Praha — (Aktualizováno 12. října 18.10) Kromě Brna by nyní mohla městská dráha vyrůst i v našem hlavním městě. Alespoň tak zní plán koalice Evropských demokratů a Strany zelených, která prohlásila, že Praha do silničních sítí investovala dostatečné částky a teď je na řadě železnice. Politici totiž chtějí obnovit staronový projekt městské železnice. Ačkoliv je již zapracován do územního plánu, dále se bude jednat až po jeho případném schválení. Nově vystavěná městská dráha by značně urychlila cestujícím dopravu napříč městem. Propojit by měla například Smíchovské nádraží s Václavským náměstím či Karlínem. Opomenuto by nebylo ani pražské hlavní nádraží, ze kterého by vlaky jezdily do Albertova či Edenu. Vybudováno by bylo celkem pět podzemních stanic, další by byly na povrchu. A plány nejsou vůbec skromné – v závěrečné fázi by vlaky měly představovat nejrychlejší způsob dopravy po Praze. Stavba, která by podle předběžných odhadů trvala osm let, však podle předsedkyně Strany Zelených začně nejdříve v dalším volebním období, tedy za čtyři roky. Náklady by se pohybovaly okolo třiceti až čtyřiceti miliard korun. Takovou částku totiž město zatím nemá.
Postavíme druhé Nové spojení a zlepšíme tak dopravu v Praze
Realizace městských železnic si získala oblibu po celé Evropě. Dopravně–urbanistické řešení projektu nazvaného Nové spojení II. etapa (městský železniční tunel) počítá s výstavbou dvou tunelů vedoucích pod centrem Prahy, které je navíc možno vzájemně propojit. Návrh předpokládá na severní straně zahloubení tratí od Negrelliho viaduktu a Nového spojení (Prahy–Karlína) v prostoru Florence se zřízením stejnojmenné přestupní zastávky. Jižním směrem je navržena jedna trať vedoucí přes Karlovo náměstí do železniční stanice Praha–Smíchov, kde může být část vlaků ukončena, anebo může pokračovat dále směru do Prahy–Radotína a Řevnice. Druhá trať bude trasována ve směru na Vršovice se zastávkou pod náměstím Bratří Synků. Dále pak vyústí na povrch a zapojí se do železničního koridoru před budoucí zastávkou Praha–Eden. Celkem by mělo být realizováno 12,5 km tratě, z čehož téměř deset kilometrů bude vedeno tunelem. Je počítáno s průjezdem všech vlaků městské a příměstské dopravy napříč centrem do protilehlé části města, včetně vlaků jedoucích od letiště Ruzyně.
Je tak zatím otázkou budoucnosti, zda se podaří projekt prosadit a financovat. Výstavbu podporuje i Centrum pro efektivní dopravu (CEDOP). Po dokončení by došlo nejen ke zkvalitnění dopravy, ale také ke snížení počtu osobních automobilů a přestupů při cestě do centra hlavního města.
Parametry městské dráhy:
- maximální sklon 35 ‰
- délka nástupišť 170 – 200 m (6 – 8 vozů)
- traťová rychlost 60 – 80 km/h
- směrové uspořádání centrální stanice
- délka celkem zhruba 12,5 km (z toho cca 9,7 km pod povrchem)
- pět podzemních a dvě povrchové stanice
- elektrické jednotky CityElefant
Související odkazy:
- Rozvoj městské dopravy v Praze 10 (výhled městské železnice str. 6)
- Útvar rozvoje hlavního města Prahy – koncept Územního plánu 2009 (sekce Doprava)
Zdroj: Deník Metro, ekolist.cz, Sudop.cz, Finanční noviny

http://zpravy.idnes.cz/na-sporilovske-pribylo-po-otevreni-prazskeho-okruhu-11-tisic-aut-px7-/domaci.asp?c=A101012_173329_praha-zpravy_abpraha
Dálkové spoje na letiště jsou třetí etapou vize "rychlodráhy", podmíněnou elektrizací 122 a stavbou spojky Hostivice (kladenské zhlaví) - letiště. Zatím mi to nepřijde o nic méně reálné než "rychlodráha" samotná...
Proč nepoužít dvoukolový vozík? Protože na ten je potřeba aspoň štěrková cesta, aby nezapadl v podzimních plískanicích. V zimě saně. Potah už je zlá silniční doprava a navíc po sobě zanechává trus. Tuny trusu. Bavíme se pořád o rozvozu 2.000.000 kg zboží po Praze. Koně v potahu se mohou splašit a neřízený vůz někoho zranit/zabít. Pokud máte bryčku a přidáte motor, tak můžete koně odpřáhnout, složit oj a vznikne tohle: http://www.periskop.cz/prilohy/obrazek.php?clanek=2175&id=2722 - automobil. A to je, prosím, vynález pana Křižíka, pardon, vlastně ďábla.
*)2 000 000 kg pro milion Pražanů. Pitnou vodu prosím ponechte téci potrubím. Dnes to dělá přes při 97 l/os/den pro celou Prahu více než 100 000 000 litrů vody za den.
Mam pocit že při slušný zabezpečovačce musí jít na krátkém dvojkolejném úseku (evt. i krátkém jednokolejném v tunelu Chuchle) vyjezdit neuvěřitelnej provoz, budou-li výhybny bezprostředně před a za zúženim. V obou případech jde o necelej kilometr, čili minutovou průjezdní dobu. Jestli to neumožňujou drážní normy, je to stejnej pech jako s tim hlukem.
Jinak ta praveka zeleznice resila praveke problemy (jeste driv byly lodicky a ty uz taky nejsou to, co byvaly...). Ja srovnaval to, co se pouziva dnes. Ktera evropska zeme resila moderni zeleznici (rychle spojeni mest a dopravu v aglomeracich) drive, nez mela vyresenou silnicni dopravu?
Furt mne nejak unika, jak bude probihat doprava ke "koncovemu uzivateli", kdyz vlastne vsechno ma probihat po kolejich a silnice jsou zbytecne. Uplne zive si predstavuju, jak treba firma zabyvajici se stavbou koupelen jede s trakarem na nadrazi, potom okruzni nakladni linkou na druhy konec Prahy a potom zase trakarem na misto zakazky. Ale je fakt, ze bysme se dostali zpet do doby, kdy zeleznice vladla, coz by bylo vlastne prima:-)
K podzemní stanici u hlavního nádraží: Budiž nám dosti odstrašujícím příkladem Warszawa Centralna (dálkové vlaky) + Warszawa Śródmiejscie (místní vlaky) + Centrum (metro), kde dnes i s objemnými zavazadly procházejí stovky metrů davy lidí z jednoho vlaku na druhý rozsáhlými spletitými špinavými podchody a dále parkem u "Palace kultury i nauki", a to za horka i zimy, deště i sněhu. I když budou stanice na koncích propojeny, vzdálenost se nezkrátí. Oproti přestupu z Masarykova na hlavní nádraží také žádný podstatný rozdíl (a to platí i při vybudování podchodu).
Čili pokud dokážeme zaplnit stále poloprázdné (byť papírově plné) hlavní nádraží i nuselskou trať (doplněnou o třetí kolej; čtvrtá už by vyžadovala i demolice v části Křesomyslovy či na počátku Jaromírovy ulice), zkrátíme interval na B na polovinu (tedy na úroveň C), zlepšíme vazby na metro a tramvaje (v centru obnovené) a ještě nám to bude málo, proč ne. Jenže to nebude tak jednoduché jako tam, kde stačilo vyhloubit koryto pod širokou ulicí; je třeba brát v úvahu hrozbu dalších demolic v místech stanic i náročnost výstavby tunelů v pražském terénu. Jako námět do Územního plánu dobré, ale chtělo by to - jak již bylo řečeno - množství mnohem menších, zato však důležitých kroků, aby pak ten tunel nakonec nebyl taky k ničemu. Včetně úpravy linkového vedení tramvají a autobusů tak, aby navazovaly na vlaky podobně jako na metro.
No, také jsem si říkal, jestli by nešlo vyústit tunel od Opery směr Vršovice mezi vyústění stávajících Vinohradských tunelů a tak ušetřit, na Vršovice je kolejí celkem dost a zastávka Nám.Bří Synků by se myslím dala oželet, když se udělá podchod pod Vršovickým nádražím.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.













