Plzeň/Klatovy — Zaměstnancům ČD na trati Plzeň - Klatovy se radikálně změnil život; přišli totiž o pracoviště v podhůří Šumavy, která jim zajišťovala živobytí. Od prosince 2009 je totiž trať dálkově ovládána z Klatov a původní zabezpečovací zařízení nahradilo nové. Celý úsek trati je tak obsluhován z Klatov. Jednokolejná, od září 1996 částečně elektrifikovaná železniční trať 183 Plzeň – Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín, která ročně přepraví tisíce návštěvníků nejen lyžařských středisek, ale i zájemců o cykloturistiku, dostala v úseku Plzeň – Klatovy novou tvář. Vyměnilo se totiž 5 „červených“ výpravčích za jednoho „černého“, který cca 50kilometrový úsek ovládá z Klatov. Od roku 2012 by se k tomu měl přidat cca 40kilometrový zbytek trati.
Ve většině stanic bylo na této trati zánovní reléové zabezpečovací zařízení. To bylo nahrazeno dálkově ovládaným elektronickým stavědlem ESA 11 s možností předání na místní obluhu. Dotyčný úsek je řízen z Klatov. Snahy o dálkové řízení tratě vyvstaly již v roce 2006, kdy vznikla první projektová studie na dálkové ovládání tratě, která měla nejen ušetřit pracovní síly (v současné době cca 10-15/den), ale zároveň zvýšit bezpečnost provozu.
A jak tedy obsluha tratě vypadá nyní? V žst. Chlumčany u Dobřan je umístěno technologické jádro zabezpečovacího zařízení. Na něj se připojují další stanice obsluhované z Klatov. Ovšem vše má své pro a proti. Cestující museli přetrpět četná zpoždění z důvodu napojování stanic na JOP. V souvislosti s tím také nebyla v činnosti některá PZZ, po nichž jezdily vlaky podle rozhledových poměrů a upozorňovaly na svoji jízdu účastníky silničního provozu akustickou výstrahou.
Zdroj: Železničář 37/2009, České dráhy

Podobne je to s elektrifikaci trate Klatovy-Zelezna Ruda. Vic nez polovina vlaku se v klatovech musi preprahat nebo se preseda. Cas a energie usetrene na teto manipulaci je mozne vyuzit podstatne lepe a efektivneji, i kdyz to samo o sobe tezko elektrifikaci zaplati.
A vsechno souvisi se vsim. Pokud se dnes v udoli u Hojsovky rozleha duneni brejlovce tahnouciho petivozovy vlak rychlosti okolo 40km/h a diky tomu je u severniho portalu spicackeho tunelu slyset vlak klidne 10 minut pred prijezdem cmoudiciho zdroje randalu, muze elektrifikace znit jako rozumne reseni. Jenze je to mimo jine zpusobeno i tim, ze na tuto trat nema CD vhodny vozovy park - Regionova na tom neni (snad krome toho duneni) o nic lepe a ostatni motoraky jakbysmet.
A tim se dostavame k jadru problemu... a totiz co tu vlastne ma jezdit po natazeni dratu... ponekud se obavam toho, ze polovina vlaku zustane v rezii motoraku, protoze na malokapacitni spoje proste nemaji drahy vhodny vozovy park. Diky konzervaci stavu, ktera smluvne probehla koncem lonskeho roku, se vozovy park menit nebude, takze co tu vlastne bude jezdit? Plechac s Bt/Bdt na osobacich a stejna masina s modrymi dehumusovanymi Becky na rychliku?
Bohuzel, takova je realita. Po provokativne zrusenem vyberovem rizeni Plzenskeho kraje si nedelam iluze, ze by se nekdo na odpovednem miste chytil za nos a uvazoval v jiny nez svuj osobni prospech. Jenze nic jineho, nez komplexni reseni dane problematiky rozumne vysledky neprinese. Jinak je to zacarovany kruh - je blbost elektrifikovat trate, kdyz na nich nebude cim jezdit. A je blbost nakupovat vozidla, kdyz s nimi nebude kde jezdit.
Kdyz to shrnu... prechod na dalkove rizeni je pro provozovatele prinos, pro cestujiciho neutralni. Az druhotne dusledky - uzavreni stanic cestujici muze pocitit.
Elektrifikace useku Plzen-Klatovy je prinos ekologie, ekonomicky to nedokazu posoudit. Diky preprahum plechac/eso v Plzni prinos pro cestujici je zanedbatelny.
Klatovy-Zelezna Ruda krajine uskodit nemusi (vse zalezi na konkretnim provedeni), ekologii pomuze, ekonomicky je to ale nesmysl. Pro cestujici to muze mit prinos, pro provozovatele jakbysmet - preprahy v Klatovech zmizi. Ale dokud na to nebude vhodny vozovy park, rozhodne nebude mozne vyuzit potencial teto trate. Bez ohledu na to, zda se jezdi na naftu nebo pod draty.
Že jsou někteří "lidé" debilové a zničí to, co jim přijde pod ruku, s tím dráha asi také nic nenadělá.
Co se týká elektrifikace, tak to považuji, jako mnozí zde, za zbytečné plýtvání peněz. Stačilo by lepší zab. zař. (bude zřejmě s dálkovinou), poopravit nástupiště, poopravit svršek a mohla by se tím i zvýšit rychlost. Místo, aby brejlovec tahal poloprázdných 5 vozů nebo kolik jich vozí nahoru, by stačila motorová jednotka (zrychlení cestovní doby, menší spotřeba nafty).
Dále by zrychlení přineslo určitě zrušení zastavování rychlíků (spěšňáků) na mnohých zastávkách (např. Lužany, Borovy, Hojsova Stráž-Brčálník......).
Navíc u nás je už lidská práce relativně drahá a technika umožňuje právě tuto drahou pracovní sílu využít efektivně.Navíc je potřeba snižovat náklady aby byla železnice konkurence schopná.Snižování nákladů jde nejlépe právě přes "dálkoviny".Na méně freventovaných tratí časem dojde k dilema buď trat zavřít a zrušit (a propusit zaměstnace) nebo provoz zefektivnit např "dálkovinou" a (zaměstnace propustit) co je lepší? Z pohledu zaměstnace je výsledek úplně stejný.
Při podobných větších propouštění zpravidla část lidí odejde do důchodu (a není jich málo) část je třeba pro obsluhu "dálkoviny" a část holt musí do práce dojíždět,fakticky propušťen je málokdo často nikdo. Dneska se za prací dojíždí což je už normální,navíc dojíždět na 12-ti hodinové směny je výrazně lepší než denně do "kolbenky".
Osobně dojíždím do práce již cca 7 let a to 50 - 80 Km což znamená 1 - 2 hodiny na jednu cestu a vím že to jde,navíc čas strávený cestou lze rozumě využít.
Takže rušení míst je pro zaměstnace velmi nepříjemné,ale dá se to přežít.
Já to umím, 8 let jsem dělal výpravčího. Ale na rozdíl od Vás jsem si nikdy nemyslel, že posláním železnice je zaměstnávat lidi. Byl jsem vždy přesvědčen, že jejím posláním je přepravovat cestující a náklad.
Joska Holibajda: Trefa do černého - hlavně to první :-) Před třiceti lety dělali lidi to, co "dráha" nařídila, protože moc na vybranou nebylo, ale dneska se bez zákaznicky orientovaného přístupu na dráhu všichni vykašlou a to teprve bude škoda.
Jako perličku uvedu, že pan Šimral by svoje nexáky z Prahy tahal herkulesama právě přes ŽRA, pokud by došlo na modernizaci trati 180. Protože je to nejkratší a vypočetl si, že i přes ten velkej kopec ho jízda přes Špičák vyjde levněji, než to objíždět až přes Cheb. Takže i kvůli tomu je vhodné nechat na trati přes špičák kapacitu pro odklony. A Němci mají na té trati dál do Plattlingu zakonzervované stanice, které by museli aktivovat (ale my né, my stanice konzervovat nebudem, my je buď necháme rozpadnout a rozkrást, nebo je rovnou zrušíme a výhbky vytrháme, SZZ odvezeme).
Elektrifikujte si 183 na Rudu, vyhažte lidi hlavně, že všichní budou spokojený.
Já se ptát nemusím mně to nezajímá jen se dokážu vžít do situace zaměstnanců. Což tady moc lidi neumí.
Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.
- Correspondent or Member of ŽelPage,
- Editor or ŽelPage Administrator
Before you insert your comment, you have to log on or register.











