Komentář — Právě v době, kdy se v řadě regionů vyvažuje objednávka regionálních spojů mezi autobusy a vlaky na mnoha menších kratších relacích, zahájilo sdružení silničních dopravců Česmad Bohemia boj proti "ztrátové a neekologické železniční dopravě". Operuje přitom konkrétními čísly, u nichž ale zpravidla chybí metodika výpočtu. Došlo ovšem i na silná slova, tak se nelze nezeptat o čí zájem se tu jedná?
Kampaň bude podle Česmadu sdělovat veřejnosti, že státní dotace na kilometr jízdy vlaku jsou šestkrát vyšší než v případě "ekologičtějšího a v drtivé většině pohodlnějšího autobusu". Konkrétně zazněla čísla 102 (vlak) x 17 Kč (autobus) na kilometr, ačkoliv dotace za vlakokilometr je pro jednotlivé kraje rozdílná a navíc průměrem, který je schopný financovat jak lokálky obsluhované motorovým vozem, tak spoje provozované elektrickými jednotkami. Argumentem, útočícím na "domnělou ekologičnost vlaku", je uváděná spotřebu 2,6 l/osobokilometr u železnice, proti 0,6 - 0,9 l u autobusu. Na tomto porovnání je pozoruhodné, že nespecifikuje, o jaké palivo se jedná a zda obsahuje ekvivalentní přepočet pro elektrifikované tratě, a také to, že pro autobus je uváděn poměrně velkorysý rozsah, zatímco pro vlak konkrétní číslo. Opět bez upřesnění, jak k němu Česmad došel a s pozoruhodným dovětkem, že ačkoliv je uváděná spotřeba u vlaku až čtyřikrát vyšší, tak produkuje prý jen dvakrát více CO2 na kilometr (při spalování fosilních paliv se zvyšují emise CO2 přímo úměrně k rostoucí spotřebě).
Jednoduchým jazykem sepsaná argumentace postrádá řadu důležitých vstupních fakt, zato však oplývá pofiderními tvrzeními a jednoznačně, úderně formulovanými závěry. Svou věrohodností tak trochu připomíná i nedávnou mediální válku Česmadu proti zákazu dálničního předjíždění pro kamiony, jejímž hlavním oficiálním argumentem, často opakovaným mluvčím Česmadu Martinem Felixem, byly kamiony, ploužící se za slabými aviemi v dálničních stoupáních. V té době se avie v dálkové dopravě, potažmo na dálnicích již prakticky nevyskytovaly, jak potvrzuje systematické osobní pozorování autora tohoto textu. Nejpozoruhodnější je ovšem pojem "železniční lobby", který zní právě od Česmadu nanejvýš úsměvně. Přesto tiskovou zprávu bez hlubšího rozboru vstupních dat otiskla řada důležitých médií. S rezervou je také nutné brát pózu Česmadu, který sám sebe staví do role ochránce veřejných financí, nedlouho poté, co bránil zvýšení mýtného pro těžká silniční vozidla.
Zdroj: Česmad Bohemia
| 9.11.2011 (12:00)
Ale ono hlavní pohodlí autobusů bývá dáno rozdílem (zastávka kilometr až tři od obce) vs (tři zastávky v dědině, jedna u kolchozu a jedna u osady). S tím vlak prostě nic nenadělá, a kde je nevhodná konfigurace trati, má už úplně smůlu.
A co vůbec nechápu, jak může nějaké pochybné občanské sdružení plnit funkci správce licencí ke kamionové a autobusové dopravě. To by mělo dělat MD nebo jiný úřad. To je úplně to samé, jako by o jízdě po železnici nebo využívání vzdušného prostoru pro komerční účely dozorovalo nějaké občanské sdružení...
Takže ona kampaň je sice sice silně účelová (ale co v boji o koryto není), nicméně ústupek z "tradic" by v zájmu zefektivnění hromadné dopravy neuškodil.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.










