..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "hank":

  1 ... 14 15 16 17 18 ... 27      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
T 478.31875*

Většinou model poznám, ale teď jsi mě dostal, tohle jsem opravdu měl za skutečnost.
13.05.13 - 21:19
310.0134A copak se to veze na tom plošiňáku, to je mlátička?06.05.13 - 18:52
433.002Chtěl jsem dát 5* a ono to nejde... Ale ta atmosféra by si je zasloužila.27.04.13 - 10:41
PionýrNěco k tématu (od odborníka z nejpovolanějších - Zdeňka Hrdiny, nick zdepa) je tady:

http://www.k-report.net/discus/messages/28/120990.html?1366550836
21.04.13 - 18:31
PionýrA ta pára je fakt pára? Nebylo by k ní víc informací?19.04.13 - 22:44
Střelice,listopad 1976toffees: Tu topírnu už tehdy dávno používala traťovka - jestli se nepletu, tak Mostní obvod Brno.14.04.13 - 10:56
Střelice,listopad 1976K návěstníkům: Ono zřejmě záleželo na místních poměrech. Na ramzovské dráze v úseku Hanušovice - Lipová Lázně měly ještě v roce 1984 (dál nevím, protože v roce 1984 jsem se odtamtud odstěhoval) všechny Pn i Mn vlaky ve funkci návěstního vozu na konci vlaku druhý hytlák s funkční brzdou tlakovou včetně záchranné - ve vozech Ds byly 2 záklopky a tahadla záchranné brzdy - i ruční vždy obsazený průvodčím. Kromě práce při manipulaci v nácestných stanicích (které ale moc nebylo, jindřichovské zátěže pro papírnu/z papírny se vozily výhradně Pv vlaky...) měl ten návěstník hlavně dvě povinnosti: Odvěšovat postrkové stroje na Ramzové a plnit ustanovení dopravních předpisů při sunutí vlaku, což v praxi znamenalo, když se vlak bez postrku uvázlý ve stoupání vracel sunutím do spodní stanice. (Radiostanice tehdy ještě nebyly.) Pro tento účel měly všechny vlaky (i osobní) v SJŘ napevno zapracovanou rychlost (25 km/h) a brzdicí procenta pro sunutí vlaku s kopce.14.04.13 - 10:50
2 x M152stoupa, Rabín: Tak tohle si náhodou pamatuju docela přesně, na trati Opočno - Dobruška měly M 131.1 v obou směrech pro smíšené vlaky MPv normu S 60 t, případně byl povolený jeden ložený 4nápravový vůz o celkové hmotnosti do 72 t. Na letohradských tratích v 1. polovině 70. let zaskakovaly M 131.1 běžně za M 240.0. Standardní sestava MOs z Ústí n. O. do Hanušovic byla singrovka - Balm - singrovka, často jednu z nich nahrazoval právě "kufřík", a v pracovní dny ráno se "školákem" z Králík do Kyšperka jezdila souprava M 131.1 - Balm - M 131.1 pravidelně. Na hanušovické i štítecké trati měly M 131.1 normu M 20 t, takže jednoho i dost narvaného balma uvezly dva motory v pohodě.11.04.13 - 18:18
354.195Pokud si dobře vzpomínám, tak letohradské 354.1 delší štreku než Letohrad - Těšnov na jednu zápřež bez dozbrojení uhlí nejezdily. I tak je to slušných 178 km. V turnuse s nimi byla i jediná 354.201 a zvládala to taky uspokojivě. A bylo to v GVD 1963/64. A pak ještě v r. 1966/7 jezdily z Letohradu přes Týniště a Trutnov až do Svobody nad Úpou. Do uhláku se jim víc než nějaké 3 t uhlí nevešly, takže ty nástavby se bastlily všude.26.03.13 - 20:20
354.195Ještě k těm límcům: Tak jak je v některých depech důsledně montovali - dokonce i na giesly, tak je zase jinde důsledně sundavali. Názor nebyl jednoznačný ani mezi četami a tak nastupovalo pravidlo č. 1 - vedoucí (v tomto případě náčelník) má vždycky pravdu.26.03.13 - 20:00