LBC: ted nejak nerozumim? Jako proc koupili ridicaky, co nejsou trakcni? Ono ta cena trakcni vyzbroje nejsou zadne drobne, co by se dalo srovnat napr. s druhym WC. Jako "no tak tam namontujem motor a ono nam to bude i tahat" :)

Co se tyce hmotnosti HO, to netusim, ale u TT to neni presne, ale ani ne "loko z oceli, vozy z papiru", viz hmotnost nakladnich vozu okolo 30g: http://www.trainmania.info/vozy.html
hmotnost rychlikoveho Y vozu 61g: http://www.mojett.cz/?p=6007
hmotnost lokomotiv: http://lokopin.wz.cz/loko/testy6.htm
realite se to az tak nevzdaluje.

ikkyu
Jo při havarii to mate pravdu.
Co si myslíte o těch vozech řady 840?
Já vím, že se kupovali na trať 036 také z důvodu, aby do nich mohli dát pak kola, kvůli cyklistům. Ale mě přijde po vstupu do vozu, že tam je málo sedaček na sezení. Tam pár tam pár a jinak nic. A připadá mě skutečně k zamyšlení, proč kupovali vozy, co nemohou nic táhnout. To není přece vůbec praktické. To nemohou nic táhnou kvůli tomu ,že jejich konstrukce není natolik pevná a k tomu určená , aby tyto vozy tahala?

ythomas_ct
Ono když už jsme u trati 036. Nyní tam jezdí motorové vozy řady 840. Vejde se do nich kajak, stačí se podívat na KReport na fotky této trati, to je sice hezké , ale když do tohoto vozu vstoupím, hledám nějaké sedačky na které bych se mohl posadit. Jelikož hned žádné nevidím, připadám si, jako kdyby ten vůz někdo před chvíli vykradl a ty sedačky si právě odnesl.
Ono když už jsme u toho vozu, to je snad první vůz od hodně dlouhé doby ,u kterého jsem poprvé četl, že nemůže žádný vložený vůz táhnout další. To je skutečně ,,praktické´´ .

lbc: já myslel, že vám jde o riziko při havárii. Tam už by podle mě o tažné síly nemělo jít, spíš jen o setrvačnost zadní lokomotivy, kterou to rve do zpomalujících vagonů před ní. Tady by pomohlo maximálně pokud by šlo o dvě lehčí lokomotivy, ale nevím jestli je to možné.

Nyní použiji takovou poučku, prosím nesměj te, nebo alespoň ne nahlas. To mě nyní napadlo. Ehmm. Dejte dvě ruce na stůl. A teď jedou rukou,dlaní tlačtě na tu druhou dlaň a sunete ji přes sebou. Nyní zkuste to samé, akorát tou druhou rukou zkuste pomyslně tlačit jako by ve stejném směru jako ruka druhá. Z pokusu zjistite, že té druhé ruce co pouze tlačila v prvním pokusu výrazně odlečtíte. Není tam už takové pnutí, nebo namáhání, nevím jak to správně popsat.

Ad lbc, ikkyu, Astartoth:
A jéje, už je to tu zas. Takže se zeptám takhle:
- kolik rozšmelcovanejch souprav s řídicím vozem na začátku soupravy už jste viděli?
- jak je možné, že ICE2 (což je vlastně klasický push-pull) sune do 280 km/h bez problémů?
- jak to, že řídicí vozy pro rychlost 200 km/h v Německu taky celkem běžně jezdí?
- proč považujete za tak markantní rozdíl, když nějaký ten vykolejený vůz "drtí" setrvačná síla vyplývající z hmotnosti několika osobních vozů (po 40 až 50 tunách) nebo jedna devadesátitunová lokomotiva?

Ke srovnávání moderní push/pull soupravy s Královstvím železnic nebo adhezních poměrů u moderní elektrické lokomotivy a u regionovy se snad radši ani vyjadřovat nebudu...

K tem sunutym vlakum - neco na tom "zasprajcovani" pri vykolejeni bude, koneckoncu u namahani cehokoli na tah je delka irelevantni, kdezto namahani na tlak je jen u "tlusteho" pomeru sirky a delky, pak to prechazi na namahani vzperem a odolnost drasticky klesa.
Dvouhlave vlaky tohleto docela resi.
Konecne v Kralovstvi zeleznic maji profilove koleje, moderni vozidla, velke meritko, vicemene realisticke polomery oblouku a taky nemaji zadny sunuty vlak.

ikkyu
Jako z prvního pohledu si řeknete, není v tom rozdíl. Já se ale domnívám, že právě určitý v tom bude. Tady jsou dvě tažné síly a nikoliv jedna. Tedy tažná síla F1 i tažná síla F2, pokud bereme v úvaha co tažná síla to jedno hnací vozidlo, pravda ve stejném směru, ale z jiného místa záběru pozice A a B u celé soupravy. Třeba jsou obě tažné síly polovičního výkonu, ale jsou tu síly dvě.
Hnací vozidla by zabírali obě, ale třeba polovičním výkonem, nicméně stejnou požadovanou rychlostí.

lbc: a když budou hnací vozidla na obou stranách a prostřední vagon vykolejí, tak to zadní neudělá z vlaku s...y? Oproti situaci s řídícím vozem vepředu nevidím moc velký rozdíl.

Nicméně našel jsem tuto informaci, která mě moc nepotěšila. viz odkaz : Škody Transportation uzavřen loni na konci září. Takže beru asi těch 230 km h zpět.

Karel Kovářík
09.10.2011 (22:30) ceskolipak: to me se sunutá souprava obecně nelíbí, je to totiž náchylnější na vykolejení, né kvůli vytlačení z kolejí, ale kvůli prosté úvaze o rozdílu mezi tahem a tlakem, pokud totiž u tažené soupravy vykolejí prostřední vagon, vlak pojede dál, ale pokud se totéž stane u tlačené soupravy, hlavně při vysokých rychlostech, tak je celej vlak na s****y

ceskolipak
09.10.2011 (22:15) Railjet + Taurus - 230 km/h - proč ne, ale jako sunutá souprava vpřed s řídícím vozem se mi, nevím proč, nezdá úplně košer...

Z této informace je totiž patrné, že lepší by byli dvě tažná vozidla na každé straně jedno. I kdyby měli táhnout polovičním výkonem, nebo celým výkonem, ale o půlku sníženým. Místo jednoho trakčního vozidla.
Neboli abych se vyjádřil přesně. Jsou dvě hnací vozidla, každé na jedné straně soupravy vozů, ale a nyní to podstatné ovládané strojvedoucím z prvního stanoviště hnacího vozidla vpředu. Tedy směrem jízdy soupravy vpřed.
Také by měli i lepší adhezi i více hnacích náprav. Což jak víme, by se občas hodili (814 také není z hlediska hnacích náprav i adheze košér).
Obě hnací vozidla jsou také u EC1. To už je ale jednotka.
Pak ale možná efektivnější rozložení hnacích sil je u jednotky AGV.
Tedy i více hnacích náprav.
Otázka ale je například u AGV, co se pak stane, kdyby hnací náprava jednoho hnacího dílu u AGV měla poruchu. Může se tento podvozek i v případě poruchy napajení třeba otáčet naprázdo jako hnaný podvozek dál? Nebo je to nějak blokované a podvozek by se jen sunul,jako když je zabržděn?
Nevíte někdo?