Plzeň/Klatovy — Zaměstnancům ČD na trati Plzeň - Klatovy se radikálně změnil život; přišli totiž o pracoviště v podhůří Šumavy, která jim zajišťovala živobytí. Od prosince 2009 je totiž trať dálkově ovládána z Klatov a původní zabezpečovací zařízení nahradilo nové. Celý úsek trati je tak obsluhován z Klatov. Jednokolejná, od září 1996 částečně elektrifikovaná železniční trať 183 Plzeň – Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín, která ročně přepraví tisíce návštěvníků nejen lyžařských středisek, ale i zájemců o cykloturistiku, dostala v úseku Plzeň – Klatovy novou tvář. Vyměnilo se totiž 5 „červených“ výpravčích za jednoho „černého“, který cca 50kilometrový úsek ovládá z Klatov. Od roku 2012 by se k tomu měl přidat cca 40kilometrový zbytek trati.
Ve většině stanic bylo na této trati zánovní reléové zabezpečovací zařízení. To bylo nahrazeno dálkově ovládaným elektronickým stavědlem ESA 11 s možností předání na místní obluhu. Dotyčný úsek je řízen z Klatov. Snahy o dálkové řízení tratě vyvstaly již v roce 2006, kdy vznikla první projektová studie na dálkové ovládání tratě, která měla nejen ušetřit pracovní síly (v současné době cca 10-15/den), ale zároveň zvýšit bezpečnost provozu.
A jak tedy obsluha tratě vypadá nyní? V žst. Chlumčany u Dobřan je umístěno technologické jádro zabezpečovacího zařízení. Na něj se připojují další stanice obsluhované z Klatov. Ovšem vše má své pro a proti. Cestující museli přetrpět četná zpoždění z důvodu napojování stanic na JOP. V souvislosti s tím také nebyla v činnosti některá PZZ, po nichž jezdily vlaky podle rozhledových poměrů a upozorňovaly na svoji jízdu účastníky silničního provozu akustickou výstrahou.
Zdroj: Železničář 37/2009, České dráhy

Vim, ze je tam i nekolik spoju, ktere jezdi na Susice, dale spoje, ktere treba v Janovicich uhnou, stejne tak je mozne pocitat s nejakym nakladem napriklad z Prestic do Susice - tady bude i nadale jizda motoru pod dratem nebo preprah. Ale jako hlavni smer v Klatovech beru proste ZR - Plzen, at chci nebo nechci ... zkuste mi nekdo najit rozumny spoj z Domazlic do Horazdovic pres Klatovy. Ve smeru z Domazlic mi Idos vyjel dva prime vlaky za den, v opacnem zadny. S prestupem v Klatovech jich par je, ale bohuzel je to pomalejsi, nez pres Plzen (kde je trasa o 20 km delsi a take patricne drazsi)...
Poloprázdnými vozy jsem nemyslel zrovna, že budou z poloviny naplněny (asi jsem se špatně vyjádřil), ale to že tam jede pár lidí (teda ne dva, ale max. několik desítek). Takže má-li jedno Desiro 111 míst, stačilo by bohatě.
kelley:
Vžít se do situace cestujícího umím (nejlepší jsou poloprázdné vlaky, kde se člověk nemačká, má místo u okýnka atd. :-)), ale jak sám píšeš, vlaky jsou početnějším počtem cestujících využívány pouze sezónně a ještě by se dalo říci, že max. o víkendech. Takže by možná více než 90% dní z roku mohla klidně jezdit nějaká ta motorová jednotka a v obdobích, kdy se očekává více lidí souprava klasických vozů. To aby se nemusela spřahovat 4 Desira a vešlo se to ke všem nástupištím :-)
No, to jste tomu s tou spotřebou PHM dal, teda...
Spotřeba drážních vozidel se vyčísluje velice těžko, protože valivý odpor je minimální, mnohonásobně větší roli hraje počet zastavení, dosahování maximální rychlosti a zejména stoupání/spády. Pokud vůbec chcete seriózně udat spotřebu u drážního vozidla, pak uvádějte hodinovou spotřebu motoru trvale točeného na maximální výkon.
Desiro (a podobné jednotky) je asi hbitější než cokoliv, co se tam objevuje teď a s úsporností na tom bude líp jen 810. I když uznávám, netušíme, jak bude ve finále vypadat to licenční bastlení v prasu.
Sim: Asi není moc motorových jednotek, které by vozily elektrárnu. Na tyto výkony jsou vhodnější (i z hmotnostních důvodů) hydromechanické přenosy výkonu, což asi většina moderních jednotek má.
Logičtější by mi připadalo zavést jen sezónní spoje, případně sezónní zastavování R a Sp (v dubnu a v říjnu tam asi opravdu nikdo nevystupuje/nenastupuje).
Opravdu? Loni jsem to počítal, a polovinu to podle mě nedávalo.
Za těch 20 let co tam jezdím se stovky km tratí převedly na dálkovinu. Stanice a zastávky s výpravčím, kde jsem si vyprosil razítko jsou uzavřené, místo čekárny, kde jste se mohl skrýt před deštěm jsou tam knihovny, autoškoly, kluby ... jako cestující máte k mání skleněnou krabici a kovovou lavicí ... na funkční WC zapomeňte ... pravda, jsou výjimky v odlehlých končinách (i mne to dost překvapilo), kde zjevně nehrozí "homo vandalis" takže tam je minimálně k mání studená voda na funkčním WC a čekárna otevřená 24 hodin denně ... Takže v noci tam můžete spokojeně bivakovat a nikdo vás neruší...
Nemusíte jezdit ani do Švýcarska. Stačí se zajet podívat do sousedního Německa a projet si některé příhraniční tratě ... Jak vypadá Bad Schandau, Pirna, Heidenau ... Stejně tak traťě v Rakousku. Mezi Gmündem a Sigmundsherbergem zcela mrtvo ... stejně tak trať do Wolfsthalu ... , z Marcheggu do Wien ... na trati přes Semmering už před 20 lety všechno pusté, čekárna otevřená v Breitensteinu ... rozdíl je alespoň v tom, že na tratích, kde se jezdí bez průvodčích jsou všude jízdenkové automaty.
čunče : myslíte, že Desiro je tak hbité a hlavně úsporné vozidlo. Měrná spotřeba cca 9,5 l / 1 000 tkm není zrovna nejúspornější provoz.
junkrs : pět poloprázdných vozů znamená 220 cestujících. Desiro uvádí 111 míst k sezení ve II. třídě + 8 sklopných sedaček, která se tlučou s prostorem pro kola apod. Takže na těch 5 poloprázdných vozů dvě Desira s nulovou rezervou pro případnou další frekvenci (pokud nepoužijete 12 míst I. třídy v rámci deklasifikace) ... Takže reálně nasazovat 3 soupravy a při plné frekvenci musíte mít čtyři soupravy ... o celkové délce cca 168 metrů, což je délka sedmivozové soupravy, která se do některých zastávek ani nevejde ...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.











