o dvou pravidelných komerčních linkách – jedné regionální a jedné dálkové. V obou případech už společnost požádala o přidělení kapacity dopravní cesty a nyní se chystá odpovědět na otázku vozidel: zatímco pro regionální dopravu má k dispozici pronajaté motorové jednotky Desiro Classic, na své první dálkové výkony si žlutý dopravce přiveze lokomotivy z produkce plzeňské Škody, které od března 2011 nasadí na sedmi párech vlaků mezi Prahou a Ostravou.

Poslední peršingy se vrací do vlasti

Lokomotiva řady E630 (163 ČD) italského dopravce FNM LeNord, zakoupená pro RegioJet, foto: Student AgencyKdyž v roce 2006 plánoval své soukromé expresy dopravce Railtrans, narazil na problém absence vhodného vozidla. Původně zamýšlené stroje řady 189 od Siemensu nebyly v té době možné schválit a alternativa v podobě téměř historických bobin řady 140 nepřicházela do úvahy kvůli rychlosti a spolehlivosti. Po rok trvajících odkladech a následném zahrnutí dálkových vlaků ČD pod finanční křídla MDČR byl projekt RTexpress nadobro opuštěn a neexistence vhodného vozidla se jevila být nepřekonatelnou překážkou pro jakéhokoli soukromého dopravce. (Paradoxem zůstává, že Siemens ES64F4 byl mezitím v Česku úspěšně testován.)

Jak se ale ukazuje, toto tvrzení už neplatí. Přestože jsou totiž typické "peršingy" lokomotivní řady 163 rozšířené skoro výhradně na území bývalého Československa, devět kusů poslední výrobní série si přeci jenom našlo cesto za hranice – po jejich neodebrání ze strany Českých drah putovaly s drobnými úpravami k italskému dopravci Ferrovie Nord Milano, který pod obchodní značkou LeNord provozuje osobní dopravu na 290 km tratí v okolí Milána. Po nedávné restrukturalizaci se společnost rozhodla pro přepravu osob využívat výhradně ucelené jednotky, a tak svůj lokomotivní park, zahrnující mimo jiné i 6 kusů modernizovaných "brejlovců" z ČKD, nabídla na prodej.

Devět lokomotiv tamní řady E630, pod kterou se skrývá mírně upravená verze československé řady 163, teď zamíří na modernizaci s cílem dosazení nových řídicích a zabezpečovacích zařízení a zvýšení maximální rychlosti na 140 km/h. Po 15 letech se tedy peršingy FNM vrátí do vlasti, kde vymění dosavadní světlezelený kabát za korporátní žlutou Regiojetu. Z pohledu rekonstrukce lze dodat, že program rozsáhlých modernizací stejného typu strojů nedávno zahájily ŽOS Vrútky, které nabízí přestavbu jednosystémových strojů na novou řadu 361 s podporou dalších trakčních systémů.

Zprávu o získání lokomotiv přinesla jako první agentura Mediafax a jako druhý deník iDNES, tradičně v sekci "Víme první". Podle citovaného vyjádření ředitele Student Agency Radima Jančury přišly peršingy firmu přibližně na půl miliardy korun, což, přepočteno na kus, znamená přibližně polovinu ceny nové lokomotivy. RegioJet teď pracuje na získání odpovídajících osobních vozů, přičemž nelze vyloučit ani nasazení ucelených netrakčních jednotek. Společnost v tuto chvíli jedná s možnými dodavateli tak, aby mohla splnit termín vyjetí žlutých expresů na jaře příštího roku.

Nový tarif – bez karty levnější, s kartou skoro stejně

'Vlakušky' RegioJet, foto: Josef PetrákVedle příprav na provoz vlastních pravidelných vlaků zveřejnil RegioJet i novou verzi tarifu, která nahradila původní dokument, sloužící pouze formálním účelům podle požadavků drážního zákona. Nový tarif je komplexnější a nabízí čtyři základní druhy jízdného: obyčejné, zvláštní (zákonem určené slevy), zákaznické (pro držitele kreditové jízdenky SA) a akviziční (odvíjející se od konkrétních propagačních akcí). Nárok na slevu u Regiojetu mají mít i studenti do 26 let; dopravce počítá se skupinovou slevou pro 3-10 osob a slevou zpáteční. V přímém porovnání s tarifem TR 10 ČD chce žlutý dopravce nabídnout levnější obyčejné jízdné (1,24 Kč/km oproti 1,30 Kč u ČD), zatímco zákaznické zvýhodnění není až tak výrazné (20% sleva, tedy 1 Kč/km, oproti 0,98 Kč u ČD). Detaily jednotlivých nabídek zatím dopravce nekomentoval.

Zdroj: RegioJet, Mediafax


Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 18.5.2010 (7:00)
Related newsopen/close

More on Dopravci Stavby a projekty

More from Česká republika (celá)


  1 ... 17 18 19 20 21 ... 38      Zpráv na stránku:   
19.05.2010 (13:01)  
Turista) Neřeknou, protože už podepsaly smlouvu – na 10 let a na dané linky. :) Takže jejich boj, pokud si nárokovali zkreslenou cenu.
19.05.2010 (12:48)  
Co si myslíte o této úvaze:

DNES:
- provozování linky Praha-Ostrava je ve skutečnosti ziskové i pro České dráhy
- tím, že si to navíc nechávají dotovat, získávají extra prostředky
- o tyto prostředky pak požadují nižsí dotace jinde

AŽ PŘIJDE JANČURA (NEBO KDOKOLIV JINÝ) S "NEDOTOVANÝMI" VLAKY
- vytlačí dotovanou dopravu z tratě Praha-Ostrava, protože ji stát nezadotuje když se to zaplatí samo
- ČD tím budou chybět ony peníze, ale jelikož je to moloch, neuspoří je, ale za to si řekne o vyšší dotace na jiných tratích
- na jiných tratích skončí doprava
19.05.2010 (12:47)  
doomlukas) Na druhou stranu, pokud pojede max. 140, tak těch "špiček" v rychlostním profilu až tolik mít nebude, protože furt nebude honit triko "musím zrychlit na 150, musím zpomalit na 140, musím na 160, musím na 120, zas 150, 160...". Jak už jsem psal, 162ky zajely s takovým IC 587 Jan Pernerem v roce 2006 to samé co 151ky.
19.05.2010 (12:34)  
Krutas57: Vlak z Prahy do Ostravy právě zrychluje a zpomaluje často, a to i když moc nezastavuje. Je to kvůli zubatému rychlostnímu profilu.
19.05.2010 (12:19)  
Krutas57: Ta úvaha podle mě těžce nesedí. Pokud si vzpomenu na z fyziky na vzorec [výkon = síla * rychlost], tak mi vyjde, že peršing je schopen těch 258 kN držet jen do rychlosti cca 48 km/h. Pak už výkon nestoupá a síla se stoupající rychlostí klesá.
Navíc někde okolo 120 km/h je 2. kritická rychlost (u řady 162), kdy začne klesat i výkon.

Ale tím nechci zpochybnit to, že peršing má na 140 km/h se sedmi vozy výkonu dost a dost.
19.05.2010 (12:15)  
Aleš Liesk. : měrná spotřeba elektrické energie se uvádí kolem 25 kWh / 1 000 tkm, v osobce s ohledem na topení je to cca 34 kWh / 1 000 tkm. U Potěmkinů a ešusů je to drobet víc s ohledem na klimatizaci...
Vychází to jak z teoretických výpočtů, tak praktických měření "energetiků" i podílu mezi odebranou energií a přepravními výkony.
Dokonce i "Railsim" v primitivní DOSOVSKÉ verzi v hodnocení výsledků kvality jízdy uvádí dost podobné hodnoty ...

petr. Tohle je "danajský" dar pro provozního ředitele Honzu Paroubka ... Bez zvedáků, prohlížecí jámy, prohlížecí lávky, pískového hospodářství a lidí, kteří umí dílensky peršinky (včetně elektroniků) to nějak nejde, i když máte "milion" náhradních dílů za zády ...
19.05.2010 (12:07)  
Aleš Liesk.: Technika / fyzika naopak je jedna z mých silnějších stránek, tohle jsem akorát nedomyslel. Uvažoval jsem totiž, že při stejné rychlosti bude mít taurus menší otáčky na motorech, což je sice pravda, ale při stejném dodaném výkonu bude mít vyšší krouťák [výkon = otáčky * krouťák; při stejném výkonu tedy menší otáčky znamenají větší krouťák - doufám, že tohle je správně :-) ], tedy na kolech to bude odpovídat. Máte tedy pravdu.

Kdyby do mě ve škole (chodím do sexty na obecném gymnáziu) cpali něco užitečnějšího, než anglii ve středověku a francouzské básníky, tak bych třeba věděl i to s tím napěťovým střídačem, to se hodí. :-) O elektroniku se až tak intenzivně nezajímám, takže tohle fakt nevím.

Jinak výpočtem (síla = hmotnost * zrychlení) mi vychází, že pro 400-tunový vlak (8 vozů po 40ti tunách a 80tun lokomotiva) je pro zrychlení 0,5 m/s/s nutno dodat 200KN (163 má 300KN, 162 pak 258KN), tedy místo stupně 7 je potřeba stupeň 8. :-)
[Valivý odpor tažné soupravy mi vyšel kolem 3KN - kolmá tlaková síla (50KN na kolo) / poloměr kola (počítám univerzálně 0,5m) * koeficient (u vlaku 0,0005) to celé krát 8 kol na vagónu krát 8 vagónů. Odpor vzduchu, ložisek, vliv nekvality kolejí a možnost horší adheze jsem si dovolil zanedbat.]

Pokud tedy dobře počítám a uvažuju, že 162 dá těch 258KN při všech rychlostech, tak pro plný rozjezd s 400t soupravou potřebuje něco přes minutu a pro zrychlení z 80 na 140 asi 30s. A vzhledem k tomu, že vlak z Prahy do Ostravy nebude moc často zrychlovat / zpomalovat, tak je aspoň vidět, že výkon lokomotivy nemá velký vliv (u dálkových spojů).

EDIT: Ano, neměl bych uvažovat těch 258KN (viz. výše), ale i kdybych to "statisticky" dal jako polovinu, tak to pořád jsou 2 resp. 1 minuta. Pokud nebude zastavovat v každých "Kotěhůlkách", tak to oproti tříhodinové cestě je zanedbatelná doba. Samozřejmě u příměstkých vlaků už se počítá každá sekunda.
19.05.2010 (10:26)  
tohle mi prijde jako nejzasadnejsi zeleznicni zprava tohoto roku
Je to velmi významná zpráva, ale skutečně zásadní zpráva bude, až jestli se skutečně začnou vypisovat vážně míněná VŘ, spolu s nimi se bude řešit otázka nádraží, uznávání jízdních dokladů (nemyslím režijky, nepracuju u ČD :-) ) atd.

Nutno uznat, že Jančura v tomhle směru dělá pro železnici skutečně hodně, přešel od planých slibů a politických kampaní k činům (a tohle už je dost velký čin). A k účelům prosazení VŘ peršingy (a klidně i pronajaté ojeté vagony) skutečně naprosto stačí. Nevěřím, že pokud mu to nevyjde, bude nadále provozovat komerční spoje proti dotovaným a státním ČD, to podle mě prostě nejde. Smutné by pro něj bylo, kdyby ty VŘ pak vyhrála třeba Arriva, ale to mě osobně je jedno (třeba ať jsou to ČD), hlavně když se naše železnice začne výrazně zlepšovat.
19.05.2010 (9:54)  
Krutas57: technika asi není vaší nejsilnější stránkou. Spotřeba Taura i Peršase při rozjezdu na 140 km/h bude téměř stejná. Konečná kinetická energie vlaku je stejná a účinnost během rozjezdu víceméně taky.
Rekuperace se dělá stejně dobře ze ss cb motorů, jako z asynchronňáků. Střídač (zvlášť napěťový) totiž při opačném toku energie sám od sebe pracuje jako usměrňovač (opačně to ale neplatí :-) a vyrábí ss proud.
162 jsou "líné" hlavně proto, že fírové jsou zvyklí na kroutík v poloze 5 :-(. Při shodném proudu mají samozřejmě nižší tažnou sílu, takže je nutno kroutík postrčit na 7,8,9... Do skluzu jdou při stejné tažné síle, ale při vyšším proudu. A omezení rozjezdu proudem jsem snad ještě nezažil.
Energie vlaku se dá spočítat velmi jednoduše pomocí fyziky (půl em vé kvadrát). Pro první odhad - 400tunový vlak ve stovce má asi 40 kWh.
Registered user petr. 
19.05.2010 (9:43)  
Ví se, kde chce provádět RJ provozní ošetření, čištění...?
  1 ... 17 18 19 20 21 ... 38      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2025 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko