To Sergej a dalsi: O vycerpani zdroju jsem uz jednou psal, budu se proto opakovat. Zde bych navazal na stale opakovany strasak vycerpani zdroju, ale ony zdroje stale nejsou a nejsou vycerpany. Uhli, ropu, kovy zde stale mame k dispozici (v globalnim meritku) a pritom podle techto lidi jsme meli vycerpat veskere svetove zasoby uhli jiz na pocatku 20. stoleti, veskere svetove zasoby ropy mely byt vycerpany tesne po roce 2000 (tim se strasili lidi jeste pred 35 lety). U ropy sice zafungovalo vydirani arabskych zemi na zacatku 70. let (byl to napr. konec Wankelova motoru kvuli spotrebe paradoxne teoreticky mnohem ucinejsiho nez klasicky pistovy), ale pouze to jen urychlilo obecny jev, snizujici se dostupnosti lozisek cehokoliv zvysuje cenu produktu a kdyz dosahne urcite vyse tak automaticky zacinaji byt zajimave jine zdroje a technologie, jejichz vyvoj a vyuziti se pak automaticky velmi zvysi (prestanou byt drahe). Myslite si, ze se dnes tezi mene ropy nez pred onemi 35 lety. Opak je pravdou, na svete jezdi mnohem vice automobilu (byt uspornejsich), ale hlavne se vyrabi neuveritelne mnozstvi plastu, ktere jsou dnes uz vsude.

Mike: sice se jako technik víceméně živím, ale jinak stále studuji ekonomii, to jen tak na okraj. Na mémo postoji mi mnoho malthusiánského nepříjde, naopak váš postoj mi chvílemi připomíná Friedmana a neoklasiky dotažené ad absurdum, ač jsem se v liberální ekonomii docela shlédl. Nicméně Váš/tvůj??:) poslední noční výlev už lze akceptovat...

tak tedy jeste k te rope:

s neelaticitou mate asi pravdu, ale to neni v kratkem obdobi nic zvlastniho. situaci na trhu ropy znam bohuzel malo na to, abych se mohl snazit ty ekonomicke projevy intrepretovat.

ve strednedobem vyvoji bych ale preci jen vice duveroval trznim mechanismum nez vasim maltusianskym predpovedim. chapu, ze jako technik mate potrebu resit tento 'globalni' problem jako optimalizaci za danych zadani (coz technicky jiste nemusi vychazet). ale cenove incentivy (k nabidce alternativ) vytvarene drahou ropou zacinaji byt tak obrovske, ze se teto vyzvy chopi nejeden vyzkumnik a byznysman - a jiste neco vymysli.

vice nez nedostatek ropy me vydesila zaverecna veta vaseho clanku "Pojďme společně přemýšlet, jak jim [tezkym casum z nedostatku ropy] budeme moci čelit" - a uz vidim, jak se toho chyta nejaky politicky debil, vznika Statni ropna komise a s obvyklou ekonomickou negramotnosti vymysli treba pridelovy system, kterym to jeste vice zazdi. (viz soucasnou situaci v plynarenstvi).

co se tyce opet tech lokalek, jejich substitutem je spis autobus, ktery ma dnes pri vyssi funkcni hodnote nizsi spotrebu, a asi i vyvinutejsi pohon na alternativni paliva.

ropa nedojde zitra ani pozitri a do te doby je spousta casu se na jeji vetsi vzacnost pripravit - pokud ma opravdu dojit, tak jak predvidate vy.

Mike: je bezva, že se zaklínáte linkem na LibInst, bohužel tuhle instituci znám velmi dobře, v mnohém s ní souhlasím, v tomto však ne a nejsem sám, i mnozí zaměstnanci/členové LibInst soudí totéž. Je zarážející, že vaše uklidňující řeči postrádají znalost ekonomických mechanismů. Opakuji znova-nyní těžená ropa, s minimálními kapacitními rezervami taktak uspokojuje poptávku. Z velmi senzitivní reakce na i jen malou změnu nabízeného množství lze usuzovat výraznou neelasticitu poptávky. Letošní krize- těžba=-2%, cena=+10%. Tato elasticita se stěží změní a pokud dojde k převisu poptávky, což je při divergenci poptávky a nabídky zřejmé, bude cena šplhat velmi strmě.

Ropa je v této diskusi velmi relevantní, nikoliv však bezprostředně, spíše v delším horizontu. Ten ovšem může také znamenat jen pár let, závisí na vývoji AS a AD ropy.
Lokálkám je nejbližším substitutem osobní automobil, při větší intenzitě provozu na ropu náročnější. Nechápete?

Ještě zpátky k modelům těžby ropy-touto problematikou se hodně zabývám a pokud si projdete třeba archiv Britských listů, pochopíte hodně. Jeden link za všechny-


http://www.blisty.cz/2005/8/3/art24380.html

Přeji příjemné nepříjemné čtení a otevřenou mysl...

tim "nekolik stoleti" jsem myslel tak priblizne dve. kolik je na svete ropy totiz aktualne nikdo nevi a vzhledem k obvyklemu vyvoji v oblasti nerostnych surovin (viz znama sazka Juliana Simona http://www.libinst.cz/etexts/urbanova_fme_dodatek.pdf) to vetsinou dopada spis lip nez hur.

nicmene:
a) ropa bude dostupna jeste relativne dlouho (i kdyz drazsi - vrtana z vetsich hloubek nebo tezbou, viz nedavne nalezy jakesi krystalicke formy v Britske Kolumbii)
b) az bude skutecne draha, zacne se s ni teprve setrit & bude ekonomicky duvod pro jeji nahrazeni
c) ropa neni v diskusi o zachovani provozu na lokalkach relevantni.

Ad Sergej svata pravda, skoda ze se zatim Brazilcum nepodarilo ziskat prepravni kapacity, bo tankery vozi ropu. Jejich biopaliva by byla zajimavou alternativou. Bohuzel Evropa zatim prilisnym pocitem o nevyhnutelnosti vycerpani ropnych zasob netrpi a stejne jako s energetickymi plodinami nikam nespecha.

Ono hospodaření železnic asi nebude jen o tom, jestli jede ve vlaku průvodčí, nebo ne. Problematiku je jaksi nutné brát v širokém kontextu. Tohle jsem už ale rozbíral v jiném příspěvku.

Ad dostatek ropy: Její nejpravděpodobnější vyčerpání je v horizontu 30 - 50 let. Nově zkoumané naleziště na šelfech Severního ledového oceánu, kde se předpokládají výrazné zásoby, jsou v takové hloubce (šelfy SLO jsou až 800 m hluboké), že její těžení by ropu obrovsky prodražilo. Je sice otázka, na jaké úrovni bude těžební technika za 30 let, nicméně tvrdit, že zásoby ropy vydrží na několik století je i při současné spotřebě (jakože do budoucnosti výrazně poroste především díky sílící spotřebě Číny a Indie) naprostým nesmyslem!
Je ale nakonec celkem jedno, jestli zásoby ropy vystačí na 100 nebo 30 let. Každopádně její nedostatek v budoucnu není rozhodně limitující pro automobilovou dopravu. Právě ukázkovým příkladem je Brazílie, která v roce 1975 zavedla díky vysokým cenám ropy a 80 procentní závislosti na dovozu program výroby biolihu, který se povinně přidává k benzínu. Dnes lze v Brazílii natankovat buď pouze čistý biolíh, nebo gasohool (22% lihu, 78 % benzínu). Jediné čistě fosilní palivo, které lze v Brazílii koupit, je nafta. Biolíh se vyrábí z cukrové třtiny (6500 - 7000 l bioetanolu z 1 ha) a Brazílie je jeho největším výrobcem na světě a výroba neustále roste. V důsledku toho má biolíh vyšší podíl na brazilském trhu pohonných hmot než fosilní paliva. Poptávka po bioalkoholu stále roste (je levnější než benzín). V roce 2003 byla v Brazílii na trh uvedena tzv. FFV (Fuel flexible vehicles), tedy auta schopná jezdit jak na čistý líh, tak na jakoukoliv směs benzínu a lihu.
Myslím, že tohle je cesta do budoucnosti. Využití čistého vodíku v palivových článcích je stále ještě ve fázích výzkumů a jeho nasazení nelze očekávat dříve než za 15 let. Navíc jeho výroba je zatím drahá, narozdíl od biolihu. Nakonec i EU požaduje, aby bylo do roku 2010 v benzínu minimálně 5,75% biolihu. Z toho vyplývá, že vyčerpání ropy v budoucnu nás nijak trápit nemusí.

Pár postřehů: "ropy jsou i pri dnesni urovni spotreby jeste na nekolik stoleti," řekl jistý Mike. Absoultní blábol., Při stávajícím objemu spotřeby vydrží o něco déle, než 50 let, při započítání trendů, tzn. růstu, se odhady pohybují okolo 30 let, i se započítáním nových nalezišť.

Teěba ropy je na svém aktuálním vrcholu a už nikdy nebude vyšší. Už bude jen klesat a díky výrazné neelasticitě poptávyk po ní bude její cena stoupat do drastických výšek velmi brzy.

A pan Zikmund zmínil správně, že ČD udělaly na zaměstnancích na samotných vozidlech značné úspory. Položme si otázku-proč to OKD nedělá s tak drastickou ztrátou, jakou vykazují leckde ČD? Na odpověď ptejte na každém DKV či rovnou na nábřeží a ještě lépe na kontech místních papalášů.

Hm, udivující... OKD těží uhlí a nějaká lokálka je pro něj jen reklama - podobně jako Viamont taky nemá prov. osobní dopravy jako hlavní podnikatelskou činnost.

ad: Miroslav Zikmund
ano, to že si OKD může při nižších cenách jízdného dovolit platit průvodčího je více než udivující. Jinak pokud by soukromý dopravce převzal jakýkoliv celek tratí, tak by ho bezpochyby provozoval efektivněji než ČD. to co provádí ČD ani zdaleka nepřipomíná "hospodaření". Jediným argumentem, který může trochu ospravedlnit nehospodárnost ČD je OSŽ, jejíž vyjednávácí (respektive vyhrožovací) síla je velká a která je největším škůdcem české železniční dopravy.
Co se týče zavírání tratí, tak nevidím ani tak problém v samotném ukončení provozu, jako v tom, že není umožněno, aby tyto tratě prošly trhem (ovšem nutně to musí být v nějakém regionálním celku... o 30 km nikdo dnes už zájem neprojeví...).