..: Od nového jízdního řádu přibyla další trať s dálkovým řízením :..

Plzeň, foto: Hrady Plzeň/Klatovy — Zaměstnancům ČD na trati Plzeň - Klatovy se radikálně změnil život; přišli totiž o pracoviště v podhůří Šumavy, která jim zajišťovala živobytí. Od prosince 2009 je totiž trať dálkově ovládána z Klatov a původní zabezpečovací zařízení nahradilo nové. Celý úsek trati je tak obsluhován z Klatov. Jednokolejná, od září 1996 částečně elektrifikovaná železniční trať 183 Plzeň – Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín, která ročně přepraví tisíce návštěvníků nejen lyžařských středisek, ale i zájemců o cykloturistiku, dostala v úseku Plzeň – Klatovy novou tvář. Vyměnilo se totiž 5 „červených“ výpravčích za jednoho „černého“, který cca 50kilometrový úsek ovládá z Klatov. Od roku 2012 by se k tomu měl přidat cca 40kilometrový zbytek trati.

Ve většině stanic bylo na této trati zánovní reléové zabezpečovací zařízení. To bylo nahrazeno dálkově ovládaným elektronickým stavědlem ESA 11 s možností předání na místní obluhu. Dotyčný úsek je řízen z Klatov. Snahy o dálkové řízení tratě vyvstaly již v roce 2006, kdy vznikla první projektová studie na dálkové ovládání tratě, která měla nejen ušetřit pracovní síly (v současné době cca 10-15/den), ale zároveň zvýšit bezpečnost provozu.

A jak tedy obsluha tratě vypadá nyní? V žst. Chlumčany u Dobřan je umístěno technologické jádro zabezpečovacího zařízení. Na něj se připojují další stanice obsluhované z Klatov. Ovšem vše má své pro a proti. Cestující museli přetrpět četná zpoždění z důvodu napojování stanic na JOP. V souvislosti s tím také nebyla v činnosti některá PZZ, po nichž jezdily vlaky podle rozhledových poměrů a upozorňovaly na svoji jízdu účastníky silničního provozu akustickou výstrahou.

Zdroj: Železničář 37/2009, České dráhy


Jiří Pekárek | 5.1.2010 (9:00)
Related newsopen/close

More on Stavby a projekty

More from ČR Plzeňský


  1 ... 3 4 5 6 7 8      Zpráv na stránku:   
05.01.2010 (17:48)  
AD sim ale uzavření čekáren není základní vlastnost "dálkoviny" to si vlastník nemovitosti (a bohužel současně dominatní dopravce) šetří práci kterou pro něj do teď vykonával provozovatel dopravní cesty,což je bohužel zatím jen jiná část firmy. Kdo to chce v nepřehledných zktratkách KCOD(O16) resp. RSM uzavře čekárny o jejiž uzavírání a hlídání se staral výpravčí z O11.
Registered user Sim 
05.01.2010 (17:20)  
Jde o to, jake jsou moznosti. Pokud mam na vyber trat zavrit nebo "jen" predelat na dalkovinu a par lidi propustit, pak je jasne, kudy vede cesta. Pokud se na to naopak budu koukat z hlediska cestujiciho, ktery nema kam schovat se pri cekani na pul hodiny zpozdeny vlak v chumelenici, rozhodne mi zavreni budov neprijde jako prinos.

Podobne je to s elektrifikaci trate Klatovy-Zelezna Ruda. Vic nez polovina vlaku se v klatovech musi preprahat nebo se preseda. Cas a energie usetrene na teto manipulaci je mozne vyuzit podstatne lepe a efektivneji, i kdyz to samo o sobe tezko elektrifikaci zaplati.

A vsechno souvisi se vsim. Pokud se dnes v udoli u Hojsovky rozleha duneni brejlovce tahnouciho petivozovy vlak rychlosti okolo 40km/h a diky tomu je u severniho portalu spicackeho tunelu slyset vlak klidne 10 minut pred prijezdem cmoudiciho zdroje randalu, muze elektrifikace znit jako rozumne reseni. Jenze je to mimo jine zpusobeno i tim, ze na tuto trat nema CD vhodny vozovy park - Regionova na tom neni (snad krome toho duneni) o nic lepe a ostatni motoraky jakbysmet.

A tim se dostavame k jadru problemu... a totiz co tu vlastne ma jezdit po natazeni dratu... ponekud se obavam toho, ze polovina vlaku zustane v rezii motoraku, protoze na malokapacitni spoje proste nemaji drahy vhodny vozovy park. Diky konzervaci stavu, ktera smluvne probehla koncem lonskeho roku, se vozovy park menit nebude, takze co tu vlastne bude jezdit? Plechac s Bt/Bdt na osobacich a stejna masina s modrymi dehumusovanymi Becky na rychliku?

Bohuzel, takova je realita. Po provokativne zrusenem vyberovem rizeni Plzenskeho kraje si nedelam iluze, ze by se nekdo na odpovednem miste chytil za nos a uvazoval v jiny nez svuj osobni prospech. Jenze nic jineho, nez komplexni reseni dane problematiky rozumne vysledky neprinese. Jinak je to zacarovany kruh - je blbost elektrifikovat trate, kdyz na nich nebude cim jezdit. A je blbost nakupovat vozidla, kdyz s nimi nebude kde jezdit.

Kdyz to shrnu... prechod na dalkove rizeni je pro provozovatele prinos, pro cestujiciho neutralni. Az druhotne dusledky - uzavreni stanic cestujici muze pocitit.
Elektrifikace useku Plzen-Klatovy je prinos ekologie, ekonomicky to nedokazu posoudit. Diky preprahum plechac/eso v Plzni prinos pro cestujici je zanedbatelny.
Klatovy-Zelezna Ruda krajine uskodit nemusi (vse zalezi na konkretnim provedeni), ekologii pomuze, ekonomicky je to ale nesmysl. Pro cestujici to muze mit prinos, pro provozovatele jakbysmet - preprahy v Klatovech zmizi. Ale dokud na to nebude vhodny vozovy park, rozhodne nebude mozne vyuzit potencial teto trate. Bez ohledu na to, zda se jezdi na naftu nebo pod draty.
Registered user junkrs 
05.01.2010 (15:48)  
Co se týká zavádění dálkoviny a následných úspor lidí, tak vše je dnes (asi bohužel) o penězích a úsporách. Zvyšování efektivity a propouštění, nenabírání lidí a nutná rekvalifikace v této době prochází prakticky všemi obory a netýká se jen dráhy. Toto bych osobně považoval za přínos.
Že jsou někteří "lidé" debilové a zničí to, co jim přijde pod ruku, s tím dráha asi také nic nenadělá.
Co se týká elektrifikace, tak to považuji, jako mnozí zde, za zbytečné plýtvání peněz. Stačilo by lepší zab. zař. (bude zřejmě s dálkovinou), poopravit nástupiště, poopravit svršek a mohla by se tím i zvýšit rychlost. Místo, aby brejlovec tahal poloprázdných 5 vozů nebo kolik jich vozí nahoru, by stačila motorová jednotka (zrychlení cestovní doby, menší spotřeba nafty).
Dále by zrychlení přineslo určitě zrušení zastavování rychlíků (spěšňáků) na mnohých zastávkách (např. Lužany, Borovy, Hojsova Stráž-Brčálník......).
05.01.2010 (15:44)  
AD Jony ano při dálkové řízení se zruší xy míst výpravčích (případně signalistů apod.),ale to se musí prostě místa uměle držet protože to mám do práce 5 min pěšky?
Navíc u nás je už lidská práce relativně drahá a technika umožňuje právě tuto drahou pracovní sílu využít efektivně.Navíc je potřeba snižovat náklady aby byla železnice konkurence schopná.Snižování nákladů jde nejlépe právě přes "dálkoviny".Na méně freventovaných tratí časem dojde k dilema buď trat zavřít a zrušit (a propusit zaměstnace) nebo provoz zefektivnit např "dálkovinou" a (zaměstnace propustit) co je lepší? Z pohledu zaměstnace je výsledek úplně stejný.
Při podobných větších propouštění zpravidla část lidí odejde do důchodu (a není jich málo) část je třeba pro obsluhu "dálkoviny" a část holt musí do práce dojíždět,fakticky propušťen je málokdo často nikdo. Dneska se za prací dojíždí což je už normální,navíc dojíždět na 12-ti hodinové směny je výrazně lepší než denně do "kolbenky".
Osobně dojíždím do práce již cca 7 let a to 50 - 80 Km což znamená 1 - 2 hodiny na jednu cestu a vím že to jde,navíc čas strávený cestou lze rozumě využít.
Takže rušení míst je pro zaměstnace velmi nepříjemné,ale dá se to přežít.
05.01.2010 (15:36)  
Jony: jen se dokážu vžít do situace zaměstnanců. Což tady moc lidi neumí.

Já to umím, 8 let jsem dělal výpravčího. Ale na rozdíl od Vás jsem si nikdy nemyslel, že posláním železnice je zaměstnávat lidi. Byl jsem vždy přesvědčen, že jejím posláním je přepravovat cestující a náklad.
05.01.2010 (15:35)  
Jony: Tak je to ale všude. To máte jako kdyby vyhodili z práce mě kvůli úsporám, Vy byste řekl že je to správně a já bych Vám vyčítal, že se do mojí situace neumíte vžít, že beze mě přijdete o tohle a tamto, a proč že výpravčí co za směnu vypraví deset vlaků má mít práci a já nemám.

Joska Holibajda: Trefa do černého - hlavně to první :-) Před třiceti lety dělali lidi to, co "dráha" nařídila, protože moc na vybranou nebylo, ale dneska se bez zákaznicky orientovaného přístupu na dráhu všichni vykašlou a to teprve bude škoda.
Registered user čunče  mail  
05.01.2010 (15:33)  
Jony: Jo aha, ty nemusíš nic, ostatní musejí všecko. Tak s tímhle přístupem se di bodnout. Zhrzený pane nádražáku.
Registered user čunče  mail  
05.01.2010 (15:31)  
Jony: A kvůli tomu, že se to u nás nedělá efektivně, kdežto vedle v rakousku ano, mám podporovat neefektivní řešení? To nikdy. Proto budu vždycky kritizovat polovičatá, nebo nesmyslná řešení. Tedy i dráty do ŽRA (za hodně peněz žádná muzika). Naopak nebudu kritizovat drahá, ale efektivní řešení, jako je třeba tunel Smíchov - Beroun (za hodně peněz hodně muziky, protože v tomto případě se nenašlo a nenajde řešení "za málo peněz hodně muziky"). Do ŽRA ať udělaj normální dálkovinu, hlavně nerušit žádné stanice (jakože se s tím rušením počítá při elektrifikaci), protože ta traťmá nic moc kapacitu i pro současný provoz.
Jako perličku uvedu, že pan Šimral by svoje nexáky z Prahy tahal herkulesama právě přes ŽRA, pokud by došlo na modernizaci trati 180. Protože je to nejkratší a vypočetl si, že i přes ten velkej kopec ho jízda přes Špičák vyjde levněji, než to objíždět až přes Cheb. Takže i kvůli tomu je vhodné nechat na trati přes špičák kapacitu pro odklony. A Němci mají na té trati dál do Plattlingu zakonzervované stanice, které by museli aktivovat (ale my né, my stanice konzervovat nebudem, my je buď necháme rozpadnout a rozkrást, nebo je rovnou zrušíme a výhbky vytrháme, SZZ odvezeme).
Registered user Jony  mail  
05.01.2010 (15:28)  
Já se tady s Váma vůbec nebudu bavit.
Elektrifikujte si 183 na Rudu, vyhažte lidi hlavně, že všichní budou spokojený.
Registered user Jony  mail  
05.01.2010 (15:25)  
Josef Petrák :
Já se ptát nemusím mně to nezajímá jen se dokážu vžít do situace zaměstnanců. Což tady moc lidi neumí.
  1 ... 3 4 5 6 7 8      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2025 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko