Plzeň/Klatovy — Zaměstnancům ČD na trati Plzeň - Klatovy se radikálně změnil život; přišli totiž o pracoviště v podhůří Šumavy, která jim zajišťovala živobytí. Od prosince 2009 je totiž trať dálkově ovládána z Klatov a původní zabezpečovací zařízení nahradilo nové. Celý úsek trati je tak obsluhován z Klatov. Jednokolejná, od září 1996 částečně elektrifikovaná železniční trať 183 Plzeň – Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín, která ročně přepraví tisíce návštěvníků nejen lyžařských středisek, ale i zájemců o cykloturistiku, dostala v úseku Plzeň – Klatovy novou tvář. Vyměnilo se totiž 5 „červených“ výpravčích za jednoho „černého“, který cca 50kilometrový úsek ovládá z Klatov. Od roku 2012 by se k tomu měl přidat cca 40kilometrový zbytek trati.
Ve většině stanic bylo na této trati zánovní reléové zabezpečovací zařízení. To bylo nahrazeno dálkově ovládaným elektronickým stavědlem ESA 11 s možností předání na místní obluhu. Dotyčný úsek je řízen z Klatov. Snahy o dálkové řízení tratě vyvstaly již v roce 2006, kdy vznikla první projektová studie na dálkové ovládání tratě, která měla nejen ušetřit pracovní síly (v současné době cca 10-15/den), ale zároveň zvýšit bezpečnost provozu.
A jak tedy obsluha tratě vypadá nyní? V žst. Chlumčany u Dobřan je umístěno technologické jádro zabezpečovacího zařízení. Na něj se připojují další stanice obsluhované z Klatov. Ovšem vše má své pro a proti. Cestující museli přetrpět četná zpoždění z důvodu napojování stanic na JOP. V souvislosti s tím také nebyla v činnosti některá PZZ, po nichž jezdily vlaky podle rozhledových poměrů a upozorňovaly na svoji jízdu účastníky silničního provozu akustickou výstrahou.
Zdroj: Železničář 37/2009, České dráhy

čunče > zacarovany kruh to je... dopravce nema duvod vhodna vozidla kupovat - nenuti jej k tomu zhola nic. Co na tom, ze na nakup dostane pridano, pro nej jsou to vydaje tak jako tak a dotace na provoz bude dostavat bez ohledu na to, jestli tam pojede brejlovec/plechac/taurus/herkules. Kraj by byl blbej, kdyby si nova vozidla porizoval, kdyz ma na 10 let vystarano (= podepsanou smlouvu), takze pokud by vozidla nakoupil, nemel by pro ne uplatneni.
I kdyby skodovka v prubehu nasledujicich 5ti let nahodou nejake rozumne (to znamena ani elefant, ani jeho jednopodlazni varianta, protoze to je porad na venkovske osobaky moc) vozitko uvedla na trh, neverim ze by ho provozovaly CD driv, nez je k tomu smlouvy nebo konkurence donuti. A nekdo jinej zas nebude mit duvod to kupovat ve skodovce...
Pokud se vyjadrim k ekonomice a ekologii provozu dieselu a elektriky, je potreba srovnavat srovnatelne. Tedy jak si pomuzu, kdyz natahnu draty a misto Berty tam poslu Bobinu, misto Brejlovce poslu Plechac a misto Herkula vypravim vlak s Taurem v cele. Odpoved je ve vsech pripadech pomerne jednoducha - budu mit k dispozici dvojnasobny vykon.
Jestli ho vyuziju nebo ne, to je pak otazka druha. A jak efektivho dokazu vyuzit, to je dalsi faktor, ktery by mohl promluvit do karet, zvlast pokud bychom uvazovali o moznosti rekuperace.
Pokud vezmu princip obecne, tak dopravu uhli nebo nafty neni treba rozlisovat. Asi taky nema smysl resit, jestli je slozitejsi a drazsi vytahnout ze zeme vagon uhli, nebo vycerpat ropu a udelat z ni cisternu nafty. To zalezi i na tom, jak se kyve cena ropy na trhu (a ze dokaze litat hodne, na tom se zrejme shodnem). Naopak co se nemeni, je ucinnost premeny energie a moznosti regulace. Ted nevim konkretni cisla, ale jeste ze skolnich let mam v pameti pomerne malou ucinnost spalovaciho motoru (podobne jako u zarovky se naprosta vetsina energie premeni na nevyuzite teplo), proti kteremu nejsou uhelne elektrarny sice zadny velky zazrak, ale ucinnost premeny energie maji preci jen lepsi. Konkretni cisla bych si ale cucal z prstu, takze to po me nechtejte.
Dalsi moznosti pohledu je koukat na soucasne diesely jako na elektrickou masinu, co si elektrarnu vozi s sebou. Protoze to neco vazi, spotrebuje se cast energie jen na presun vlastni vahy agregatu, takze by na tom mely byt lepe elektriky. Jenze u lokomotiv je to zase trosku jinak - lehka lokomotiva na tezkem vlaku je k nicemu, takze "usetrena" vaha elektriky je nekdy doplnena zavazim ke zlepseni adheze. Naopak elektricka jednotka by zavazi nepotrebovala a oproti obema variantam vlaku s loko (diesel i elektro) by to mela vyhrat na plne care. I oproti dieselove jednotce, protoze si s sebou neveze zminovanou "elektrarnu".
Jenže já se nebavím o ekonomii - finanční nákladnosti, ale o účinnosti palivo - pohybová energie. Víte?? Tedy čistě v ekologické rovině.
ono otazka mensi frekvence cestujicich nez treba v okoli prahy neni dana jen otazkou mensim mnozstvim cestujicich, problem je, ze kraj zatim nema zadnou koncepci, kterou by uvadel v zivot (ma par caru papiru, ale jen aby urednici vykazali cinnost) z toho duvodu vsude kde jezdi vlak jezdi soubezne bus a podle toho to vypada.......
ono oboji soubezne je dost neefektivni....
Zadruhý: dráty platí stát ze SFDI, vozidla platí dopravce za prachy od krajů+tržby.
Zatřetí: Ekologie: zapátrejte, jakou účinnost má výroba elektřiny v elektrárně z uhlí (nafty, plynu, jádra, vody, větru), její přenos VVN, trolejí, měniči a přeměna na kinetickou energii. A porovnejte to s celkovou účinnosti Nafta - spalovák - alternátor - měnič - kabely - trakčák - nákolek. A zjistíte, že ta motorová mašina (i brejlovec, netož něco úspornějšího (Herkules)) je účinnější, než elektrická mašina, tudíž je i ekologicky šetrnější v globálu. Je jasné, že kolem trati to nečoudí, ale čoudí to v severních Čechách. Hlučnost Herkulesa je podstatně nižší, než bzučení peršingoidů, nebo hučení ss trakčáků plecháče. Herkules je i tišší, než 380ka, nebo ešusy (když pominu ešusí uřvanou klimatizaci).
dalsi vec je, jestli opravdu tolik lidi chce jet z KLA do PLZ a dal, aby ten vlak vytizily bez onech zastavek
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.











