..: Od nového jízdního řádu přibyla další trať s dálkovým řízením :..

Plzeň, foto: Hrady Plzeň/Klatovy — Zaměstnancům ČD na trati Plzeň - Klatovy se radikálně změnil život; přišli totiž o pracoviště v podhůří Šumavy, která jim zajišťovala živobytí. Od prosince 2009 je totiž trať dálkově ovládána z Klatov a původní zabezpečovací zařízení nahradilo nové. Celý úsek trati je tak obsluhován z Klatov. Jednokolejná, od září 1996 částečně elektrifikovaná železniční trať 183 Plzeň – Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín, která ročně přepraví tisíce návštěvníků nejen lyžařských středisek, ale i zájemců o cykloturistiku, dostala v úseku Plzeň – Klatovy novou tvář. Vyměnilo se totiž 5 „červených“ výpravčích za jednoho „černého“, který cca 50kilometrový úsek ovládá z Klatov. Od roku 2012 by se k tomu měl přidat cca 40kilometrový zbytek trati.

Ve většině stanic bylo na této trati zánovní reléové zabezpečovací zařízení. To bylo nahrazeno dálkově ovládaným elektronickým stavědlem ESA 11 s možností předání na místní obluhu. Dotyčný úsek je řízen z Klatov. Snahy o dálkové řízení tratě vyvstaly již v roce 2006, kdy vznikla první projektová studie na dálkové ovládání tratě, která měla nejen ušetřit pracovní síly (v současné době cca 10-15/den), ale zároveň zvýšit bezpečnost provozu.

A jak tedy obsluha tratě vypadá nyní? V žst. Chlumčany u Dobřan je umístěno technologické jádro zabezpečovacího zařízení. Na něj se připojují další stanice obsluhované z Klatov. Ovšem vše má své pro a proti. Cestující museli přetrpět četná zpoždění z důvodu napojování stanic na JOP. V souvislosti s tím také nebyla v činnosti některá PZZ, po nichž jezdily vlaky podle rozhledových poměrů a upozorňovaly na svoji jízdu účastníky silničního provozu akustickou výstrahou.

Zdroj: Železničář 37/2009, České dráhy


Jiří Pekárek | 5.1.2010 (9:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Plzeňský


  1 2 3 4 5 6 ... 8      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel junkrs 
05.01.2010 (21:49)  
Asi se shodneme, že bychom pro ekologii i ekonomii provozu v úseku KZ-ŽR zavrhli vlakovou soupravu s diesel/elektrickou loko v čele a raději ji nahradili diesel/elektrickou jednotkou v případě, že by se dráty nenatáhly/natáhly. Obsazenost souprav není po drtivou většinu roku taková, aby se musely pravidelně tahat 4 vozy za loko, když by stačila dvouvozová jednotka.
registrovaný uživatel Sim 
05.01.2010 (20:24)  
Jiří Průša > vsak ja prave psal, ze to primou souvislost nema, takze cestujici tezko rozlisi, jak je dany usek rizen a na jakem systemu zabezpecovacky jede.

čunče > zacarovany kruh to je... dopravce nema duvod vhodna vozidla kupovat - nenuti jej k tomu zhola nic. Co na tom, ze na nakup dostane pridano, pro nej jsou to vydaje tak jako tak a dotace na provoz bude dostavat bez ohledu na to, jestli tam pojede brejlovec/plechac/taurus/herkules. Kraj by byl blbej, kdyby si nova vozidla porizoval, kdyz ma na 10 let vystarano (= podepsanou smlouvu), takze pokud by vozidla nakoupil, nemel by pro ne uplatneni.

I kdyby skodovka v prubehu nasledujicich 5ti let nahodou nejake rozumne (to znamena ani elefant, ani jeho jednopodlazni varianta, protoze to je porad na venkovske osobaky moc) vozitko uvedla na trh, neverim ze by ho provozovaly CD driv, nez je k tomu smlouvy nebo konkurence donuti. A nekdo jinej zas nebude mit duvod to kupovat ve skodovce...

Pokud se vyjadrim k ekonomice a ekologii provozu dieselu a elektriky, je potreba srovnavat srovnatelne. Tedy jak si pomuzu, kdyz natahnu draty a misto Berty tam poslu Bobinu, misto Brejlovce poslu Plechac a misto Herkula vypravim vlak s Taurem v cele. Odpoved je ve vsech pripadech pomerne jednoducha - budu mit k dispozici dvojnasobny vykon.

Jestli ho vyuziju nebo ne, to je pak otazka druha. A jak efektivho dokazu vyuzit, to je dalsi faktor, ktery by mohl promluvit do karet, zvlast pokud bychom uvazovali o moznosti rekuperace.

Pokud vezmu princip obecne, tak dopravu uhli nebo nafty neni treba rozlisovat. Asi taky nema smysl resit, jestli je slozitejsi a drazsi vytahnout ze zeme vagon uhli, nebo vycerpat ropu a udelat z ni cisternu nafty. To zalezi i na tom, jak se kyve cena ropy na trhu (a ze dokaze litat hodne, na tom se zrejme shodnem). Naopak co se nemeni, je ucinnost premeny energie a moznosti regulace. Ted nevim konkretni cisla, ale jeste ze skolnich let mam v pameti pomerne malou ucinnost spalovaciho motoru (podobne jako u zarovky se naprosta vetsina energie premeni na nevyuzite teplo), proti kteremu nejsou uhelne elektrarny sice zadny velky zazrak, ale ucinnost premeny energie maji preci jen lepsi. Konkretni cisla bych si ale cucal z prstu, takze to po me nechtejte.

Dalsi moznosti pohledu je koukat na soucasne diesely jako na elektrickou masinu, co si elektrarnu vozi s sebou. Protoze to neco vazi, spotrebuje se cast energie jen na presun vlastni vahy agregatu, takze by na tom mely byt lepe elektriky. Jenze u lokomotiv je to zase trosku jinak - lehka lokomotiva na tezkem vlaku je k nicemu, takze "usetrena" vaha elektriky je nekdy doplnena zavazim ke zlepseni adheze. Naopak elektricka jednotka by zavazi nepotrebovala a oproti obema variantam vlaku s loko (diesel i elektro) by to mela vyhrat na plne care. I oproti dieselove jednotce, protoze si s sebou neveze zminovanou "elektrarnu".
registrovaný uživatel čunče  mail  
05.01.2010 (19:00)  
Qvído: Uhlí se do elektráren nevozí? Plyn se neupravuje a nečerpá tisícikilometrovými trubkami? Výstavba přehrad a větřaků je zadarmo? To je ekonomie.
Jenže já se nebavím o ekonomii - finanční nákladnosti, ale o účinnosti palivo - pohybová energie. Víte?? Tedy čistě v ekologické rovině.
05.01.2010 (18:35)  
To čunče: a tu naftu asi taky nemusíte vyrobit a dovést. Ropa se těží přímo v depu a lije se rovnou do lokomotivy? ;-) Někde tu ropu vytěžit, zpracovat a dovést. Takže máte čmoudící rafinérku, potrubí, kterým se musí ropa ve velkém přepravovat a pak v "menším" dodat ropu na místo určení do depa. V lepším případě po železnici, v horším po silnici. Takže myslím, že výroba elektřiny (a to mluvíme o té špinavější výrobě) a nafty je fifty-fifty. Takže mám takový dojem, že elektrická trakce má navrch právě o ty spaliny při provozu ;-)
registrovaný uživatel Kakov 
05.01.2010 (18:20)  
JUNKRS: osobne bych borovany a luzany za "diry" nepovazavol, tak male nejsou

ono otazka mensi frekvence cestujicich nez treba v okoli prahy neni dana jen otazkou mensim mnozstvim cestujicich, problem je, ze kraj zatim nema zadnou koncepci, kterou by uvadel v zivot (ma par caru papiru, ale jen aby urednici vykazali cinnost) z toho duvodu vsude kde jezdi vlak jezdi soubezne bus a podle toho to vypada.......
ono oboji soubezne je dost neefektivni....
registrovaný uživatel čunče  mail  
05.01.2010 (18:20)  
Junkrs: Samozřejmě. Rozumný majitel budovy pronajme. Jako na JHMD, kde jsou dnes obsazeny i budovy, které tam za ČD nebyly :-)
registrovaný uživatel čunče  mail  
05.01.2010 (18:18)  
Začarovaný kruh to není. Stačí, aby si dopravce, nebo kraj koupil patřičná vozidla. A na to prachy dokonce jsou! Jenže ono se musí čekat, až Škoda tu jednotku vyvine, že...

Zadruhý: dráty platí stát ze SFDI, vozidla platí dopravce za prachy od krajů+tržby.

Zatřetí: Ekologie: zapátrejte, jakou účinnost má výroba elektřiny v elektrárně z uhlí (nafty, plynu, jádra, vody, větru), její přenos VVN, trolejí, měniči a přeměna na kinetickou energii. A porovnejte to s celkovou účinnosti Nafta - spalovák - alternátor - měnič - kabely - trakčák - nákolek. A zjistíte, že ta motorová mašina (i brejlovec, netož něco úspornějšího (Herkules)) je účinnější, než elektrická mašina, tudíž je i ekologicky šetrnější v globálu. Je jasné, že kolem trati to nečoudí, ale čoudí to v severních Čechách. Hlučnost Herkulesa je podstatně nižší, než bzučení peršingoidů, nebo hučení ss trakčáků plecháče. Herkules je i tišší, než 380ka, nebo ešusy (když pominu ešusí uřvanou klimatizaci).
registrovaný uživatel junkrs 
05.01.2010 (18:11)  
Karel Kovářík: Já nepsal zrušit stavění mimo KT-PZ. Ale jsou "díry" třeba zrovna jako ty Borovy a Lužany (navíc ležící i na hlavní silnici KT-PZ), kde ta frekvence asi bude opravdu minimální. A nemusí se tu ani stavět z důvodů křižování, jako třeba v Chlumčanech.
registrovaný uživatel junkrs 
05.01.2010 (18:06)  
Osobně si myslím, že budovy jako takové nemusí zůstat prázdné ne? Někde v nich někdo bydlí, někde je třeba součástí restaurace..... A někde se holt musí cestující spokojit pouze s přístřeškem bez dalšího sociálního zařízení. Nebo třeba součástí většiny autobusových zastávek jsou také toalety? Asi ne.
registrovaný uživatel Kakov 
05.01.2010 (18:03)  
junkrs: rušení zastávek ma jeden hodne dulezity hácek, znamena to, ze bud porusime takt Os vlaků (tedy presneji receno obsluhy onech stanic) nebo bude muset jezdit vice OS vlaku, takze by onech nekolik minut usetrenych nezastavovanim bud vyrazne zhorsilo obsluznost nebo stalo moc penez navic.....

dalsi vec je, jestli opravdu tolik lidi chce jet z KLA do PLZ a dal, aby ten vlak vytizily bez onech zastavek
  1 2 3 4 5 6 ... 8      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2025 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko