..: Vlaky z Prahy do Berouna by mohly jezdit jen 17 minut :..
480Praha - Mezi pražským Barrandovem a Loděnicemi u Berouna se počítá se stavbou tunelu pod Českým krasem, který by měl být 19,2 km dlouhý. Náklady na stavbu tunelu se pohybují okolo 20 mld. Kč. Stavba moderní dvojkolejné vysokorychlostní železnice se zaplatí i z peněz Evropské unie. Nová trať z Prahy přes Plzeň do Německa má umožnit rychlost až 300 km/h a ne jako nynější železniční koridory, tj. 160 km/h. Vláda také schválila program, který počítá s výstavbou nových rychlostních tratí do Německa a do Rakouska do roku 2016, jehož součástí je i financování těchto staveb.
Společnost Metrostav uvedla, že 1 km dvojkolejného železničního tunelu stojí v závislosti na geologických podmínkách od 0,5 do 1,0 mld. Kč. Hlavní argumentací odborníků pro stavbu tunelu je ochrana životního prostředí, nemožnost rekonstrukce současné tratě v údolí Berounky a vhodné geologické podmínky (vápenec). Po dostavbě tunelu by se tunel svou délkou dostal mezi první desítku nejdelších železničních tunelů na světě. Stavba by mohla začít v roce 2010 a tunel by mohl být dokončen za 6 let.
Zdroj: MF Dnes, SŽDC

CSPSV | 18.10.2005 (22:17)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Středočeský


  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   
asi uz uplnej ufon
11.11.2005 (22:37)  
Tak mám dost divnej pocit, že někdo chce spoustu vápence na kšeft pro betonářskou lobby, protože nový lomy se jim nepodaří protlačit... Co se dopravy týče jsou mnohem nutnějši věci... Možná by někteří vypasení nenažranci mohli začít čajovou lžičkou kopat podmořskej tunel do Caribiku....
Sergej
24.10.2005 (19:21)  
krakonoš: Případ kyselosti vod v Americe sice neznám, ale pořád nic nenasvědčuje tomu, že by zde byla nějaká souvislost mezi Černým jezerem a lomem Amerika, i když se jedná jistě o zajímavý fenomén.
A o nespojitosti vápenců u Sušice a v Barrandienu jsem naopak celkem přesvědčen. Stačí si jenom uvědomit, jakým způsobem zde docházelo k sedimentaci. Není nic známo o tom, že by devonské moře zasahovalo až na Sušicko. Navíc vznik plutonu by spíše souvislý pás vápenců přerušil, než ho nějakým způsobem zatlačil hlouběji Ale jak říkáte, je zde hodně neznámých, takže skutečnou pravdu tady asi nevyřešíme.
krakonoš
22.10.2005 (22:03)  
No právě! Kysaelá voda v zásaditém vápenci svědčí o tom, že tam dochází k velmi intenzivní výměně, protože kdyby šlo o bezodtokovou louži, tak by vápenec kyseliny ve vodě rychle zneutralizoval. A zatím se stále nepodařilo zjistit, odkud se bere voda v krasovém prameni ve Svatém Janu pod Skalou. Hladina vody v obou Amerikách je mnohem výš, než hladina Berounky, takže tyto lomy s řekou spojeny nejsou a hladina v nich, i když Mořinské lomy vodu soustavně odčerpávají, neklesá. O tom ,že vápence u Sušice nejsou s Českým krasem spojeny nejsem přesvědčen. Ty vápence jsou starší, než středočeský pluton (při jeho vzniku mohlo dojít k jejich překrytí a zatlačení do větší hloubky). Takže suma sumárum: je tu příliš mnoho neznámých; Ta trať je potřebná a jsem pro, ale jsou tu rizika, se kterými by mělo být počítáno.
Sergej
21.10.2005 (20:14)  
Stranger: Tak jsem si všiml, že Vám pořád komolim nick. Za to se samozřejmě omlouvám
Sergej
21.10.2005 (20:12)  
Strenger: Ta analogie byla myšlena v budování dlouhého tunelu v geologickém prostředí s nepředvídatelným chováním díky podzemním dutinám, které v obou oblastech jsou (i když jiné geneze) a tím jsem chtěl dokázat, že skutečnost, že vyjde geolog. průzkum pozitivně (tedy v případě přeložky u Chomutova tak oficiálně vyšel) v žádném případě neznamnená žádné riziko při stavbě. Myslím, že to z mého příspěvku jasně vyplývá. Takže z tohoto pohledu je to velmi vhodná analogie.

Krakonoš: Souvislost mezi podzemní vodou v Českém krase a na mělnicku je celekem očakávetelná, protože mělnicko leží v české křídové tabuli, která je díky složení z pískovců, slepenců a slínovců velice propustná pro vodu a navíc s Barrandienem sousedí, neboli zde není pohyb vody nijak omezen.
A že má voda v Černém jezeře stejné složení jako v lomu Amerika také podle mě není nijak překvapující, myslím, že podobné složení by se našlo i v Malém Stavu na polské straně Krkonoš a leckde jinde. Pokud ovšem se to složení nevyznačovalo nějakou nevysvětlitelnou chem. složkou.
21.10.2005 (19:20)  
V poradku, ma narazka byla smerovana, ze Chomutovsko je velice NEvhodnym prikladem analogie Ceskeho krasu a naopak. Nikoho nepoucuji.
registrovaný uživatel Sergej
21.10.2005 (18:58)  
Strenegr: Já jsem ale ani jediným slovem nezmínil, že má Barrandien a Chomutovská pánev stejné geologické složení, naopak jsme jasně uvedl, že vápenec v Barrandienu je výrazně stabilnější (než neogenní sladkovodní sedimenty v pánvi tvořené štěrky, písky a jíly), takže vaši připomínku lehce nechápu.
Navíc o geologii mě nemusíte poučovat, v rámci mého studia jsem z ní musel dělat několik zkoušek, takže jí docela ovládám.
registrovaný uživatel Honza
21.10.2005 (17:52)  
To cestujici: No to je ale hezká matematická úloha :-) Takže když bereme případ jak jste zmínil, tedy 2 jednokolené tunely + 1 úniková štola vynásobeno 19,21 + 4,53 kilometry délky plus navíc každých 400m propojovací štola délky 40 m, potom na různé výklenky, technické prostory, atd přihodíme 2 %, tak výsledkem je 21 mil. m3

Pro lepší představu:
Kdybychom z toho udělali krychli (bez uvažování načechrání rubaniny), bude mít hranu dlouhou 275 m.
Kdybychom z ní nasypali haldu (kužel o sklonu 45°), bude vysoká 582 m.

Uf, sám jsem se toho zděsil, raději to mně přepočítejte ;)

Mno, asi se se SŽDC domluvím, ať mi tu rubaninu vozí na mojí louku za Prahu, udělám si tam lukrativní skiareál :-))) s 820m dlouhou černou sjezdovkou :-)))
registrovaný uživatel krakonoš
21.10.2005 (16:53)  
Píšu jen to, co jsem kdysi zaslechl a také jsem napsal, že se jedná pouze o neověřenou teorii. Nicméně rozborem vody v lomech Velká a Malá Amerika se (prý) zjistilo, že voda v těchto lomech má podobné chemické složení, jako voda v Černém jezeře na Šumavě a barvivo, nalité do vody ve třetím patře Koněpruských jeskyň se po týdnu našlo v podzemí u Mělníka. Pramen v Mělnické Vrutici, který dával 100l/s po zahájení čerpání vody pro Kladno v Řepínském dole úplně zanikl. Kousek nad Srbskem je vedle trati zatopená jeskyně, která je hlubší než 150 m (dno se zatím nepodařilo najít). Ve skalách nad trasou uvažovaného tunelu je několik studánek, které nikdy nevysychají. A co pramen ve Sv. Janu pod Skalou? Zkuste trochu uvažovat a vzpomeňte si na Jablonický tunel na trati Kúty -Trnava. Vede také přes vápencový masiv a měl se kvůli elektrifikaci rozšiřovat. Jenže když zjistili (čistě náhodou), že těsně vedle něj leží natlakované podzemní jezero, schopné vyplavit celou Trnavu, tak toho rychle nechali, tunel dostal výjimku z průjezdného průřezu na výšku troleje a klenba se elektricky odizolovala gumovými bloky. S vápencem není legrace, zejména když pochází z prvohor, takže voda měla na výrobu různých podrazů na tuneláře hafo času.
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
21.10.2005 (14:25)  
Já říkám: POSTAVME TO OKAMŽITĚ.

1) Jakákoliv takto komplikovaná stavba trvá postavit poměrně dlouho. Takže včera už bylo pozdě...
2) Nyní je nejpříhodnější situace. Stavme dokud EU dává.
3) Když to postavíme dnes pořádně (tedy na 300km/h), nebudeme do toho už muset v následujících letech investovat. Maximálně budeme muset vyměnit zabezpečovací zařízení při upgradu ze 160km/h na 300km/h. Ale to je oproti vlastní stavbě prkotikna.
4) Dle mého názoru konečně někdo po letech flikování přišel s pořádnou věcí - vzít to pořádně od podlahy.
5) Tento tunel spolu s tunelem mezi Rokycany a Plzní bude revoluce z izogonách směrem na západ. Tyto dva tunely + optimalizace Beroun - Rokycany vydá již velmi slušný cestovní čas na trati Praha - Plzeň. To je jeden aspekt. Později už bude stačit jen dobudovat povrchový úsek VRT mezi těmito tunely (což by technologicky nemělo trvat déle než 2 roky - je to cca jen 60km). Tedy tunel je ta nejlepší investice do budoucnosti.
  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2025 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko