Praha — Zvýšení atraktivity dálkové dopravy i mimo prémiových spojů SC Pendolino, tak vidí České dráhy další cestu rozvoje svých služeb v kontextu sílící konkurence na trhu rychlých meziregionálních spojů. Kromě klíčové obnovy vozového parku by k naplnění tohoto cíle mělo přispět i definování nového kvalitativního standardu pro kategorie InterCity a EuroCity, které zejména v posledních letech zaznamenaly výrazný propad úrovně komfortu a zákaznického servisu, a prohloubily tak mezeru ve vnímání jednotlivých kategorií dálkových vlaků ze strany zákazníků. Nová pravidla pro vlaky IC/EC mají oslovit zejména klientelu 1. třídy, základní komfort v podobě klimatizace či elektrických zásuvek ale chtějí nabídnout všem bez rozdílu. Dráhy se chtějí zaměřit také na dotažení projektu bezdrátového internetu na palubě. V horizontu několika týdnů by navíc měl být znám výsledek jednání o nákupu souprav railjet z Rakouska, který by nejen drasticky zlepšil flotilu dálkových vozidel, ale měl by za následek také přesunutí pendolin do nového dopravního konceptu na nové lince.
Nový standard IC/EC od února, wi–fi nejen v pendolinu
Již od příštího měsíce by měly České dráhy zavést vyšší standard služeb do vlaků InterCity a EuroCity. Podle slov generálního ředitele se zde cestující nově setkají se servisem, jaký byl doposud nabízen pouze v komerční kategorii SC, i když jeho zavádění patrně bude probíhat postupně. Zatímco v uplynulých dnech proběhl nábor nových stewardek, největší novinky — pokud bude poskytovaný servis opravdu shodný s vlaky SuperCity, by v krátké době mohly potkat zejména cestující 1. třídy. Občerstvení a denní tisk přitom už v minulosti byly nabízeny na vybraných spojích kategorie InterCity v rámci prémiové služby SC Class; ta se ale nesetkala s patřičnou odezvou zákazníků. Zůstává otázkou, zda by se přidání služeb odrazilo v celkové ceně jízdného, např. v podobě povinné rezervace pro 1. třídu nebo doplatku za prémiové služby, jakým bylo podmíněno cestování SC Class nebo je v současnosti v Premium Class vlaků railjet.
V obecnější rovině chtějí ČD do standardu spojů IC/EC zařadit klimatizaci a elektrické zásuvky v obou vozových třídách. Dopravce předpokládá naplnění tohoto cíle do dvou let; reálně se ale nejspíš o rok opozdí, vzhledem k aktuálnímu harmonogramu modernizací vozů. Společně s vagony pro dálkovou dopravu si mají zásuvky 230 V konečně najít cestu i do 2. třídy pendolin.
Realizace by se také po letech příprav konečně mělo dočkat připojení k internetu pomocí wi–fi na palubě jednotek řady 680. Výběrové řízení sice bylo dávno vyhlášeno, dodnes však nebyl vybrán žádný dodavatel. Podle zkušeností s nasazením bezdrátového přístupu v pendolinech má být následně přistoupeno k rozšíření konektivity i na zhruba 240 klasických vozů v dálkové dopravě a výhledově také v příměstských soupravách.
Rozhodnutí o railjetech do konce března
České dráhy v současné době vedle vlastních projektů na obnovu zastaralého vozového parku také intenzivně jednají s rakouským národním dopravcem o odkupu 16 netrakčních souprav railjet. Chtějí tak radikálně zlepšit kvalitu vozového parku v dálkové dopravě, pro niž i přes realizaci několika modernizačních záměrů a přípravu dalších rekonstrukcí nemají dostatečný počet vhodných vozidel. V současné době tak vkládají všechny naděje právě do akvizice zmiňovaných souprav, jež by v případě úspěchu měly dát novou roli také jednotkám řady 680 pendolino.
Zda dopravce nakonec přistoupí k nákupu railjetů, se dozvíme již v nejbližších týdnech. Definitivní rozhodnutí musí podle informací České televize padnout do konce března, kdy musí ČD definitivně říct, zda vlaky chtějí nebo ne. Zájem přitom dráhy deklarovaly hned několikrát, proces ovšem můžou výrazně zkomplikovat právní náležitosti přímého nákupu z veřejných zdrojů bez výběrového řízení, třebaže objednávka ÖBB z regulérního tendru vzešla. Právě komplikace právního charakteru již v minulosti zhatily nákup stovky ojetých vozů z Německa, u nichž jednání narazila na problém přechodu vozů do vlastnictví ČD po ukončení 10letého leasingu. V případě krachu záměru na nákup rakouských railjetů budou dráhy muset přistoupit k náhradnímu řešení, ať již ve formě nové soutěže na netrakční jednotky či vozy klasické stavby, nebo jinou možnost pořízení nových vozidel. Pokud se naopak nákup uskuteční, měly by České dráhy první z jednotek Siemens Viaggio Comfort obdržet již v první polovině příštího roku.
Pendolino nahrazeno – co s ním?
Dle slov Petra Žaludy se předpokládá prvotní nasazení nových souprav na spoje mezi Prahou a Ostravou, kde lze předpokládat nejostřejší souboj s konkurenčními dopravci. České dráhy tedy budou muset nasadit to nejlepší, co budou mít k dispozici. Dosavadní vlajkový produkt dopravce v podobě spojů SC Pendolino v tomto směru trpí několika často zmiňovanými omezeními, zejména co se týče uspořádání a vybavení interiéru.
Po opuštění své domovské trasy mají být pendolina nasazena na spoje mezi Prahou a Brnem, kde by měly jezdit v hodinovém intervalu. Navzdory dřívějším proklamacím o rentabilitě mezinárodního provozu si tak spojení dvou největších měst ČR s jízdní dobou 2 hodiny a 26 minut a ostrými půlhodinovými obraty vyžádá nasazení šesti ze sedmi dostupných souprav a případné odstavení jedné z nich kvůli údržbě prakticky způsobí nasazení souprav bez provozní zálohy. Vedení ČD navíc předpokládalo, že do roku 2014 bude možné zkrátit cestovní dobu mezi oběma metropolemi na 2 h 8 min, což by snížilo turnusovou potřebu o jednu soupravu řady 680. Po nahlédnutí do Strategie dopravy ČR je jasné, že tyto představy jsou ale v kontrastu s investičními plány SŽDC. Ty nepředpokládají žádné výraznější zásahy do 1. koridoru minimálně do roku 2015 a s úpravou klíčových pomalých úseků počítají teprve od roku 2019.
Pendolina by tak na své nové trase mohly po letech konečně pořádně využít výhody naklápěcí skříně i podporu více trakčních systémů; cestující by naopak dostali vlakové spojení, které by mohlo konkurovat autobusům rychlostí i garancí služeb. Dosud totiž spojení Prahy a Brna zajišťují spoje IC/EC, vedené soupravami různých dopravců s velmi rozdílnou úrovní komfortu a servisu, včetně nabídky jídelních vozů. Zavedení kratších ramen by zároveň z velké části odstranilo časté problémy ze zpožděním, vzniklým na území jiných států, které narušuje vnitrostátní taktovou dopravu.

Jančurovy autobusy mají 53 až 68 míst, jakých 200? To je nacpaná kloubová Karosa, když už člověk stojí na jedné noze.
Mozna by se na tom daly vysvetlovat komparativni vyhody nebo jak se to rika:-)
rpet - tak ja to taky pocitat nebudu, nicmene nemyslel jsem kazdou soupravu. Pokud je to ale tak, ze v hodinovem taktu to vychazi pri sesti soupravach na ostre obraty, tak je to jasny. Mozna by se dalo bavit, jestli je lepsi po hodine Praha-Brno nebo po dvou Plzen-Brno, ale to je otazka. Ja bych mozna sel do taktu dvou hodin s tim, ze by se stridaly vlaky pres 250 a 260, ale to je takovej zcela nepodlozenej tip. Pricemz teda na Plzen ne z duvodu, ze by to tam vyuzilo nejakou rychlost nebo neco, ale jen a pouze z duvodu, ze by to byl kulturni vlak. Na Usti asi ne, protoze tam jezdi ta EC a Budejice jsou uz asi moc daleko. Nicmene jeste jednou - nechci do Plzne jezdit 160, klidne tam budu jezdit 80. Jde mi jenom o dobre vagony
EC174 - autobusovou konkurenci jsme uz resili myslim... Vlak co hodinu nejakych 500 mist, autobus co hodinu nejakych 100-200 mist. Takze pokud jezdily vlaky po pul hodine a tech 1000 mist by se nevyuzilo (coz se teda nevyuzije), tak to v zadnem pripade nebude kvuli nejake konkurenci autobusu, protoze ty muzou odcerpat jenom tech 100-200 lidi...
lukes4.zs - pokud by vlaky jezdily se dvema vagonama, tak budou plny taky. Plnej bus totiz porad veze min lidi nez poloprazdnej vlak... Takze touhle logikou se musi rict, ze cena a kvalita je na strane vlaku...
Naklápění na tratích Praha–Poříčany, –Plzeň, –HavlBrod a kdovíco ještě nevisí na verifikaci jakožto nějaké úřednické proceduře, jak by se mohlo z Vašich příspěvků zdát. Aby se mohla využít naklápěcí technika, znamená to v podmínkách našich tratí – tedy 50 let bez údržby, nebo zcela nový koridor – pouze ten koridor.
Proč kupovat další Pendolina s rychlostí 230 km/h, když se u nás v dohledné době víc než 160 (přinejlepším 200) jezdit nebude?
Je pěkné si od Vás přečíst, o kolik kde jezdí Pendolino rychleji, ale jaká je časová úspora? Pokud se dobře pamatuji z předešlých diskuzí, jsou to jednotky minut. Jedině snad do toho Brna a tam stejně moc nejezdí.
Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.
- Correspondent or Member of ŽelPage,
- Editor or ŽelPage Administrator
Before you insert your comment, you have to log on or register.











