..: Městská dráha v Praze - realita nebo planý předvolební slib? :..

Elektrická jednotka řady 471, foto: Louis Armstrong Praha(Aktualizováno 12. října 18.10) Kromě Brna by nyní mohla městská dráha vyrůst i v našem hlavním městě. Alespoň tak zní plán koalice Evropských demokratů a Strany zelených, která prohlásila, že Praha do silničních sítí investovala dostatečné částky a teď je na řadě železnice. Politici totiž chtějí obnovit staronový projekt městské železnice. Ačkoliv je již zapracován do územního plánu, dále se bude jednat až po jeho případném schválení. Nově vystavěná městská dráha by značně urychlila cestujícím dopravu napříč městem. Propojit by měla například Smíchovské nádraží s Václavským náměstím či Karlínem. Opomenuto by nebylo ani pražské hlavní nádraží, ze kterého by vlaky jezdily do Albertova či Edenu. Vybudováno by bylo celkem pět podzemních stanic, další by byly na povrchu. A plány nejsou vůbec skromné – v závěrečné fázi by vlaky měly představovat nejrychlejší způsob dopravy po Praze. Stavba, která by podle předběžných odhadů trvala osm let, však podle předsedkyně Strany Zelených začně nejdříve v dalším volebním období, tedy za čtyři roky. Náklady by se pohybovaly okolo třiceti až čtyřiceti miliard korun. Takovou částku totiž město zatím nemá.

Postavíme druhé Nové spojení a zlepšíme tak dopravu v Praze

Realizace městských železnic si získala oblibu po celé Evropě. Dopravně–urbanistické řešení projektu nazvaného Nové spojení II. etapa (městský železniční tunel) počítá s výstavbou dvou tunelů vedoucích pod centrem Prahy, které je navíc možno vzájemně propojit. Návrh předpokládá na severní straně zahloubení tratí od Negrelliho viaduktu a Nového spojení (Prahy–Karlína) v prostoru Florence se zřízením stejnojmenné přestupní zastávky. Jižním směrem je navržena jedna trať vedoucí přes Karlovo náměstí do železniční stanice Praha–Smíchov, kde může být část vlaků ukončena, anebo může pokračovat dále směru do Prahy–Radotína a Řevnice. Druhá trať bude trasována ve směru na Vršovice se zastávkou pod náměstím Bratří Synků. Dále pak vyústí na povrch a zapojí se do železničního koridoru před budoucí zastávkou Praha–Eden. Celkem by mělo být realizováno 12,5 km tratě, z čehož téměř deset kilometrů bude vedeno tunelem. Je počítáno s průjezdem všech vlaků městské a příměstské dopravy napříč centrem do protilehlé části města, včetně vlaků jedoucích od letiště Ruzyně.

Stávající stav železnice, foto: Sudop.czPlánovaný stav, foto: Sudop.czZaústění tratí od Negrelliho viaduktu, foto: Sudop.cz

Je tak zatím otázkou budoucnosti, zda se podaří projekt prosadit a financovat. Výstavbu podporuje i Centrum pro efektivní dopravu (CEDOP). Po dokončení by došlo nejen ke zkvalitnění dopravy, ale také ke snížení počtu osobních automobilů a přestupů při cestě do centra hlavního města.

Parametry městské dráhy:

  • maximální sklon 35 ‰
  • délka nástupišť 170 – 200 m (6 – 8 vozů)
  • traťová rychlost 60 – 80 km/h
  • směrové uspořádání centrální stanice
  • délka celkem zhruba 12,5 km (z toho cca 9,7 km pod povrchem)
  • pět podzemních a dvě povrchové stanice
  • elektrické jednotky CityElefant

Související odkazy:

Zdroj: Deník Metro, ekolist.cz, Sudop.cz, Finanční noviny


Dominik Jaroš | 11.10.2010 (20:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Rozhovory

Další z regionu ČR Praha


  1 ... 6 7 8 9 10 ... 16      Zpráv na stránku:   
13.10.2010 (9:44)  
Ad Railpic: No to bude nejspíše jen kolem Roztyl - od jihu do křižovatky s Jižní spojkou - zbytek na tom bude stále podobně.
13.10.2010 (9:17)  
Miroslav Zikmund: Přímé vedení rychlíků z Hradce do Plzně je kromě toho podmíněno grafikonem, protože za současné situace by vlak na hl.n. stál 25 minut a ohledně kapacity nádraží by to bylo téměř totéž jako kdyby k tomu přepřahal (udělat delší pobyt na jiné pražské stanici by se nehodilo). Proto by to chtělo rekonstruovat 020, kousek kolem Chlumce zdvoukolejnit, postavit spojku mimo Velký Osek, rekonstruovat 231, dokončit koridor mezi Berounem a Rokycany (bez tunelu do Plzně by se to dočasně obešlo), nasadit soupravy na 140 km/h a pak se to celé do 3 hodin vyjezdí a přípoje v Hradci i Plzni budou.
Dálkové spoje na letiště jsou třetí etapou vize "rychlodráhy", podmíněnou elektrizací 122 a stavbou spojky Hostivice (kladenské zhlaví) - letiště. Zatím mi to nepřijde o nic méně reálné než "rychlodráha" samotná...
registrovaný uživatel M 
12.10.2010 (23:00)  
A az nekomu vlak urizne nohy, tak ho ponesou na nositkach do nejblizsi nemocnice:-)
12.10.2010 (22:40)  
M: Vše po železnici a život bez silnic? Jednoduše, když napočítám na každého 2 kg potravin a zboží* za den, vlakem se to doveze např. na Žižkov a z tama to budou nosit nosiči po 20 kilech na zádech. Takže nějakých 100 000 člověkocest. Cca 20 000 nosičů?
Proč nepoužít dvoukolový vozík? Protože na ten je potřeba aspoň štěrková cesta, aby nezapadl v podzimních plískanicích. V zimě saně. Potah už je zlá silniční doprava a navíc po sobě zanechává trus. Tuny trusu. Bavíme se pořád o rozvozu 2.000.000 kg zboží po Praze. Koně v potahu se mohou splašit a neřízený vůz někoho zranit/zabít. Pokud máte bryčku a přidáte motor, tak můžete koně odpřáhnout, složit oj a vznikne tohle: http://www.periskop.cz/prilohy/obrazek.php?clanek=2175&id=2722 - automobil. A to je, prosím, vynález pana Křižíka, pardon, vlastně ďábla.

*)2 000 000 kg pro milion Pražanů. Pitnou vodu prosím ponechte téci potrubím. Dnes to dělá přes při 97 l/os/den pro celou Prahu více než 100 000 000 litrů vody za den.
12.10.2010 (20:34)  
Na Výtoni je místa hodně z obou stran jistěže, pokud je cílem zrušit tam průjezdnost pro auta, potenciálně i pro tramvaje. Jinak uvažujte i s tim, že jsou pro nový stavby jakýsi hlukový normy, takže novej most nemůže být v žádnym případě replika starýho hlučnýho a "děravýho". Minimálně to vidim na dvoumetrový protihlukovky .. jestli to vůbec při fasádě domů ve vzdálenosti desítky metrů bude stačit.

Mam pocit že při slušný zabezpečovačce musí jít na krátkém dvojkolejném úseku (evt. i krátkém jednokolejném v tunelu Chuchle) vyjezdit neuvěřitelnej provoz, budou-li výhybny bezprostředně před a za zúženim. V obou případech jde o necelej kilometr, čili minutovou průjezdní dobu. Jestli to neumožňujou drážní normy, je to stejnej pech jako s tim hlukem.
registrovaný uživatel M 
12.10.2010 (19:53)  
Roberto, porad jaksi nevime, koho ty okruzni vlaky budou vozit. Jen prosim ne odpoved "nekdo se najde", protoze "nekdo" by se nasel i na primo letecke spojeni Jeseniku a Pelhrimova. Jen jich jaksi neni dost...

Jinak ta praveka zeleznice resila praveke problemy (jeste driv byly lodicky a ty uz taky nejsou to, co byvaly...). Ja srovnaval to, co se pouziva dnes. Ktera evropska zeme resila moderni zeleznici (rychle spojeni mest a dopravu v aglomeracich) drive, nez mela vyresenou silnicni dopravu?
Furt mne nejak unika, jak bude probihat doprava ke "koncovemu uzivateli", kdyz vlastne vsechno ma probihat po kolejich a silnice jsou zbytecne. Uplne zive si predstavuju, jak treba firma zabyvajici se stavbou koupelen jede s trakarem na nadrazi, potom okruzni nakladni linkou na druhy konec Prahy a potom zase trakarem na misto zakazky. Ale je fakt, ze bysme se dostali zpet do doby, kdy zeleznice vladla, coz by bylo vlastne prima:-)
12.10.2010 (19:18)  
Ad Most inteligence - ty dvě koleje tam dokonce byly položené, ale pak byly zase sneseny. Při stavbě tunelu se tak nějak zjistilo že skála je moc "měkká" na dvoukolejný profil, takže zůstal jednokolejný. Teda aspoň AFAIK.
12.10.2010 (18:11)  
Ke zkapacitnění tratě Hlavní nádraží - Smíchov: Prakticky v celé délce není až tak velký problém zřídit tříkolejnou trať. Za výjezdem z tunelu rozšířit most přes Bělehradskou, pak násep (buď na úkor skladů po levé straně nebo za cenu opěrných zdí) se současným zvednutím koleje od Vršovic (případně zdvojkolejněním této spojky), a pak až do stanice Vyšehrad tři koleje jsou - a nepřijde mi, že by po nich permanentně něco jezdilo, takže zde kapacitní problém není. Obnovit stanici Vyšehrad, která naopak má optimální návaznost na tramvajové zastávky Albertov, kudy lze vést linky ve více směrech (narozdíl od Ostrčilova náměstí), a může směle nahradit podzemní stanici Albertov včetně vazby na školy a ústavy (nemá zastávka Výtoň). Dále lze rozšířit viadukt mezi Svobodovou a Vnislavovou ulicí, podle dalšího vedení tratě buď na jednu nebo druhou stranu, vždy na úkor šířky ulice (Svobodova asi snese víc), při zachování vzhledu (eventuelně použití části původního materiálu). Most pro třetí kolej lze pojmout buď jako repliku kdysi sneseného původního jednokolejného mostu z doby vzniku tratě, nebo jako užší kopii dnešního mostu. Na smíchovské straně pak už zbývá opět jen rozšířit násep na některou stranu (buď se zúžením ulice nebo drobnou demolicí skladových objektů - nezapomeňme též na plánované sloučení obou smíchovských nádraží), a je to. Současně doplnit moderní zabezpečovací zařízení pro vyšší propustnost (vlaky tam stejně nepojedou nad 80 km/h), a můžeme jezdit. Výhledově pochopitelně i do podzemí hlavního nádraží pod současnými nástupišti.

K podzemní stanici u hlavního nádraží: Budiž nám dosti odstrašujícím příkladem Warszawa Centralna (dálkové vlaky) + Warszawa Śródmiejscie (místní vlaky) + Centrum (metro), kde dnes i s objemnými zavazadly procházejí stovky metrů davy lidí z jednoho vlaku na druhý rozsáhlými spletitými špinavými podchody a dále parkem u "Palace kultury i nauki", a to za horka i zimy, deště i sněhu. I když budou stanice na koncích propojeny, vzdálenost se nezkrátí. Oproti přestupu z Masarykova na hlavní nádraží také žádný podstatný rozdíl (a to platí i při vybudování podchodu).

Čili pokud dokážeme zaplnit stále poloprázdné (byť papírově plné) hlavní nádraží i nuselskou trať (doplněnou o třetí kolej; čtvrtá už by vyžadovala i demolice v části Křesomyslovy či na počátku Jaromírovy ulice), zkrátíme interval na B na polovinu (tedy na úroveň C), zlepšíme vazby na metro a tramvaje (v centru obnovené) a ještě nám to bude málo, proč ne. Jenže to nebude tak jednoduché jako tam, kde stačilo vyhloubit koryto pod širokou ulicí; je třeba brát v úvahu hrozbu dalších demolic v místech stanic i náročnost výstavby tunelů v pražském terénu. Jako námět do Územního plánu dobré, ale chtělo by to - jak již bylo řečeno - množství mnohem menších, zato však důležitých kroků, aby pak ten tunel nakonec nebyl taky k ničemu. Včetně úpravy linkového vedení tramvají a autobusů tak, aby navazovaly na vlaky podobně jako na metro.
12.10.2010 (18:00)  
to MildaIV

No, také jsem si říkal, jestli by nešlo vyústit tunel od Opery směr Vršovice mezi vyústění stávajících Vinohradských tunelů a tak ušetřit, na Vršovice je kolejí celkem dost a zastávka Nám.Bří Synků by se myslím dala oželet, když se udělá podchod pod Vršovickým nádražím.
  1 ... 6 7 8 9 10 ... 16      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2025 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko